50 miliard pro Ukrajinu poskytnou jen USA, řekla Meloniová. Půjčku bude krýt ruský majetek
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie.
Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace. Premiérka na dotaz novinářů nechtěla říct, zda podpoří pokračování Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise.
Na poskytnutí úvěru Ukrajině se státy G7 dohodly během summitu, který se uskutečnil ve čtvrtek a v pátek Itálii. Podle Meloniové půjčku poskytnou pouze Spojené státy, ke kterým se možná připojí Kanada, Británie či Japonsko. Podle předchozích informací ze zákulisí se však na úvěru měly podílet i unijní státy, což Meloniová vyloučila. Podle ní totiž „všechny zablokované ruské majetky“, z nichž výnosy mají sloužit jako záruka úvěru, jsou v EU, čímž tyto země splnily svou část úkolu. Ve skutečnosti však miliardy dolarů ruského státního majetku zmrazily i USA či Británie.
Po dosažení dohody politici zmiňovali, že je nutné dojednat technické aspekty úvěru. Mezi nimi byl i podíl jednotlivých zemí. Závěrečné prohlášení jen zmiňuje, že by Ukrajina měla dostat peníze do konce roku.
Italská premiérka si na tiskové konferenci pochvalovala dosažení některých bodů, které byly pro Itálii prioritou. Závěrečné prohlášení se hlásí k silnější spolupráci s africkými státy a zmiňuje italský plán zaměřený na rozvoj Afriky. Podle Meloniové se summit poprvé zabýval i otázkou migrace. „Shodli jsme se na zahájení spolupráce a vytvoření mezinárodní koalice proti převaděčům,“ uvedla premiérka.
Ohledně možnosti, že by von der Leyenová znovu vedla Evropskou komisi, Meloniová řekla, že čeká, až Evropská lidová strana současnou šéfku EK navrhne na druhý mandát. Podporu německá politička od vlády v Římě dostane, pokud Itálie dostane post v komisi odpovídající její politické váze. Podle Meloniové je také nutné, aby „Evropa vyslyšela vzkaz od občanů“. V posledních volbách do Evropského parlamentu mírně posílily strany na pravicové straně spektra.
Meloniová odmítla, že by země skupiny G7 měly neshody ohledně práva žen na bezpečný přistup k potratům, což zmiňoval text z loňského summitu G7. Letos se tato pasáž do komuniké nedostala kvůli odporu Itálie, zatímco Francie zmínku práva na potrat podporovala, psaly tiskové agentury. „Tento spor na summitu a v našich debatách neexistoval,“ uvedla Meloniová. Podle ní pasáž chybí, protože nebylo nutné opakovat závěry z předchozích let.
V sobotu se na summitu G7 konaly především bilaterální schůze a někteří politici z Itálie odcestovali v pátek večer či v sobotu dopoledne. Řadu jednání v sobotu absolvoval brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, jehož země předsedá skupině zemí G20. Lula jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či italskou premiérkou Meloniovou. Lula v rozhovorech mimo jiné zmiňoval potřebu reformovat mezinárodní instituce a OSN, uvedla agentura EFE. Brazilský prezident také vyzval k zavedení globální daně z příjmu. „Nastal čas, aby superbohatí zaplatili svou spravedlivou část daní,“ řekl již v pátek Lula.