Čínský prezident Si Ťin-pching si po jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na okraj summitu mezivládní organizace BRICS v ruské Kazani pochvaloval pevnost vzájemných vztahů obou zemí v časech „mezinárodního chaosu“, píše agentura AFP. Putin se Siem podle vyjádření Moskvy jednal mimo jiné o válce na Ukrajině a dalších plánech na spolupráci, píše agentura Reuters.
Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to dnes uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy.
Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, který dnes začíná v ruské Kazani. Srbsko zastoupí vicepremiér Aleksandar Vulin, napsal list Kommersant s odvoláním na Vučičovo vyjádření v srbské televizi. Ruský deník připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk, a sám Vučić ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v telefonickém rozhovoru řekl, že "vzhledem k dobře známým okolnostem by sám sotva mohl přijet na summit" v Rusku.
Jihokorejské tajné služby minulý týden informovaly, že KLDR vyslala do Ruska 1500 vojáků speciálních sil, kteří už se na východě připravují na nasazení na ukrajinské frontě. Celkem chce do války vyslat údajně 12 tisíc vojáků. Informace později zopakoval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jihokorejských médií Soul v reakci na to zvažuje, že by mohl na Ukrajinu vyslat také vlastní vojáky, stejně jako jeho severní rival.
V Súdánu bylo dnes sestřeleno nákladní letadlo s Rusy, informovala o tom ruská ambasáda v Súdánu. Okolnosti incidentu vyšetřuje diplomatická mise, uvedla agentura TASS. Podle tamních zpráv odbojné Síly rychlé podpory (RSF) omylem sestřelily nákladní letadlo IL-76 provozované Spojenými arabskými emiráty v domnění, že patřilo súdánské armádě. Na sociálních sítích se objevily pasy Rusů, které byly nalezeny na místě sestřelu.
Vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném Julija Navalná se chce stát prezidentkou Ruska, až skončí éra současného vládce Kremlu Vladimira Putina. Řekla to v rozhovoru s BBC. Navalná se však nehodlá vrátit do rodné země, dokud v ní bude u moci Putinův režim. Jeden z nejznámějších kritiků Kremlu Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával mimo jiné 19letý trest za extremismus. Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo náhle zle po návratu z procházky.
Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes poděkoval svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. O prvním telefonátu mezi oběma politiky po téměř dvou a půl letech informovaly agentury Reuters a AFP. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, poznamenal Reuters. Zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím uvaleným na Moskvu v souvislosti s napadením Ukrajiny
V dusném jarním podvečeru se vynořili na Patriarších rybnících dva muži. Pro čtenáře mnoha generací ta věta byla na počátku zkušenosti až iniciační – setkání s velkým dílem světové literatury, jež v nich zanechalo stopu, možná ještě jinou, než člověku přináší setkání s mistrovstvím. Je to první věta románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka, díla vytvořeného v časech strašných represí v Moskvě konce dvacátých a ve třicátých letech. Jeho autor na něm pracoval, jednu verzi spálil.
V Rusku zemřel další ropný magnát po pádu z okna. V Moskvě po pádu z výšky našli tělo 64letého Michaila Rogačeva, bývalého viceprezidenta společnosti Jukos, za kterou stál nepřítel Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. Vyšetřovatelé pracují s tím, že úmrtí je sebevraždou, exmanažer Jukosu údajně zanechal i dopis na rozloučenou. Podle rodinných příslušníků se však poslední hodiny života jevil v dobré náladě. Informuje o tom například ruský server Lenta či britský Mirror.
Bývalý starosta ruského Vladivostoku Igor Puškarjov, který si odpykává patnáctiletý trest za korupci, podepsal smlouvu s ruským ministerstvem obrany a narukuje do války s Ukrajinou. S odvoláním na svůj zdroj z okolí exstarosty to dnes napsal server Kommersant. Puškarjov je druhým odsouzeným exstarostou Vladivostoku, jenž se upsal armádě. Předtím šel do války jeho nástupce Oleg Gumeňuk, podokl web Meduza. „Ano, můj klient skutečně podepsal smlouvu s ministerstvem obrany,“ řekl Kommersantu Puškarjovův právník Ruslan Omelčenko.
Možný útok na východní křídlo NATO se jako teoretická hrozba objevuje od začátku války na Ukrajině opakovaně. S tím pak i úvahy o skutečné akceschopnosti aliance vzhledem k vyznění zásadního článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tyto skutečnosti pak hrají roli i ve válečné simulaci, o které informuje německý deník Bild. Ta modeluje scénáře možného ruského útoku na Pobaltí a ukazuje právě i nejhorší variantu, podle které by reakce aliance trvala několik dní. Ty by přitom byly zejména pro Litvu značně devastující.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo o sestřelení 110 dronů nad ruským územím včetně hlavního města Moskvy. V ruském Dzeržinsku se v noci ozvaly výbuchy v podniku, kde se vyrábějí výbušniny, píší telegramové kanály Shot a Astra. „Bezpilotní letouny ukrajinské armády se pokusily zaútočit na město Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti. Místní obyvatelé hlásí silné exploze a kouř v oblasti Sverdlovova závodu,“ napsal portál Shot. Kanál Astra zveřejnil záběry, které podle něj zachycují útoky.
yslání vojáků KLDR na pomoc Rusku potvrzují kromě tajných služeb i ruská média. Server mk.ru přinesl rozhovor s ruským generálmajorem, který vysvětluje, k čemu by vlastně Rusko mohlo tisíce Severokorejců využít. Původně se v pátek objevila dvě videa severokorejských vojáků na ruském území, podle agentury Yonhap pak potvrzují přítomnost vojáků KLDR i jihokorejské tajné služby. Jedná se tak o potvrzení informace, že Severní Korea vysílá vojáky včetně „speciálních jednotek.
Na Ukrajině v září zahynulo kvůli válce s Ruskem přinejmenším 208 civilistů, dalších 1220 jich bylo zraněno, což je nejvyšší počet civilních obětí za měsíc v letošním roce. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU), podle níž pokračoval trend v nárůstu zabitých nebo zraněných civilistů z posledních měsíců. Celkem válka, kterou rozpoutalo v únoru 2022 Rusko, připravila o život nejméně 11.973 civilistů.
Na dvou videích, která se objevila v pátek, jsou skutečně severokorejští vojáci přítomní v Rusku. Potvrdily to zdroje listu Kyiv Post s tím, že vojáci na videích mluví korejsky. Jde tak o potvrzení informace, že Severní Korea vysílá vojáky včetně „speciálních jednotek“, aby se zapojili do války na Ukrajině na straně Ruska. Je to poprvé, kdy Pchjongjang nasadí do války v zahraničí tak velký počet pozemních sil, oznámila agentura Yonhap. Zprávu o vyslání vojáků uvedla v pátek s odkazem na jihokorejské tajné služby.
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko se bojí, že po mírových jednáních o Ukrajině přijde Bělorusko o polovinu svého území, a proto trvá na účasti Minsku v budoucích mírových rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou, ke kterým dříve nebo později musí dojít. Prohlášení Lukašenka zveřejnil tento týden jemu blízký kanál Telegram Pul Pervogo, uvedl například ukrajinský server Dialog.
Rusko za žádných okolností nedovolí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Reuters zároveň připustil, že není jasné, kdy Rusko na Ukrajině zvítězí, ale ujistil, že je připraveno pokračovat v boji, dokud vítězství nedosáhne. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, který Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země, v pátek pokračuje 968. dnem.
Ukrajina by se měla spoléhat na své vlastní bezpilotní letouny pro útoky na dlouhé vzdálenosti hluboko v Rusku, protože západní rakety jsou příliš drahé. Na briefingu to podle agentury Unian dnes uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Ukrajina podle šéfa Pentagonu již dříve prokázala účinnost svých dálkových dronů při provádění takových útoků, zejména proti strategickým muničním skladům v Rusku.
Maďarským státem vlastněná společnost MOL varuje před rizikem výkyvů dodávek pohonných hmot v Česku v souvislosti s koncem výjimky, kterou má Česko na dovoz výrobků z ruské ropy. Společnost dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK uvedla, že není jisté, že se v době po skončení výjimky podaří zajistit dostatečné dodávky produktů z neruské ropy do Česka. Platnost výjimky končí 5. prosince. Společnost Orlen Unipetrol, která je v Česku jediným zpracovatelem ropy, však na dotaz ČTK uvedla, že má zajištěné dodávky ropy v dostatečném množství
Dolní komora ruského parlamentu schválila v prvním čtení zákon, podle něhož budou hrozit pokuty lidem a firmám, které „propagují“ život bez dětí. Informovala o tom agentura AFP s tím, že opatření souvisí i s demografickou krizí v Rusku na pozadí války s Ukrajinou. Nový právní předpis, který musí projít ještě druhým a třetím čtením, schválili ruští poslanci jednomyslně. Podle agentury Reuters má být pod pokutou zakázáno publikování, na internetu či v médiích, materiálů včetně reklam, které vykreslují jako atraktivní život bez dětí.
Rusko v noci na dnešek vyslalo nad ukrajinské území 135 dronů, z toho 80 jich zneškodnila protivzdušná obrana, uvedlo ukrajinské letectvo. O 44 dronech nemá informace, zřejmě se po nasazení prostředků elektronického boje zřítily na ukrajinském území. O případných škodách vzniklých při rozsáhlém útoku, který mířil na více než polovinu ukrajinských oblastí, zatím nejsou informace k dispozici.
Velitelství ruských strategických jaderných sil provádí v Tverské oblasti na západě země inspekci, její součástí jsou i manévry a rozmístění odpalovacích zařízení mezikontinentálních střel Jars. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Posádky mobilních raketových systémů budou mimo jiné nacvičovat rozptylování jednotek, změny polních pozic a bojové zabezpečení, uvedla ruské ministerstvo obrany. Součástí budou akce proti vzdušným úderům a sabotážním a průzkumným skupinám,
Britská policie pro vyšetřování terorismu se zabývá možností, že ruští agenti umístili zápalné zařízení do balíku, který 22. července vzplál ve skladu DHL poblíž Birminghamu. Balík byl pravděpodobně doručen letecky, avšak není jasné, zda šlo o nákladní nebo osobní, ani kam byl balík určen, píše deník The Guardian. Podobný incident se stal v Německu, rovněž koncem července, kdy se podezřelý balík směřující na let vznítil v dalším skladu DHL
V katedrále sv. Michala v Čerkasech na Ukrajině se dnes popralo několik desítek věřících, zasahovat musela policie. Spor se rozhořel ve chvíli, kdy na bohoslužbu vnikli příznivci Moskevského patriarchátu a do místnosti pustili slzný plyn. V katedrále v té době probíhalo předání katedrály z rukou Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu do rukou Ukrajinské pravoslavné církve. Informuje například Rádio Svobodná Evropa.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelské síly objevily „špičkové“ moderní ruské zbraně při prohledávání základen Hizballáhu na jihu Libanonu. Netanjahu v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro zdůraznil, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2006 má být na jih od klíčové libanonské řeky Lítání vyzbrojena pouze libanonská armáda. „Hizballáh v této oblasti vykopal stovky tunelů a skrýší, kde jsme našli množství špičkových ruských zbraní,“ cituje francouzský deník slova Netanjahua.
Generální tajemník NATO Mark Rutte podle svých slov nemůže říct, že podporuje celý plán Ukrajiny na vítězství. Některé otázky jsou stále obtížné, řekl nový šéf aliance na tiskové konferenci v Bruselu. Zároveň podle agentury Reuters uvedl, že NATO je na dobré cestě, aby letos naplnilo závazek vojenské pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur (bilion Kč). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě oznámil, že plán na vítězství jeho země ve válce s Ruskem má pět bodů a tři tajné dodatky.
Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu. Novinářům to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na takzvaný plán vítězství, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov zároveň prohlásil, že Zelenského projev ještě neslyšel a že je tedy příliš brzy se k němu vyjadřovat, napsala agentura TASS.
Z trestanecké kolonie v Tulské oblasti na západě Ruska byl v úterý propuštěn Alexej Moskaljov, který se předmětem zájmu vyšetřovatelů stal kvůli protiválečné kresbě své dcery Maši. Odpykával si trest za "diskreditaci ruské armády". O Moskaljovově propuštění informují ruskojazyčná média. Před vraty trestanecké kolonie Novomoskovske čekali kromě jeho dcery lidskoprávní aktivisté, jeho advokát a novináři.
Novým velvyslancem v Moskvě bude Daniel Koštoval, bývalý náměstek na ministerstvu obrany. Úřadu by se měl ujmout v prvních měsících roku 2025. Sdělilo to ministerstvo zahraničí. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skočil ve funkci ke konci května. S Ruskem má teď Česká republika notně napjaté diplomatické vztahy. „Velvyslance v Rusku mají klíčové země, které jsou strategickými spojenci Česka – Velká Británie, Francie, Německo či Spojené státy americké. Panu velvyslanci přeji v této náročné misi mnoho sil,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.
