Arzenál Severní Koreje. Čím skutečně vyhrožuje mafián Kim Čong-un?
Ve dnech 4. a 28. července provedla KLDR dva testy své balistické rakety Hwasong-14, která již zjevně patří do kategorie mezikontinentálních zbraní.
hrozeb.
">Vojenský a bezpečnostní analytik a publicista. Zabývá se tématy moderních zbraní, ozbrojených sil, konfliktů a bezpečnostních hrozeb. Pravidelně přispívá např. do časopisů ATM, Střelecká revue, Válka Revue nebo II. světová a vydal knihu Zbraně 21. století (2009). Narodil se v roce 1983 a žije v Tišnově.
Ve dnech 4. a 28. července provedla KLDR dva testy své balistické rakety Hwasong-14, která již zjevně patří do kategorie mezikontinentálních zbraní.
V červenci 1941 začala tzv. bitva u Smolenska, jak se zpravidla nazývá série obranných akcí a protiútoků Rudé armády, která hodně zpomalila postup německých vojsk. Sověti sice nakonec museli ustoupit, avšak Němci značně znejistěli a někteří historici soudí, že důsledky této bitvy poté hodně přispěly k faktu, že Wehrmacht nedobyl Moskvu.
Na různých společenských, kulturních a sportovních akcích se zcela běžně setkáváme s drony, které se starají o pořizování fotografií a filmových přenosů a záznamů.
Pokud můžeme parafrázovat starý (a už nejednou parafrázovaný) výrok, pak Evropou obchází strašidlo. Strašidlo separatismu. Tváří v tvář islámskému terorismu, asertivní politice Ruska či debatám o budoucnosti Evropské unie se to může jevit jenom jako marginální problém, ale ve skutečnosti je to otázka opravdu zásadní, protože je docela pravděpodobné, že v horizontu jen jedné či dvou dekád let přibudou na mapě Evropy nové státy.
Připomínáme si 67 let ode dne, kdy vojenské síly komunistické Severní Koreje přešly přes 38. rovnoběžku a vstoupily do Korejské republiky. Vypukla korejská válka, která formálně pořád trvá, neboť oba korejské státy uzavřely jen příměří, nikoliv mírovou smlouvu. KLDR je dosud problémem a svým jaderným arzenálem ohrožuje celý region, ale před oněmi 67 lety to mohly být právě atomové zbraně, jež měly konflikt zcela změnit.
Záhy si budeme připomínat 77 let ode dnů, kdy na nebi nad Velkou Británií a nad kanálem La Manche zuřil boj, jehož výsledek měl ohromný vliv na historii světa.
Veletrh obranných a bezpečnostních technologií IDET, konaný každý lichý rok na brněnském výstavišti, si již našel své pevné místo v evropském kalendáři „military“ akcí.
Poslední květnový den se otevřou brány brněnského výstaviště, kde se uskuteční další ročník veletrhu obranných technologií IDET.
Dne 25. dubna 2017 spustila Čína na vodu svou druhou letadlovou loď a současně první, která byla postavena přímo v ČLR. Už staví i další nosič a přibývá zpráv, že v příští dekádě chce do výzbroje zařadit i letadlové lodě s jaderným pohonem. Rusko se ale nehodlá nechat zahanbit a do roku 2030 chce postavit naprosto nové plavidlo této kategorie, které by výhledově doplnilo nebo nahradilo stárnoucího Admirála Kuzněcova.
Ve dnech 9. a 10. listopadu 2016 proběhl další z tzv. Průmyslových dnů Armády ČR. Jedná se o neveřejnou akci, kde se dodavatelé vojenské techniky setkávají se zástupci ozbrojených sil a srovnávají nabídku a poptávku. Tentokrát šlo o otázku protivzdušné obrany, která se řadí mezi hodně zanedbané položky v českém arzenálu. S tím ale silně kontrastují současné plány, podle nichž se má PVO konečně zbavit pozice „popelky“.
V prvním listopadovém týdnu hostilo čínské město Ču-chaj další ročník velké letecké a zbrojní výstavy China Air Show. Pozornost poutal obor, v němž Čína dělá dramatický pokrok, a to mezi bezpilotní letadla.
Ti, kdo si ráno 3. září přivstali, aby v přímém přenosu viděli velkou vojenskou přehlídku v Pekingu, byli odměněni opravdu působivou podívanou. Čína zvládla tuto akci na jedničku, avšak nešlo zdaleka jen o prezentaci moderních zbraní (ačkoli ty asi přitáhly největší pozornost), protože čínské vedení se rozhodlo přehlídku využít i pro vyslání politických signálů světu.
Snaha evropských politiků udržet krachující Řecko v eurozóně byla zdůvodňována mimo jiné tím, že je nutno zachovat jednotu a bezpečnost Evropy, kterou by případný „grexit“ ohrozil ani ne tak ekonomicky jako spíše politicky.