Prezident Miloš Zeman ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) neodvolá. Vyplývá to ze stanoviska, které krátce po Zemanově schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem zveřejnil jeho mluvčí. Kandidáta ČSSD na ministra kultury Michal Šmardu v něm Zeman nepřímo označuje za někoho, kdo nezná problematiku resortu kultury.
Vládní krize pokračuje. Ani na schůzce prezidenta Miloše Zemana s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem se situace nevyřešila. Zeman totiž ani ve čtvrtek neřekl, že odvolá ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a na jeho pozici jmenuje Michala Šmardu. Zeman se nyní 12. července sejde s předsedou Hamáčkem a ministrem kultury Staňkem a pokusí se je „usmířit“. Hamáček má prý o dalším postupu jasno. Uvedl, že už není optimista, ale svou představu o dalším postupu řekne až předsednictvu strany, které svolá na 15. července.
Původně dlouhé fronty zájemců, ale nyní provází půjčky na bydlení pro mladé lidi daleko menší zájem. Průměrný měsíční objem žádostí o státní půjčku letos do konce června klesl proti loňskému roku zhruba o dvě třetiny. Loni byl 148 milionů korun, letos 47 milionů. Vyplývá to z údajů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB).
Prezident Miloš Zeman, který nyní odmítá jmenovat ministrem kultury kandidáta ČSSD Michala Šmardu a z postu odvolat Antonína Staňka (ČSSD), sám v minulosti otálení prezidenta v personálních otázkách vlády kritizoval. Nelze tak nevzpomenout na jeden z Zemanovým často opakovaných bonmotů, že „pouze idiot nemění názory“. O situaci na ministerstvu kultury bude dnes s prezidentem Zemanem jednat premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Projekty holdingu Agrofert, o jejichž proplacení ministerstvo financí zatím nepožádalo Evropskou komisi a platí je z českého rozpočtu, se ke konci června vyšplhaly na 170,422 milionu korun.
Podle předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka se Česká republika ocitla na hraně ústavní krize.
Opozici se ve středu svrhnout vládu nepovede. Kabinet Andreje Babiše (ANO) totiž hodlají podržet komunisté, kteří ji tolerují od jejího vzniku, i koaliční ČSSD. Část opozice doufala, že právě ČSSD přesvědčí, aby Babišovi vyslovila Poslanecká sněmovna nedůvěru, a mohla tak vzniknout vláda na obdobném půdorysu, ale s jiným premiérem. Vedení sociálních demokratů ale v pátek rozhodlo, že vládu nejen podpoří, ale setrvá v ní. Část předsednictva ale hlasovala proti vládě, nebo se hlasování zdržela.
Holding Agrofert se pokouší vyvrátit expertízu Komise a obhájit způsob udělování a čerpání dotací. Stejně jako premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá závěry návrhů auditů Evropské komise holding, který je dnes zaparkovaný v premiérových svěřenských fondech. Komisi se nezdá například dotace pro toastovou linku Penam, na níž Agrofert zdůvodnil žádost tím, že se bude pomocí nových technologií vyrábět nový typ toastů. Auditoři však zjistili, že stejný výrobek vyrábí jiná německá firma Agrofertu. Na oprávněnost dotace to prý nemá vliv, tvrdí nyní Agrofert.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opakovaně pochlubil, že „jede stále 15 až 18 hodin denně“. O tom, kolik hodin denně pracuje, mluví rád a často. Pokud je pravda, že je workoholik, není to pro Česko dobrá zpráva. Podle psychiatra Karla Nešpora je workoholismus na škodu u každého zaměstnání a člověk, který se neovládá ve vztahu k práci, dělá chyby a koleduje si o syndrom vyhoření.
Předseda nejsilnější opoziční ODS Petr Fiala vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby sám požádal Poslaneckou sněmovnu o potvrzení důvěry jeho vládě. Fiala tak reaguje na zveřejnění návrhu auditní zprávy Evropské komise, která konstatuje premiérův střet zájmů.
V českých médiích se v pátek večer objevil 70stránkový audit Evropské komise ve věci vlivu premiéra Andreje Babiše na koncern Agrofert, který má zaparkovaný ve svěřenském fondu. Potvrzuje závěr z předběžné zprávy, podle níž je předseda vlády kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky ve střetu zájmů. Babiš v pátek zprávu, že podle komise hrozí vracení dotací Agrofertu, odmítl. Novinářům mimo jiné sdělil, že jde pouze o předběžný návrh auditní zprávy a žádné dotace Česká republika vracet nebude.
Pokud se ukáže, že Agrofertu byly vyplaceny nějaké dotace neoprávněně, měl by je vrátit, nebo by je měl stát po firmě vymáhat. Novinářům to v pátek řekl předseda ČSSD Jan Hamáček. Reagoval tak na informaci o předběžném výsledku auditu EK, který podle médií dospěl k závěru, že premiér a předseda ANO Andrej Babiš je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět. Na vládní koalici ANO a ČSSD audit podle Hamáčka nebude mít vliv.
Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že auditní zprávy Evropské komise k jeho střetu zájmů dorazily do Česka. Tvrdí ale, že jde pouze o předběžný návrh auditní zprávy a že je šokován tvrzením českých médií, že Evropská komise bude chtít dotace vrátit. „Není to pravda,“ uvedl ve vyjádření zaslaném deníku Echo24. Opozice žádá, aby Agrofert dotace vrátil, zváží jednání o důvěře.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) je podle Evropské komise ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. K tomuto závěru dospěl audit, který komise poslala českým úřadům. Informaci přinesly Hospodářské noviny a Neovlivní. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět. Babiš vložil Agrofert předloni kvůli českému zákonu o střetu zájmů do svěřenského fondu. Deníku Echo24 Babiš sdělil, že se jedná pouze o předběžný návrh auditní zprávy a žádné dotace nebude Česká republika vracet.
Finanční správa se pochlubila stanoviskem ombudsmanky Anny Šabatové k činnosti berňáku a ke kontroverzním zajišťovacím příkazům. Nynější postup berňáku v otázce zajišťováků prý Šabatová „posvětila“. Prováděla totiž systémové šetření týkající se jejich vydávání. Závěrem prý ocenila, že berňák eliminoval možnost pochybení při uplatňování zajišťovacích příkazů.
Napadení blízkého spolupracovníka exprezidenta Václava Klause a publicisty Ladislava Jakla odsoudil exprezidentův institut. V prohlášení, které kromě Klause podepsali i Ivo Strejček, Hana Lipovská či Jiří Weigl, označil útok v metru za politicky motivovaný čin s cílem napadnout člověka s odlišnými politickými názory. Jaklovo napadení neznámými útočníky nyní vyšetřuje policie, jak zjistil server Echo24. Útok odsoudili i další politici.
Skokanem voleb je bez debat exministr a disident Alexandr Vondra, z 15. příčky na kandidátce ODS se do europarlamentu dostal díky preferenčním hlasům. Není ale jediným, kdo poskočil z nižších příček kandidátky. Za skokana lze označit i někdejšího velitele Společných sil Armády ČR generála Hynka Blaška. Na kandidátce SPD mu kroužek dalo 47 505 lidí, čímž z osmého místa přeskočil i lídra kandidátky SPD. Ivana Davida preferovalo „pouze“ 33 055 voličů.
Ačkoli jsou volby do Evropského parlamentu z hlediska volební účasti nejméně atraktivní, politici parlamentních stran a hnutí se i tak do poslední chvíle snažili zaujmout ve volební kampani. Klíčovými tématy se staly kvalita potravin, bezpečnost a role, jakou má Česko v Evropské unii hrát. Více než volební programy ale tradičně „baví“ volební spoty. A v těch se politici „vyřádili“.
Evropská komise prodloužila lhůtu k proplacení některých dotací pro společnosti z holdingu Agrofert až o devět měsíců. Český platební fond SZIF, přes který tečou zemědělské dotace, o tom byl informován v březnu tohoto roku. Opatření se zatím týká pěti projektů Agrofertu vykázaných za poslední půlrok. „Co se týká projektových opatření Programu rozvoje venkova, postupuje SZIF při platbách zcela v souladu s instrukcemi Generálního ředitelství pro zemědělství EK (DG AGRI) a Pravidly pro žadatele.
Pro nově vznikající stranu už sehnal nezařazený poslanec Václav Klaus ml. deset politiků. Mezi nimi jsou dvě známá jména. Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, která vystoupila z ODS, a exprezident a poslancův otec Václav Klaus. Další jména Klaus ml. tají. Členy své nové politické strany představí 10. června v Praze.
Pokud úřady nezačnou povolovat masivněji bytovou výstavbu v Praze, bude v roce 2030 ve městě chybět sto tisíc bytů, tedy bydlení pro 200 tisíc lidí. Varuje před tím Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), které vyzvalo k odblokování povolování bytů.
První máj bude v Praze a dalších českých městech opět rušný den. Pro řadu politických stran je totiž důvodem k happeningům. Zvlášť, když do eurovoleb zbývají tři týdny. Jen v Praze bude možné potkat zástupce a příznivce několika parlamentních stran. Opoziční ODS oslaví První máj tradičně na Petříně, komunisté se sejdou na náměstí Jiřího z Poděbrad a vládní ČSSD ve svém sídle v Lidovém domě. Na programu jsou i nepolitické akce. Majáles čeká například Liberec či Lanškroun.
Finanční správa zadržuje peníze firmě v rámci nadměrnému odpočtu DPH už několik let i přesto, že Ústavní soud na konci února konstatoval, že to nemá dělat. Uvedl, že je to porušení vlastnického práva. Finanční správa ale rozhodnutí soudu nerespektuje a prý „závěry soudu nelze obecně aplikovat“. Na případ upozornil server iRozhlas. Tvrzení Finanční správy vyvrací pro Echo24 advokát Jan Vučka, který se zabývá daňovými spory.
Zájem o nájemní bydlení v Česku v poslední době výrazně roste, zároveň se proto zvyšují i ceny nájmů. Týká se to hlavně velkých měst a jejich nejbližšího okolí, přičemž zájemci upřednostňují dvoupokojové byty. V Praze průměrná cena za pronájem bytu 2+1 v paneláku činí 15 000 Kč bez poplatků a cihlový byt stejné velikosti stojí 18 000 až 19 000 Kč. Metr čtvereční se pak točí okolo 338 korun za metr čtvereční.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rada Evropy jsou společně s Evropskou komisí dalšími mezinárodními institucemi, které by se mohly zabývat unijními dotacemi pro Agrofert. Ten je ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zda je český premiér ve střetu zájmů, řeší i tuzemské orgány.
Neshody v pražské koalici pokračují. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vytkl v otevřeném dopise předsedovi TOP 09 a pražskému zastupiteli Jiřímu Pospíšilovi jeho mediální výstupy. Dopis má Echo24 k dispozici, médiím jej rozeslala Hřibova mluvčí Martina Vacková. Hřibovi se nelíbí Pospíšilovy kritické výroky v souvislosti s nápadem odhalovat prázdné byty prostřednictvím dat z elektroměrů a k dění ve firmě Pražská plynárenská. Navíc prý Pospíšil zatahuje pražská témata do kampaně před eurovolbami.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se na Twitteru pochválil, že konkrétním výsledkem jeho prosincové cesty do Maroka je pravidelná letecká linka Praha – Casablanca. Nově se od dubna léta mezi oběma městy dvakrát týdně. Jenže společnost Air Arabia začala letenky na nový spoj prodávat už dva měsíce před Babišovou cestou na sever Afriky, vyplývá to z říjnové tiskové zprávy Letiště Praha. Podle Babišova vyjádření pro Echo24 prý nebylo jistě rozhodnuto.
Spor v pražské koalici, který se točí kolem návrhu Pirátů odhalovat prázdné investiční byty v Praze s pomocí elektroměrů a případně je následně zdaňovat, dohnal zástupce koalice k jednacímu stolu. Lídr Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil (TOP 09) pohrozil odchodem z koalice, pokud by Piráti návrh nestáhli. Podle Pirátů jsou za vším nepřesné informace v médiích a jde o nedorozumění, podle Pospíšila tím ale spor bagatelizují.
Drtivá většina Pražanů vnímá bytovou krizi. A 86,4 procent z nich se domnívá, že se za posledních pět let dostupnost bydlení zhoršila. Viní z toho především nekoncepčnost politiků a pomalé povolování staveb. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění mezi 1050 Pražany, který si Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) zadalo u agentury Ipsos.
Opoziční lidovci mají kompletní nové vedení strany. Poslance Marka Výborného v roli předsedy doplňují ve vedení strany další nové tváře. Výborný nyní hovoří o KDU-ČSL jako o samostatné a suverénní straně a s nikým se nechce nespojovat. Chce navázat na práci bývalého předsedy Pavla Bělobrádka a věří si i na ministra školství. Zdůrazňuje témata z rodinné a školské politiky a problém exekucí a oddlužení.
