Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan telefonicky jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o možném vývozu dalšího zboží a potravinářských produktů přes černomořský obilný koridor. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Erdoganova úřadu.
Rusko vyzvalo Turecko, aby projevilo zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly v Sýrii, a zabránilo tak zvýšení napětí. Podle ruských tiskových agentur to uvedl zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Sýrii Alexandra Lavrentijev. Turecko v neděli provedlo nálety na cíle v severním Iráku a Sýrii proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících (PKK), prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.
Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich zahynulo 15 vojáků syrské armády či příslušníků kurdských milic. Údery jsou zjevně reakcí Ankary na teroristický útok v Istanbulu z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají.
Turecká policie v souvislosti s nedělní explozí v centru Istanbulu zadržela ženu podezřelou z nastražení bomby a zadržela i dalších 45 lidí. Zadržená žena je syrská občanka, která vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové, informovala policie. V souvislosti s útokem s šesti mrtvými a více než 80 zraněnými bylo podle policie zadrženo dohromady 46 lidí. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu předtím z atentátu na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu obvinil Stranu kurdských pracujících (PKK).
V Ankaře probíhá jednání mezi ruskou a americkou delegací, uvedl ruský deník Kommersant s odkazem na svůj nejmenovaný zdroj. Za ruskou stranu se neohlášených rozhovorů účastní šéf civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin, který už je v turecké metropoli. Podle neoficiálních informací by Moskva s Washingtonem měla jednat také o konfliktu na Ukrajině. Bližší podrobnosti se zatím deníku nepodařilo získat. Kreml podle agentury TASS uvedl, že informaci o pondělním setkání ruské a americké delegace nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Turecká policie v souvislosti s nedělní explozí v centru Istanbulu zadržela člověka podezřelého z nastražení bomby a dalších 21 lidí, které plánuje vyslechnout. Podle agentury AP to řekl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu zabil šest lidí a přes 80 dalších zranil. Soylu z atentátu obvinil Stranu kurdských pracujících (PKK).
Ruský prezident Vladimir Putin na úvod středeční porady s nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady prohlásil, že Rusko je i v případě, že by vystoupilo z dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“. Uvedl také, že Rusko nebude bránit vývozu ukrajinského obilí do Turecka. V době, kdy Rusko po ukrajinském útoku na základnu v Sevastopolu pozastavilo platnost uhelné dohody, opustilo Ukrajinu 15 lodí pod patronátem OSN a Turecka.
Turecká vládní strana se chystá tento týden předložit v parlamentu návrh dvou ústavních změn, z nichž jedna má podle jejího šéfa a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana posílit rodinu a druhá zaručit ženám právo zakrývat si na veřejnosti vlasy šátkem podle muslimského způsobu oblékání. Někteří ale mají obavy, že úprava týkající se rodiny může omezit práva sexuálních menšin, ivedl opoziční server Duvar. Erdogan navrhovanou změnu článku o rodině háj, prý ochrání institut rodiny před "perverzními trendy".
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podal žalobu za pomluvu na německého politika Wolfganga Kubického, který ho nazval „malou krysou z kanalizace“. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německého advokáta Mustafu Kaplana, který Erdogana v Německu zastupuje. Kubicki, který je místopředsedou Spolkového sněmu a členem vládních liberálních svobodných demokratů (FDP), se žaloby neobává.
Desítky tisíc syrských migrantů se v posledních dnech přes sociální síť Telegram připojily v Turecku ke skupině, která se chce společně dostat přes řeckou hranici do Evropské unie. Informoval o tom ve středu deník The Guardian. Podle něj jde o akci organizovanou zřejmě samotnými syrskými běženci, kteří ji nazvali Karavana světla. Britský deník uvedl, že podle organizátorů je v této skupině přes 85.000 lidí.
Migrační situace v Evropě se zhoršila, primárně proto, že Turecko otevřelo stavidla. Řekl to ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro deník Právo. Dodal, že Česká republika je logická cesta, přes kterou se migranti dostávají dál na Západ. Česko podle něj zareagovalo dostatečně včas, například stažením některých policistů ze Severní Makedonie nebo posílením Správy uprchlických zařízení. Situace je ale podle Rakušana vážná.
Turecká společnost Baykar se chystá vystavět na Ukrajině továrnu na výrobu dronů Bayraktar, sdělil podle agentury Unian ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. Turecká bezpilotní letadla se stala jedním ze symbolů války na Ukrajině a ukrajinská armáda hlásila na jaře řadu úspěchů při jejich nasazení proti ruským invazním silám. Bilaterální dohodu o vzniku závodu na výrobu bezpilotních letounů Bayraktar podle Bodnara nedávno potvrdila ukrajinská vláda.
Energetická skupina ČEZ zahájila odchod z Turecka. Dnes podepsala smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání transakce je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej podílu v Akcezu je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia a rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě.
První lodí s obilím, která opustí přístav v Oděse, bude nákladní turecká loď, uvedla v pátek televize NTV. Plavidlo by mohlo vyplout ještě v pátek. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v souvislosti s vývozem obilí uvedl, že čeká na signál od OSN a Turecka a převoz může začít. Turecký ministr obrany Hulus Akar ve čtvrtek uvedl, že první loď s obilím by mohla Oděsu opustit "v nadcházejících hodinách či dnech“.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na poradě vedení vládní strany prohlásil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin vyjádřil přání, aby Rusko spolupracovalo s Tureckem při výrobě bezpilotních letadel Bayraktar TB2. Drony vyrábí turecká firma Baykar. O výroku tureckého prezidenta informoval na svém webu list Kommersant s odvoláním na tureckou televizi Haber 7. Ta označila Putinovo přání za „překvapivý krok“, který by měl v případě realizace zřejmě eliminovat úspěšné nasazení těchto tureckých dronů v ukrajinských službách.
Právě skončený dvoudenní summit Ruska, Turecka a Íránu v Teheránu znamená významnou etapu v měnící se geopolitice na pozadí ruské vojenské intervence na Ukrajině. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina to byla první mise mimo území bývalého Sovětského svazu od začátku války s cílem dokázat, že není přes sankce Západu izolován a naopak prezentovat odklon Moskvy od USA a Evropy.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která z tureckého přístavu dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím.
Turečtí celníci zadrželi ruskou nákladní loď, která převážela obilí, o němž Kyjev tvrdí, že bylo ukradeno na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. "Plně spolupracujeme. Loď v současné době stojí u vjezdu do přístavu, zadržely ji celní orgány Turecka," řekl velvyslanec v ukrajinské televizi. Bodnar také uvedl, že o osudu lodi rozhodne v pondělí schůzka vyšetřovatelů.
Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď Žibek Žoly (angl: Zhibek Zholy), plující nyní pod ruskou vlajkou a přepravující náklad ukrajinského obilí z Rusy okupovaného přístavu Berďansk. Informoval o tom Reuters s odvoláním na ukrajinského představitele a dokument, který Reuters viděl. Představitel ukrajinského ministerstva zahraničí s odvoláním na informace od ukrajinských námořních úřadů uvedl, že zmíněná loď o výtlaku 7146 tun byla v Berďansku jako první naložena nákladem 4500 tun obilí, které patří Ukrajině.
Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters.
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Ukrajina od začátku války získala již padesát bezpilotních dronů typů Bayraktar TB2. Informoval o tom ukrajinský ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Cena za jeden tento stroj se přitom pohybuje okolo dvou milionů dolarů (asi 47 milionů korun). Nyní navíc turecký výrobce dronů firma Baykar dle svých slov daruje Ukrajině tři Bayraktary zdarma.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.
V současnosti Ukrajina neuvažuje o obnovení mírových jednání s Ruskem. Za nejbližší termín případných jednání označil ukrajinský vyjednávač David Arachimija srpen, a to pouze v případě ukrajinských úspěchů na bojišti. Případná ukrajinská pozice by se poté nelišila od těch diskutovaných v minulosti v Istanbulu. Uvedl to pro Hlas Ameriky. Ukrajina se nyní soustředí na boje ve východní části svého území. Podle Arachimiji plánuje na nejbližší týdny ofenzívu na východní frontě.
Severoatlantická aliance by mohla rozhodnout o přijetí Švédska a Finska do svých řad až po summitu v Madridu, který se bude konat na konci června. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Helsinkách řekl, že vrcholná schůzka nikdy nebyla konečným termínem pro rozhodnutí o rozšíření aliance. Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle Stoltenberga legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters.
Úspěšné ničení ruské vojenské techniky udělalo ve světě zbrojařský hit z tureckých dronů, které používá ukrajinská armáda. Vzdušné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 získaly obrovský ohlas a má o ně zájem „celý svět“, tvrdí jejich výrobce Selçuk Bayraktar. Bayraktar řídí se svým bratrem Halukem istanbulskou firmu Baykar, která drony vyrábí. Tvrdí, že bezpilotní letouny ukázaly, jak technologie způsobila revoluci v moderním válčení, píše agentura Reuters.
Již víc než 100 let historici debatují o příčinách vypuknutí první světové války. Proč se Evropa, jež zažívala bezprecedentní období míru a prosperity, rozhodla jít do zničující industriální války, jež rozvrátila celý kontinent a byla počátkem konce evropské dominance? Tlusté knihy o mnoha stovkách stran obviňují Německo, Rusko, Británii, Francii, Habsburky, analyzují neklid na Balkáně, soupeření v koloniích a nespočet dalších problémů konce 19. století.
Turecký prezident Erdoğan, podle ústavy výkonná hlava státu, požaduje po švédské vládě ústupky výměnou za to, že přestane blokovat vstup Švédska a Finska do NATO. Konkrétně mu leží v žaludku skutečnost, že ve Švédsku je poměrně silná komunita tureckých Kurdů a jejich potomků, jejichž vztahy k turecké vládě nepatří mezi nejvřelejší. Část z nich podporuje nezávislost tureckého Kurdistánu. Erdoğan označil Švédsko za „líheň terorismu“ a podle tureckých médií by chtěl ze Švédska „repatriovat“ 33 osob, patrně přímo do vězení.
Když oznámilo Finsko a Švédsko historické rozhodnutí o možném vstupu do Severoatlantické aliance, objevil se nečekaný zvrat. Kde se očekával tvrdý odpor Ruska, přišel paradoxně naopak nečekaný odpor zevnitř. Turecko ostře jejich přijetí odmítlo a stanovilo si tvrdé podmínky. A pozadu za ním nezůstal ani chorvatský prezident Zoran Milanović, který vyrukoval s dalším kontroverzním a těžko splnitelným požadavkem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto "teroristů". Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.
