Tag: Turecko

Články k tagu

Erdogan žaluje německého poslance, který ho nazval kanalizační krysou

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podal žalobu za pomluvu na německého politika Wolfganga Kubického, který ho nazval „malou krysou z kanalizace“. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německého advokáta Mustafu Kaplana, který Erdogana v Německu zastupuje. Kubicki, který je místopředsedou Spolkového sněmu a členem vládních liberálních svobodných demokratů (FDP), se žaloby neobává.

Na 85 000 syrských běženců chce společně k turecko-řecké hranici

Desítky tisíc syrských migrantů se v posledních dnech přes sociální síť Telegram připojily v Turecku ke skupině, která se chce společně dostat přes řeckou hranici do Evropské unie. Informoval o tom ve středu deník The Guardian. Podle něj jde o akci organizovanou zřejmě samotnými syrskými běženci, kteří ji nazvali Karavana světla. Britský deník uvedl, že podle organizátorů je v této skupině přes 85.000 lidí.

Turecko otevřelo stavidla, migrace je horší než v roce 2015, řekl ministr Rakušan

Migrační situace v Evropě se zhoršila, primárně proto, že Turecko otevřelo stavidla. Řekl to ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro deník Právo. Dodal, že Česká republika je logická cesta, přes kterou se migranti dostávají dál na Západ. Česko podle něj zareagovalo dostatečně včas, například stažením některých policistů ze Severní Makedonie nebo posílením Správy uprchlických zařízení. Situace je ale podle Rakušana vážná.

Symbol války Bayraktar. Turecký výrobce dronů postaví továrnu na Ukrajině

Turecká společnost Baykar se chystá vystavět na Ukrajině továrnu na výrobu dronů Bayraktar, sdělil podle agentury Unian ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. Turecká bezpilotní letadla se stala jedním ze symbolů války na Ukrajině a ukrajinská armáda hlásila na jaře řadu úspěchů při jejich nasazení proti ruským invazním silám. Bilaterální dohodu o vzniku závodu na výrobu bezpilotních letounů Bayraktar podle Bodnara nedávno potvrdila ukrajinská vláda.

ČEZ končí v Turecku, podepsal smlouvu o prodeji svého podílu v Akcez

Energetická skupina ČEZ zahájila odchod z Turecka. Dnes podepsala smlouvu o prodeji svého padesátiprocentního podílu ve společnosti Akcez. Transakci ještě musí schválit turecké úřady, vypořádání transakce je také podmíněno sjednáním bankovního financování. Prodej podílu v Akcezu je součástí strategického záměru ČEZ zbavit se části aktiv na vybraných trzích a soustředit se na dekarbonizaci svého výrobního portfolia a rozvoj obnovitelných zdrojů a moderních energetických služeb v Česku a v Evropě.

První loď, která vyveze ukrajinské obilí, bude z Turecka. Kyjev čeká na signál

První lodí s obilím, která opustí přístav v Oděse, bude nákladní turecká loď, uvedla v pátek televize NTV. Plavidlo by mohlo vyplout ještě v pátek. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v souvislosti s vývozem obilí uvedl, že čeká na signál od OSN a Turecka a převoz může začít. Turecký ministr obrany Hulus Akar ve čtvrtek uvedl, že první loď s obilím by mohla Oděsu opustit "v nadcházejících hodinách či dnech“.

Putin projevil zájem o výrobu dronů Bayraktar. Zřejmě aby se nedostaly na Ukrajinu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na poradě vedení vládní strany prohlásil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin vyjádřil přání, aby Rusko spolupracovalo s Tureckem při výrobě bezpilotních letadel Bayraktar TB2. Drony vyrábí turecká firma Baykar. O výroku tureckého prezidenta informoval na svém webu list Kommersant s odvoláním na tureckou televizi Haber 7. Ta označila Putinovo přání za „překvapivý krok“, který by měl v případě realizace zřejmě eliminovat úspěšné nasazení těchto tureckých dronů v ukrajinských službách.

Trojka v Teheránu: Odstraňování dolaru, ovládnutí Sýrie a sbližování Ruska s „jaderným“ Íránem

Právě skončený dvoudenní summit Ruska, Turecka a Íránu v Teheránu znamená významnou etapu v měnící se geopolitice na pozadí ruské vojenské intervence na Ukrajině. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina to byla první mise mimo území bývalého Sovětského svazu od začátku války s cílem dokázat, že není přes sankce Západu izolován a naopak prezentovat odklon Moskvy od USA a Evropy.

Turecko zadrželo ruskou loď. Podle Kyjeva převáží kradené obilí

Turečtí celníci zadrželi ruskou nákladní loď, která převážela obilí, o němž Kyjev tvrdí, že bylo ukradeno na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. "Plně spolupracujeme. Loď v současné době stojí u vjezdu do přístavu, zadržely ji celní orgány Turecka," řekl velvyslanec v ukrajinské televizi. Bodnar také uvedl, že o osudu lodi rozhodne v pondělí schůzka vyšetřovatelů.

Loď s kradeným obilím opustila přístav. Ukrajinci žádají Turky o její zadržení

Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď Žibek Žoly (angl: Zhibek Zholy), plující nyní pod ruskou vlajkou a přepravující náklad ukrajinského obilí z Rusy okupovaného přístavu Berďansk. Informoval o tom Reuters s odvoláním na ukrajinského představitele a dokument, který Reuters viděl. Představitel ukrajinského ministerstva zahraničí s odvoláním na informace od ukrajinských námořních úřadů uvedl, že zmíněná loď o výtlaku 7146 tun byla v Berďansku jako první naložena nákladem 4500 tun obilí, které patří Ukrajině.

Erdogan: Pokud Švédsko a Finsko nesplní sliby, Turecko neumožní jejich vstup do NATO

Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters.

Turecko už nemá výhrady. Finsko a Švédsko se mohou stát členy NATO

Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.

Turci dodali Kyjevu 50 dronů Bayraktar. Rusko však posílilo protivzdušnou obranu

Ukrajina od začátku války získala již padesát bezpilotních dronů typů Bayraktar TB2. Informoval o tom ukrajinský ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Cena za jeden tento stroj se přitom pohybuje okolo dvou milionů dolarů (asi 47 milionů korun). Nyní navíc turecký výrobce dronů firma Baykar dle svých slov daruje Ukrajině tři Bayraktary zdarma.

Erdogan švédskou premiérku nepotěšil. Stockholm dělá málo proti terorismu, řekl jí

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.

„Jednávat s Ruskem budeme, až ho vyženeme,“ uvedl ukrajinský vyjednávač. To by mohlo být prý v srpnu

V současnosti Ukrajina neuvažuje o obnovení mírových jednání s Ruskem. Za nejbližší termín případných jednání označil ukrajinský vyjednávač David Arachimija srpen, a to pouze v případě ukrajinských úspěchů na bojišti. Případná ukrajinská pozice by se poté nelišila od těch diskutovaných v minulosti v Istanbulu. Uvedl to pro Hlas Ameriky. Ukrajina se nyní soustředí na boje ve východní části svého území. Podle Arachimiji plánuje na nejbližší týdny ofenzívu na východní frontě.

Stoltenberg: Obavy Turecka jsou legitimní, NATO by o rozšíření mohlo rozhodnout až po summitu

Severoatlantická aliance by mohla rozhodnout o přijetí Švédska a Finska do svých řad až po summitu v Madridu, který se bude konat na konci června. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Helsinkách řekl, že vrcholná schůzka nikdy nebyla konečným termínem pro rozhodnutí o rozšíření aliance. Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle Stoltenberga legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters.

Válka jako reklama. Turecké drony Bayraktar chce podle výrobce celý svět

Úspěšné ničení ruské vojenské techniky udělalo ve světě zbrojařský hit z tureckých dronů, které používá ukrajinská armáda. Vzdušné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 získaly obrovský ohlas a  má o ně zájem „celý svět“, tvrdí jejich výrobce Selçuk Bayraktar. Bayraktar řídí se svým bratrem Halukem istanbulskou firmu Baykar, která drony vyrábí. Tvrdí, že bezpilotní letouny ukázaly, jak technologie způsobila revoluci v moderním válčení, píše agentura Reuters.

Severští bojovníci a turečtí obchodníci

Již víc než 100 let historici debatují o příčinách vypuknutí první světové války. Proč se Evropa, jež zažívala bezprecedentní období míru a prosperity, rozhodla jít do zničující industriální války, jež rozvrátila celý kontinent a byla počátkem konce evropské dominance? Tlusté knihy o mnoha stovkách stran obviňují Německo, Rusko, Británii, Francii, Habsburky, analyzují neklid na Balkáně, soupeření v koloniích a nespočet dalších problémů konce 19. století.

Erdoğanův bakšiš

Turecký prezident Erdoğan, podle ústavy výkonná hlava státu, požaduje po švédské vládě ústupky výměnou za to, že přestane blokovat vstup Švédska a Finska do NATO. Konkrétně mu leží v žaludku skutečnost, že ve Švédsku je poměrně silná komunita tureckých Kurdů a jejich potomků, jejichž vztahy k turecké vládě nepatří mezi nejvřelejší. Část z nich podporuje nezávislost tureckého Kurdistánu. Erdoğan označil Švédsko za „líheň terorismu“ a podle tureckých médií by chtěl ze Švédska „repatriovat“ 33 osob, patrně přímo do vězení.

Hra pro domácí voliče? Odpor k rozšíření NATO přichází z Turecka i Chorvatska

Když oznámilo Finsko a Švédsko historické rozhodnutí o možném vstupu do Severoatlantické aliance, objevil se nečekaný zvrat. Kde se očekával tvrdý odpor Ruska, přišel paradoxně naopak nečekaný odpor zevnitř. Turecko ostře jejich přijetí odmítlo a stanovilo si tvrdé podmínky. A pozadu za ním nezůstal ani chorvatský prezident Zoran Milanović, který vyrukoval s dalším kontroverzním a těžko splnitelným požadavkem.

Erdogan dál odmítá rozšíření NATO. „Nenamáhejte se sem jezdit,“ vzkazuje diplomatům

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto "teroristů". Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.

Erdogan zarazil vstup Švédska a Finska do NATO. Připomněl teroristy

Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. V pondělí to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

„NATO je nezbytné posílit politicky i vojensky.“ Jeho rozšíření ještě stojí v cestě Turecko

Rusko svou agresivitou ohrožuje svobodu zemí Severoatlantické aliance, proto je třeba NATO posílit politicky i vojensky. V neděli to na úvod neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. „Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme,“ řekla Baerbocková. Ministryně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, kterou označila za agresivní porušení mezinárodního práva.

Turecko není nakloněno vstupu Finska a Švédska do NATO. Má přitom právo veta

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka.

Putin a Zelenskyj by se mohli setkat „v nejbližších dnech“, tvrdí turecký ministr. Kyjev je rezervovanější

Ruský vůdce Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se mohli na mírových jednáních osobně setkat v rámci několika dní, tvrdí turecký ministr obrany Hulusi Akar. Turecko během války působí jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem a hostilo mírové rozhovory mezi oběma stranami. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak však prohlásil, že čas schůzky zatím stanoven nebyl.

Zaútočit na jiné země neplánujeme, ani na Ukrajinu jsme nezaútočili, tvrdí Lavrov

Jednání šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří, řekl po schůzce ministr Kuleba. Ten také považuje za nezbytné zřízení bezpečného humanitárního koridoru z těžce obléhaného ukrajinského města Mariupol. Ani na něm se ale s Lavrovem dohodnout nedokázali. Lavrov po jednání prohlásil, že Rusko nehodlá útočit na žádné jiné země a tvrdí, že ani na Ukrajinu nezaútočilo.

Turecko uzavře Bosporský průliv ruským válečným lodím, uvedl Zelenskyj. Turecko to nepotvrdilo

Turecko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uzavře Bosporský průliv pro ruské lodě. Ukrajinská diplomacie o to v minulých dnech Turecko několikrát žádala. V sobotu ukrajinský prezident Volodymir Zelynskyj Turecku poděkoval, že tak učinilo. Z tureckých či ruských zdrojů se prozatím uzavření průlivu nepodařilo potvrdit. V minulých dnech Turecko oznámilo, že o uzavření průlivu posuzuje. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že vláda žádost Ukrajiny posuzuje.

Turecká míra inflace loni dosáhla 36,1 %. Erdogan odvolal šéfa úřadu, který statistiku zveřejnil

Meziroční míra inflace v roce 2021 dosáhla katastrofálních 36,1 %, uvedl turecký státní statistický úřad. Jedná se o nejvyšší inflaci za posledních 19 let. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan reagoval tak, že odvolal šéfa úřadu Saita Erdala Dincera, který výsledky měření zveřejnil. Podle turecké opozice je přitom reálná inflace ještě vyšší a úřad data upravil. Informuje o tom France 24. Turecká centrální banka od září snížila základní úrokovou sazbu o 500 bazických bodů na současných 14 procent.

Turecká měnová houpačka

Ze začátku století bylo Turecko rychle se rozvíjejícím státem, který aspiroval na členství v nejvyšších politických a hospodářských kruzích světa. Po dvou desetiletích vlády Recepa Tayyipa Erdoğana je vše ohroženo. Dokáže se země ještě vzpamatovat z jeho vládnutí, i kdyby se jej v příštích volbách úspěšně zbavila? Italskou liru si ještě pamětníci vybavují coby jednu z inflačních měn. V devadesátých letech byla její hodnota natolik nízko, že se vydávaly (a běžně používaly) i stotisícové bankovky.