Brzy ráno přistálo v Praze letadlo z Kábulu, které přivezlo 46 evakuovaných Čechů. O jeho odletu informoval pozdě večer premiér Andrej Babiš. Na letišti v pražských Kbelích dnes ráno přistálo první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom ČT. Podle nedělního vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) bude záchranná akce pokračovat.
Islamisté z hnutí Tálibán ze všech stran postupují do metropole Kábul, uvedla s odvoláním na afghánské ministerstvo vnitra agentura Reuters. Z města se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Stanice BBC uvedla, že povstalci procházejí městem bez jakéhokoli odporu ze strany armády a bezpečnostních složek. Úřad prezidenta přitom vydal prohlášení, že vládní bezpečnostní síly mají situaci v Kábulu pod kontrolou. Ve městě se na několika místech střílí, oznámil Reuters.
Česká republika z Afghánistánu evakuuje kromě českých diplomatů i místní síly, které na kábulském velvyslanectví pracovaly, a to včetně jejich rodin. Od Tálibánu by jim hrozila smrt. Česko přemístí i tlumočníky pomáhající české armádě, kteří o to požádali. V tiskové zprávě po mimořádném večerním jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) to uvedli premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), kteří se zúčastnili jednání.
V souvislosti s dramatickým vývojem v Afghánistánu se Česká republika rozhodla stáhnout své diplomaty z ambasády v Kábulu. V současnosti se nacházejí na mezinárodním kábulském letiště, a to v doprovodu vojenské policie. V sobotu to na mimořádné tiskové konferenci řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) s tím, že Česko nadále o situaci v Afghánistánu jedná. Večer zasedne Bezpečnostní rada státu, kterou svolal premiér Andrej Babiš (ANO).
Americké velvyslanectví v Kábulu v pátek nařídilo svým zaměstnancům zničit všechny citlivé dokumenty a americké symboly, které by Tálibán mohl použít k propagandistickým účelům, když se jeho jednotky dostanou do afghánské metropole. Podle agentury AFP a deníku Le Figaro, úředník velvyslanectví řekl zaměstnancům, kde se nachází spalovna velvyslanectví a další zařízení na ničení dokumentů.
Japonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance v Tokiu, aby protestovalo proti návštěvě ruského premiéra Michaila Mišustina na ostrově Iturup, který je součástí Kurilských ostrovů. Japonsko si na jižní část Kuril činí nárok a územní spor o souostroví, které na konci druhé světové války obsadili sovětští vojáci, dodnes brání uzavření mírové smlouvy mezi oběma státy.
V Bruselu začínají jednání o tom, kdo nahradí současného generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, jemuž skončí mandát v září 2022. Podle serveru Politico jsou v nejužším výběru tři jména,jde o tři ženy. Hlavní favoritkou má být exprezidenta Chorvatska Kolinda Grabarová-Kitarovičová, jejíž jmenování by podle některých zdrojů z NATO mohlo být pro ruského prezidenta Vladimira Putina méně konfliktnější než zvolení exprezidentky Litvy Dalii Grybauskaitėové nebo prezidentky Estonska Kersti Kaljulaidové.
Unesena a mučena byla dcera afghánského velvyslance v pákistánské metropoli Islámábád. Únosci Silsilu Alikhilovou několik hodin drželi a brutálně zbili. K urychlenému dopadení útočníků vyzval Kábul i Islámábád. Vše se stalo v dobu, kdy jsou pákistánsko-afghánské vztahy velmi napjaté. Informaci přinesl například deník The Guardian nebo BBC. 26letá Silsila Alikhilová byla v pátek unesena v pákistánském hlavním městě Islámábádu, když se vracela domů. Podle úřadů nastoupili únosci do auta, kterým se Alikhilová přepravovala domů, a unesli ji.
Americké ministerstvo zahraničí prošetřuje prudký a náhlý nárůst zdravotních potíží svých diplomatů a zaměstnanců na velvyslanectví ve Vídni. Na případ upozornil The New Yorker. Zdravotní problémy nemají známou příčinu a příznaky se podobají potížím, jež v letech 2016 a 2017 zaznamenali američtí diplomaté v Havaně. Od vstupu do úřadu prezidenta USA Joea Bidena zaznamenalo ve Vídni náhlé zdravotní potíže asi 20 diplomatů, zaměstnanců velvyslanectví či příslušníků rozvědných agentur.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek v pondělí předal ruskému velvyslanci v ČR Alexandru Zmejevskému diplomatickou nótu, která uplatňuje mezinárodněprávní odpovědnost Ruska za jeho zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a požaduje plnou náhradu škod způsobených explozí. Nótou Česko vyzývá Rusko k jednání v této záležitosti. Sdělilo to ministerstvo zahraničí. Moskva přirovnala českou žádost o kompenzaci za Vrbětice k vyděračství.
Ministerstvo zahraničí ve čtvrtek spustilo nový web dovolena2021.cz, na němž lze nalézt podmínky pro vstup do 14 vybraných dovolenkových destinací či návratu do České republiky. Portál na tiskové konferenci k zahájení letošní turistické sezony představil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Web obsahuje informace o Bulharsku, Egyptu, Chorvatsku, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Tunisku a Turecku.
Ministerstvo zahraničí podalo trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření na únik utajovaných informací v souvislosti se zprávami o výměnách velvyslanců. Na čtvrtečním zasedání sněmovního zahraničního výboru to řekl ministr Jakub Kulhánek (ČSSD). Výbor následně zasedal v uzavřeném režimu. "Mě to vůbec netěší. Doufám, že celá záležitost bude zevrubně prošetřena," uvedl Kulhánek.
V balíku 21 odvolaných velvyslanců, jak byl ve vládě schválen minulý týden, je ukryt jeden osobní příběh, který nevrhá dobré světlo na ministra zahraničí české vlády. Jakub Kulhánek odvolává z evropské centrály OSN českého velvyslance Petra Gajdůška. Ten je v Ženevě teprve dva roky, takže si bude balit v půli standardního mandátu. A co že je to na této výměně tak pikantní?
Za vynucené a zjevně zmanipulované české ministerstvo zahraničí označilo čtvrteční vystoupení běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče v běloruské státní televizi. Zadržovaný novinář se v něm doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje prezidenta Alexandra Lukašenka. Rovněž Pratesevičova rodina a běloruská opozice uvedly, že rozhovor byl veden pod nátlakem.
Vláda odvolala 21 českých velvyslanců a zároveň na většinu z těchto postů schválila v utajeném režimu nové kandidáty. Informovaly o tom ve čtvrtek na serveru Hospodářské noviny (HN). Změny se podle nich týkají pětiny šéfů ambasád, ne všech 21 diplomatů bude ale vystřídáno už letos. Jmenování nových kandidátů musí podepsat prezident Miloš Zeman, se kterým ministerstvo zahraničí seznam kandidátů podle HN předjednalo. Mezi diplomaty a odborníky se spekuluje, že hlavním důvodem přesunů na postech velvyslanců jsou sněmovní volby.
Česko mají do pondělní půlnoci opustit pracovníci ruského velvyslanectví, které vyhostilo v souvislosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Výjezdní příkaz obdrželo 123 ruských občanů, kteří mají do půlnoci z pondělí na úterý opustit ČR. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Zatím jich odletěla méně než polovina. Někteří odjíždí z ČR auty.
Ze třetího terminálu pražského letiště v Ruzyni v sobotu po 14:30 odletěl ruský vládní speciál, který dopraví do Ruska část diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z Česka kvůli kauze Vrbětice. Do letadla nastoupilo několik desítek lidí. Do konce května by měly podle rozhodnutí české vlády opustit ruskou ambasádu desítky diplomatů a zaměstnanců. Další letadlo má pro ně přiletět v pondělí.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) neuspěl ani na oficiálním summitu Evropské unie s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů u ostatních států. Přitom od tohoto setkání si premiér i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) slibovali, že se zde žádost projedná a evropské státy tak ukáží, jak stojí za Českou republikou. Místo toho se ale ozývá kritika, že Babišova vláda doplatila na svou nerozhodnost a také na to, že stát po zjištění o útoku ve Vrběticích dostatečně neinformoval své partnery.
Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí EU, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.
Izrael má plné právo chránit své občany a má neochvějnou podporu České republiky. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek to řekl při dnešní návštěvě země. Ve městě Petach Tikva u Tel Avivu si společně s izraelským ministrem Gabim Aškenazim a slovenským protějškem Ivanem Korčokem prohlédl budovy poničené palestinskou raketou. Konflikt mezi Izraelem a palestinským Hamásem začal 10. května a nepřežilo ho od té doby 242 lidí, především Palestinců. "Téměř nejsem schopen slov," řekl Kulhánek poté, co viděl následky bojů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po schůzce se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem odmítl odpovědět, zda Moskva souhlasí s navrhovaným rusko-americkým summitem. Informovaly o tom ruské agentury. Řekl, že doufá, že lídři obou zemí najdou způsob, jak dále zlepšit vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Agentura RIA Novosti napsala, že Lavrov schůzku s Blinkenem označil za konstruktivní. První osobní setkání ministrů trvalo hodinu a tři čtvrtě.
Proč se na ruský seznam „nikoli přátelských“ zemí dostaly jen USA a Česko, se zamýšlí ruský list Vedomosti. Odpověď vidí v tom, že rozhodování Kremlu v českém případu ovlivnily emoce, a současně logika velela zdržet se zařazení dalších států na seznam. I státy, vůči kterým má Moskva nejvíce výhrad, s Ruskem čile obchodují. Byl zveřejněn seznam zemí, uskutečňujících „nikoli přátelské“ činy vůči Ruské federaci, píše list. Vzhledem k tomu, že jeho zveřejnění bylo předem ohlášeno, veřejnost měla čas předložit své varianty registru „nepřátelských států“.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci. Neshodli se však na společném prohlášení Vzájemné ostřelování Izraele a Pásma Gazy trvá týden, během něhož zahynulo přes 200 Palestinců a desítka obyvatel Izraele.
Český velvyslanec v Kuvajtu Martin Dvořák musel na kobereček poté, co na sociální síti zveřejnil příspěvek, ve kterém vyjadřoval podporu Izraele. Tento krok vyvolal celostátní kritiku. Informoval o tom server Alarabiya News. Velvyslanec Martin Dvořák nahrál na svůj osobní Instagram svoji fotku s izraelskou vlajkou a heslem „stojím za Izraelem“. V pondělí příspěvek smazal a zveřejnil omluvný dopis, ve kterém uvedl, že toho velmi lituje.
Nepřátelskými kroky Prahy a Washingtonu v pondělí podle ruské tiskové agentury TASS objasnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zařazení Česka a Spojených států na seznam „nikoli přátelských“ států. Za „hanbu“ přitom označil, jak Česko „rozmazává“ sedm let starý příběh výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, a kritizoval „zmatené“ vyšetřování tohoto incidentu spojené s předkládáním stále „nových verzí“.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) neuspěl u svých evropských partnerů s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů. O víkendu přitom ještě před jednáním prezidentů a premiérů Evropské unie tvrdil, že v rámci solidarity požádá, aby státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho diplomata. To se dosud nestalo. Někdejší ministr zahraničí, velvyslanec a v současné době europoslanec Alexandr Vondra (ODS) to považuje za selhání Babišovy vlády a také velké diplomatické fiasko.
Vojenské přehlídky u příležitosti konce druhé světové války se v neděli 9. května na Rudém náměstí zúčastní i český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Krok rozpoutal vášnivou debatu na sociálních sítích v souvislosti se současnými napjatými vztahy mezi Českou republikou a Ruskem. „Bez heroické oběti 27 milionu sovětských občanů, kteří zahynuli během války, by vítězství nebylo možné. Ruská vláda se jistě snaží využívat odkaz vítězství pro své politické cíle. Promítání dnešních vztahů s Ruskem do historických událostí však nesmí vést k relativizaci významu vítězství ve válce,“ napsal mj. ministr Kulhánek.
Lichtenštejnsko poprvé v historii zřídí v České republice honorární konzulát, konzulem jmenuje bývalého ministra kultury Daniela Hermana. Konzulát bude v Brně. ČR zřídila svůj honorární konzulát v Lichtenštejnsku v roce 2018 a honorárním konzulem byl jmenován Thomas Zwiefelhofer. Kvůli majetku vyvlastněnému v České republice lichtenštejnskému vládnoucímu rodu po druhé světové válce je mezi oběma zeměmi vleklý majetkový spor.
Rusko nestrpí to, "co teď vyvádí" Česko, Bulharsko a Pobaltí, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant. Reagoval na vyhošťování diplomatů následující poté, co české úřady označily agenty ruské vojenské rozvědky GRU za důvodně podezřelé z výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 s dvěma oběťmi na životech. Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů, Rusko v odvětě 20 českých.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že vyhošťuje diplomaty z Estonska, Litvy a Lotyšska v odvetě za to, že pobaltské země vypověděly ruské diplomaty v gestu solidarity s Českem. Z Ruska budou podle agentury TASS muset odjet také tři pracovníci slovenského velvyslanectví v Moskvě. Rusko podle agentury AFP vyhošťuje celkem sedm diplomatů - tři Slováky, dva Litevce a po jednom diplomatovi z Lotyšska a Estonska. Na opuštění země jim dalo týden.
