Cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem již brzdí ekonomický růst Německa a mohla by stát Němce v letošním roce až 20 miliard eur (517,3 miliardy Kč). Německému časopisu Der Spiegel to řekl Gustav Horn, šéf německého ekonomického institutu IMK, který má blízko k odborům.
Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer v úterý podle agentury Reuters oznámil, že Spojené státy uvalí další cla na dovoz čínského zboží. Zavedení desetiprocentních cel na import čínských produktů, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů (4,4 bilionu Kč), je další etapou obchodního sporu mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Tentokrát budou ale mít nová cla patrně přímý dopad na americké spotřebitele, protože se budou týkat i běžného zboží, jako jsou kabelky nebo digitální fotoaparáty, uvedla agentura Bloomberg.
Ze zkušeností s Donaldem Trumpem v Bílém domě víme, že pauza mezi slovy a činy bývá velmi krátká. Takže když se v pátek na ostře sledovaném Twitteru objevila konkrétní výhrůžka, že Washington zavede na dovoz evropských aut clo 20 procent, je potřeba ji brát vážně.
Trumpovy výhrůžky na uvalení cel a tarifů, přes něž chce řešit nerovnováhu v obchodě se zeměmi, s nimiž má Amerika obchodní deficity, zabírají. V konečném důsledku mohou vést k výrazně volnějšímu obchodu.
Evropská unie v pátek začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Oznámila to Evropská komise. V první fázi se bude opatření týkat zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard Kč). EU tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku. „Nechtěli jsme se dostat do této pozice. Jednostranné a neoprávněné rozhodnutí USA uvalit na EU cla na ocel a hliník však znamená, že nemáme jinou možnost,“ uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
V reakci na celní poplatky, které Spojené státy stanovily na dovoz oceli a hliníku, vytvoří Rusko seznam restrikcí na zboží dovážené z USA. Oznámil to v úterý ministr hospodářského rozvoje Maxim Oreškin. Cla podle něj budou nastavena tak, aby neohrozila domácí ekonomiku. Zaměřena budou na takovou produkci, v níž má ruský trh k dispozici rovnocennou náhradu. Seznam výrobků bude sestaven během příštích dnů.
Americký prezident Donald Trump požádal Úřad obchodního zmocněnce USA o vyčlenění čínského zboží v hodnotě 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun), na které by Spojené státy uvalily desetiprocentní clo. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že Trump svůj požadavek zdůvodnil nepřijatelnou čínskou politikou.
Členské země Evropské unie ve čtvrtek jednomyslně schválily plán Evropské komise zavést cla na americké zboží dovážené do EU v objemu 2,8 miliardy eur (72 miliard Kč) ročně. S odvoláním na zdroje z diplomatických kruhů o tom informovaly agentury Reuters a DPA. Návrh je reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
Obchodní přestřelka mezi Amerikou a Evropou přitvrdila před víkendovým summitem sedmi největších světových ekonomik G 7 v kanadském Quebecu. Právě Evropská unie a Kanada byly spolu s Čínou cílem první vlny nových cel a tarifů, které rozjel americký prezident Donald Trump. Uvalil je na hliník a ocel.
Evropská unie přijme protiopatření v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Řekla to v neděli německá kancléřka Angela Merkelová, která zároveň vyjádřila politování nad náhlým odvoláním podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa závěrečnému komuniké z víkendového summitu G7 v Kanadě.
Mexiko uvalí cla ve výši 15 až 25 procent na dovoz ocelářských a některých potravinářských produktů ze Spojených států. Oznámilo to mexické ministerstvo hospodářství. Země tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
Americký prezident Donald Trump plní sliby z volební kampaně. Rozjíždí boj proti obrovské nerovnováze v americkém obchodě.
Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to americký ministr obchodu Wilbur Ross. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil cla za naprosto nepřijatelná. Dodal, že v příštích hodinách učiní příslušná protiopatření.
Včera skončila dočasná výjimka z cel na dovoz hliníku a oceli pro země Evropské unie. Donald Trump ji navzdory silnému tlaku evropských lídrů nepřeklopil ve výjimku trvalou. Jen ji na poslední chvíli o měsíc prodloužil.
Ekonom Jana Švejnar působí mimo GERGE-EI v Praze už šest let jako ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Jak šílený je Donald Trump? Jako by nestačilo, že tato otázka hraje roli při konfrontaci s jadernou Severní Koreou, znovu je na stole, když americký prezident vykročil k obchodní válce. Na jedné straně má Donald Trump se svou impulzivností, ješitností a obrněností vůči faktům k šílenství blízko. Na druhé straně se od dob Richarda Nixona mluví o „teorii šílence“ v mezinárodních vztazích. Nixon chápal, že v neprůhledné velmocenské konfrontaci je výhodné, když se nepřítel musí bát, že jste všehoschopný šílenec, který neblufuje. Tuto image záměrně pěstoval, nechával uniknout jakoby důvěrné informace, že jeho vlastní generálové se děsí toho, čeho je schopen. Jde o to, jak nejlépe hrát šílence.
Čína podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost, ve které napadla rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz ocele a hliníku. Oznámila to v úterý WTO. Podle Pekingu cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a deset procent na dovoz hliníku porušují mezinárodní obchodní pravidla. Roztržka ohledně těchto cel je částí širokého obchodního sporu mezi čínskou a americkou vládou.
Koncem září to bude deset let od začátku velké finanční krize roku 2008, která výrazně proměnila svět. Proměnila Západ jako žádná jiná událost po konci studené války. Zvolení Donalda Trumpa, rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, posílení katalánského separatismu i nástup Andreje Babiše mají kořeny právě v ní a v následcích, které vyvolala.
Čína s platností od pondělí zavádí cla ve výši až 25 procent na 128 výrobků ze Spojených států. Už dříve avizovaným krokem reagoval Peking na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA, které v březnu nařídil prezident Donald Trump. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informovala agentura Reuters. Čínská cla se týkají mimo jiné amerického mraženého vepřového, vína, některého ovoce a ořechů. Bílý dům zatím na čínský krok oficiálně nereagoval.
Spojené státy souhlasily s vynětím Jižní Koreje z nového cla na dovoz oceli, stanovily však pro jihokorejskou ocel dovozní kvótu ve výši 70 procent průměrného importu v uplynulých třech letech. Oznámilo to v pondělí jihokorejské ministerstvo obchodu. Jižní Korea se tak stala prvním spojencem USA, který si zajistil trvalou výjimku z cla na dovoz oceli, píše agentura Reuters.
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek oslabily o téměř tři procenta. Šlo o největší jednodenní propad od 8. února. Reagovaly na zprávu, že americký prezident Donald Trump podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč). To by mělo dopad na celosvětový obchod. Ztrácely především akcie průmyslových firem, dolar posiloval.
