Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála stávající prezidentka a prozápadní politička Maia Sanduová. Ukazují předběžné výsledky. Po sečtení 99 procent okrsků má Sanduová náskok deset procentních bodů nad svým protivníkem Alexandrem Stoianogloem. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy ze zahraničí. Sanduové již začaly přicházet gratulace od evropských politiků.
Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.
Čtyři ukrajinští vojáci zběhli od jednotky a pokusili se nelegálně překročit hranice s Moldavskem. Při zadržování jeden z dezertérů kladl odpor a pohraničník jej zastřelil, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. O zastřelení dezertéra, který napadl pohraničníka, informuje na svém webu také list Ukrajinska pravda. Incident mezitím potvrdil mluvčí pohraniční stráže a také vyšetřovatelé, kteří zkoumají okolnosti vojákovy smrti. Na vyšetřování dohlíží prokuratura.
Velké Rumunsko na obzoru? Rumunský premiér Marcel Ciolacu tento týden v rozvoru pro rumunský server DC News prohlásil, že podporuje spojení Moldávie s Rumunskem, ať už to bude v rámci EU nebo "jen" mezi Kišiněvem a Bukureští. Moldávie se podle něj drží díky Rumunsku. "V Moldavské republice žijí Rumuni jako já," řekl Ciolacu. Oblast Besarábie, dnešní Moldavsko a část Ukrajiny, patřila před druhou světovou válkou k Rumunsku. Po válce oblast Stalin přičlenil k Sovětskému svazu
Úřady separatistického Podněstří ohlásily údajný útok dronem na vojenskou jednotku. Následkem útoku shořel vrtulník, nikdo nebyl zraněn. Tamní orgány zveřejnili z údajného útoku video. Pokud by byl útok dronem z ukrajinských pozic potvrzen, mohlo by se jednat o krok, který by válku na Ukrajině nebezpečně eskaloval na území dalšího státu. O události informovala v neděli agentura Unian.
Vedoucí představitelé neuznávané separatistické republiky Podněstří ve středu přijali rezoluci kritizující moldavské úřady a žádající ruský parlament o ochranu před tlakem Kišiněva. Informoval o tom moldavský web Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Moldavský kabinet předtím zasedání separatistů, z něhož žádost vzešla, označil za podvod. Představitel ruského ministerstva zahraničí zareagoval na žádost neuznávané republiky vyjádřením, že ochrana zájmů tamních obyvatel je ruskou prioritou.
Separatistická republika Podněstří zřejmě příští týden požádá Rusko o formální připojení. Podněstří, kvazistát rozkládající se na území, které je mezinárodně uznávané jako součást Moldavska, od občanské války ze začátku 90. let de facto funguje nezávisle. Dlouhodobě vyznává proruskou orientaci a na jeho území jsou rozmístěny jednotky ruské armády. Pokud by Putin na anexi skutečně přistoupil, vedlo by to nejen k destabilizaci Moldavska samotného, nýbrž i k případnému ohrožení Ukrajiny, která s Podněstřím přímo sousedí.
Nejméně dva lidé v pátek přišli o život při střelbě na hlavním moldavském letišti v metropoli Kišiněvu. Střelce se podařilo zásahové jednotce dopadnout, oznámilo moldavské ministerstvo vnitra na facebooku. Útočník byl při zásahu zraněn a byl ošetřen, dodalo. Zranění při incidentu na letišti utrpěl podle předsedy vlády i jeden cestující, střelcem byl podle premiéra občan Tádžikistánu. Po incidentu na letišti byly státní instituce a bezpečnostní složky uvedeny do stavu pohotovosti
Varšavská vláda poslala Moldavsku dohromady 6 letadel se zbraněmi, aby se země prezidentky Maiy Sanduová mohla bránit proti pokusům o vnitřní destabilizaci mimo jiné ze strany Ruské federace, která se o rozvrat v Moldavsku pokusila dle samotné prezidenty například během letošního jara. Psali jsme o tom zde. O poslání zbraní do Moldavska napsal na Twitteru polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. K oznámení došlo jen pár hodin po konci summitu Evropského politického společenství.
Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku a čelit důsledkům ruské barbarské invaze na Ukrajinu. Na summitu Evropské politického společenství (EPC) to ve čtvrtek řekl český premiér Petr Fiala. Na okraj summitu se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedlo Fialovo tiskové oddělení. Moldavská prezidentka Maia Sanduová na tiskové konferenci za účasti Fialy uvedla, že summit EPC v Moldavsku ukázal jednotu a sílu v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno přijel na summit lídrů Evropského politického společenství (EPC), který se koná v Moldavsku. Na červeném koberci ho před zámkem Mimi u Kišiněva přivítala moldavská prezidentka Maia Sanduová. Jde o první návštěvu Zelenského v sousední zemi od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Zelenskyj na internetu uvedl, že jej dnes v Moldavsku čeká také řada dvoustranných jednání.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že jarní ruský plán na svrhnutí moldavské vlády selhal. Nepochybuje však o tom, že to Rusko zkusí znova. Informuje o tom ruská provládní agentura Kommersant, která tvrdí, že Rusko žádný takový plán nikdy nemělo ani mít nebude. S tím ale Sanduová nesouhlasí a chce co nejdříve vstoupit do Evropské unie, aby svou zemi a demokracii v ní ochránila. Sanduová to řekla v televizi Moldova-1.
Boj o Moldavsko. Evropská unie plánuje vyslat do Moldavska civilní misi, která by nastolila v této východoevropské republice systém krizového řízení ve snaze zabránit možné změně politického režimu, který by byl nakloněn Rusku. Píše to podle svých zdrojů německý list Welt am Sonntag. Společnost je silně rozdělena na prorusky a proevropsky orientované obyvatelstvo. Současná vláda se po ruském útoku na Ukrajinu cítí stále více ohrožena a 28. ledna napsala do Bruselu žádost o podporu.
Moldavské úřady jsou připraveny zničit ranvej mezinárodního letiště v hlavním městě Kišiněvě, a to od prvních dnů invaze na Ukrajině, tvrdí moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu. Plán má omezit případnou invazi Ruska do Moldavska, o které se nyní spekuluje. Informuje o tom aviatický server Aerotime. Popescu to řekl v rozhovoru pro televizi Jurnal TV. „V prvních dnech války bylo tempo postupu ruských vojsk neuvěřitelné,“ vysvětlil ministr. „Bylo naprosto zřejmé, že Rusko počítá s tím, že velmi rychle dosáhne hranic s Moldavskem,“ dodal.
Moskva bude považovat jakékoliv kroky ohrožující její mírové jednotky v moldavském separatistickém regionu Podněstří za přímý útok na Rusko. Dnes to podle agentury TASS uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Převážně ruskojazyčné Podněstří se od Moldavska odtrhlo v roce 1990 a ruská armáda v něm udržuje své jednotky. „Jakýkoliv krok, který ohrozí jejich (mírových sil – pozn. red.) bezpečnost, bude podle mezinárodního práva považován za útok na Ruskou federaci,“ uvedl ruský resort diplomacie.
Moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová a její vláda podaly demisi. Jako důvod premiérka uvedla nedostatek podpory vládě, která se snažila urychlit reformy v zemi, která aspiruje na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters tak končí turbulentních 18 měsíců vlády provázené ekonomickými otřesy a následky ruské invaze na Ukrajinu. „Věřím v moldavský lid. Věřím v Moldavsko,“ řekla Gavrilitsaová na tiskové konferenci. „Věřím, že se nám podaří překonat všechny výzvy a těžkosti,“ dodala.
Ukrajinská rozvědka získala informaci, že Rusko chce převzít moc v Moldavsku. V Bruselu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který o tom už dříve informoval moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou. Píše o tom server Union. Zelenskyj to řekl na zasedání Evropské rady. „Nedávno jsem mluvil s prezidentkou Moldavska, paní Sanduovou, a informoval jsem ji o tom, co se naší rozvědce podařilo zachytit. O podrobném ruském plánu zničit politickou situaci v Moldavsku,“ řekl.
Ruská válka na Ukrajině se bezděčně projevuje napříč Evropou a možné politické dopady budí značné obavy. Tak jako v případě Moldavska, kde vláda ostře otočila „kormidlo“ směrem na Západ. Podle zprávy ukrajinské rozvědky, do níž nahlédl americký The Washington Post, se tomu však Kreml rozhodl učinit přítrž, v médiích se mluví o přípravách převratu. Echo24 o tom hovoří s Pavlem Havlíčkem.
Generální štáb ukrajinské armády ve středu nevyloučil, že by ruské síly mohly k podpoře své další ofenzivy na Ukrajině použít území separatistické proruské republiky Podněstří. Ve svém pravidelném ranním hlášení ve středu štáb uvedl, že Rusko by z Podněstří mohlo podporovat útok do oblasti řeky Jižní Bug, tedy na sever od významného ukrajinského přístavu Oděsa. Gubernátor Kurské oblasti v Rusku ve středu uvedl, že tamní pohraniční stráž se stala terčem ostřelování.
Moldavský ústavní soud zbavil úřadu prezidenta Igora Dodona, který odmítl rozpustit parlament, jak mu ukládá ústava. Úřadující hlavou státu soud zároveň určil dosavadního premiéra Pavla Filipa, informují zahraniční tiskové agentury. Filip následně rozpustil parlament a na 6. září ohlásil předčasné volby, uvedla místní televize.
Členové rumunského parlamentu v pterý při symbolickém hlasování podpořili znovusjednocení s Moldavskem. Cílem kroku bylo vyzdvihnout historické vazby obou zemí. Předseda moldavského parlamentu vzápětí uvedl, že si jeho země váží své nezávislosti.
Moldavsko prohlásilo místopředsedu ruské vlády Dmitrije Rogozina za nežádoucí osobu, vicepremiér tak má zakázaný vstup do země i tranzit přes její území. Oznámilo to moldavské ministerstvo zahraničí. Stalo se tak kvůli Rogozinovým hanlivým výrokům na adresu moldavské vlády. Rogozin již má zakázaný vstup do Evropské unie, na černou listinu se dostal kvůli ruské anexi Krymu.
Odhodlání nasměrovat svou zemi zpět k Rusku potvrdil v úterý v Moskvě nový moldavský prezident Igor Dodon. Při zahájení rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle agentury TASS řekl, že doufá v obnovení strategického partnerství obou zemí „v hlavních směrech“. Šéf Kremlu jeho vyjádření vítá.
