Ruská kontrarozvědka tvrdí, že útočník z petrohradského metra obdržel před atentátem peníze od nejmenované mezinárodní teroristické organizace se základnou v Turecku. Šéf kontrarozvědky Alexandr Bortnikov podle agentury RIA Novosti uvedl, že policie už ví, kdo za útokem stojí, ale nejmenoval žádnou konkrétní osobu ani žádnou konkrétní organizaci.
Po Donaldu Trumpovi, který v úterý blahopřál prezidentu Erdoganovi k výsledkům státního referenda, se ke gratulantům přidal také prezident Ruské federace Vladimir Putin. V důležitém telefonátu s prezidentem Turecké republiky Recepem Tayyipem Erdoganem Putin hovořil o výsledcích referenda i řešení syrského konfliktu.
Uvážíme-li, že Erdogan má pod kontrolou podle kvalifikovaných odhadů až 80 procent médií, že z některých míst země bylo hlášeno zastrašování ve volebních místnostech nebo nepřipuštění zástupců opozice ke sčítání lístků, je zřejmé, že turecká společnost, odepisovaná jako nedorostlá západní demokracie, není v o tolik horším stavu než společnosti v některých členských státech EU.
Walter Laqueur, vynikající americký politolog se středoevropskými kořeny (narodil se v roce 1921 ve slezské Vratislavi), vydal v roce 2006 knihu s provokujícím názvem Poslední dny Evropy... (česky vydalo v překladu Petrušky Šustrové NLN). Bez pověr a iluzí tam popisuje cestu, na niž západní Evropa nastoupila a o níž nikdo neví, kam starý kontinent dovede.
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz dnes v reakci na výsledky tureckého nedělního referenda zopakoval, že Evropská unie by měla zastavit vstupní jednání s Tureckem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Ankaře prohlásil, že zmrazení jednání, kterým EU vyhrožuje, není pro Turecko důležité.
Hlavní turecká opoziční strana žádá zrušení výsledků nedělního referenda, ve kterém většina hlasujících podpořila ústavní reformu posilující pravomoce tureckého prezidenta. Část opozice, podle níž hlasování a sčítání hlasů provázely podvody, se hodlá obrátit na turecký ústavní soud, případně i na Evropský soud pro lidská práva. Průběh referenda kritizovali také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Turecká agentura pro průzkum veřejného mínění Eurasia Opinion Research Center (AKAM) v pondělí oznámila ukončení činnosti. Souvisí to s nedělním referendem, u kterého agentura předpověděla, že se většina Turků vysloví pro zamítnutí návrhu zásadních ústavních změn. Podle zatím předběžných výsledků ale byly změny přijaty většinou 51 procenta hlasů. Výsledek referenda ovšem považuje šéf AKAM za podezřelý. „Nemyslím, že je výsledek příliš přesný.
V nedělním tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský. Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů. Volební účast činila 84 procent.
Čeští politici včetně prezidenta Miloše Zemana míní, že se Turecko pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie. Reagovali tak na nedělní referendum o posílení pravomocí hlavy tureckého státu. Někteří politici soudí, že Evropská unie by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem.
Turecká policie zadržela v Istanbulu padesátku osob, které podezírá z plánování „velkého“ teroristického útoku. Zadržení, mezi nimiž je 41 cizinců, jsou podle agentury Anadolu podezřelí také z podpory organizace Islámský stát (IS).
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu opět pohrozil odvoláním migrační dohody podepsané před rokem s Evropskou unií, na jejímž základě Ankara blokuje desetitisíce migrantů a uprchlíků v jejich snaze dostat se do Evropy. Součástí dohody je i příslib unie, že umožní tureckým občanům bezvízový vstup na její území, což se ale zatím nesplnilo.
Soud v Istanbulu zprostil obžaloby 13 osob, které prokuratura vinila z účasti na protivládním spiknutí. Případ kolem internetového zpravodajského portálu Oda TV souvisel podle agentury Anadolu se známou kauzou Ergenekon, v níž bylo v roce 2013 odsouzeno přes 250 lidí, včetně někdejších špiček armády, politiků, právníků a novinářů za pokus o svržení vlády. Tyto rozsudky loni zrušil nejvyšší odvolací soud.
Testy provedené na obětech chemického útoku v Sýrii prokázaly, že byly zasaženy nervovým plynem sarinem, oznámil v úterý turecký ministr zdravotnictví Recep Akdag.
Jen několik dní zbývá do tureckého referenda o posílení hlavy státu, během kterých se prezident Recep Tayyip Erdogan zase pustil do Evropské unie. Prohlásil, že se EU bude zodpovídat za to, co Turkům udělala. Ty jsou podle Erdogana utlačovaní a ponižovaní. O jeho projevu v Izmiru informoval web Svobodné Evropy.
Turecké úřady brání v odjezdu ze země desítkám nizozemských občanů tureckého původu, kteří navštívili příbuzné v Turecku a kteří se netajili kritikou vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Mnozí z nich jsou podezřelí z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a kterého turecká vláda viní ze zosnování loňského pokusu o převrat.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek jednal s šéfem americké diplomacie Rexem Tillersonem o vydání duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z odpovědnosti za loňský pokus o státní převrat. Podle agentury Reuters o tom informovala kancelář tureckého prezidenta, aniž upřesnila výsledek rozhovoru.
Turecko dokončilo svou vojenskou operaci na severu Sýrie, která byla podle Ankary cílená na ochranu tureckých hranic před teroristy. Uvedla to ve středu turecká Národní bezpečnostní rada (MGK), podle níž skončila akce úspěšně. Podle agentury AFP není zcela jisté, zda a kdy se turecké jednotky budou ze sousední země stahovat.
Turecko může po dubnovém referendu o posílení prezidentských pravomocí uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi Ankarou a evropskými státy jsou nyní velmi napjaté.
Asi 5000 lidí v sobotu ve švýcarském hlavním městě Bernu demonstrovalo proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ankara si kvůli protestu, kterého se zúčastnili Kurdové, Turci a příznivci levicových stran, předvolala zástupce švýcarského velvyslance, informovala agentura Reuters.
Turecko po dubnovém referendu o změnách ústavy přehodnotí své politické vztahy s Evropskou unií a to včetně migrační dohody uzavřené před rokem. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN Türk to ve čtvrtek řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara si podle něj ale navzdory neshodám udrží hospodářské vztahy s evropskou osmadvacítkou. Turecko má v poslední době napjaté vztahy s řadou členských zemí EU, naposledy se mezi ně zařadilo Bulharsko.
Stovky bulharských nacionalistů v úterý na několik hodin zablokovaly tři hlavní přechody na bulharsko-tureckých hranicích. Podle informací médií chtějí zabránit „volební turistice“, tedy účasti bulharských občanů turecké národnosti trvale žijících v Turecku v nadcházejících parlamentních volbách.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý ohlásil, že přehodnotí vztahy své země s Evropskou unií po dubnovém tureckém referendu o posílení pravomocí hlavy státu. Současná Evropa je podle jeho slov „fašistická a krutá“ jako v období před druhou světovou válkou, uvedla agentura Reuters.
Bulharsko, které sousedí s Tureckem, naléhá na Evropskou unii, aby přehodnotila svou dohodu s Ankarou o uprchlících. Podle agentury DPA to v pondělí řekla bulharská viceprezidentka Ilijana Jotovová během diskuse o budoucnosti EU.
Srovnávání Německa s nacistickým režimem musí přestat, prohlásila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová v Hannoveru při návštěvě veletrhu výpočetní a digitální techniky CeBIT. Reagovala tak mimo jiné na nedělní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ji obvinil z nacistických praktik. Slova Erdogana kritizují další němečtí politici.
Angelu Merkelovou jako Hitlera zobrazil minulý týden na titulní straně turecký provládní list Güneş. V neděli německou kancléřku z „nacistických praktik“ obvinil sám turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Jde o projevy pokračující krize mezi Tureckem a Evropskou unií po nedávných kontroverzích kolem snahy tureckých vládních činitelů agitovat v Německu za podporu ústavní reformy posilující autoritářského prezidenta.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předpokládá, že turecký parlament schválí opětovné zavedení trestu smrti po referendu z 16. dubna o rozšíření pravomocí hlavy státu. On sám takovému kroku nebude bránit. Informovala o tom v sobotu agentura AFP.
Lidé s tureckými kořeny žijící v Evropě by měli mít pět dětí a posílat je do lepších škol. Pak jim bude patřit budoucnost starého kontinentu, řekl v pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Tento cílevědomý postup turecké diaspory má být podle něj odpovědí na údajné ústrky ze strany rodilých Evropanů.
Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu v pátek podle agentury Anadolu pohrozil Evropské unii, že jí bude posílat 15 000 migrantů měsíčně. Učinil tak v souvislosti s konflikty spojenými se zmařenými agitacemi tureckých vládních činitelů na území Německa a Nizozemska s cílem získat v tamních diasporách podporu pro změny turecké ústavy posilující pravomoci prezidenta.
Ankara si přeje získat od Ruska raketový systém S-400, protože státy NATO nenabídly zajímavou alternativu. Řekl to ve čtvrtek turecký ministr obrany Fikri Işik. Ankara by navíc mohla koupi financovat půjčkou od Ruska. Tento postup by byl patrně vnímán jako urážka pro NATO a další zátěž pro již tak napjaté vztahy Turecka s Německem i USA, napsala turecká agentura Anadolu.
Evropská unie obelhala Turecko, když jako součást loňské migrační dohody přislíbila zrušení víz pro turecké občany. V Budapešti to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož bruselští byrokraté ohrožují bezpečnost starého kontinentu.
