Parlamentní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu.
Do sporu Řehka versus Černochová už se zapojil i Pražský hrad. Echo24 před několika dny informovalo, že šéfové dvou tajných služeb označili zapojení náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky ve sbírce na sto tun plastické trhaviny pro ukrajinskou armádu za bezpečnostní riziko. Podle serveru Novinky to následně „vyvolalo zlou krev“ na Hradě. Kritika generála Řehky je prý účelová a vedená podle dvojího metru.
Poslanecká sněmovna v tichosti před Vánoci schválila značně spornou novelu zákona Lex Ukrajina VII., která kromě pokračování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny zahrnuje totiž i nový trestný čin "neoprávněné činnosti pro cizí moc". Zákon přijatý hlasy vládní většiny, vzbuzuje ostrou kritiku opozice i některých právních expertů. Podle nich hrozí, že zákon bude snadno zneužitelný a zasáhne nejen závažné případy, ale i běžné projevy nesouhlasu na sociálních sítích.
Svět je podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky svědkem globalizace zla kvůli vzájemné podpoře Ruska, Číny, Íránu či Severní Koreje. Roli v tom hrají ruské tajné služby, řekl Koudelka na pondělní sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Odmítl také bagatelizování schopností ruských tajných služeb, které podle něj patří k nejlepším na světě. Varoval před jejich schopností dlouhodobě plánovat, což podle šéfa kontrarozvědky zahrnuje i dobu po válce na Ukrajině.
Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla dnes ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.
Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. O společné operaci s americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) dnes v tiskové zprávě informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Byl střelec z filozofické fakulty „vrah vizionář“ vedený vnitřní hlasem, našeptával mu snad někdo jiný, nebo mu způsobování bolesti přinášelo zkrátka radost? Policisté do dnešního dne nemají jasno o jeho motivu. Odpovědi by mohl nabídnout účet na sociální síti Telegram vedený na Kozákovo jméno a založený ani ne dva týdny před tragickými událostmi. Jestli je účet pravý, ale policie zatím zjistit nedokázala.
Sněmovní bezpečnostní výbor za účasti šéfů elitních policejních útvarů a ředitele BIS Michala Koudelky za zavřenými dveřmi přes hodinu jednal o žhářském útoku na autobusové depo na pražském Proseku ze začátku června. Premiér ho dříve označil za teroristický čin iniciovaný z Ruska. Neveřejné jednání se oproti původnímu plánu protáhlo a podle všeho na něm panovala vypjatá atmosféra.
Kauza zastaveného žháře z autobusových garáží na Klíčově z předminulého týdne stále hýbe českou politickou scénou. Premiér Petr Fiala už krátce po incidentu označil za pravděpodobné, že za sabotáží stojí Rusko. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek pak v neděli v České televizi ale uvedl, že se jednalo o amatéra a najatého žoldáka. Nezvykle otevřeně se však do médií k celému incidentu vyjádřil následně i šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) brigádního generála Michala Koudelku na generálmajora. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu jmenovala dalších 11 vojáků, policistů či hasičů generály.
Padlo zřejmě poslední slovo k vrbětickým výbuchům. Policie uzavřela vyšetřování se závěrem, že za nimi stála ruská vojenská rozvědka. Někteří čelní politici i orgány jako BIS zprávu pojednali jako zásadní průlom – jako by se konečně pravda ukázala... nebo něco v tom duchu. Přitom pravdou je téměř opak. Pohybujeme-li se ve sféře špionážních historií, pak samozřejmě existuje něco jako nejpravděpodobnější, věrohodné vysvětlení, jež všichni považují za platné. Mohou ho upravit jen po letech otevřené archivy, a pokud se neotevřou nebo neexistují, tak nic.
Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka by mohl po roce povýšit z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Podle informací ČTK by měla vláda ve středu navrhnout prezidentu Petru Pavlovi, aby ho povýšil 8. května při příležitosti Dne vítězství. Podle dalšího návrhu by se měl brigádním generálem stát ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych.
Salon Echa má tentokrát zpravodajské zaměření. Odpichuje se od zátahu BIS oznámeného premiérem Petrem Fialou těsně před Velikonocemi slovy: „Odhalili jsme proruskou síť, která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě.“ Operace prý sestávala jednak z provozu dosud málo známého webu Voice of Europe, jednak z financovaní populistických politických proudů různě po Evropě, nikoli z České republiky, ale v ČR ano. Do debaty se zapojili poslanec Spolkového sněmu za AfD Petr Bystroň, Robert Králíček z bezpečnostního výboru PS za ANO, šéf výboru Pavel Žáček (ODS) a bezpečnostní analytik a ještě dřív signatář Charty 77 a bubeník Plastic People Jan Schneider.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po dnešním jednání předsednictva strany jasnou podporu. Bystroň to řekl poté, co vedení strany vysvětlil podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.
Před velikonočními svátky česká kontrarozvědka ohlásila úspěch: „Podařilo se nám odhalit a zmapovat aktivity vlivové sítě financované z Ruska a působící na území České republiky. Akce BIS odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států Evropské unie a jak se snaží ovlivňovat politické procesy v našich zemích.“ Následovalo rozhodnutí Fialovy vlády uvalit sankce na jednu firmu, totiž web Voice of Europe, a dvě fyzické osoby, proruského ukrajinského politika Viktora Medvědčuka a Arťoma Marčevského, který tu žije.
Spolkový poslanec za německou politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň právně napadne tvrzení českého Deníku N, že přijímal výhody od ruské vlivové organizace. Bystroň, který je českého původu, ČTK řekl, že nynější kauza je pomstou vlády premiéra Petra Fialy za jeho projev na předloňské protivládní demonstraci v Praze. Deník N společně s německým týdeníkem Der Spiegel ve čtvrtek napsaly, že Bystroň byl podle podezření Bezpečnostní informační služby (BIS) jedním z politiků, kteří od proruské organizace dostávali peníze.
Polská kontrarozvědka (ABW) vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko přitom spolupracuje s Českem, což dnes na internetu potvrdila česká kontrarozvědka - Bezpečnostní informační služba (BIS).
Bezpečnostní informační služba (BIS) na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy. „Vláda ČR dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam tři subjekty, dvě fyzické osoby a jednu právnickou osobu na základě informací získaných Bezpečnostní informační službou,“ doplnila BIS.
Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině nebo palestinští teroristé v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem v pražském sídle kontrarozvědky.
Za největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje Ruskou federaci ve své výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Pozitivní je proto podle BIS loňská další redukce „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku. V ní byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS.
Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka vyvolal svými slovy o placení Ruska známým osobnostem za šíření dezinformací řadu otázek. Koudelka je kritizován, že vnesl do společnosti prohlášením nejistotu a že měl buď jmenovat konkrétní aktéry nebo vůbec s prohlášením nevystupovat. „Pan ředitel a jeho lidé evidentně věděli, proč to tak formulují. Takto je to určitým způsobem i signálem druhé straně – tohle prostě nedělejte, my jsme schopni to odhalit,“ uvedl předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) na Koudelkovu obranu.
Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala války na Ukrajině. Koudelka to řekl při dnešní konferenci o dezinformacích v Poslanecké sněmovně.
Ruské tajné služby musely v poslední době zásadním způsobem změnit styl práce. Kvůli vyhošťování ruských diplomatů se teď musí zahraniční rozvědka SVR a vojenská rozvědka GRU spoléhat na takzvané „spící agenty“ nebo verbování spolupracujících uprchlíků z Ukrajiny. „Mohu potvrdit, že i ve spolupráci se zahraničními partnery, včetně Polska, tématu působení ruských zpravodajských služeb v souvislosti s válkou na Ukrajině věnujeme maximální pozornost,“ uvedl k tomu pro Echo24 mluvčí české kontrarozvědky BIS Ladislav Šticha.
Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta uspěl s žádostí o odškodnění za nezákonné trestní stíhání v kauze úniků odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Stát mu zaplatí téměř milion korun, zjistila Česká televize (ČT) z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. V kauze úniků odposlechů, ve kterých figurovali bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek, policie stíhala Bártu a tehdejšího zpravodajce Jana Petržílka. Soud oba pravomocně osvobodil loni v květnu.
Hrozba ruské špionáže v době konfliktu na Ukrajině sílí. Podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se pracovníci kontrarozvědky nyní setkávají se zpravodajskými operacemi ruských tajných služeb, které probíhají také v kyberprostoru, každý den. Stopy vedou podle Koudelky mimo jiného také přímo na ruské velvyslanectví v Praze.
Ruské zpravodajské aktivity jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky rizikovější než čínské. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou ruské operace podle něho otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy, řekl ředitel civilní kontrarozvědky na pondělní konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně.
Petr Pavel poprvé povýšil představitele armády do generálských hodností. Povýšil například náčelníka generálního štábu Karla Řehku i jeho zástupce Iva Střechu na generálporučíky. Do hodnosti generálmajora prezident povýšil velitele vzdušných sil Petra Čepelku, náčelníka své vojenské kanceláře Radka Hasalu. Po sedmi letech, kdy ho odmítal povýšit bývalý prezident Miloš Zeman, se dočkal hodnosti brigádního generála i šéf BIS Michal Koudelka.
Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka by se měl v květnu dočkat povýšení do generálské hodnosti. Vláda ve středu schválila návrh, aby ho prezident Petr Pavel jmenoval do hodnosti brigádního generála, řekl novinářům po zasedání ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Obdobnému návrhu kabinetu v minulosti sedmkrát nevyhověl bývalý prezident Miloš Zeman, jeho nástupce Pavel v pondělí zopakoval, že Koudelku jmenuje.
ÚHEL POHLEDU: Referování řady zpravodajských médií o sporu BIS–Hrad je jedno velké novinářské zklamání. Považuji to za selhání nové generace žurnalistů píšících v oboru zpravodajských služeb. Myslím, že kyvadlo objektivity se v posledních letech vychýlilo (ve prospěch šéfa BIS Michala Koudelky) až nezdravě a příliš. Ať je Miloš Zeman jakýkoli (a já ho nemilosrdně kritizuji), je to v tomto případě za hranou.
Čína je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v Evropě i jako největší producent léků. Prohlásil to ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na pondělní konferenci ve Sněmovně o vztazích s Čínou v uplynulém desetiletí. Čínské aktivity představují pro Česko riziko, proto je třeba jim efektivně čelit a nepodceňovat varování zpravodajských služeb, uvedl. Bezpečnostní rizika pocházející z Číny jsou podle něj záludnější než ta z Ruska.
