Saúdská Arábie soukromě pohrozila zemím G7, že by mohla prodat některé evropské dluhopisy, pokud by se skupina rozhodla zabavit téměř 300 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom v minulých dnech agentura Bloomberg, která se odvolává na své zdroje. Saúdskoarabské ministerstvo financí na dotaz agentury popřelo, že by vyvíjelo tlak na země G7, a dodalo, že „žádné hrozby nebyly učiněny“.
Další investice premiéra Petra Fialy (ODS) vzbudila rozruch na sociálních sítích. Podle majetkového přiznání měl totiž v minulém roce investovat dva miliony korun do dluhopisů brněnské společnosti T-Development. Mluvčí vlády Lucie Ješátková serveru Seznamzprávy řekla, že tak učinil na radu profesionálního finančního poradce. Jenže jiné experty či investory to naopak značně překvapilo. „Držím panu premiérovi palce,“ komentoval krok na sociálních sítích investiční expert Petr Žabža.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš uvedl v majetkovém oznámení za loňský rok příjmy více než 130 milionů korun a pohledávky za zhruba 1,68 miliardy korun, napsal dnes server Seznam Zprávy. Bývalému premiérovi Babišovi plynou přes svěřenské fondy příjmy z koncernu Agrofert, který dříve vlastnil přímo. Podle letošního žebříčku časopisu Forbes byl Babiš sedmým nejbohatším Čechem, jeho majetek podle časopisu činil 3,5 miliardy dolarů (asi 82 miliard korun).
Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace.
Desítky tisíc nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem zřejmě propadnou na konci letošního roku státu. Právě na konci letošního prosince totiž uběhne desetiletá lhůta daná zákonem na to, aby se přihlásili případní zájemci například o zahájení dědického řízení. Velkou většinu nemovitostí tvoří pozemky, například orná půda či lesní pozemky, uvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Následný prodej majetku by mohl pomoci státnímu rozpočtu.
Lichtenštejni se soudí s Českou republikou o zabavené majetky v Čechách i na Moravě, které jim byly zkonfiskovány po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Nejbohatšímu šlechtickému rodu v Evropě předtím patřily rozsáhlé polnosti, lesy, ale také statky, zámky a hrad u Olomouce. Hodnota majetku je i dnes obrovská, ale současně velmi obtížně vyčíslitelná. Otázka znárodnění lichtenštejnského majetku je znovu otevřena poté, co Nadace knížete z Lichtenštejna přišla na konci října s nabídkou na mimosoudní vyrovnání táhlého majetkového sporu, v němž jde o miliardové majetky na území Česka.
Petr Pavel se před pár dny vyslovil pro kompromis s Lichtenštejnskem, který se na první poslech může jevit lepší než sériové žaloby tohoto knížectví na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva. Mezinárodněprávní stránkou lichtenštejnských nároků se tu ve čtvrtek zabýval Martin Weiss. Zbývá jen otázka, jak se může stát, že se do toho prezident míchá a co z toho o povaze dosavadního prezidentství Petra Pavla můžeme vyvozovat. Kromě mezinárodně-právní roviny je tu jakási historicko-morální, jejíž elementární znalost se od prezidenta vyžaduje. Nemusíme zacházet až do pobělohorských Čech, důležitější jsou 30. a 40. léta 20. století,
Privatizace nepotřebných nemovitostí má získat miliardy do státního rozpočtu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) už analyzuje seznamy nemovitostí, které mu měla do konce srpna předložit ministerstva a další státní instituce. Nemovitosti označené za nepotřebné pak mohou být převedeny pod jiného vlastníka, nebo nabídnuty k veřejnému prodeji formou elektronické aukce. Jde o historicky první inventuru státního majetku.
Česko na základě sankcí proti Rusku zmrazilo majetek v různých podobách od nemovitostí přes peníze na bankovních účtech po práva duševního vlastnictví. Hodnota zmrazeného majetku se v čase mění, dosud nejvyšší hodnota dosahovala zhruba deseti miliard korun. Uvedlo to ve čtvrtek ministerstvo financí. Česko přistoupilo k sankcím vůči Rusku v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, která začala loni v únoru a stále pokračuje.
Prezident Petr Pavel upozornil na to, že kvůli nedostatkům novely o střetu zájmů nebude moci naplnit novou povinnost o podávání majetkového oznámení. Uvedl to dnes v dopisu předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09), jenž připojil k podepsané předloze. Jelikož hlava státu nemá zákonodárnou iniciativu, Pavel ji požádal o "zvážení kroků" k nápravě další předlohou tak, aby mohl zákonné povinnosti dostát. Původní vládní předloha jen měnila organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Vláda provádí velkou inventuru státního majetku. Cílem má být zefektivnění nakládání s nepotřebným státním majetkem a snížení výdajů státního rozpočtu na jeho správu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v únoru zaslal všem státním institucím přehled nemovitostí, které jsou na ně vedeny. Nyní probíhá vyhodnocování potřebnosti tohoto majetku. Kromě úspor by státní rozpočet mohl získat prostředky přes prodej zbytných nemovitostí, řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.
Ukrajinský soud obstavil majetek bývalého ministra školství Dmytra Tabačnyka podezřelého z vlastizrady. Informují o tom ukrajinská média. Jde o nemovitosti a účet v bance v celkové hodnotě přes dva miliony dolarů (skoro 45 milionů korun). Tento politik údajně pomáhal ruským okupačním úřadům při přípravě zářijových pseudoreferend o připojení Záporožské a Chersonské oblasti k Rusku.
Ruský prezident Vladimir Putin svým pátečním výnosem povolil hodnostářům a úředníkům odeslaným na okupovaná území či příslušníkům armády a bezpečnostních složek zapojeným do bojů na Ukrajině nezveřejňovat svá majetková přiznání. Putin současně pozastavil na dobu "speciální vojenské operace", jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, zveřejňování všech majetkových přiznání úředníků.
Polský premiér Mateusz Morawiecki podporuje myšlenku zkonfiskovat ruský kapitál a výtěžek pak využít na obnovu válkou zničené Ukrajiny. Předseda polské vlády to řekl ve Varšavě na zahájení mezinárodní konference nazvané Evropa-Polsko-Ukrajina. Morawiecki řekl, že do obnovy Ukrajiny chce zapojit i polské podnikatele. Premiér poznamenal, že v současném ozbrojeném konfliktu rozhodně věří ve vítězství Ukrajiny a v porážku Ruska. Varšavská konference se vedle obnovy Ukrajiny věnuje také obchodní spolupráci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nový zákon o sankcích, který umožňuje zabavovat majetky přívrženců ruské invaze, uvedl dnes na svém webu list RBK Ukrajina s odvoláním na prezidentskou kancelář. Od tohoto kroku si hlava státu slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu na účet nepřátel. Zákon stanovuje nový typ sankcí v podobě propadnutí aktiv ve prospěch státu, a sice aktiv, která mohou patřit fyzickým či právnickým osobám, jakož i aktiv, kterými tyto osoby přímo či nepřímo disponují
ČR dosud zmrazila majetek za stovky milionů korun ruským občanům, na které se vztahují sankce EU uvalené na Moskvu po invazi na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že stát v tom postupuje razantně, limituje ho ale současná legislativa. Vláda proto chystá změnu zákonů, které úřadům uvolní ruce. Zmrazení majetku ruských oligarchů je podle českého premiéra komplikované, často totiž není izolovaný, ale bývá součástí větších firem.
Nadace knížete z Lichtenštejna u soudu v Břeclavi neuspěla s žalobou na státní instituce. Žádala vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát, a náhradu škody. Šlo například o lednický či valtický zámek. Okresní soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalující strana má protistranám uhradit náklady řízení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat.
Velkým tématem volební kampaně se stává bydlení. Vychází to i z aktuální volební debaty ČT. Většina politických lídrů za Prahu se shodla, že je nutno drahé bydlení, které se stává luxusním zbožím, řešit. Zatímco koalice SPOLU navrhuje úpravy stavebního řízení, většina stran v debatě navrhuje různou míru regulace. Od podpory výstavby družstevních bytů v podání SPD, po pokuty od ČSSD a vyvlastňování ze strany KSČM.
Izrael uvedl, že zrušil chystané vyslání svého nového velvyslance do Polska na protest proti zákonu, který omezuje restituční nároky. Učinil tak poté, co v sobotu večer tuto normu podepsal prezident Andzej Duda. Podle agentur se židovský stát obává, že zákon bude mít dopady na případná majetková odškodnění obětí holokaustu.
Investice do polí a lesů, kryptoměn, ale i nemovitostí či drahých aut. Vrcholní politici a představitelé státu odevzdali svá majetková přiznání, v nichž se lze mimo jiné dozvědět, kolik kterému z nich zbývá zaplatit z hypotéky nebo jaké nemovitosti přibyly do jeho portfolia za poslední rok. Nejvyšší příjmy opět vykázal premiér Andrej Babiš. Na účtu mu přibylo 131,5 milionu korun, přičemž 76,6 milionů mu poslal holding Agrofert z jeho svěřenského fondu, uvádí server Novinky.cz.
Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman dnes v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu převzal Evropskou cenu Karla IV., která je nejvyšším vyznamenáním sudetských Němců. V děkovném projevu Herman označil cenu za podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a v boření vzájemných předsudků. Herman rovněž varoval před upřednostňováním krátkodobých národních cílů na úkor celoevropské svobody.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) si stěžuje na tlak, který je na něj vyvíjen kvůli kauzám týkajícím se informování o svém majetku. Ministr by si přál, aby ho veřejnost a média už „nechaly na pokoji“. Tlak, který se prý dotýká i jeho rodiny, si nezasluhuje, uvedl. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že k setrvání Arenbergera se vyjádří ve středu. Původně Babiš hovořil o tom, že na prostudování materiálů vyžádaných od ministra si nechá víkend a rozhodne v úterý.
Na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) sílí tlak kvůli jeho množícím se kauzám. Ty se týkají mnohonásobně většího majetku a vyšších příjmů, než udával v předchozích letech, nejnověji se objevily také pochybnosti o privatizaci bytu v centru Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) však s jeho odvoláním stálé otálí. Podle informací Echo24 si ale Arenbergerův odchod přeje prezident Miloš Zeman.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) má premiérovi Andreji Babišovi (ANO) do pátku dodat dokumenty o svém majetku. Média v minulých dnech upozornila na nedostatky ministra v majetkovém přiznání a na pochybnosti o privatizaci bytu v Praze 1. Vyšlo také najevo, že pronajímá vlastní nemovitost FN Královské Vinohrady nemocnici, v jejímž vedení pracoval, a ve své soukromé ordinaci v klinických studiích testuje nové léky a nevykazuje z úhrady studií žádné příjmy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se má v pátek sejít s ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem (za ANO). Ten by mu měl předložit dokumenty ohledně svého majetku. Pokud bude mít vše v pořádku, premiér ho z funkce neodvolá. Otazník nad Arenbergerovým odvoláním visí ve vzduchu od minulého týdne, kdy média upozornila na to, že po nástupu na post ministra zdravotnictví přiznal ke konci roku 2020 mnohonásobně větší majetek a vyšší příjmy, než udával v předchozích letech.
Vlastnictví jiných nemovitostí podle Prahy 1 nebylo důvodem k vyřazení z privatizace, a nemuselo se proto dokládat. Radnice centrální městské části to uvedla k pochybnostem o koupi bytu ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem (za ANO) v roce 2019. Na ty upozornila Televize Seznam. Ministr podle ní získal byt s ordinací o rozloze 245 metrů čtverečních v Bolzanově ulici za 11,5 milionu korun. Arenberger na twitteru po vyjádření Prahy 1 napsal, že doufá v to, že se mu Seznam Zprávy omluví a uvedou informace na pravou míru.
Kauzy ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) se množí. Poté, co po tlaku médií přiznal mnohonásobně větší majetek a vyšší příjmy, než udával v předchozích letech, nově čelí také tomu, že si od Prahy 1 koupil byt, kde provozuje dermatologickou ordinaci. Součástí smlouvy bylo, že v něm bude i bydlet. Ministr však zřejmě trvale obývá jen svou vilu v Kobylisích. Bývalý starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha Sobě) chtěl toto téma na zastupitelstvu projednat, radnice to však nakonec odmítla.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) ve své funkci podle premiéra Andreje Babiše (ANO) končit zatím nebude, jen vše musí vysvětlit. Babiš to v neděli řekl na rozhlasové stanici Frekvence 1. Prezident Miloš Zeman by však proti Arenbergerovo odvolání nic neměl, přestože sám na to naléhat nebude. Nechápe ale, proč vlastní tolik nemovitostí. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) by měl ministr zdravotnictví v případě, že by se nesrovnalosti nevysvětlily, ve své funkci skončit.
O podezřeních kolem ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) se rozhodne v řádu dnů, maximálně týdnů, je přesvědčen vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). „Pokud se prokáže, že je něco špatného, bude muset odejít,“ konstatoval vicepremiér v nedělním pořadu OVM v ČT. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) podle serveru Seznam Zprávy pronajímal jednu ze svých nemovitostí FN Královské Vinohrady, kterou v tu dobu také řídil.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň řekl, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice. "Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš.
