Jako o nejrozsáhlejším úderu od prvních dní války se hovoří o pondělních raketových útocích, které Rusko podniklo po celé šířce ukrajinského území, od Lvova po Slavjansk. Podle ukrajinského velení vypálilo na Kyjev a další velká ukrajinská města 83 střel, 43 z nich měla zničit protivzdušná obrana.
Spojené státy nakoupily léky za 290 milionů dolarů, které mají sloužit proti následkům z ozáření, způsobené jadernou nebo radiační havárií. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb zakoupilo lék Nplate od společnosti Amgen USA In., která se dlouhodobě snaží o "lepší připravenost a záchranu životů" během potencionální radiační katastrofy. USA tak reagují na potencionální ruskou hrozbu, kdy Kreml pohrozil použitím jaderných zbraní na Ukrajině.
Západ ještě nepochopil, co ruská anexe ukrajinských území vlastně znamená. Jakmile území získáte, nebude to možné změnit. Ani Vladimirem Putinem, ani jeho nástupci, dalších 30 nebo 40 let, říká v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera ruský oligarcha Andrej Melničenko, na kterého jsou uvaleny sankce a který nyní žije v Dubaji. Podle něj Putin nemá vůbec vše pod kontrolou a to může způsobit katastrofu.
Dění týkající se války na Ukrajině tento týden notně nabralo na obrátkách. V okupovaných oblastech proběhla pochybná „referenda“ o připojení k Rusku. Výsledky 97 až 99 % pro připojení napovídají, že zafungovala Stalinova poučka „není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy počítá“. Podle všeho oblasti by Rusko mělo anektovat dnes, tedy v pátek. To nebrání Ukrajincům v úspěšných bojových operacích. U Lymanu se stahuje ukrajinská smyčka a ruské jednotky se odtamtud musí buď stáhnout, nebo jim hrozí obklíčení.
Ukrajinci zabili plukovníka Borise Totikova, velitele raketových vojsk a dělostřelectva ruské 35. kombinované armády. O jeho pohřbu podle agentury Unian informoval ruský server Ryazan News. Pohřeb se konal v Rjazani v neděli 25. září. Zničení velitelství této armády je nyní dáváno do souvislosti s nedávnou porážkou ruských vojsk z okolí Izjumu a urychleným stažením jejích zbytků.
Rusko vyhlásilo poprvé od konce druhé světové války mobilizaci. Na okupovaných územích Ukrajiny zároveň vyhlásilo referenda a na základě jejich výsledků se je chystá prohlásit za ruská území. Logika je zřejmá. Postup Ukrajinců do těchto oblastí bude chtít Moskva vydávat za útok na Rusko. Co Putinova mobilizace znamená pro Evropu? Jak může ovlivnit další vývoj války na Ukrajině a poměry v Rusku?
Kvůli vyhlášené částečné mobilizaci začínají opouštět zemi davy Rusů, kteří se chtějí odvedení do armády vyhnout. Na hranicích se tvoří dlouhé kolony a lety do některých destinací jsou beznadějně vyprodané. Současně s mobilizačním zákonem začala vláda Vladimira Putina narychlo schvalovat i zpřísnění trestů spáchaných během mobilizace. Například za neuposlechnutí povolávacího rozkazu, kapitulaci nebo poškození vojenského materiálu hrozí Rusům podle novely až 10 let vězení.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu odstartovala raketa Sojuz, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vynáší trojici astronautů - Rusy Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Informovala o tom americká vesmírná agentura NASA. Jak poznamenala agentura AFP, raketa odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Ve stejný den ruský prezident Vladimir Putin pohrozil použitím jaderné bomby.
Ruský prezident Vladimir Putin opět pohrozil Západu použitím jaderných zbraní, takovou eskalací by ale prolomil tabu z dob studené války a vyvstává otázka, jak bude reagovat jeho nejsilnější protivník, Spojené státy. Podle analýzy webu Bloomberg má šéf Bílého domu Joe Biden několik možností, například zaujmout stejný postoj, či Putina a jeho okolí odstranit. Ruský prezident by podle analytiků mohl oprášit ruskou doktrínu, kterou Západ nazývá „eskalovat k deeskalaci“.
Ve městech ve východní části Ruska začali lidé demonstrovat proti částečné mobilizaci, kterou ve středu ráno ohlásil prezident Vladimir Putin. Později se protesty přelily do evropské části Ruska. V Moskvě do ulic vyšel velký dav demonstrantů, který provolával hesla proti válce. Některé protestní akce rozehnala policie. S mobilizací se nesmiřují ani další Rusové, kteří hromadně opouštějí svou zemi.
Ruská popová hvězda Alla Pugačova žádá ruské ministerstvo spravedlnosti, aby ji zapsalo na seznam „zahraničních agentů“. Chce tím podpořit svého manžela Maxima Galkina, který na tomto seznamu po kritice války a režimu prezidenta Vladimira Putina skončil. Informuje o tom ruské nezávislé médium Mediazona nebo státní agentura TASS.
Rusové dnes odpoledne zahájili raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Na sociální síti Telegram to podle agentury Unian oznámil Oleksandr Vilkul, šéf tamní vojenské správy. Řeka Inhulec se po ostřelování vylila z břehů. "Kryvyj Rih je pod raketovým útokem. Zůstaňte v krytech," vyhlásil Vilkul. Vyzval občany, aby nic nenatáčeli ani nedávali na sociální sítě.
Jeden můj kolega vyjádřil nedávno přesvědčení, že současná ukrajinská válka povede ke konci naší civilizace. Rusko podle něj raději použije zbraně hromadného ničení, než aby prohrálo a vzdalo se možnosti kontrolovat nárazníkové pásmo kolem sebe. Zdá se, že je o tom přesvědčen celkem pevně a nechce se se mnou o průběhu války ani bavit. Jiný můj kolega, bloger, to vidí jinak: takové závěry jsou „děláním účtu bez hostinského“. Nevíme, co se stane, jak bude vypadat zima, kdo bude sedět v Kremlu a jaké budou jeho cíle.
Ve velmi militaristickém – a skvělém – filmu Patton říká v jedné skvostné chvíli asi největší génius moderního válečnictví, onen generál Patton, že už se nemůže dočkat té chvíle, kdy Frickové strčí hlavu do svěráku, který pro ně nachystal. A až tu hlavu tam strčí, on tím svěrákem zakroutí a pak bude s rozkoší poslouchat, jak jim praskají lebeční kosti. Válka je sadistická věc a vítězí v ní sadisti, kteří jsou chytřejší a mají silnější nervy a představivost. Válka ve východní Evropě mezi bratry Slovany je zajisté sadistická, ale jen jeden v ní je sadista inteligentní a důvtipný.
Ukrajinská armáda už se připravuje na zimní válku proti Rusku. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov požádal NATO před několika týdny o zimní výbavu pro 200 tisíc ukrajinských vojáků. Ukrajinské velení s brzkým koncem konfliktu nepočítá. Pomoc s dodáním zimních uniforem, bot a stanů již potvrdily Spojené státy, Kanada, Dánsko a také alianční nováčci Finsko a Švédsko.
Ukrajinští vojáci při osvobozování města Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě země podle dosud oficiálně nepotvrzených zpráv údajně zajali ruského generála, velitele jednoho ze čtyř uskupení ruských vojsk na Ukrajině. Pokud se tyto zprávy potvrdí, byl by to "největší úlovek" od dob druhé světové války, tvrdí ukrajinští komentátoři.
Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. V pátek to prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Výpadky proudu a nedostatečné personální zajištění v elektrárně podle něj „podstatně zvýšily nebezpečí jaderné havárie“.
Ukrajinská armáda podle amerického Institutu pro studium války (ISW) prokazatelně pokračuje v jižní protiofenzívě. Podle ústavu Ukrajinci postupují v několika směrech na západě Chersonské oblasti a upevňují své pozice v Doněcké oblasti. Více podrobností o ukrajinské protiofenzívě ale není k dipozici. Podle analytika Lukáše Visingra by Ukrajinci mohli uštědřit ruské armádě porážku v Chersonské oblasti ještě před příchodem zimy.
Použití taktických jaderných zbraní ze strany Ruska nelze ignorovat, píší dnes v článku pro agenturu Ukrinform velitel ukrajinské armády generál Valerij Zalužnyj a první místopředseda bezpečnostního a branného výboru ukrajinského parlamentu generál Mychajlo Zabrodskyj. Nelze podle nich vyloučit přímé zapojení světových mocností do konfliktu na Ukrajině s možností třetí světové války.
Ukrajinská armáda se přihlásila k zodpovědnosti za ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saky. Ve zprávě zveřejněné agenturou Ukrinform to uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Výbuchy otřásly Krymem v srpnu, ukrajinské úřady dosud o svém zapojení mlčely. Ostřelování Krymského poloostrova je podle zprávy příkladem přístupu ukrajinských ozbrojených sil, které se snaží přesunout boje i na Ruskem okupovaná území.
Znovuzprovoznění plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu zemního plynu z Ruska do Evropské unie, závisí na německé společnosti Siemens Energy. Agentuře Reuters to v úterý řekl náměstek ředitele ruské plynárenské společnosti Gazprom Vitalij Markelov. Mluvčí ruského MZV Marija Zacharovová k situaci uvedla, že za krizí v dodávkách plynu do Evropy stojí USA a jejich snaha donutit evropské spojence, aby zpřetrhali ekonomické vazby s Moskvou a přerušili spolupráci v energetice.
Videa z východní Ukrajiny ukazují ruské tanky vybavené podivnými stříškami přivařenými na věžích tanků. S podobnými, byť o něco méně improvizovanými klecemi, které měly chránit nejzranitelnější části obrněné a pásové techniky vyrazili Rusové do boje už na jaře. K čemu tato úprava slouží?
Na východě Ukrajiny byla zadržena 31letá žena viněná z toho, že ruské vojenské zpravodajské službě vyzrazovala polohu vojenské jednotky svého manžela a vojenských objektů. Informovala o tom v pátek ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU).
Skupina politiků německé vládní SPD tlačí na kancléře Olafa Scholze, aby místo zbraní zasílaných na Ukrajinu dal přednost diplomacii tak, aby byla rychle válka ukončena. „Potřebujeme co nejdříve příměří jako výchozí bod pro komplexní mírová jednání,“ píší politici v dopise „Zbraně musí mlčet!“, adresovaném kancléři, o kterém informoval například magazín Der Spiegel nebo server euroactiv.fr. Aktivní roly v jednání by podle nich měly hrát vedle EU také neutrální země jako Indie nebo Jihoafrická republika, ale také Čína.
Rusové přivezli na Krym další várku nové vojenské techniky. Jedná se o tanky, dělostřelecké systémy, bojová vozidla pěchoty, raketové systémy a cisterny. Pohyb konvoje po železnici natočili novináři portálu Krym.Realii, uvedla agentura Unian. Více než dvacet kusů vojenské techniky je k vidění na videu. Rusové dovážejí tanky T-72 a T-80, dva typy samohybných houfnic - 155 mm 2C19 "Msta-S" a 122 mm 2C1 "Gvozdika", dále BVP a nákladní automobily.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv řekl, že vzdání se snah Ukrajiny stát se členem NATO, ačkoli je to nezbytná podmínka, už nepostačuje k dosažení míru. Hovořil o tom v rozhovoru pro francouzský televizní kanál LCI, uvádí deník Gazeta. Podle Medveděva Moskva potřebuje bezpečnostní záruky. Je nutné vypracovat záruky. Jakmile budou záruky vypracovány, finalizovány dohodou, potvrzeny všemi stranami, bude to již dostatečná podmínka k zastavení války.
Jeden z dosud odpojených reaktorů Záporožské jaderné elektrárny je znovu připojen k energetické síti, oznámila dnes odpoledne ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Blok podle ní pokračuje v navyšování své kapacity a proud jde do ukrajinské energetické sítě. Ráno firma uvedla, že všech šest reaktorů je odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a pokračuje příprava na připojení dvou bloků atomové elektrárny k síti.
V poslední době už nelze pochybovat, že probíhá válka – zuřivá válka proti západní civilizaci. Není tomu ale tak jako kdysi, když se střetávaly armády a vyhlašoval vítěz. Dnes čelíme neúprosnému ideologickému útoku na samotné základy západní tradice, na všechno pozitivní, co kdy Evropa objevila a vykonala. Ta válka byla zpočátku skrytá, ačkoli mnozí z nás tušili, že něco není v pořádku. Divili jsme se, proč se najednou ozývají tak jednostranné, agresivní názory a tak nesplnitelné požadavky, léta jsme si neuvědomovali skutečný záměr nepřítele, protože útok se vedl podivným jazykem a slova ztratila svůj smysl.
Ukrajina si ve středu připomíná výročí své nezávislosti, úřady ale v obavě ze zesílení ruských útoků a náletů zakázaly hromadné akce. Namísto tradiční vojenské přehlídky se v centru Kyjeva koná výstava zničené ruské vojenské techniky. Kromě Dne nezávislosti připadá na středu ještě jedno výročí – právě před půl rokem, 24. února, začala ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina invazi na Ukrajinu, která si podle odhadů vyžádala desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnala z domovů.
Evropská unie chce výrazně zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině a zvažuje vytvoření výcvikového programu pro ukrajinské vojáky. Dnes to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. O plánech budou jednat ministři obrany členských zemích příští týden na neformálním zasedání v Praze, uvedla agentura AFP. Podle Borrella Ukrajina čelí plnohodnotné konvenční válce, která vyžaduje navýšení vojenské pomoci. Výcvikový program EU by se podle Borrella konal v zemích, které sousedí s Ukrajinou.
