Česká armáda plánuje velké nákupy. Co se chystá?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Veletrh obranných a bezpečnostních technologií IDET, konaný každý lichý rok na brněnském výstavišti, si již našel své pevné místo v evropském kalendáři „military“ akcí. Vždy se účastní mnoho zahraničních firem včetně těch největších zbrojovek, avšak dlouhodobě platí, že IDET odráží hlavně aktuální situaci na domácím trhu, tedy v českém průmyslu a Armádě ČR, což se plnou silou projevilo rovněž na letošním veletrhu.
Minulé dva ročníky (2013 a 2015) jasně prokázaly, že český zbrojní průmysl roste a postupuje vpřed na světovém trhu, kdežto z hlediska domácího uplatnění to už tak slavné nebylo, jelikož rozpočet české armády zkrátka neumožňoval rozsáhlejší akvizice. Na ročníku 2015 už se však přece jen daly pozorovat známky obratu k lepšímu, protože již bylo známo, že armáda plánuje několik velkých nákupů, a tak zbrojovky začínaly „sondovat“.
IDET 2017, který se konal od 31. května do 2. června, zcela jednoznačně probíhal ve znamení počínající modernizace pozemních sil Armády ČR. Tu rámcově shrnuje dokument, jenž dostal název Koncepce výstavby AČR 2025 a byl schválen roku 2015, kdežto finance pro ni by měla zaručit dohoda předsedů politických stran o postupném zvyšování obranného rozpočtu. Ten se má dostat na ona dobře známá 2 % HDP, tzn. na úroveň závazku, který ve skutečnosti plní jen menšina členů Aliance, což by se nyní mělo změnit.
Zdá se, že mezinárodní situace a tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa způsobují, že se evropské země (konečně) probouzejí ze svých naivních iluzí a (některé zatím ne moc ochotně) začínají přebírat větší odpovědnost za svou obranu a bezpečnost. Do toho nezbytně spadá také posilování, resp. obnovování kapacit ozbrojených sil, které byly v předchozích dvou dekádách skutečně dramaticky oslabeny. To se týká i Armády ČR, která ztratila vševojskový charakter a musí obnovovat především „těžké“ síly teritoriální obrany.
Dokazuje to zejména výběrové řízení, které má vést k nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty, jež nahradí zastaralé a nevyhovující obrněnce BVP-2. Kromě základní podoby se má koupit šest speciálních účelových verzí a vozidla mají sloužit u 7. mechanizované brigády. Na výzvu naší armády odpovědělo (zatím) sedm producentů, z nichž čtyři představili své výrobky právě na letošním ročníku zbrojního veletrhu v Brně.
Mezi favority náleží švédsko-britské vozidlo CV90 od firmy BAE Systems a také ASCOD od španělsko-rakouského konsorcia, které spadá do korporace General Dynamics European Land Systems. Ta navázala kooperaci s domácí skupinou Czechoslovak Group, kdežto BAE vsadila na spolupráci se státním podnikem VOP CZ. Návštěvníci si prohlíželi také německý obrněnec Puma od konsorcia PSM a německý typ Lynx KF31 od společnosti Rheinmetall, ale neobjevil se třetí německý uchazeč, jímž je vozidlo FFG PMMC G5.
Zbylé dva typy pocházejí z Turecka a jedná se o obrněnec Kaplan společnosti FNSS a vozidlo Tulpar firmy Otokar, ani jeden ovšem do Brna nedorazil. Přesto letošní IDET probíhal s velmi silnou účastí firem z Turecka, jež bylo také partnerem tohoto ročníku. Zřejmě nejvíc živo bylo u stánku firmy Roketsan, která tu nabízela široké spektrum svých raket, bomb a řízených střel, jenže v současném napětí mezi Tureckem a Evropou se nejeví jako moc pravděpodobné, že na turecké zbrojovky u nás čekají velké šance na úspěch.
Představila se ale ještě jedna firma s velkým zájmem dodat české armádě nová bojová vozidla pěchoty. Již od loňského léta se v médiích objevují zprávy o zrodu českého obrněnce, jenž má jméno Wolfdog a pochází od značky Zetor Engineering, tj. dceřiné firmy tradičního domácího výrobce traktorů. Její letošní stánek v Brně nabízel mj. modely tří variant konceptu Wolfdog a zajímavě vypadající řez maketou korby v měřítku 1:1.
Celý projekt Wolfdog je ale tak trochu záhadou. Zetor nemá zkušenosti s vojenskými vozidly, vývoj pásového obrněnce trvá řadu let a je těžko představitelné, že by tento projekt uspěl proti zavedeným nadnárodním gigantům. Zetor sice uvádí, že se na programu podílí také zahraniční zbrojovka, její identitu však dosud neupřesnil. Spekuluje se o italské OTO Melara či o některé turecké společnosti, která by tak zvýšila své šance na trhu (a teoreticky by to mohlo vysvětlit i absenci tamních obrněnců na letošním „tureckém“ ročníku).
Většina odborníků říká, že se nakonec bude vybírat mezi obrněnci ASCOD a CV90. Německá Puma patří technologicky na špičku, totéž ovšem bohužel platí také o její ceně. PMMC G5 má naopak spíš povahu „low-cost“ řešení, Lynx dosud není zaveden ve službě (a česká armáda by chtěla vozidlo se zkušenostmi z provozu) a o Turcích již byla řeč. Velké šance typů ASCOD a CV90 pramení i z jejich dobrého „zázemí“ v Česku, jelikož maximální účast českých firem by měla tvořit jeden z hlavních požadavků výběrového řízení.
Kromě „pásovců“ však chce Armáda ČR v dohledné době poptávat i nové terénní automobily, a to minimálně ve dvou kategoriích. První mají být lehké užitkové vozy, jež nastoupí na místo legendárních automobilů UAZ-469 a Land Rover Defender, kdežto z druhého výběru by mohl vzejít nástupce větších obrněnců IVECO LOV. A určitě nepůjde o zanedbatelné počty, jelikož armáda potřebuje nahradit zhruba 1500 různých aut.
Srovnávací zkoušky mnoha vozů z obou kategorií byly provedeny letos v únoru na vojenském polygonu u Vyškova (a tam by měly mimochodem záhy začít testy výše zmíněných kandidátů na nové bojové vozidlo pěchoty). Řada výrobců i dealerů tudíž poslala své automobily také na letošní veletrh IDET. Z první kategorie byly k vidění mj. vozy Toyota Land Cruiser (upravené domácí firmou Dajbych), americký Jeep J8 či německý Mercedes-Benz G, kdežto mezi těžší a odolnější patří mj. Renault Sherpa Light či česká Tatra T-KAT.
Velké ambice neskrývá též přeloučská společnost SVOS, která si získala jméno pancéřováním „normálních“ aut. Armádě dnes nabízí lehký terénní vůz S80, což je v zásadě derivát čínského typu BAIC BJ80, a těžší pancéřovaný automobil Perun. Ten už získal kontrakt na čtyři kusy, a to v otevřené verzi pro 601. skupinu speciálních sil, platforma Perun je však koncipována jako univerzální, a proto by mohla výhledově plnit i jiné role.
Dalším silným kandidátem v oblasti těžších obrněných automobilů je Ajban, který pochází od společnosti NIMR ze Spojených arabských emirátů (má však trochu složitější historii, protože na původní konstrukci se podíleli i Češi). Ta teď spolupracuje s již zmíněným českým státním podnikem VOP CZ, kde se auta firmy NIMR vyrábějí. Nesporné ale je, že až armáda skutečně zahájí proces výběru nových vozů (což má nastat v roce 2020), bude existovat široká nabídka, která bude významně ukotvena i v českém průmyslu.
Pásové obrněnce a terénní automobily pochopitelně nebyly tím jediným, což bylo v Brně letos k vidění. Česká zbrojovka Uherský Brod představila modernizovanou útočnou pušku BREN 2 či novou pistoli P-10C. Řadu novinek dovezla i skupina Czechoslovak Group, která předvedla mj. tank T-72 Scarab a raketomety BM-21 MT a Vampire 4D na podvozcích od značky Tatra. Do portfolia skupiny Jaroslava Strnada však nepatří jen tradiční společnosti (např. Tatra, Avia či výrobce hodinek Prim), ale také různé technologické inovace.
Důkazem toho je vystavený bezpilotní letoun CANTAS firmy New Space Technologies, která také tvoří součást skupiny Czechoslovak Group. Opravdu futuristicky řešený stroj se nabízí ve třech verzích s různými úkoly, způsoby letu a druhy pohonu. Největší zájem přitahuje varianta CANTAS E (Endurance), která díky hybridnímu pohonu dovede vydržet ve vzduchu okolo 18 hodin, což představuje vytrvalost vskutku impozantní.
Letošní ročník veletrhu IDET tedy demonstroval nejen vzestup domácího zbrojního průmyslu, který dokáže samostatně i v mezinárodní spolupráci nabízet zajímavé produkty, ale i lepšící se situaci v Armádě ČR. Zejména mimořádně silná účast výrobců vojenských vozidel naznačuje, že se nákupu pásových obrněnců a terénních vozů přikládá velká důležitost. Zbývá už tedy jen doufat, že politici nezůstanou jen u slibů a že se český obranný průmysl i modernizační proces české armády dočkají také maximální politické podpory.