Ruská válka na Ukrajině se bezděčně projevuje napříč Evropou a možné politické dopady budí značné obavy. Tak jako v případě Moldavska, kde vláda ostře otočila „kormidlo“ směrem na Západ. Podle zprávy ukrajinské rozvědky, do níž nahlédl americký The Washington Post, se tomu však Kreml rozhodl učinit přítrž, v médiích se mluví o přípravách převratu. „Jakákoliv forma destabilizace je něco, co by Kremlu velmi vyhovovalo,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Moldavsko má ve vedení země prozápadní politiky, jak je na tom však s příklonem k Západu společnost? Je to tak jednoznačné?

Co přiznávají i čelní představitelé státu a vlády je to, že jejich situace vůči Rusku není dlouhodobě jednoduchá. V moldavské společnosti existuje segment, který je tradičně velmi prorusky orientovaný, čte a poslouchá ruská média, je velmi náchylný ke kremelské propagandě. Je to poměrně regionálně vymezené, kromě dvou autonomních teritorií, tedy Podněstří a jihomoldavského Gagauzska je to také třeba region na severu, kde mají tradičně baštu prorusky orientovaní socialisté. Historicky i první vláda tenkrát ještě premiérky Maii Sanduové byla velmi obezřetná k vystupování vůči Rusku, aby si část elektorátu neznepřátelila. Situace se ale velmi změnila po 24. únoru, ve společnosti je ta změna ale velmi pozvolná. Přestože bych byl dalek říkat, že většina moldavské společnosti je proputinovská, tak to určitě není.

Je tam nějaký jasný poměr?

Něco se dá vyčíst z hlediska průzkumů veřejného mínění, ale situace je velmi proměnlivá a v současné chvíli Rusko spoléhá ještě na jeden prvek a to je frustrace z vývoje socioekonomické situace, cen energetických surovin, tepla a snaží se, podobně jako se o to snaží i hráči uvnitř České republiky, propojovat tyhle dvě otázky, tedy zhoršující se socioekonomickou situaci domácností s frustrací vůči vládě. Na tom se snaží vytvořit můstek k podkopání její důvěry. Situace se velmi rychle vyvíjí a viděli jsme v těch posledních minimálně dvou měsících poměrně konzistentní opakování protestů, které na začátku nebyly příliš populární, ale dá se očekávat, že se to bude s dalšími socioekonomickými dopady zhoršovat. Tedy podíl společnosti, ne nutně prorusky orientovaný, ale kritický k vládě, bude růst.

V protestech se angažuje opozičník Ilan Šor, na kterého má údajně Rusko vsázet. O koho jde?

On je jedním z těch lidí, kteří se dlouhodobě vymezují vůči vládě. Přichází z takového polokriminálního světa, je to oligarcha s velmi podivnými vazbami právě na Kreml, který se snažil v minulosti udělat politickou kariéru. Teď je kvůli tomu, jak se poměry v zemi změnily v jeho neprospěch – vláda na něj vydala zatykač –, už nějakou dobu v zahraničí. Vyhýbá se soudu a skrze své kontakty v Moldavsku pomáhá organizovat a z části i financovat toto protestní hnutí. Běžně se mluví o tom, že lidé dostávají třeba padesát dolarů za den protestování, na moldavské poměry poměrně pěkné peníze, musíme se pak samozřejmě ptát, jestli jdou ty peníze z kapsy Šora nebo někoho jiného. To je možná to, na co naráží některá západní média.

V tomhle úsilí ale není sám, socialistická strana, která v minulosti držela i křeslo prezidenta a dokonce i vládu, přichází z prokremelského, ale také i také na řadu korupčních schémat orientovaného myšlenkového podhoubí. Lidé jako právě Ilan Šor i vůči tomuto kurzu tvořili nějakou alternativu, v některých momentech možná i bližší Kremlu. Ale není to on sám, který za těmito protesty může stát. Takových osob je tam hned několik. Jejich typickým rysem je, že jsou za současné vlády stíháni za korupci, mají velké problémy v oblasti práva a ze zahraničí nějakým způsobem tahají za nitky a snaží se situaci destabilizovat. S větším či menším podílem Kremlu.

Podle ukrajinské rozvědky je situace v Moldavsku tak vážná, že tam působí ruští političtí stratégové i velké ruské peníze. Dá se skutečně mluvit o možném převratu?

Řekl bych, že to je v tuto chvíli opravdu spekulativní. Vláda zvítězila v posledních volbách v červenci 2021 s velmi silným mandátem, stejně tak prezidentka Sanduová je politička, která má za sebou velmi silný příběh a podporu veřejnosti. Rozhodně to není tak, že by někdo najednou přišel, svrhl vládu a ustanovil prorusky smýšlející kabinet, s kterým by se většina společnosti smířila. Tak to nefunguje a politický systém Moldavska tak ani není nastaven. Je tam velmi silná role prezidenta i přes smíšený politický systém, tohle by si vyžadovalo širší politickou obměnu, zatím skutečně nevidím možnost, že by došlo k takovéto formě převratu.

Na druhou stranu jakákoliv forma destabilizace, nejen protestního, ale i ozbrojeného hnutí je něco, co by Kremlu velmi vyhovovalo. Evropa prokazuje zájem, aby Moldavsko situaci ustálo, je třeba ale také vidět, že civilní aparát a třeba i vojenské bezpečnostní síly Moldavska jsou dlouhodobě podfinancované. A pokud Rusko do vnitřních poměrů v zemi takto zásadním způsobem investuje a snaží se o destabilizaci, není ta situace vůbec snadná. Nemyslím si ale, že jsme už tak daleko, že by měl padnout moldavský kabinet. Také jsme ale na začátku zimy, takže si musíme počkat, s čím na jedné straně přijde Rusko, ale na druhé i Evropská unie a moldavská vláda.

Jakou roli může hrát separatistické Podněstří?

Dřívější myšlenky na to, že by ruská armáda došla až do Podněstří, jsou už dnes naprosto vyloučené. Naopak se uvažovalo i možném zásahu Ukrajiny. Region a jeho elity, včetně příslušníků konglomerátu Šerif a napojených byznysových elit nemá na téhle destabilizaci zájem. Nechtějí, aby se přes ně valila fronta z jakékoliv strany, bojí se, že by to ohrozilo jejich vlastní postavení. Velmi citlivá věc je to, že bylo Podněstří historicky nejvíce průmyslová část Moldavska, nacházela se tam největší část energetické infrastruktury. Rusko si s cenami energií pohrává a využívá je proti moldavské vládě. Zásahy infrastruktury na Ukrajině také utnuly dodávky energií, z kterých Moldavsko krátkodobě těžilo. Ačkoliv se země čím dál tím víc integruje z hlediska této infrastruktury s Rumunskem, závislost na Rusku je stále značná a existuje tak stále významný vyděračský potenciál z Podněstří vůči moldavské vládě.

Má Moldavsko připravenou armádu na to, aby nějaké eskalaci zabránilo?

O stavu moldavské armády mám určité pochyby. Kdyby došlo k nějakému ozbrojenému střetu například se separatisty, měla by moldavská vláda skrze své ozbrojené síly, ale zejména lépe vybavenou policii, určitě navrch, Je ale potřeba vidět, že je země v této kapacitě velmi slabá, podfinancovaná a je to něco, čemu se bude moldavská vláda snažit co nejdéle vyhnout. Moldavsko je tak i ze svého popudu dlouhodobě neutrální, snažilo se vyvarovat geopolitickým konfliktům, má to nakonec zakotvené i v ústavě, ale v poslední době se to mění a začíná intenzivnější spolupráce mezi vládou a třeba NATO či civilními misemi Evropské unie.

Pokud by se mělo v budoucnu Moldavsko připojit k unii či dalším organizacím na Západě, je vůbec nějaká vidina, jak situaci s Podněstřím vyřešit?

Takové připojení by určitě vyžadovalo urovnání těchto sporů. Podněstří je ale vlastně region, který nikomu nepatří, nenárokuje si ho ani sousední Ukrajina. Je tedy potřeba situaci vyřešit možná i nějakým vnitřním dialogem, ustanovit nějaké konkrétní postavení pro místní elity, mluví se o možné federalizaci země. Klíčové bude vyústění války. Dá se předpokládat, že pokud Rusko prohraje a zásadnějším způsobem vojensky a bezpečnostně ztratí a nebude třeba finančně schopné podporovat separatisty, jejich sebezáchova a přežití se bude limitně blížit nule. Ze strany Ukrajiny i moldavské vlády dochází k izolaci regionu, ekonomicky strádá a ubývá mu obyvatel, neočekávám z něj tedy žádné velké pnutí. Oni se snaží prostě nějakým způsobem současnou situaci přežít a uchovat si vlastní postavení.