Ruské vojenské velení očekávalo ukrajinský vpád do Kurské oblasti a měsíce pracovalo na plánech, jak mu zabránit. Vyplývá to ze souboru dokumentů, které ukrajinští vojáci nalezli v opuštěných ruských pozicích v tomto regionu, píše britský The Guardian. Podotýká, že pravost dokumentů nebylo možné nezávisle potvrdit, ale že nesou znaky typické pro komunikaci uvnitř ruské armády.
Ruští obchodníci zahájili předprodej nejnovějších iPhonů. Podařilo se jim obejít zákaz vývozu výrobků americké firmy Apple do jejich země. Ruští zákazníci tak budou mít možnost předobjednat si její chytré telefony, i když o stovky dolarů dráž než ve Spojených státech. Informuje o tom agentura Reuters.
Ruská protiofenzíva proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska byla zastavena, řekl agentuře AFP mluvčí regionálního velitelství ukrajinských sil. Ukrajinské síly podnikly překvapivý útok do Kurské oblasti na počátku srpna, ruské síly proti nim zhruba před týdnem zahájily protiofenzívu, která však dosud podle médií přinesla jen dílčí výsledky.
Nejméně dva lidé dnes přišli o život a dalších sedm utrpělo zranění při střelbě u kanceláře ruského internetového prodejce Wildberries v centru Moskvy, uvedla dnes ruská média s odvoláním na zdroje v policii. Původně informovala o jednom mrtvém a dvou až třech zraněných. Tři desítky lidí policisté zadrželi a předvedli je na strážnici, napsal web listu Kommersant. O firmu podle ruských médií bojují rozvádějící se manželé Bakalčukovi, žena je pokládána za nejbohatší Rusku.
Ukrajinské dronové útoky v Tverské oblasti v Rusku zřejmě v noci na středu zasáhly jeden z největších ruských muničních skladů, nacházející se nedaleko 11tisícového města Toropec. Na sociálních sítích se objevují videa ukazující kolosální výbuch a rozsáhlý požár. Obyvatelům v blízkosti místa požáru byla nařízena částečná evakuace, žádné lidské oběti nejsou známy.
Ruské úřady oznámily částečnou evakuaci města Toropec v Tverské oblasti. Ukrajinský dronový útok tam zničil muniční sklad se střelami Iskander, Točka-U, řízenými leteckými bombami a dělostřeleckou municí, řekl několika ukrajinským a mezinárodním médiím nejmenovaný zdroj z ukrajinské tajné služby SBU. Regionální činitelé informují pouze o útoku ukrajinských bezpilotních letounů a o požáru.
Majitel Facebooku americká společnost Meta Platforms zakázala ruským státním médiím vysílání na své platformě. Tvrdí, že tyto stanice používaly klamavou taktiku k provádění tajných vlivových operací na internetu. S odkazem na sdělení Mety o tom informuje agentura Reuters. Očekává se, že zákaz vstoupí v platnost v několika příštích dnech.
V době, kdy Západ teoretizuje nad Putinovou červenou linií, která by mohla vtáhnout západní státy do přímého konfliktu s Ruskem, se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl pro další posílení ruské armády. V pondělí podepsal nový dekret týkající se personálního stavu ozbrojených sil Ruské federace. Podle dekretu bude od 1. prosince 2024 počet vojenského personálu činit 1 500 000, přičemž celkový počet členů ozbrojených sil bude 2 389 130.
Ruská vojska dnes odpoledne zasáhla vícepodlažní dům v Charkově na východě Ukrajiny, na místě je 25 zraněných, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ve výškové budově v důsledku zásahu vypukl požár, napsal na telegramu. Podle starosty města Ihora Terechova počet zraněných civilistů stoupl na 33.
Situace na východě Ukrajiny je kritická. Podle BBC tak hovoří ukrajinští důstojníci z frontové linie nedaleko Pokrovsku. Podle nich to vypadá, že ruská vojenská strategie nyní spočívá v obklíčení města, které je klíčovým dopravním uzlem v regionu. Ukrajinské jednotky se nyní snaží podle svých slov dělat vše proto, aby obklíčení zabránily.
Známá moderátorka Prvního ruského kanálu Olga Skabejevová se ostře pustila do tureckého prezidenta Recep Tayyipa Erdoğana. Reagovala na jeho čtvrteční vyjádření, že Krym dle mezinárodního práva patří Ukrajině. Podle Skabajevové by si měl vybrat, za kterou stranou v současném konfliktu Ruska s Ukrajinou stojí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, volil diplomatičtější slova o neshodách mezi přáteli.
Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to v sobotu řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. "Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem," řekl prezident.
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.
Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků.
Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií podle agentury Reuters potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí od února 2022 ruské invazi. Prezident také uvedl, že Kyjev protiofenzivu očekával. Portál DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě uvedl, že ruští vojáci překročili řeku Sejm a postupují v Koreněvském okrese.
Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla dnes ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.
Rusko podniká v Kurské oblasti protiofenzívu. Zprávu ruské státní agentury TASS o znovudobytí asi deseti obcí potvrzují někteří ruští vojenští blogeři. O protiofenzívě píše i ukrajinský server Ukrinform, ten upozorňuje, že v oblasti, odkud je útok veden, se může nacházet až 35 000 ruských vojáků. Ukrajinské síly vstoupily do Kurské oblasti začátkem srpna mimo jiné s cílem vytvořit nárazníkovou zónu a zaměstnat část ruských jednotek soustředěných do té doby na ofenzivu na východě Ukrajiny.
Ruské ministerstvo pro digitální rozvoj plánuje v příštích pěti letech vynaložit 60 miliard rublů (v přepočtu 15 miliard korun) na zdokonalení systému, jímž Moskva cenzuruje internet. Uvádí to agentura Reuters, která viděla text vládního návrhu nazvaný Kybernetická infrastruktura. Vylepšen má být systém nazvaný TSPU (technické prostředky proti hrozbám), který vyvíjí a kontroluje ruský cenzurní úřad Roskomnadzor.
Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, které by Ukrajina mohla použít proti cílům v ruském týlu. K odstranění omezení Bidena vyzvali také republikáni, uvedly agentury. „Pracujeme na tom,“ odpověděl podle agentury AFP americký prezident na otázku, jak naloží s naléhavou žádostí svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského ohledně zrušení restrikcí.
Velmi vynalézavě přifoukl českou diskusi o emisních povolenkách ministr pro Evropu Martin Dvořák (STAN). V neděli na ČT při televizní debatě, která se stočila k rozšíření emisních povolenek na pohonné hmoty do aut a na domácí topení, Dvořák nejprve připustil, že benzin a nafta kvůli Green Dealu zdraží, možná významně, aby nám posléze vysvětlil, k čemu to bude: „Cílem opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné abychom také nedávali vydělat Rusku.“
Problémy německé ekonomiky se vzhledem k významu Německa pro evropskou ekonomiku i ekonomiku naši dostaly do centra pozornosti mnohých ekonomických debat. Běžný úhel pohledu se zaměřuje především na přítomnost a blízkou budoucnost a je samozřejmě vrcholně relevantní. Je velmi pravděpodobné, že stávající problémy Německa jsou spjaty nejen s vyčerpáním jeho ekonomického modelu, ale i s tím, že největší ekonomický projekt EU posledních tří desetiletí, zavedení eura, vyčerpal svůj ekonomický potenciál, přičemž zjevně nenaplnil ani zdaleka to, co se od něho očekávalo.
Spojené státy budou tento týden jednat o možnosti, že by Ukrajina použila zbraně dlouhého doletu k úderům na cíle hluboko v Rusku, uvedl v úterý podle serveru Newsweek ministr zahraničí Antony Blinken na tiskovém brífinku spolu s britským protějškem Davidem Lammym během návštěvy Londýna. Na konferenci Blinken rovněž oznámil, Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině.
Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.
Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.
Při jednom z dronových útoků mířících dnes v noci na Moskvu zemřela žena a další člověk byl zraněn. V oblasti města Ramenskoje vzplála část rezidenční budovy, informovaly ruské úřady. Ruská protivzdušná obrana podle nich zlikvidovala nejméně 15 ukrajinských dronů útočících na metropoli a z preventivních důvodů byl omezen provoz na moskevských letištích, informovala agentura Reuters. Ukrajinské úřady naproti tomu hlásí sestřelení neupřesněného množství ruských dronů nad Kyjevem.
Boj proti Green Dealu je v ruském zájmu, když budeme méně jezdit autem, dáme méně vydělat Rusku. Za tato slova sklízí ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) kritiku nejen od opozice, ale také například od koaličních ODS a lidovců. Kritici argumentují tím, že lidé ve většině případů nejezdí pro radost, ale proto, že se potřebují dostat například do práce. Dvořák uznal, že je ve vládě se svým názorem v menšině.
Německý kancléř Olaf Scholz chce na dalším mírovém summitu o válce na Ukrajině i zástupce Ruska. O přípravě dalšího mírového jednání jednal před pár dny s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V rozhovoru s televizí ZDF kancléř řekl, že na summitu musí být i ruská strana. Shoduje se na tom i s prezidentem Zelenským. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz jednali v pátek ve Frankfurtu nad Mohanem o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině.
Rumunsko hledá možné trosky dronu, který v noci na neděli narušil jeho vzdušný prostor během ruského útoku na Ukrajinu. Oznámilo to podle agentury Reuters rumunské ministerstvo obrany. Stejná situace se pak odehrává v Lotyšsku, ruský dron měl dopadnout podle úřadů na východě země. Ukrajinská protivzdušná obrana v neděli oznámila, že zničila 15 z 23 útočných dronů a jednu řízenou střelu odpálenou z Ruska.
Možná stovky ukrajinských obránců byly obklíčeny v Doněcké oblasti. Tvrdí to ukrajinský voják z praporu Ajdar Stanislav „Osman“ Bunjatov na svém telegramovém kanálu „Hovoří Sniper“ a kterého cituje v neděli ukrajinská agentura Unian. Mezi obránci je podle něj mnoho zraněných. Současně podle projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, Rusové dobyli osadu Nevelske, která se nachází jen pár kilometrů od údajného místa obklíčení Ukrajinců. Obě zprávy nebylo v noci na neděli možné ověřit.
Na konci srpna oslavil běloruský prezident Alexandr Lukašenko sedmdesáté narozeniny. Jsou to jeho druhé letošní významné kulatiny, protože už 20. července jsme si připomněli třicet let od oslavencova nástupu „na trůn“. Ten se v českých médiích o prázdninách jakžtakž připomínal, ale ony narozeniny zůstaly začátkem školního roku spíše přehlédnuty. Ne že by sedmdesátiny v současnosti byly kdovíjaký funerální věk, ostatně Lukašenkův ruský soudruh Vladimir Putin je o dva roky starší. Ale přece jen: završený sedmý křížek v kombinaci s probíhající válkou na Ukrajině a utažením běloruského opasku po posledních prezidentských volbách před čtyřmi roky, kdy Lukašenko výměnou za své udržení u moci po prohraných volbách postoupil Rusku část samostatnosti své země, protože umožnil ruské armádě pobývat na běloruském území, je naléhavou připomínkou boje, který Evropu čeká.
