S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se v Evropě znovu objevuje strašák plošných cel na dovoz zboží do Spojených států. Trump již během prezidentské kampaně avizoval možnost uvalení plošných cel ve výši 10 až 20 procent na veškerý dovoz z Evropy. Hospodářská komora varuje, že tento krok by mohl mít devastující dopad na české exportéry a jejich schopnost konkurovat na americkém trhu.
Slibovaná ekonomická politika Donalda Trumpa se dá zjednodušit na dva body. Zaprvé snížit daně co nejvíc, v podcastu Joea Rogana dokonce navrhl nulovou daň z příjmu. Zadruhé uvalit plošná cla na veškerý dovoz do USA. Hlavně druhého bodu a možných obchodních válek, které by to vyvolalo, se děsí ekonomové. O hospodářských dopadech amerických voleb v Salonu Echa debatovali tři z nich, Petr Sklenář z J&T Banky, Lukáš Kovanda z Trinity Bank a Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.
V lepším případě může jít pouze o strategii, jak zvýšit páky na Evropu a Čínu. V tom horším Donald Trump proklamovaná dovozní cla po návratu do Bílého domu skutečně zavede. Pro část českých exportérů, kteří nevyrábí přímo ve Spojených státech, by to bylo devastující. Některé firmy se tak mohou brzy ocitnout před těžkou volbou, zda úplně opustit americký trh, nebo investovat do výroby přímo v USA.
První dojmy po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem už opadly. Trhy zareagovaly velmi pozitivně a zatím se na této vlně vezou. Ekonomika Spojených států pod Trumpem zcela jistě poroste, otázka bude, co udělá inflace. Viděli jsme to na prudkém nárůstu výnosů desetiletých státních dluhopisů. To, že investoři vyhnali úrokové sazby nahoru, znamená, že jsou ve střehu a obávají se rostoucího dluhu. K tomu by jistě došlo, pokud bude Trump doma naplňovat sliby o snižování daní. To pak může zažehnout i inflaci. Staronový prezident několikrát říkal, že nízké daně vykompenzují tvrdá dovozní cla.
Už během svého prvního funkčního období vyhrožoval Donald Trump evropským automobilkám zavedením cel na dovoz aut do Spojených států. Hrozba cel ve výši až 25 procent na evropské vozy tehdy vyvolala značnou nejistotu u německých automobilek jako Volkswagen, BMW nebo Mercedes. O zavádění cel mluvil i během této kampaně.
Evropu v její ekonomické stagnaci, celkovém úpadku a neschopnosti konkurovat nemůže v příštích letech čekat nic moc dobrého, pokud nedojde k převratné změně. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém posledním výhledu růstu ekonomiky čísla eurozóny ještě zhoršil. A to hlavně pro Německo, které za letošek vykáže nulový růst a ani příští rok nebude přílš veselý. Jeho hospodářský model se vyčerpal, jak mnozí upozorňovali již dříve. Volkswagen nyní potvrdil plán zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ještě více může Evropu podlomit potenciální výhra Donalda Trumpa, který slibuje rozpoutat novou obchodní válku.
Evropa ve stavu ochromení a ekonomické stagnace s obavami sleduje blížící se prezidentské volby v USA a silně se obává vítězství Donalda Trumpa. To může přinést další nebezpečnou ránu a ještě více prohloubit silné zaostávání Evropy za USA. Už nyní „Trumpův efekt“ zasáhl akcie evropských společností citlivých na export.
Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie, oznámilo tamní ministerstvo obchodu. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky minulý týden umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Počínaje 11. říjnem budou muset dovozci při importu konkrétních druhů brandy z EU složit čínským celním orgánům odpovídající finanční zálohu. Akcie výrobců koňaku na evropských burzách začaly po oznámení kroku Pekingu klesat. Jde o výraznou změnu postoje čínských úřadů.
Íránský úterní útok na Izrael byl zcela legitimní, každá země má právo se bránit agresorovi, řekl v Teheránu nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Po téměř pěti letech vedl kázání při tradiční páteční modlitbě, která byla také pietou za lídra libanonského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, zabitého před týdnem v Bejrútu izraelskou armádou. Agentura AFP s odvoláním na zdroj blízký Hizballáhu napsala, že Nasralláh už byl "dočasně pohřben" na tajném místě.
Evropská komise (EK) má zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž dnes nepostavila dostatečná většina členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Výsledek jednání EK následně zveřejnila v tiskové zprávě. Uvedla nicméně, že bude s Čínou dál jednat. Komise se rozhodla uvalit dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny, protože Peking výrobce těchto aut podle názoru Bruselu nedovoleně subvencuje.
"Bruselští byrokraté se připravují v pátek rituálně zabít budoucí konkurenceschopnost evropské ekonomiky," řekl maďarský ministr zahraniční a obchodu Péter Szijjártó a oznámil že Budapešť bude v pátek na evropské radě hlasovat rozhodně proti zavedení cel na čínské elektromobily. Stejného názoru je i německý kancléř Olaf Scholz (SPD) a Berlín v této věci také tlačí na ostatní země EU. V samotné spolkové vládě má ale odpůrce.
Až padesátiprocentní cla na některé značky čínských elektroaut, které EU prozatímně zavedla, mohou ve finále podpořit přesun výroby z Číny do Evropy. Velké čínské automobilky už dříve otevřely na starém kontinentě své továrny. Vysoké cenové přirážky tento trend zřejmě ještě urychlí, protože lokální výroba Číně pomůže cla obcházet, píše například Euractiv. Evropská komise provedla šetření, jak moc subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh.
Případná čínská odveta za vysoká cla na dovoz elektromobilů z Číny do Evropské unie by dopadla především na firmy Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Porsche a Ferrari. Vyplývá to z analýzy finančních výsledků, kterou vypracovala agentura Reuters. Některé automobilky ale vyrábějí část svých aut přímo v Číně, což dopady případných nových dovozních bariér zmírní. Konkrétní dopady záleží hlavně na razanci čínských protiopatření v reakci na prozatímní opatření Evropské komise.
Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo 21 procent. Čína chystané opatření kritizuje. Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh.
Evropská unie se chystá uvalit daň na dovozy produktů, jejichž výroba za sebou nechává nadměrnou tzv. uhlíkovou stopu. EU tak chce chránit evropské výrobce, kteří musí dodržovat přísná unijní klimatická pravidla, čímž se jim zvyšují náklady a klesá jejich konkurenceschopnost v konfrontaci s dovozy ze zahraničí. Podle serveru Politico však clo představuje zásadní problém pro ukrajinský průmysl, zejména pro tamní ocelárny, které jsou na vývozu do Evropy závislé.
Je to něco přes rok, kdy Donald Trump vyděsil svět vlnou cel na zboží dovážené do Ameriky. Skeptici se obávali, že je to začátek globální obchodní války, která ukončí éru volného obchodu a zničí prosperitu hned na několika kontinentech. Tyto obavy se zatím nenaplňují. Poslední události na obchodně válečné frontě naopak ukazují, že Donald Trump se soustřeďuje v této chvíli na jediný terč. Čínu. Severoamerická linie je vyřešena. V Evropě čeká Trump na nové partnery k vyjednávání, jež do Bruselu dosadí volby do Evropského parlamentu.
Čína v rámci obchodních rozhovorů se Spojenými státy souhlasila, že nakoupí americké zboží v hodnotě až 1,2 bilionu dolarů (zhruba 27 bilionů Kč). Informovala o tom v pátek televize CNBC s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Uvedla rovněž, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching by se koncem března mohli sejít na Floridě.
Představitelé britské vlády se začali "vážně zabývat" možností, že by Británie po odchodu z Evropské unie zůstala na trvalo v bezcelní zóně evropského bloku. Píše to server The Independent s odvoláním na své zdroje na úřadu vlády. Trvalou celní unii s EU požadují opoziční labouristé, britská premiérka Theresa Mayová ale takovouto podobu brexitu veřejně odmítá.
Více než 70 procent amerických společností fungujících v jižní Číně zvažuje odložení dalších investic a přesun části nebo veškeré výroby do jiné země, protože obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa snižuje jejich zisky. Vyplývá to z průzkumu uskutečněného Americkou obchodní komorou v jižní Číně. Americké firmy v Číně se domnívají, že jejich podnikání ohrožují obchodní spory více než firmy z jiných zemí.
Donald Trump ve volební kampani označoval obchodní dohody USA za „nejhorší dohody všech dob“ a o obchodních partnerech tvrdil, že Ameriku okrádají. Své výhrůžky splnil, uvalil cla na výrobky z různých zemí. Teď se ale může pochlubit výsledky. Byla podepsána inovovaná verze Severoamerické dohody o volném obchodu s Mexikem a Kanadou. Hodlá se teď Trump soustředit jen na Čínu?
Navrhovaná americká cla na čínské zboží v celkové roční hodnotě 200 miliard dolarů (4,4 bilionu Kč) neúměrně poškodí širokou škálu výrobků firmy Apple vyráběných v této asijské zemi. Dotknou se na příklad jejích chytrých hodinek Apple Watch. Společnost na trhu znevýhodní a zatíží i americké spotřebitele.
Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit další cla na zboží z Číny v roční hodnotě 200 miliard dolarů (4,4 bilionu Kč). S odvoláním na šest svých zdrojů to uvedla agentura Bloomberg. Trump tak hodlá učinit příští týden, kdy končí lhůta, ve které je možné se k návrhu vyjadřovat. Akcie v USA na zprávu zareagovaly citelným poklesem. Chystaná cla se týkají široké škály výrobků, od selfie tyčí až po polovodiče.
Turecko prudce zvýšilo cla na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Vyplývá to z oznámení zveřejněném v úředním věstníku. Nová cla zřejmě dále posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které přispělo ke spuštění měnové krize v Turecku.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. U oceli tak bude clo činit 50 procent a u hliníku 20 procent. Trump o tom informoval na svém twitterovém účtu. Turecko-americké vztahy se v poslední době zhoršily kvůli sporům ohledně politiky vůči Sýrii a kvůli tomu, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona.
Úřad amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhl zvýšení cel na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 200 miliard USD (4,4 bilionu Kč), z deseti procent na 25 procent. Řekli to ve středu novinářům podle agentury Reuters úředníci Trumpovy vlády. Podle nich Trump doporučil americkému obchodnímu zmocněnci Robertovi Lighthizerovi, aby zvážil vyšší sazby jako součást úsilí, které má zajistit, že jsou zavedené správné nástroje, které mají přimět Čínu, aby změnila své jednání.
Navzdory často uváděným stovkám miliard dolarů zasaženého zboží a desítkám miliard dolarů budoucích cel vůči ročním obratům se dá říci, že dosavadní podoba obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy světovou ekonomiku podstatně nenarušila. To samé platí o stávající podobě sankcí mezi USA a EU. Další eskalace obchodní války a její šíření na další teritoria však již může být nebezpečné. USA a Čína jsou ale dnes – při vší úctě k ekonomické síle EU – dvě hlavní konkurující si teritoria v nejdynamičtěji se rozvíjející části světového ekonomiky – pacifické oblasti.
Pokud USA rozšíří cla i na dovoz automobilů a automobilových součástek z EU, na Česko to nebude mít přímý dopad. Do USA totiž přímo vyvážíme cca 75 osobních aut ročně v ceně 34 milionů korun. Cla by český export výrazně pocítil přes takzvané subdodávky, tedy vývoz autodílů. O obchodování mezi Spojenými státy a Evropskou unií jednali v týdnu americký prezident Donald Trump a šéf Evropské komise Jean-Claudea Juncker.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na tom, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů. Po setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem to řekl americký prezident Donald Trump. Evropská unie podle něj začne ze Spojených států nakupovat „hodně sóji“ a dovážet bude také více amerického zkapalněného plynu. Juncker setkání označil za konstruktivní a uvedl, že se obě strany dohodly, že během nadcházejících jednání nebudou zavádět nová cla.
Kdo alespoň trochu pečlivě sleduje amerického prezidenta Donalda Trumpa, musel už nahlédnout jeho typický vyjednávací styl.
Cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem již brzdí ekonomický růst Německa a mohla by stát Němce v letošním roce až 20 miliard eur (517,3 miliardy Kč). Německému časopisu Der Spiegel to řekl Gustav Horn, šéf německého ekonomického institutu IMK, který má blízko k odborům.
