Premiérův střet zájmů

Do médií se dostalo 70 stran auditu EK (uvnitř článku). Babiš je ve střetu zájmů, stvrzuje. Češi selhali

Premiérův střet zájmů
Do médií se dostalo 70 stran auditu EK (uvnitř článku). Babiš je ve střetu zájmů, stvrzuje. Češi selhali

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V českých médiích se v pátek večer objevil 70stránkový audit Evropské komise ve věci vlivu premiéra Andreje Babiše na koncern Agrofert, který má zaparkovaný ve svěřenském fondu. Potvrzuje závěr z předběžné zprávy, podle níž je předseda vlády kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky ve střetu zájmů. Babiš v pátek zprávu, že podle komise hrozí vracení dotací Agrofertu, odmítl. Novinářům mimo jiné sdělil, že jde pouze o předběžný návrh auditní zprávy a žádné dotace Česká republika vracet nebude.

zprávu EK v angličtině najdete ZDE 

V tuzemsku také selhaly kontrolní mechanismy, které by zabránily tomu, aby byly koncernu propláceny dotace, napsal server Seznam Zprávy, který má analýzu k dispozici. Odkazuje na ni také Česká televize. „Pan Babiš se aktivně podílel na realizaci unijního rozpočtu v České republice. Má přímý ekonomický zájem na úspěchu skupiny Agrofert. Pan Babiš se zpronevěřil nezávislému a objektivnímu výkonu svých funkcí (premiér, ministr financí, předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy a vicepremiér pro ekonomiku) vzhledem k tomu, že se podílel na rozhodnutích, která se týkala skupiny Agrofert,“ cituje server z dokumentu. 

Zpráva rovněž premiéra kritizuje za to, že se coby ministr financí podílel na rozhodování, kam půjdou jaké evropské dotace, a současně mu stále plynul zisk z činnosti Agrofertu. České republice proto hrozí, že bude nucena vrátit všechny prověřované evropské dotace od února 2017. Jejich výše má činit asi 280 milionů korun.

Auditoři argumentují tím, že Babiš je i po převodu svých podniků do svěřenského fondu beneficientem a má tedy stále zájem na tom, aby se Agrofertu co nejvíce dařilo. „V době, kdy byl členem české vlády, byl Babiš vlastníkem společností skupiny Agrofert, ze kterých má prospěch, a od února 2017 dvou svěřenských fondů. Měl přímý ekonomický zájem na úspěchu skupiny Agrofert,“ píší se v dokumentu.

Českým úřadům je pak vytýkáno, že selhaly jejich kontrolní mechanismy. „Nejsou důkazy, že by česká strana podnikla nějaká opatření v okamžiku, kdy se pan Babiš v takovém střetu zájmu ocitl,“ konstatují s tím, že zároveň neshledali, že by Babiš aktivně bránil kontrole.

Brusel chce peníze zpět

V pátek ráno vyplynulo, že audit EK dospěl k závěru, že Babiš je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na koncern Agrofert. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět. Únor 2017 odkazuje k tomu, že se Evropská komise zabývala už obdobím, kdy začal platit český zákon o střetu zájmů, finanční nařízení EU o střetu zájmů platí až od srpna 2018.

Kolik peněz by měla Česká republika, respektive holding Agrofert vracet, zatím není zcela zřejmé. Dotace, které by mohl Agrofert vracet, nyní spadají do dvou „balíčků“. Do balíčku dotací, které Evropská komise proplatila a bude je chtít zpět. „Stopku“ vystavila ústy svého komisaře pro rozpočet Güntera Oettingera v prosinci 2018. Oettinger řekl, že Komise nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Dotace ale tekly dál, z čehož plyne druhý balíček.

Ten tvoří dotace, které Agrofertu proplatilo české ministerstvo financí, aniž je zatím EU proplatila. Výše peněz na projekty skupiny Agrofert, jejichž výdaje nejsou ze strany ministerstva předloženy Evropské komisi k proplacení, je nyní 161 milionů korun.

Různé dotace, které Agrofert za poslední dva roky dostal, jsou nicméně ve výši miliard. Platební agentura SZIF, přes níž zemědělské dotace v Česku tečou, v pátek pro Echo24 uvedla, že za roky 2017 a 2018, o které se Komise zajímá, proplatila koncernu Agrofert přes dvě miliardy, přesně 2 011 365 189 korun. Z toho na projekty Programu rozvoje venkova (PRV) šlo 245 866 326 korun, na přímé platby a přechodné vnitrostátní podpory 1 458 700 486 korun, na kompenzační platby 253 785 570 korun a na SOT (společná organizace trhů) 53 012 807 korun.

Agrofert je jedním z největších příjemců dotací v tuzemsku

Od vstupu Babiše do politiky (na podzim roku 2013, kdy zasedl ve Sněmovně) do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací (výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici). V roce 2017 pak inkasoval vůbec nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun, přičemž na daních firma státu zaplatila 739 milionů korun. Před vstupem Babiše do politiky získával Agrofert dotace nižší.

, , jhr