Vyslání vojáků KLDR na pomoc Rusku potvrzují kromě tajných služeb i ruská média. Server mk.ru přinesl rozhovor s ruským generálmajorem, který vysvětluje, k čemu by vlastně Rusko mohlo tisíce Severokorejců využít. Původně se v pátek objevila dvě videa severokorejských vojáků na ruském území, podle agentury Yonhap pak potvrzují přítomnost vojáků KLDR i jihokorejské tajné služby.

Jedná se tak o potvrzení informace, že Severní Korea vysílá vojáky včetně „speciálních jednotek“, aby se zapojili do války na Ukrajině na straně Ruska. Je to poprvé, kdy Pchjongjang nasadí do války v zahraničí tak velký počet pozemních sil, oznámila agentura Yonhap. Zprávu o vyslání vojáků uvedla v pátek s odkazem na jihokorejské tajné služby. Současně se stejnou zprávou přišla ukrajinská vojenská rozvědka, podle které už vojáci v Rusku jsou a to v počtu asi 11 tisíc. Podle agentury Yonhap s odkazem na jihokorejské tajné služby Severní Korea vyšle dokonce 12 000 vojáků včetně „speciálních jednotek“.

Obě videa se začala šířit v pátek večer. Jedno z nich bylo pořízeno na otevřeném poli, kde bylo vidět, jak vojáci ve formaci běží po polní cestě, zatímco druhé zachycovalo vojáky, jak si v místnosti vyzvedávají výstroj, údajně před svým bojovým nasazením. Špionážní agentura Soulu v pátek oznámila – s pomocí satelitních snímků – že „1 500 příslušníků severokorejských speciálních jednotek“ dorazilo na různé základny na ruském Dálném východě před svým nasazením na Ukrajině.

Generálmajor Vladimir Popov, kterého cituje server mk.ru jako vojenského experta, tvrdí, že bude 11 tisíc vojáků KLDR připraveno vstoupit „do služby“ už s příchodem listopadu. Otázkou však podle něj zůstává, co vlastně s nimi. Mluví přitom o možných problémech s jazykovou a kulturní bariérou, kvůli které nebude možné vrhnout vojáky do boje.

„Jde o to, že je máme možnost využít pro ochranu objektů vojenské infrastruktury, jako jsou železnice, mosty, ochrana a údržba výcvikových center,“ cituje server mk.ru Popova s tím, že není vůbec jisté, že by se mohli korejští vojáci zapojit přímo na bojišti. Nyní se podle něj připravují zejména na alespoň základní technickou a vojenskou komunikaci. Zároveň pak podle něj prochází dalším výcvikem.

Podle Popova potřebuje ruská armáda zahraniční „dobrovolníky“ proto, že ruská armáda trpí nedostatkem zejména speciálně vycvičených důstojníků a zahraniční specialisté by tak podle něj mohli tyto mezery vyplnit. Druhou a pravděpodobnější možností je podle něj stáhnout ruské speciality z druhého konce Ruska, ze Sibiře či z jihu, a nahradit je na místě těmi severokorejskými.