Více než tisíc stoupenců vítěze prvního kola rumunských prezidentských voleb Călina Georgesca protestovalo v pondělí na schodech před sídlem bukurešťského soudu, který řeší zrušení zmíněných voleb, uvedla agentura Agerpres a rumunská média. K soudu přišel i sám Călin Georgescu. Jednání bylo v podvečer přerušeno poté, co právníci Georgesca požádali o odvolání soudkyně kvůli možné podjatosti.
Lidské oko rozezná až deset milionů barev, tudíž je naprosto logické, že se lidstvo, zejména západního typu, na svět nejradši kouká černobíle. Převažujícím výsledkem křečovitých, ale dobře zpeněžitelných snah podchytit „systémový rasismus“ je více rasismu a dvojí metr, kterým se jeho údajná přítomnost měří. Jako teď v Rotterdamu. Státní zastupitelství v probíhajícím řízení navrhuje půlroční odnětí svobody pro dva bílé Nizozemce za to, že o silvestrovské noci před dvěma lety promítli pomocí laserových paprsků na monumentální Erasmův most nápisy: „White Lives Matter“, či „Černý Piet neudělal nic špatného“.
Zvolený americký prezident Donald Trump vyzval Nejvyšší soud Spojených států k pozastavení zákona, který by vedl k zákazu sociální sítě zaměřené na tvorbu krátkých videí TikTok v USA, pokud by ji čínská mateřská firma ByteDance do 19. ledna neprodala. Kongres přijal zákon v dubnu. Vláda a zákonodárci argumentují tím, že TikTok působící pod hlavičkou ByteDance představuje bezpečnostní riziko a může sloužit čínským zájmům.
Soud v Amsterdamu v úterý vyměřil pěti mužům několikaměsíční tresty vězení a veřejně prospěšné práce za násilí proti izraelským fotbalovým fanouškům při listopadových útocích v ulicích hlavního města, jež Nizozemsko a několik západních zemí označily za antisemitské. Amsterdamský tribunál shledal pětici mužů vinnými z řady trestných činů včetně spiknutí s cílem páchat násilí, od kopanců a bití bezvládných Izraelců v centru Amsterdamu až po podněcování k násilí na diskusních fórech na internetu.
Pokračování soudního procesu s hercem Alecem Baldwinem kvůli fatální střelbě během natáčení westernu Rust je definitivně zažehnáno. Prokurátorka v pondělí upustila od odvolání proti předchozímu soudnímu zamítnutí obžaloby, informovala agentura Reuters. Alec Baldwin byl obviněn z neúmyslného zabití. Při natáčení nedaleko Santa Fe v Novém Mexiku 21. října 2021 vystřelil z revolveru, v němž byl ostrý náboj. Zastřelil při tom kameramanku Halynu Hutchinsovou a postřelil režiséra Joela Souzu.
Na zadrženého podezřelého z pátečního útoku na vánoční trhy v německém Magdeburku byl dnes časně ráno vydán zatykač poté, co byl v sobotu večer předveden před soudce. Padesátiletý muž byl vzat do vyšetřovací vazby kvůli obvinění z pětinásobné vraždy, několikanásobného pokusu o vraždu a několikanásobného ublížení na zdraví, uvedla agentura DPA s odvoláním na policejní sdělení.
Část exekutorů přišla v létě s novou fintou na dlužníky v insolvenci. Ta se týkala zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí. Oproti dosavadní praxi exekutoři po lidech požadovali náklady exekuce, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení. To vyvolávalo u osob v insolvenčním řízením (IŘ) obavy, že jim započítáním nákladů exekuce de facto vzniká nový dluh, což ohrozí průběh IŘ.
Francouzský nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym za korupci a obchodování s vlivem, uvedla agentura AFP. Sarkozy se proti rozsudku z roku 2021, kdy mu byl uložen tříletý trest vězení, odvolal. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí bude Sarkozy místo nástupu do vězení nosit elektronický monitorovací náramek. Podle AFP je 69letý Sarkozy prvním exprezidentem v historii Francie, který dostal nepodmíněný trest
Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého poslance Dominika Feriho. Za znásilnění dvou dívek a za další pokus o znásilnění dostal tříletý trest vězení. Do výkonu trestu nastoupil koncem května, vinu od počátku odmítal, zpochybňoval věrohodnost dívek. Nejvyšší soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání. Výsledek bez dalších podrobností sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Newyorský soudce zamítl žádost obhajoby zrušit odsuzující verdikt nad bývalým a zároveň příštím prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem v kauze falšování finančních záznamů kvůli platbě za mlčení pornoherečce. Informovaly o tom v noci na dnešek světové tiskové agentury a americká média.
Více než měsíc po brutálních útocích na izraelské fotbalové fanoušky v Amsterdamu, označovaných za „lov židů“, vyšlo najevo, že tyto útoky nebyly spontánní reakcí, jak se původně tvrdilo, ale pečlivě naplánovanou akcí. Informace zveřejněné během procesu se sedmi obžalovanými ukázaly na systematickou přípravu a logistické zajištění celé akce.
Dominique Pelicot, který řadu let nechával desítkami mužů znásilňovat svou omámenou ženu, v pondělí u soudu ve francouzském Avignonu poprosil rodinu, aby přijala jeho omluvu. Ocenil zároveň odvahu své už bývalé manželky Gisèle. Soud by měl rozsudek ve sledovaném procesu vynést ve čtvrtek, píše agentura AFP. Prokuratura pro hlavního obžalovaného žádá trest 20 let vězení.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyhověl žádosti svého hlavního prokurátora Karima Khana a vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta. Viní je z válečných zločinů v Gaze. Zároveň vydal zatykač na vojenského velitele Hamásu Muhammada Dajfa, který je ale nejspíš po smrti. Rozhodnutí soudu není bez kontroverzí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dnes dostavil k soudu v Tel Avivu, kde bude v příštích dnech čelit křížovému výslechu v procesu, v němž je obžalován z korupce, podvodu a zneužití důvěry. Je to poprvé, co v Izraeli před soudem stanul jako obžalovaný premiér v úřadu. Netanjahu obvinění odmítá. Před budovou soudu se shromáždily desítky jeho odpůrců, ale také příznivců, informoval server The Times of Israel (ToI).
Složitý případ řeší soudní dvůr v západoněmeckém Kaiserplauternu. Dvacetiletá Američanka tam totiž čelí obvinění z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti poté, co při sebeobraně pobodala čtyřiašedesátiletého muže z Eritreje. Muž jí před tímto incidentem sexuálně obtěžoval a osahával na železničním nádraží, píše britský deník Daily Mail.
Bývalý policista Tomáš Strnad se při dnešním hlavním líčení přiznal k tomu, že letos v únoru napadl před nočním klubem na pražském Smíchově několik dívek. Nesouhlasí ale s tím, že ho žalobce viní z těžkého ublížení na zdraví. Svůj podíl na konfliktu z převážné většiny uznala i Strnadova někdejší kolegyně Martina Kolaříková. Státní zástupce Michal Muravský v obžalobě navrhl, aby soud dvojici uložil podmíněné tresty - muži tříletý a ženě roční.
Bývalý dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen může i ve svých sto letech stanout před soudem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rozhodnutí soudu v německém Frankfurtu nad Mohanem, který zvrátil verdikt soudu nižšího stupně, podle něhož je obžalovaný vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezpůsobilý absolvovat proces.
Gruzínský ústavní soud odmítl zrušit výsledky parlamentních voleb z konce října, které opozice pokládá za zfalšované a domáhá se vypsání voleb nových. Stížnosti prezidentky Salome Zurabišviliové a opozičních politiků, aby volby prohlásil za neústavní, soud nepřijal k posouzení, oznámily tiskové agentury.
Vláda Petra Fialy (ODS) se bude ve věci možného odstoupení Česka od Mezinárodního trestního soudu (ICC) řídit vůlí Parlamentu ČR. Pro Echo24 to potvrdil ředitel komunikace Úřadu vlády Václav Smolka. Podle informací redakce je v obou komorách zájem debatu o této věci vést, připraveno by mělo být již i usnesení.
Rumunský ústavní soud v sobotu odložil rozhodnutí, zda potvrdí výsledek sporného prvního kola prezidentských voleb, nebo nařídí nové hlasování. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud rozhodne o osudu voleb v pondělí 2. prosince, tedy den po nedělních parlamentních volbách. Soud již ve čtvrtek nařídil přepočet hlasů z prvního kola, které překvapivě vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu.
Vrchní žalobci potvrdili pravomocné odložení případu tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Serveru Novinky.cz to ve čtvrtek potvrdil ředitel odboru trestního řízení VSZ v Praze Tomáš Turek. Takzvaný výkon dohledu nad touto kauzou provedlo vrchní zastupitelství na základě stížnosti příbuzného jedné ze 14 obětí. Vrchní žalobci ale souhlasili s názorem dozorové státní zástupkyně, že to byla mnohonásobná vražda, a nikoli teroristický čin, jak poukazovala část poškozených.
Zvláštní americký vyšetřovatel Jack Smith požádal federálního soudce, aby se dále nezabýval obžalobou Donalda Trumpa z pokusu zvrátit výsledky prezidentských voleb z roku 2020. Zdůvodnil to tím, že Trump se v lednu vrátí do funkce hlavy státu. Krok prokuratury, který se očekával, podle Reuters ukazuje, že vítězství republikána Trumpa v prezidentských volbách nad demokratkou Kamalou Harrisovou nebylo jen politickým triumfem, ale také právním.
Po celou dobu svého pětiletého mandátu se šéf unijní diplomacie Josep Borrell profiluje jako naprosto neschopný alibista a srab. Uvedla to europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) v reakci na Borrellův postoj k zatykačům vydaným Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Borrell uvedl, že evropské země musí zatykače respektovat
V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.
Evropské vlády si nemohou vybírat, zda budou nebo nebudou respektovat zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC). Podle agentury Reuters to v sobotu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ve čtvrtek vydal ICC zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Třetí vydaný zatykač je na zřejmě už zabitého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa kvůli jeho podílu na masakru z loňského 7. října na jihu Izraele.
Newyorský soudce Juan Merchan odložil na neurčito oznámení trestu v procesu s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého porota uznala vinným z falšování podnikatelských záznamů. Trumpovi dává soudce prostor žádat o zrušení verdiktu poroty v návaznosti na opětovné zvolení do Bílého domu. Oznámení výše trestu už dříve soudce Juan Merchan odložil na 26. listopadu. V novém nařízení tento termín zrušil, aniž by stanovil nový.
Šéf íránských revolučních gard dnes prohlásil, že zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Joava Galanta znamenají pro Izrael „politickou smrt“. „Znamená to konec a politickou smrt sionistického režimu, režimu, který dnes žije v absolutní politické izolaci ve světě a jehož představitelé již nemohou cestovat do jiných zemí,“ prohlásil v projevu vysílaném státní televizí šéf íránských revolučních gard Hosejn Salámí.
Nejvyšší soud dal firmě z Frýdecko-Místecka, která provozuje sportoviště a wellness, šanci na náhradu ušlého zisku z doby pandemie koronaviru. Žádala více než 630.000 korun, dosud neuspěla. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Verdikt Nejvyššího soudu je dostupný na úřední desce. Firma tvrdila, že jí škodu způsobila mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví přijatá podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek řekl, že na návštěvu své země pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a zajistí, že zatykač, který na Netanjahua ve čtvrtek vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), „nebude naplněn“. Informovala o tom agentura Reuters. Orbán, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropské unii, ve státním rozhlasu uvedl, že zatykač na Netanjahua je „špatný“ a že izraelský premiér by byl při jednáních v Maďarsku „v dostatečném bezpečí“.
Na Winstona Churchilla, britského premiéra a šéfa válečného kabinetu, byl na jaře 1944 vydán zatykač Mezinárodního soudního tribunálu v Ženevě za válečné zločiny, kterých se dopouští bombardováním civilních cílů v Německu. Letadla RAF totiž nerozlišují mezi vojenskými a civilními cíli, bomby dopadají na centra německých měst, nešetří kostely, katedrály, historické domy, univerzity, školy a tak dále. Pod troskami již zahynuly desetitisíce žen a dětí.
