Na pravidelné schůzce prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše přišla mimo jiné také řeč na kauzu Vrbětice a výroky, které padly v nedělním proslovu hlavy státu. Zeman totiž prohlásil, že se pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi příčiny výbuchu tamějšího muničního skladu. Babiš pak v pondělí novinářům po setkání s prezidentem řekl, že věc probrali a že jej informoval, že se pracuje jen s jednou verzí.
V kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 existuje jedna vyšetřovací verze spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Na pondělní tiskové konferenci ČSSD to řekl předseda strany, vicepremiér Jan Hamáček. Prezident Miloš Zeman v nedělním projevu uvedl, že se pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček nevidí ve vyjádřeních rozpor.
Němečtí Piráti vyzvali vládu kancléřky Angely Merkelové, aby se v kauze česko-ruské diplomatické roztržky jasně postavila za Prahu. V dnešním prohlášení to řekl šéf Pirátů Sebastian Alscher, který zároveň vyzval k jednotnému celoevropskému postupu vůči Moskvě. Česko tvrdí, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stály ruské tajné služby, což Moskva popřela. „Útok na český muniční sklad provedený ruskými agenty byl útokem na Evropskou unii,“ řekl Alscher.
V hlavních městech zemí EU pokračují rozhovory o vyhoštění dalších ruských diplomatů na výraz solidarity s ČR, píše zpravodajský web EUobserver s odkazem na diplomatické zdroje. V nadcházejícím týdnu by se podle něj k takovému kroku mohly odhodlat například Bulharsko, Rumunsko a Polsko. Mezi západoevropskými státy je však podle diplomatických zdrojů ochota zavést podobná opatření nižší. „Jsme připraveni přijmout opatření, případně i na úrovni EU, a diskuse o této otázce mezi členskými státy pokračují,“ řekl v neděli webu EUobserver unijní činitel.
Prezident Miloš Zeman se postaral o to, že Česko je terčem posměchu, napsal dnes slovenský list Pravda v reakci na výroky hlavy českého státu o kauze výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014. Zeman uvedl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti v areálu byli. Vyjádření Zemana týden po propuknutí kauzy zaznamenala i další slovenská média.
Projev prezidenta Miloše Zemana k případu Vrbětice musel zaujmout všechny, kteří sledovali vývoj jeho životní kauzy Peroutka. Ta je notoricky známá a známé je o ní také to, že nikdy nebude rozřešena. Článek se nikdy nenajde, jednoduše proto, že nikdy neexistoval. Zeman to ale nikdy neuzná. Nikdy neuzná, že se mýlil, že si s ním jeho paměť zahrála, že něco prostě popletl. To by bylo příliš lidské na jeho pýchu, na jeho bohorovnost, která je bohužel čím dál směšnější, vlastně smutnější.
Miloš Zeman si na veřejnou reakci k vrbětické kauze vzal týden, velký praktický význam to nemělo, jistě tak ale vytvořil atmosféru očekávání, přitáhl ke svému vystoupení na TV Prima pozornost, dodal mu punc čehosi zásadního. Nic z toho samozřejmě nebylo adekvátní obsahu prezidentových slov. Jeho nedělní promluva a následný rozhovor s moderátorkou Terezií Tománkovou byly předvídatelným sledem „zemanismů“.
Spolek Milion chvilek pro demokracii po delší odmlce plánuje další demonstraci s názvem „Hrad za hranou, republika v ohrožení”. Pořadatelé reagují na aktuální dění kolem kauzy ruského zapojení do výbuchu ve Vrběticích a mluví o tom, že země je v nejvážnější situaci za poslední roky, protože tu „vraždí ruští agenti a Hrad k tomu mlčí“. Chtějí také zabránit ovládnutí České televize „ze strany Hradu a jeho loutek“. Protest se bude ve čtvrtek konat na Václavském náměstí i na jiných místech po republice.
Litevský ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis na twitteru oznámil, že v rámci solidarity s Českou republikou vyhostí Litva společně s Lotyšskem a Estonskem dva ruské zaměstnance ruské ambasády. Pobaltským státům pak ruská ambasáda v Bělorusku nediplomatickým způsobem naznačila, že jejich krok vypovídá o komplexu jejich malého přirození. ,,Lotyšsko, Estonsko a Litva se společně rozhodly projevit solidaritu České republice a vyloučí dva zaměstnance Velvyslanectví Ruska za jejich aktivity neslučitelné s jejich diplomatickým statusem,“ informoval Landsbergis na twitteru.
Ruský senátor Alexej Puškov v reakci na projev Miloše Zemana řekl, že český prezident neuvedl žádný důkaz o zapojení ruských tajných služeb do explozí ve Vrběticích, protože takové důkazy neexistují. „Není to překvapivé, neukázali důkazy, protože jednoduše neexistují,“ uvedl politik s tím, že se jedná o „propagandistický útok“ na Rusko pod taktovkou Západu. Zemanův projev podle Puškova vážně zpochybnil „ruskou verzi“ vrbětických výbuchů. Také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Praha neměla žádné důvody pro to, aby z explozí obvinila Rusko.
Prezident Miloš Zeman zopakoval, že pokud by sněmovna vyslovila menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi. V pořadu Partie televize Prima opozici vzkázal, že podobně by postupoval i v případě, že by poslanci sebrali 120 podpisů k rozpuštění dolní parlamentní komory. Prezidenta neznepokojuje ani zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům, nikoli prezidentovi.
Pokud se potvrdí účast ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, měla by Ruská federace za teroristický čin zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Prezident to uvedl ve výjimečném televizním projevu. Zmínil, že v kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Přeje si, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita.
Ruské úřady zvažují omezit dovoz českých produktů, zejména piva, jako jednu z možností asymetrické reakce na vyhoštění velkého počtu ruských diplomatů z Prahy, tvrdí list Kommersant s odkazem na dva své zdroje z vlády. Vypovězení prvních 18 diplomatů z Prahy následovalo po oznámení premiéra Andreje Babiše a minstra vnitra Jana Hamáčka, že existují indicie, že ruská vojenská rozvědka GRU stojí za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích před sedmi lety.
Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu NYT to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v ČR. Jde o sklad ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval. Podle Česka panuje důvodné podezření, že výbuchy způsobili agenti ruské vojenské rozvědky GRU.
Česká veřejnost napjatě čeká na vystoupení prezidenta Miloše Zemana k současné česko-ruské diplomatické válce. Důvodů je mnoho: hlava státu jde na ruku Moskvy už delší dobu, ať už šlo o přítomnost ruských vojáků na Ukrajině, případ novičok či vakcínu Sputnik V. Se svým protějškem Vladimirem Putinem navíc udržuje přátelské vztahy. Po oznámení zapojení ruských tajných složek do vrbětického výbuchu se ale zdržel jakýchkoliv komentářů. Zeman kromě toho má s českými tajnými službami složitou historii a mnohokrát zpochybnil jejich práci.
Co vlastně obsahuje zpráva portálu Bellingcat, který se věnoval okolnostem exploze muničního skladu ve Vrběticích? Server popsal přípravu a detaily akce ruských agentů, která stála život dvou lidí. Ze zjištěných skutečností vyplývá třeba to, že agenti se ve Vrběticích představili jako zájemci o koupi zbraní z Lidové gardy Tádžikistánu nebo to, že pro Kreml šlo o důležitou operaci. Velitel akce, generálplukovník Andrej Averjanov, měl podle Bellingcatu dokonce přímou linku do kanceláře ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Bývalý prezident Václav Klaus znovu ostře kritizoval způsob, jakým česká vláda řeší diplomatickou krizi s Ruskem, která vznikla poté, co kabinet oznámil, že za výbuchem ve Vrběticích měli stát členové ruských zpravodajských služeb. „Štěkáme na Rusko, protože si myslíme, že máme za sebou mocné USA a NATO. To je trošku hloupá politika,“ řekl Klaus v rozhovoru pro deník Blesk. Není podle něj náhoda, že se o příčině sedm let starého výbuchu muničního skladu začalo znovu mluvit až dnes.
Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, abych opustili jejich území. Podle agentury Reuters o tom informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs. Německo o ruském pozadí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 jedná s členy EU a NATO a o případné reakci vůči Moskvě se poradí se svými spojenci.
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin v pátek prohlásil, že obvinění Ruska z účasti na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích je založeno na „ubohé a nízké lži“. Česko se podle něj vydalo cestou konfrontace s Ruskem a dostalo se mu odpovídající odpovědi, píše agentura TASS. Podle české vlády panuje důvodné podezření, že za výbuchem ve Vrběticích z roku 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU. Případ rozpoutal diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou.
Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.
Česko se ocitlo uprostřed boje tajných služeb. Echo24 pokračuje v sérii rozhovorů, kdy událost kolem Vrbětic komentují bývalí členové zpravodajských služeb. „Nebyla to nijak zpackaná operace,“ domnívá se bývalý šéf české rozvědky ÚZSI v letech 2004-2006 Karel Randák. Pozastavuje se nad načasováním informování veřejnosti o kauze a dodává, že být to na něm, Rusy by z ambasády v Bubenči vyházel všechny.
Rusko oznámilo, že přechází na striktní paritu, co se týče počtu pracovníků na ruské a české ambasádě, tedy že jejich počet má být stejný v Praze a v Moskvě. ČT to řekl ve čtvrtek vpodvečer ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) poté, co telefonicky hovořil s českým velvyslancem v Rusku Vítězslavem Pivoňkou, který byl předvolán v Moskvě na ministerstvo zahraničí. Ruské MZV však předneslo Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků české ambasády v Moskvě s přihlédnutím k rozdílným počtům zaměstnanců, kteří jsou najímáni přímo na místě.
Premiér ČR Andrej Babiš (za ANO) ve čtvrtek vpodvečer telefonicky jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Tématem hovoru byla vážná situace ohledně česko-ruských vztahů. Požádal ji o podporu v rámci EU i NATO. "Ujistila mě, že Německo za námi pevně stojí,“ uvedl Babiš na Twitteru. Českou republiku již v neděli podpořil německý velvyslanec v Praze Christoph Israng.
Slovensko vyhostí ze solidarity s Českou republikou tři ruské diplomaty. Oznámil to na tiskové konferenci předseda slovenské vlády Eduard Heger. Rusko v reakci okamžitě oznámilo, že vyhostilo tři slovenské diplomaty. Slovenská vláda dala diplomatům na odchod lhůtu 7 dní. Krok Heger zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla. „Přejeme si s Ruskem budovat vztah založený na vzájemném respektu,“ řekl Heger.
Vláda se rozhodla narovnat počet diplomatů na ruské ambasádě v Praze tak, aby se vyrovnal s počtem Čechů na ambasádě v Moskvě. Uvedl to ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Rozhodnutí platí ode dneška, ruská strana má ale na stažení pracovníků čas až do konce května. Česko se vydalo cestou ničení vztahů s Ruskem, reaguje podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí s tím, že odpověď na sebe nedá dlouho čekat. Zdůraznil, že situaci nezavinila česká, ale ruská strana. „Nejde nám v žádném případě o eskalaci,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Země Severoatlantické aliance dnes vyjádřily solidaritu Česku v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, za nímž podle zjištění českých tajných služeb byla ruská vojenská rozvědka GRU. NATO je podle společného prohlášení vážně znepokojeno destabilizačními aktivitami Ruska na území aliance. Zástupce členských zemí dnes o vývoji vyhroceného diplomatického sporu Prahy a Moskvy informoval nový český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes prohlásila, že Praha v diplomatickém konfliktu s Moskvou postupuje na objednávku a její počínání nemá nic společného s diplomacií. Rozhlasové stanici Vesti FM rovněž řekla, že dnes českému velvyslanci v Moskvě sdělí, jaké budou případné další kroky Ruska. Jednání Prahy vůči Moskvě podle Zacharovové lze vysvětlit pouze objednávkou takového chování, což nemá nic společného s diplomacií.
Vlna nevole nad tím, že Andrej Babiš prohlásil, že výbuch ve Vrběticích nebyl teroristický útok na ČR, je pochopitelná. Ale myslím, že k tomu ve skutečnosti není důvod. Naopak v tom lze nalézt i něco pozitivního. Babišovo lavírování kolem pojmenování znamená, že nelavíruje kolem faktů. Jestliže se chaoticky snaží vysvětlovat, že šlo o útok na zboží, znamená to, že to, co se v roce 2014 stalo, má nějaké přesné kontury.
Sobotní oznámení premiéra Andreje Babiše spolu s ministrem vnitra a tehdy ještě zahraničí Jana Hamáčka, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruská vojenská rozvědka GRU, rozpoutalo politickou bouři. Vztahy s Ruskem ocitly na bodě mrazu a Česko s Ruskem si navzájem vyhostili diplomaty. Zároveň se však objevují hlasy, které o oficiální verzi události pochybují. Mezi skeptiky patří i Rudolf Růžička, zástupce ředitele rozvědky ÚZSI v letech 1993–1998.
Ruská federace má čas do čtvrtečního poledne, aby umožnila návrat všech vyhoštěných českých diplomatů, jinak Česko rozhodne o dalším snížení počtu ruských diplomatů v Praze. Po schůzce s ruským velvyslancem v Praze to řekl nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Odvetné vyhoštění českých diplomatů podle něj bylo nepřiměřené a paralyzovalo fungování české ambasády v Moskvě. „Mluvit s Ruskem formou požadavku nemá perspektivu,“ reagoval krátce po jednání Kreml.
