Tag: finance

Články k tagu

Při výročí invaze na Ukrajinu oznámili v Kyjevě spojenci novou pomoc v hodnotě 14 miliard eur a 5 miliard dolarů

Při příležitosti tříletého výročí invaze na Ukrajinu řada spojenců ohlásila další vojenskou pomoc napadené zemi. Celkem dnes evropští spojenci oznámili, že na Ukrajinu brzy doputuje přes 14 miliard eur ( přibližně 350 miliard korun). Kanada pak oznámila pomoc ve výši pěti miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv a řadu přímé vojenské pomoci, včetně dodání simulátorů F-16. Stalo se tak na setkání řady spojeneckých politiků s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.

EU v březnu poskytne Ukrajině další 3,5 miliardy eur, oznámila komise

Ukrajina v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie. Při návštěvě Kyjeva to dnes podle sdělení Evropské komise oznámí její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Země, kterou před třemi roky napadlo Rusko, bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU, vyplývá z prohlášení zveřejněného unijní exekutivou. Členové EK dnes stejně jako někteří vysocí představitelé západních států přicestovali do Kyjeva, aby v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu dali najevo pokračující podporu bránící se zemi.

Ministr USA hájí kritizovanou dohodu. „Ukrajina může vyrůst jako Polsko“

Do ostré debaty o ukrajinsko-americké dohodě vstoupil i americký ministr financí Scott Bessent. Ten dohodu o ukrajinských nerostech a ekonomické spolupráci označil za velkou příležitost jak pro Ukrajinu, tak pro USA v budoucí poválečné rekonstrukci státu. Přirovnal ji k americké podpoře Velké Británie během druhé světové války nebo k investicím amerických firem v Polsku po pádu komunismu. Zároveň odmítl, že by dohoda vedla k vlastnictví zdrojů na Ukrajině Spojenými státy či k dalšímu zadlužení Ukrajiny.

Evropa před drahou volbou: Měla by sama platit za americké zbraně pro Ukrajinu?

Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, vyzývající evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, by mohlo mít významné finanční dopady na státy Evropské unie. Tento krok by umožnil Ukrajině pokračovat v používání americké vojenské techniky i v případě omezení přímé podpory ze strany USA. Pro evropské státy by to však znamenalo vynaložit miliardy dolarů na vojenskou techniku a munici, kterou doposud poskytovaly USA v rámci přímé pomoci.

Mírová dohoda: Ruská zmrazená aktiva by mohla jít na obnovu Ukrajiny

Rusko by mohlo v rámci případné mírové dohody souhlasit s použitím 300 miliard dolarů (asi 7,2 bilionu Kč) ze svých aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tři své nejmenované zdroje. Moskva by ale podle těchto informací vyžadovala, aby část těchto peněz byla utracena na okupované pětině ukrajinského území. Kreml se podle agentury odmítl oficiálně vyjádřit. Zmrazená ruská aktiva byla předmětem intenzivní debaty na Západě

Navýšíme vojenskou pomoc Ukrajině o šest miliard eur, navrhuje EU

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.

Fráze roku: „Peníze a zbraně na stůl!“

Ve středu se Petr Fiala aspoň přes počítač připojil k bezpečnostní konferenci pořádané Emmanuelem Macronem. Tomu jde, jak známo, o hledání odpovědi Evropy na rozhovory USA–Rusko. Český premiér pak online poradu shrnul slovy: „Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně.“ Slovem „nás“ je myšlena EU. Masivní navýšení peněz na zbrojení se stalo nejnovější „zjevenou pravdou“, o jaké přece lidé s mozkem a aspoň špetkou historického povědomí snad nepochybují. Nejhorší jsou polovzdělanci.

Kde EU vezme miliardy na obranu: rýsuje se další společné zadlužení

Hlavním závěrem první pařížské schůzky evropských lídrů byl především apel na zvýšení evropských obranných výdajů. O tom se mluví dlouhodobě s tím, že v příští dekádě by mělo jít o stovky miliard eur. Nyní Evropa řeší, kde tyto obrovské prostředky vezme. Podle české vlády to bude z pokladen členských států, případně přes společnou evropskou půjčku. Na středu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron do Paříže další jednání, tentokrát i s českou účastí. V březnu plánuje Evropská komise představit tzv. bílou knihu, tedy právě plán budoucnosti evropské obrany.

Peníze na obranu EU? Asi ze státních pokladen, říká Dvořák po jednání s komisařem pro rozpočet

Z české neúčasti v Paříži se dělá zbytečné drama, naše postoje byly na jednání slyšet. Pro Echo24 to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), který v úterý ve Varšavě jednal s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem mimo jiné i o tom, kde se vezmou peníze na zvýšení unijních obranných výdajů. Požadavek na zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU má v tuto chvíli zřejmě větší podporu než jiná možná řešení, řekl Dvořák.

„Snad nebudu muset prodat ledvinu.“ Senátorka Šípová si stěžovala, že nevyjde se 130 tisíci měsíčně

Bez měsíční výplaty bude moje rodina v ohrožení, tvrdí politička. Senátorka Adéla Šípová (Piráti) si stěžuje na veto prezidenta Petra Pavla k vládnímu návrhu na zvýšení platů ústavních činitelů. Tvrdí, že pokud se nezvýší její výplata ve výši 130 tisíc, tak nevyjde s rodinným rozpočtem, jelikož platí hypotéku a stará se o pět dětí. "Prezident vetoval zvýšení platů ústavních činitelů. Alespoň tak někteří z nás zjistí, jaké to je, když rodinám přijdou dávky o měsíce později.

700 miliard eur z EU pro Ukrajinu. Oznámení rozsáhlého transferu mělo počkat až po německých volbách

Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.

Trump mění pravidla. Zbraně by mohly jít na Ukrajinu, ale zaplatí je Evropa a koupí si je v USA

Další změna se rýsuje na obzoru. Prezident USA Donald Trump uvedl, že je otevřen možnosti, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a poskytovaly je Ukrajině. Tento krok by mohl znamenat, že Ukrajina bude moci nadále využívat americkou vojenskou techniku, i když USA oficiálně omezí svou přímou podporu, píše zpravodajská agentura Bloomberg. Trump uvedl, že by podpořil, aby evropské země kupovaly americké zbraně a následně je dodávaly ukrajinské armádě.

Brusel otáčí podle vzoru Trumpa. EU si posvítí na finanční podporu v zahraničí

Zdá se, že Evropská unie (EU) otáčí podle směru administrativy Donalda Trumpa. Nově totiž oznámila, že plánuje přezkoumat svoji zahraniční finanční podporu v hodnotě několika miliard eur. Důvodem by měla být snaha lépe sladit rozdělování prostředků se svými zahraničněpolitickými zájmy v náročném mezinárodním prostředí. Tento krok přichází poté, co prasklo, že EU finančně podporovala některé mediální domy krátce před volbami, nebo i některé neziskové organizace lobbující za zelenou politiku.

Hlad po nájmech roste, stejně jako jejich ceny. V Praze se o jeden byt uchází i 108 zájemců

Nájemné v České republice nadále roste, přičemž pro mnohé zájemce o bydlení se stává stále větší finanční zátěží. Koncem loňského roku se průměrná cena nájmu za metr čtvereční vyšplhala na 300 korun, což představuje meziroční nárůst o více než šest procent. Nejvíce zdražování pociťují obyvatelé velkých měst, kde v některých lokalitách nájmy vzrostly dokonce o desítky procent. Může za to rostoucí poptávka po nájmech vzhledem k příliš velkým nákladům na pořízení vlastního bydlení.

Prodlouží stát vyplácení alimentů na 6 let? Efektivnější má být také vymáhání od neplatičů

Vyplácení náhradního výživného od státu dětem neplatičů by se mohlo od července prodloužit z dosavadních nejvýš čtyř let až na šest let. Stát by pohledávku začal vymáhat po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Počítá s tím doplňující návrh do novely o reformě dávek.

Vláda chce poplatky za ČT mimořádně protlačit v únoru, myslí si na pevné hlasování

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi Sněmovny na středu 12. února. V pátek to řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě sporné předlohy, jež také rozšiřuje okruh poplatníků a mění platby podnikatelů a právnických osob, by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín.

Kam se vyplatí vložit peníze, abyste neprodělali? Přinášíme srovnání spořicích účtů

Přestože Česká národní banka ponechala v prosinci základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech, ekonomové se shodují, že její pokles bude v prvních měsících roku 2025 pokračovat. Není tak na škodu si průběžně zkontrolovat, jak je na tom vaše banka a jaké zhodnocení vkladů nabízí konkurence. Bankovní rada ČNB na posledním zasedání v roce přerušila uvolňování měnové politiky a ponechala základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech.

„Šetřit? To je mimo mísu,“ říká šéf ČT. Televize kvůli poplatkům zaplavila sítě „humornými“ memy

Česká televize zahájila intenzivní veřejnou kampaň za zvýšení televizního poplatku. Kromě tradiční komunikace se tentokrát rozhodla oslovit diváky i prostřednictvím sociálních sítí, kde publikuje humorné memy a videa. Výrazněji se do kampaně osobně zapojil i generální ředitel Jan Souček, který na svých profilech aktivně obhajuje nutnost vyššího financování veřejnoprávní televize. „Výzvy, aby ČT začala konečně šetřit, jsou zcela mimo mísu,“ uvedl Souček.

1000 dolarů za migranta. S deportacemi nelegálních přistěhovalců mají pomoci lovci odměn

Změna přístupu k migrantům, klíčové téma amerických prezidentských voleb, nabírá konkrétních podob. V Mississippi a Missouri by s deportacemi mohli pomáhat lovci odměn i obyčejní občané. Nové zákony navrhnuté místními zákonodárci počítají s vyplacením 1 000 dolarů certifikovaným lovcům odměn nebo běžným občanům, kteří pomohou s deportací lidí, kteří v USA pobývají nelegálně. Informuje Newsweek.

Hnutí ANO a SPD zablokovala schvalování růstu poplatků pro ČT a ČRo

Opoziční hnutí ANO a SPD dnes opět zablokovala závěrečné sněmovní schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků. Důvodem byly zdržovací postupy a nakonec i nevole části opozice k požadavku z koalice o hlasování o přestávce, kterou chtěl klub SPD. Sporem se zabývalo širší sněmovní vedení do konce jednacího dne. Další pokus o prosazení sporné novely bude mít vládní tábor v pátek. Dnes poslanci neprojednali nic. Nynější schůze pokračuje ve čtvrtek.

„Hluboce nespravedlivý zásah do peněženek.“ ANO a SPD ve sněmovně blokují poplatky za ČT a rozhlas

Navrhovaný růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je nespravedlivý zásah do peněženek všech a skrytá daň, řekl ve středu ve Sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. O zvyšování televizní a rozhlasové daně mluvil před značně prořídlými poslaneckými lavicemi také šéf klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala. Sporná vládní novela je v dolní komoře před závěrečným kolem projednávání. ANO a zejména SPD zahájení jejího schvalování od minulého pátku blokuje.

Ministra Baxu těší, že jsou proti televizním poplatkům komunisté. Prý je to důkaz, že je novela správná

Vládní koalice se tento týden znovu pokusí ve Sněmovně prosadit dlouho diskutovanou novelu zákona, která zvyšuje koncesionářské poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Návrh, který zahrnuje nejen růst televizního a rozhlasového poplatku, ale také rozšíření okruhu plátců, vyvolává kontroverze nejen mezi politiky, ale i v široké veřejnosti. Pokud by novela prošla, televizní poplatek by se zvýšil o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.

Upřela vláda statisícům důchodců peníze? Citlivou věc rozhodne Ústavní soud

Ústavní soud ve středu dopoledne vyhlásí rozhodnutí, zda by měl či neměl stát dotovat spoření na penzi lidem v důchodu. Právní úpravou vláda škrtla starobním důchodcům státní příspěvek k penzijnímu spoření. Návrh podalo 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová. Soud se podnětem zabýval od loňska. Téměř milion lidí v důchodovém věku dostal v červnu loňského roku svůj poslední státní příspěvek k důchodovému spoření.

Babišův plán na spojení ČT a ČRo podle Součka nic neušetří. Koalice mluví o „ochočení v Agrostáji“

Plán předsedy hnutí ANO Andreje Babiše sloučit Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pod jednu instituci vyvolal bouřlivé reakce politiků nebo uživatelů sociálních sítí. Podle kritiků jde o snahu omezit nezávislost médií a získat nad nimi politickou kontrolu. Babiš návrh obhajuje úsporami a nutností změnit způsob financování veřejnoprávních médií. „Chceme, aby se financovaly jinak. Jedna z možností je spojit Český rozhlas a Českou televizi. Tam se hodně ušetří,“ prohlásil Andrej Babiš

Obstrukce rozložily sněmovnu. Změna poplatků zatím neprošla. Dál hrozí televizní Armageddon

Poslanecká sněmovna v pátek ve finálním kole jednala o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Téma, které rozděluje politickou scénu i veřejnost, může zásadně ovlivnit budoucnost veřejnoprávních médií v České republice. Novela zákona o poplatcích čelí ostré kritice opozice a obstrukcím, ale podle vlády jde o nezbytný krok k zajištění finanční stability České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Schůzi nicméně zablokovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a na hlasování tak nedošlo.

Pařížské muzeum Louvre je v žalostném stavu a žádá francouzskou vládu o pomoc

Pařížské muzeum Louvre, které je nejnavštěvovanějším muzeem na světě a je zde k vidění nejslavnější obraz Leonarda da Vinciho Mona Lisa, požádalo francouzskou vládu o naléhavou pomoc. Světoznámá instituce potřebuje obnovit svoje stárnoucí výstavní prostory a lépe chránit nespočet uměleckých děl. Dokonce zvažuje přistavění nového křídla pro da Vinciho malbu. Palác Louvre, který byl v Paříži postaven koncem 12. století, byl po staletí oficiálním sídlem francouzských králů.

Senátoři ANO navrhují osvobodit důchodce od poplatků pro televizi a rozhlas

Senátoři ANO navrhují osvobodit důchodce, zdravotně postižené lidi a nezaopatřené děti od poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Návrh by chtěli v Senátu projednat v úterý 28. ledna, kdy se má horní parlamentní komora zabývat novelou o zvýšení platů ústavních činitelů. Novinářům to oznámila předsedkyně klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. Obdobný návrh předložili poslanci ANO už loni v září a je i součástí návrhů úprav vládní novely o rozhlasových a televizních poplatcích.

Tusk kývl na návrh omezit sociální pomoc ukrajinským uprchlíkům v Polsku

Polský premiér Donald Tusk podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.

Musk zpochybnil Trumpův projekt Stargate. Firmy prý nemají avizovanou obří sumu

Americký miliardář a blízký spojenec nového prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se nezvykle kriticky vyjádřil Trumpem ohlášenému plánu vybudovat infrastrukturu pro umělou inteligenci. Projekt nazvaný Stargate má podle Trumpa přilákat investice soukromých firem v hodnotě 500 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů korun) a vytvořit 100 tisíc pracovních míst. Musk, který dlouhodobě kritizuje šéfa jedné ze zúčastněných firem OpenAI Sama Altmana, se nechal slyšet, že podle jeho informací firmy vybrané Trumpem nemají tolik peněz.

Nejistá budoucnost nových tanků pro armádu: Černochová jich chtěla koupit 77, nemá ale peníze

Na německé tanky Leopard nemáme peníze, varoval ministerstvo obrany na konci loňského roku náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Ministryně Jana Černochová (ODS) předtím počítala s nákupem nejméně 77 tanků Leopard v nejmodernější specifikaci 2A8. Podpis smlouvy ale nabírá zpoždění a ministerstvo nakonec může rozsah nákupu podstatně omezit. Před podpisem smlouvy je nutné přehodnotit tempo financován, uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Simona Cigánková.