Miliardář Pavel Tykač bude finančně podporovat Institut Václava Klause (IVK). Rozhodl se tak poté, co se dozvěděl, že své mnohaleté sponzorství institutu ukončila skupina PPF. Tykač, který podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, to oznámil na serveru spolku PavelTykac.com. Institut Václava Klause vznikl v roce 2012 ještě v době, kdy byl Klaus prezidentem.
Lékaři čtyř odborností dohodli jednotné postupy pro léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími demencemi. S diagnózou by měl vždy začínat praktický lékař, který podle nových doporučení rozhodne, zda pacientovi nejvíc prospěje péče neurologa, psychiatra nebo geriatra, tedy specialisty na komplexní léčbu starších osob, informovali dnes novináře zástupci odborných společností. Nemocných v Česku je podle odhadů asi 170 000, v roce 2050 to může být téměř 300 000.
Miliardář Elon Musk v sobotu slíbil, že každý den až do listopadových prezidentských voleb vyplatí milion dolarů jednomu z těch, kdo podepíší jeho internetovou petici na podporu kandidatury Donalda Trumpa. První cena již byla předána na akci politického akčního výboru America PAC, který Musk založil právě na podporu kandidáta republikánů. Celá akce vyvolává otázky ohledně legálnosti těchto plateb, píše agentura Reuters.
Francie se čím dál tím více potýká se špatným stavem svých veřejných financí. Agentura Scope Ratings tento týden snížila její úvěrový rating z AA na AA-. Podtrhuje to rostoucí obavy z narůstajícího státního dluhu a politické nestability, které ohrožují schopnost vlády kontrolovat rozpočtový deficit. Scope Ratings se tak přidává k agentuře Fitch, která v minulých dnech zhoršila výhled Francie z „stabilního“ na „negativní."
Streamovací gigant hlásí rekordní čísla. Netflix získal ve třetím čtvrtletí 5,1 milionu nových předplatitelů, čímž překonal odhady Wall Street o více než milion, píše agentura Reuters. Společnost očekává další růst předplatitelů během svátků, kdy se vrátí populární korejský seriál Hra na oliheň. Akcie Netflixu po zveřejnění zprávy o výsledcích vzrostly téměř o 6 procenta, přičemž od začátku roku si připsaly zhruba 47 procent.
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
Boj o rozebrání už půlbilionového balíku ve zdravotnictví se vrátil do tradičních kolejí. Nereformovaná nemocniční péče pobírá většinu ze stovek miliard a zatímco lékařské protesty z minulého roku přetavily odbory do boje za větší přidávání a nařizování mezd v soukromých nemocnicích, praktici a specialisté si stěžují na to, že na ně – lidově řečeno – opět nic nezbývá. Pacient se tak musí připravit na možné omezování péče.
Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. Ve zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL).
Vláda Petra Fiala (ODS) slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších obcí.
Pod obrovský tlak se dostali ministři i Pražský hrad poté, co se objevil návrh na zvýšení platů ústavních činitelů až o 13 procent a také snaha zavést náhrady pro první dámu. Vláda tvrdí, že navýšení je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu, který v květnu zrušil stávající úpravu platů soudců, prezidentská kancelář zase říká, že chce narovnat nepoměr mezi postavením hlavy státu a jeho partnera či partnerky.
Ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard korun, jsou podle Národní rozpočtové rady díry za zhruba 40 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že má plán, jak je zalepit. Zhruba 16 až 22 chybějících miliard na podporu obnovitelných zdrojů se má podle něj vyřešit změnou zákona. Opozice vládu ostře kritizuje, částečná nespokojenost je i uvnitř vlády.
Naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu, obvinil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vládu Petra Fialy (ODS) v souvislosti s hospodařením a rozpočtovou politikou. Reagoval mimo jiné na data Eurostatu, která ukazují, že deficit vládního hospodaření čili loni téměř 347 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponuje, že Babiš jen manipuluje a srovnává nesrovnatelné. Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet oficiálně vykázal.
Bankovní úředník z jihoitalské Apulie sledoval v uplynulých dvou letech účty italské premiérky Giorgii Meloniové, několika ministrů, politiků či soudců. Napsal to v pátek italský tisk s odkazem na vyšetřování policie. Muž podle vyšetřovatelů za uplynulé dva roky provedl zhruba 6600 neoprávněných vstupů na cizí účty. Žádné peníze se však podle dosavadních poznatků neztratily.
Pražský hrad se ocitá pod drobnohledem kvůli veřejným zakázkám, které zadal na nákup kávovarů a mobilní elektroniky a jejichž hodnota dosahuje milionových částek. To vše v době, kdy se projednává zvýšení rozpočtu prezidentské kanceláře a zároveň se řeší otázka platů politiků i nové náhrady pro první dámu, což vzbuzuje otázky ohledně efektivity a přiměřenosti veřejných financí. Hrad, respektive Správa Pražského hradu plánuje vynaložit „1,6 milionu korun bez DPH“ na nákup automatických kávovarů
Jaderný tendr na dukovanské bloky je ve fázi, kdy je napadán a ostřelován ze vše stran. S verdiktem k výběru Korejců bude muset přijít antimonopolní úřad, u kterého celý průběh zakázky napadl vyřazený americký Westinghouse a neúspěšná francouzská EDF. Stejně tak by se měla vyjádřit Evropská komise ke stížnosti EDF, že korejská vláda poskytne KHNP nespravedlivou a nedovolenou dotační podporu. Česká vláda se to celé zatím snaží vymlčet s tím, že „jednání probíhají“. Ministr financí už ale lehce naznačil, že „zatím nic neukazuje, že by se nepovedlo smlouvu uzavřít, ale vyloučit se to nedá“.
Pražský hrad po veřejné kritice couvl a přiznal, že dosavadní debata o penězích navíc pro první dámu vycházela ze špatně napsaného návrhu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) nově navrhuje změnu, která má vést ke snížení finančních náhrad pro prezidenta, a zároveň zavést náhrady pro současnou manželku hlavy státu Evu Pavlovou. Hradit se ji nově má i sociální a zdravotní pojištění. V původní verzi přitom byly jen extra finance pro prezidentovu manželku, což by zatěžovalo státní rozpočet.
Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.
Z nápadu zavést měsíční náhrady pro manželku nebo partnera prezidenta se v době hlubokého rozpočtového deficitu stává poměrně nešťastný symbol. Návrh konkrétně počítá s tím, že tato náhrada by činila 30 procent víceúčelové paušální náhrady, kterou pobírá samotná hlava státu, což by v příštím roce znamenalo částku 108 300 korun měsíčně. To ale vzbudilo vlnu nesouhlasu, zejména vzhledem k současnému stavu veřejných financí a dřívějšímu navýšení rozpočtu prezidentské kanceláře.
Kolující návrh na zvýšení platů vrcholných českých politiků pro příští rok vzbuzuje silnou kritiku nejen mezi opozičními politiky, ale i v odborových svazech a širší veřejnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely zákona, podle kterého by platy politických představitelů vzrostly o více než 13 procent. Platy premiéra a předsedů parlamentních komor by poprvé přesáhly 300 tisíc korun měsíčně, zatímco platy ministrů by se mohly vyšplhat nad 200 tisíc korun.
Tržby v maloobchodu v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel letos v srpnu opět zrychlily růst. Stouply meziročně o 5,3 procenta, v červenci rostly podle revidovaných údajů o 4,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně vzrostly tržby o 0,1 procenta. Zákazníci také čím dál více nakupují na internetu a také víc utrácejí za zboží, které nutně nepotřebují k životu, všimli si ekonomové. Maloobchodní tržby bez započtení prodejů vozidel meziročně rostou už devátý měsíc v řadě
Zpráva, že by příští rok mohly vzrůst platy vrcholných politiků, vyvolala rozsáhlou kritiku. Kromě exministra financí Miroslava Kalouska si servítky nebral ani exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). "Odrbat důchodce, zvýšit daně/odvody nejmenším živnostníkům, šetřit na policistech, hasičích nebo kuchařkách na ZŠ... a současně navrhnout zvýšení platů ministrů, poslanců a nově i plat pro první dámu, může jen ten, jehož emoční inteligence je záporná," uvedl Havlíček na síti X.
Pojišťovny vyplatily za povodně, které zasáhly ČR v polovině září, přes dvě miliardy korun. Klienti jim nahlásili 66 300 pojistných událostí za 14,9 miliardy korun. Odhad pojištěných škod zvýšily na 17,9 miliardy korun, sdělila Česká asociace pojišťoven. Úřady práce zatím vyplatily přes 330 milionů korun v rámci mimořádné okamžité pomoci. Generali Česká pojišťovna má nahlášeno k dnešnímu dni 29 784 pojistných událostí za 4,5 miliardy korun
Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, chce ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vládě předložit do konce října. Řekl to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. V návrhu je podle něj odložená účinnost nejméně o tři roky. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík uvedl, že se ředitelé škol s návrhem víceméně neztotožňují.
Libanonské šíitské hnutí Hizballáh disponuje v západní Africe silnou základnou finančních sítí. V Pobřeží slonoviny a v Guineji se totiž nachází důležitá libanonská komunita, o kterou se Hizballáh opírá. Jde o propracovaný mafiánský systém, který pere špinavé peníze především z prodeje drog, napsal list Le Monde. Podle zjištění deníku velká část šíitských Libanonců, kteří žijí v Pobřeží slonoviny a v jiných zemích západní Afriky, finančně přispívají Hizballáhu.
Německu hrozí nedostatek hotovosti. Důvodem je rozsáhlá třídenní stávka dopravců, kteří doplňují peníze do bankomatů v sedmi spolkových zemích. Samotné banky varují své klienty a upozorňují, že se jedná pouze o krátkodobý nedostatek hotovosti. Podle deníku Bild bude nedostatek hotovosti hrozit půlce země, ale vše bude otázkou náhody. Nedostatek hotovosti způsobila celostátní stávka odborového svazu Verdi, který vyzval zaměstnance v oblasti přepravy hotovosti a cenin.
Poslanci se ve středu scházejí na mimořádné schůzi, aby projednali dlouhodobě kontroverzní navýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by měl nově každý, kdo vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Opozice už avizovala, že hodlá využít pozměňovacích návrhů a hrozí tak, že se projednání protáhne podobně jako v prvním kole.
Řecko chce zavést poplatek 20 eur (zhruba 500 korun) pro turisty na oblíbených ostrovech Santorini a Mykonos. Podle agentury Reuters to oznámil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Nový poplatek má zabránit nadměrnému turismu, který trápí některé destinace. Část vybraných prostředků dostane tamní samospráva na investice do infrastruktury. Řecko je do značné míry závislé na cestovním ruchu, který je hlavní hnací silou ekonomiky země.
Poslanci se po prázdninách znovu vracejí k takzvané velké mediální novele, která přináší změny ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Návrh z pera ministerstva kultury zahrnuje mimo jiné navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření jejich platnosti na všechna zařízení schopná přijímat vysílání, včetně chytrých telefonů či tabletů. Návrh dlouhodobě budí emoce, jak mezi lidmi a politiky, tak konkurenčními soukromými médii, která nyní znovu apelují přímo na poslance, aby ještě legislativu přepsali.
Vláda Petra Fialy (ODS) odtajnila v noci ze soboty na neděli návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s deficitem 230 miliard korun, což je podle řady ekonomů, ale i některých vládních politiků obrovské numero, které neodpovídá tomu, že rok 2025 nebude – pokud se nestane něco neočekávaného – rokem krizovým. Bude však rokem volebním. Hospodářský růst 2,6 %, inflace pod 2,5 %, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy. Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard.
Mezinárodní měnový fond po třech letech vrátí do Ruska. A to v rámci pravidelných konzultací, které byly po ruské invazi na Ukrajinu zastaveny. V rámci konzultací, činitelé fondu navštíví i Moskvu. Oznámil to ruský představitel při centrále fondu ve Spojených státech. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už plánované konzultace, které mají proběhnout v září a říjnu odsoudilo jako legitimizaci ruského režimu, který invazí na Ukrajinu porušuje Chartu OSN.
