Ve Spojených státech, které ve velkém dotují obranu Ukrajiny, sílí debata, aby se napadená země otevřela mírovým rozhovorům s Ruskem, píše AFP. Podle amerického listu The Washington Post představitelé Bílého domu soukromě vybízejí Kyjev, aby ukázal ochotu jednat s Moskvou a upustil od odmítavého postoje. Nejvyšší představitel Pentagonu, šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley nedává Kyjevu moc vysoké šance, že by získal zpět všechny okupované oblasti. Jeho slova poté mírnil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby, který tvrdil, že USA se nesnaží Kyjev nutit vzdát se svého území. Kyjev ústupky Rusku odmítá a prosazuje vlastní mírový plán.

Generál Milley ve středu v New Yorku prohlásil, že podpora Ukrajiny od USA a spojenců se nezmenšila, dodal ale, že dosavadní úspěch Kyjeva v boji proti ruské invazi ho staví do silnější pozice, která se hodí k zahájení mírových rozhovorů. Nejvyšší představitel Pentagonu přitom nedává Ukrajincům vysokou šanci, že by získali zpět všechna svá ztracená území. Podle Milleyho Rusové v současnosti posilují svoji kontrolu na zhruba 20 procentech ukrajinského území a frontové linie od Charkova až po Cherson se stabilizují.

„Pravděpodobnost brzkého ukrajinského vojenského vítězství, definovaného vyhnáním Rusů z celé Ukrajiny včetně Krymu, není z vojenského hlediska vysoká,“ řekl Milley ve středu po incidentu v Polsku, kdy střela z válečné Ukrajiny zabila na hranicích dva Poláky. „Z politického hlediska může existovat řešení, kdy se Rusové stáhnou. To je možné,“ dodal. Rovněž zopakoval postoj, že Spojené státy jsou odhodlány zajistit, aby Ukrajina zůstala svobodná, svrchovaná a nezávislá, a hodlají zemi podporovat, dokud to bude třeba. Podle Milleyho dal americký prezident Joe Biden jasně najevo, že záleží na Ukrajině, kdy, jak a zda zahájit jednání s Ruskem.

Milley: Připomíná to první světovou

I přes silnou podporu je však zjevné, že Američané netouží po dlouholetém konfliktu. Milley v uplynulém týdnu přirovnal situaci k první světové válce, kdy se obě strany během několika měsíců dostaly do patové situace, ale bojovaly ještě tři roky za cenu milionů životů, píše AFP.

Milley připomněl, že během několika prvních měsíců války v roce 1914 zemřel milion vojáků, a frontové linie byly poté roky téměř nehnutě na místě. Ve stejné patové situaci je teď podle něj i Ukrajina, která podle generálových odhadů ztratila na bojišti již téměř 100 tisíc mužů (kam počítá mrtvé i zraněné) a dalších 40 000 civilních obětí. (Přibližně stejný počet vojenských ztrát odhaduje americký generál i na ruské straně.)

Tato čísla by se mohla ještě znásobit, pokud by se Ukrajina snažila dostat k původním hranicím před rokem 2014, tedy včetně Krymu. „Takže když je příležitost k vyjednávání, když lze dosáhnout míru, chopte se jí,“ vzkázal Milley Ukrajincům.

Milley svými prohlášeními posílil dojem, že se Američané snaží přimět Ukrajinu k tomu, aby zahájila s Ruskem mírová jednání. Na začátku listopadu přišel list The Washington Post se zprávou, že se Bidenova vláda soukromě snaží přemluvit představitele Ukrajiny k tomu, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, dokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci, což je podmínka, kterou zadal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po tlaku Bílého domu od předpokladu Zelenskyj upustil, píše AFP s odkazem na Kyiv Post.

Podle zdrojů listu The Washington Post z okolí Bílého domu není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, ale je snahou zajistit Kyjevu i nadále podporu dalších zemí, které čelí obavám voličů z prodlužování války několik dalších let. Situace podle listu ukazují na složitost pozice Bidenovy vlády v otázce Ukrajiny.

Američtí představitelé veřejně slibují, že budou Kyjev podporovat obrovskými částkami pomoci tak dlouho, jak to bude nutné, a zároveň doufají ve vyřešení konfliktu trvajícího přes osm měsíců, který si vyžádal velkou daň na stavu světové ekonomiky a vyvolal obavy z jaderné války. „U některých našich partnerů je patrná únava z Ukrajiny,“ citoval list jednoho ze zdrojů.

Všechna tvrzení ze strany Američanů v pátek vysvětloval mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Trval na tom, že Spojené státy se nesnaží přinutit Kyjev k jednání s Ruskem, ani aby se Ukrajina vzdala svého území. Pouze ukrajinský prezident Zelenskyj „může určit, zda a kdy je připraven na jednání a jak tato jednání vypadají,“ cituje Kirbyho agentura AFP, která připomíná, že americká podpora zůstává silná, neboť tento týden Bílý dům požádal Kongres o dalších 38 miliard dolarů na podporu Kyjeva.

Milleyho komentáře i přes to zasadily silné obavy, že Spojené státy ne zcela podporují cíl Kyjeva získat zpět veškerá území, která Rusové okupují. Na to v pátek reagoval ukrajinský prezident, který veškeré ústupky odmítl. „Jakékoli vyjádřené představy o ústupcích naší země nebo o naší suverenitě nelze nazvat mírem. Nemorální kompromisy povedou k nové krvi,“ řekl Zelenskyj Mezinárodnímu bezpečnostnímu fóru v Halifaxu.

Ještě v úterý Zelenskyj ve videoprojevu na summitu G20 na Bali prohlásil, že žádná třetí minská dohoda už nebude. Válku chce ukončit co nejdříve na základě jím navrženého plánu, tedy „spravedlivě“ a na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Zelenskyj přitom zopakoval, že Rusku nelze důvěřovat.

Ústupky zřejmě nelze čekat ani na ruské straně. V úterý na summitu skupiny G20 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Kyjev, že stanovuje nerealistické podmínky pro mírová jednání a protahuje řešení konfliktu na Ukrajině. Čím déle bude Ukrajina odmítat jednání, tím těžší bude dosáhnout dohody, prohlásil Lavrov. Podle Lavrova projev Zelenského svědčí o tom, že ukrajinský prezident nenaslouchá radám západních zemí. Rusko po stažení z Chersonu tvrdilo, že je připravené na mírová jednání, Kyjev však návrh odmítl.