Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu.
Navrhujeme schodek rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun, půjdeme drobně nad rámec schváleného konsolidačního balíčku. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr FIala (ODS) následně doplnil, že se bude jednat v rámci schodku 235 až 270 miliard. V posledních týdnech se hovořilo o různých variantách schodku. Národní rozpočtová rada (NRR) přitom varuje, že realita rozpočtu pro rok 2024 se bude odrážet od výsledku letošního hospodaření, který je ale zatím velmi nejasný. Rozpočet předloží vláda sněmovně v září.
Tři částky za padly za poslední měsíc a půl v souvislosti s možným schodkem rozpočtu v roce 2024. Naposledy mluvil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) o 270 miliardách, konsolidační balíček měl přitom zaručit výrazně nižší deficit pro příští rok ve výši 210 miliard. Rozpočet na příští rok projedná ve středu vláda. Ministerstvo financí předkládá vládě materiál v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech.
Vláda by se chtěla v příštím roce dostat na deficit státního rozpočtu ve výši 270 miliard. Po jednání kabinetu to ve středu řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jde o 60 miliard vyšší deficit, než o jakém vláda hovořila, když v květnu představovala konsolidační balíček. V původním návrhu rozpočtu na příští rok se pak mluví o 235 miliardách.
Vláda schválila rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí ČR na léta 2024–2026. Dokument ostře kritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). O návrhu rozpočtu na příští rok vláda nejednala, protože byli tři členové vlády omluveni, diskuse se čeká příští týden, cílem by ale měl být deficit ve výši 270 miliard. Řekl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Proběhla také „otevřená a konstruktivní“ diskuse o letošních škrtech, řekl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Národní rozpočtová rada (NRR) se ostře ohradila proti Rozpočtové strategii, kterou připravilo ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS). Za „politováníhodné“ označila NRR mimo jiné to, že Stanjura předložil strategii o více než měsíc později, podle zákona má být předložena do konce dubna. Schodek rozpočtu má podle tzv. výdajových rámců klesnout pod hranici 200 miliard až v roce 2026. Vyplývá to z ze stanoviska Národní rozpočtové rady k rozpočtové strategii na roky 2024- 26, kterou má Echo k dispozici.
Vláda v konsolidačním balíčku nechystá žádné zásadní změny. Návrh souboru novel k ozdravení veřejných financí bude projednávat 28. června. Novinářům to po úterním jednání s odboráři řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj například o daňovém nastavení u zaměstnaneckých benefitů budou ještě jednat experti. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou předáci a předačky o svém dalším postupu proti vládním záměrům jednat v pondělí.
Konečná výše deficitu může o desítky miliard překonat schválený limit letošního státního rozpočtu. Opakovaně na to upozorňují ekonomové a v posledních dnech i vládní politici. Ekonomka a bývalá zástupkyně ČR u Světové banky Jana Matesová dokonce míní, že Česko má nakročeno k dosud nejhoršímu schodku. Vláda nicméně nechce novelizovat letošní rozpočet, kromě hledání škrtů by ale mohla přistoupit k zásadnímu rozpočtovému opatření – vázání výdajů.
Vláda v programovém prohlášení slibuje zavedení několika valorizačních mechanismů, které by měly postupně navyšovat třeba rodičovský příspěvek, ale také příspěvek na péči nebo platby za státní pojištěnce.
Tempo konsolidačního úsilí vlády se bude nakonec odpočítávat nikoli od očekávané skutečnosti roku 2023, ale od jeho skutečného plnění, které bude téměř s jistotou horší, než je avizovaný schodek 295 miliard. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada (NRR). I proto by tak deficit v příštím roce mohl být opět závratně vysoký. Podle ekonomů se totiž v realitě může letos jednat o schodek asi 400 miliard. V prvotním návrhu na příští rok se přitom hovoří o deficitu ve výši 235 miliard, ještě dříve se hovořilo o 210 miliardách.
Letošní rozpočet byl nedůvěryhodný od svého počátku a škrty ve výši 20 miliard ho rozhodně nespasí. Vláda a především ministr financí Zbyňek Stanjura (ODS) nesou jasnou politickou odpovědnost, ale stále je to lepší, než kdyby byli u moci populisté. Myslí si to experti, které oslovil deník Echo24. Nyní je otázkou, zda se podaří udržet schodek ve výši 295 miliard bez nutnosti tento deficit navyšovat změnou zákona, což kabinet Petra Fialy (ODS) jednoznačně odmítá.
Vláda Petra Fialy (ODS) nepočítá s tím, že by bylo nutné novelizovat letošní rozpočet, navzdory tomu, co říkají ekonomové. Pro deník Echo24 to řekli představitelé koaličních stran. Podle nich je nyní třeba ostře škrtat, Fialův kabinet ale ve středu odložil jednání o snižování výdajů s tím, že zatím nejsou dostatečné podklady. Jakékoliv zvýšení schváleného schodku nad úroveň 295 miliard by bylo selháním vlády, řekla deníku Echo24 šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Vláda odložila jednání o škrtech, které mají pomoci udržet schodek letošního rozpočtu pod úrovní avizovaných 295 miliard. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po výjezdním zasedání vlády ve Vimperku. Podle Fialy v tom není žádný spor uvnitř vlády ani váhání, ale zatím nejsou k dispozici veškeré potřebné materiály, které jsou k rozhodnutí jeho kabinetu potřeba. Experti přitom uvádí, že škrtat určitě bude potřeba a bude k tomu potřeba přistoupit co nejdříve.
Vláda Petra Fialy a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) se v posledních dnech ocitají pod ostrou palbou kritiky. Její náplní je mimo jiné letošní rozpočet, který po necelé půlce roku již téměř naplnil predikovaný celoroční deficit ve výši 295 miliard, ale také třeba neodhadnutá výše výběru tzv. windfall tax nebo zmatky okolo škrtání ve státní správě.
Stát se v rámci svého šetření ve velkém pustil do krácení platů ve veřejné sféře. Ty chce ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou pro příští rok podle předběžného návrhu snížit všem zaměstnancům státu o 4 až 5 procent, krácení pak vzhledem k vývoji veřejných financí hrozí už letos. Krok vlády mnozí včetně opozice kritizují, objem vydávaných peněz a státem nabíraných lidí nicméně pravidelně narůstá. S různými příplatky pak výdaje na platy tvoří jednu z největších položek ve státním rozpočtu.
V době, kdy byl představen ozdravný balíček, jsme měli jiná data než na konci května, kdy jsme vládě předložili státní rozpočet na příští rok. Pro deník Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Reagovalo tak na dotaz, proč původně oznámilo, že zmíněný balíček umožní, aby byl deficit rozpočtu příští rok 210 miliard, nyní se však mluví o 235 miliardách.
Ve vládní koalici hrozí další velký rozkol – ministři se totiž neshodnou na snižování platů ve státní správě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 procent. To se ale nelíbí Pirátům, jejichž šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti takto výraznému snížení ohradil. Ve vyjádření pro deník Echo24 resort financí zkritizoval za to, že nedodržuje dohody a „svévolně“ rozhoduje o tom, co se kde škrtne, nebo přidá.
Vláda Petra Fialy sice v květnu představila svůj velký úsporný balíček, který měl v následujících letech uzdravit veřejné finance, v posledních dnech se ale ukazuje, že stát bude muset zatáhnout za záchrannou brzdu ještě letos. Na řadu tak mají přijít především škrty na výdajích, tedy především u poskytovaných dotací a také platů ve státní sféře. Ty se mají v příštím roce podle nefinálního návrhu snížit všem o 4 až 5 procent, sekat se ale patrně bude muset ještě letos.
Finanční správa potřebuje nový moderní informační systém, aby mohla být „štíhlejší“ a zároveň efektivnější, řekl v pondělí po jednání s generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství Simonou Hornochovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kromě této investice, která podle Stanjury dosáhne vyšších stovek milionů korun, probíral s ředitelkou i pokrok, kterého dosáhla za prvních 100 dní od nástupu do funkce.
Vláda podle očekávání čelí ve snaze prosadit tzv. ozdravný balíček ostrému lobbingu. Kromě různých zájmových organizací ale své připomínky proti balíčku připojila také jednotlivá ministerstva. Mezi hlavní kritizované aspekty balíčku patří změna v souvislosti s daní z nemovitosti, úprava podmínek pro dohodáře či zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty. Ministerstvo financí chce připomínky vypořádat do 8. června, potvrdila pro Echo24 mluvčí rezortu Gabriela Krušinová.
Státní rozpočet pokračuje v trendu rekordů, které láme každý měsíc v souvislosti s aktuálním deficitem. Ten se podle výsledků zveřejněných ministerstvem financí posunul už 271,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a další představitelé vlády nyní vyzývají ke škrtům ještě v letošním roce. Škrtat by se mělo zejména ve výdajích ministerstev. Schválený schodek na letošní rok je totiž 295 miliard. Vláda má do konce června rozhodnout, zda bude nutná novela zákona o rozpočtu.
Vývoj státního rozpočtu za květen potvrzuje některá rizika, na které jsme opakovaně upozorňovali. V komentáři zaslaném deníku Echo24 to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Na výdajové straně je podle rady patrný relativně rychlý růst výdajů, zejména těch na energetické kompenzace, na obsluhu dluhu a na sociální oblast, především důchody. Údaje o květnové výši deficitu naznačují, že udržet schodek v plánované výši bude bez dalších zásahů mimořádně obtížné.
Státní rozpočet hospodařil v květnu se schodkem 271,4 miliard korun, po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto ostře vyzývá k tomu, aby stát do konce roku ušetřil. Příští týden ponese na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými chce ve druhé polovině roku zbrzdit prohlubování schodku. Schválená výše deficitu pro letošní rok je 295 miliard korun.
Zvýšení takzvaného rodičovského příspěvku na 350 tisíc od příštího roku je na spadnutí. Jasněji by mělo být během následujících týdnů a v průběhu června by měla být představena finální dohoda. Deníku Echo24 to sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Řeší se také následná valorizace příspěvku a také kratší doba pobírání. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Echo24 vzkázal, že je ke zvyšování dávek zdrženlivý, protože tato snaha jde proti logice úsilí o konsolidaci veřejných financí.
Vládní úsporný balíček už má sice podobu konkrétního návrhu, stát ale stále dost tápe v tom, co vlastně bude nakonec platit a kde se ušetří. Jednotlivé resorty totiž mnohdy nejsou schopny říci, kde mají slíbené škrty realizovat, do toho pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přiznává, že některé ohlášené parametry ozdravného balíčku mohou projít změnami, protože kabinet ne vše úplně promyslel. Úřady a další instituce mohly do tohoto týdne právě k takovým nelogickým záměrům zasílat připomínky.
Vláda v rámci konsolidačního balíčku nařídila ministrům uspořit desítky miliard korun na dotacích. O jaké konkrétní tituly ale má jít, mají členové vlády rozhodnout sami. Ministerstvo financí pro Echo24 sdělilo, že bližší rozpad škrtaných dotací nebude v nejbližší době zveřejňovat. Největší objem peněz by se zřejmě měl škrtnout u dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla si právě v dotacích na OZE musí vláda být extrémně jistá v kramflecích, jinak může ohrozit kredibilitu celého balíčku.
Ministerstva budou s největší pravděpodobností muset už letos škrtat tak, aby došlo k udržení schodku rozpočtu schváleného vládou. Pro deník Echo24 to potvrdilo ministerstvo financí. Podle resortů, které oslovila redakce Echo24, pomoci mohou méně energeticky náročné budovy, intenzivnější digitalizace, ale také omezení tisku materiálů nebo nižší náklady na fyzickou ostrahu budov.
Představitele vládní koalice připouští, že bude ještě letos nutné škrtat na výdajové straně tak, aby byl dodržen schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard. Podle místopředsedy rozpočtového výboru sněmovny Vojtěcha Munzara budou úspory nutné, jednotlivé resorty by ale neměly s hledáním možných škrtů čekat na pokyn ministerstva financí. Pro Echo24 Munzar řekl, že ministerstva by úspory měla hledat už nyní.
Vláda ještě nemá s konsolidačním balíčkem zcela vyhráno, čeká ji totiž střet s lobbisty, kteří budou chtít zvrátit opatření, jež by je mohla ohrozit. Na dotaz deníku Echo24 to řekli oslovení odborníci. Největší tlak se dá očekávat u dotací, k nimž ale ministerstvo financí nezveřejnilo detaily. Už se také objevily první tlaky ze strany Hospodářské komory ČR a dalších uskupení proti změnám DPH či vyšším odvodům pro živnostníky.
Osobní výpady mezi politiky vládní ODS a opozičního hnutí ANO provázely čtvrteční sněmovní debatu nad písemnými interpelacemi. Když ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nazval místopředsedu Sněmovny a ANO Karla Havlíčka proruským politikem, z poslaneckých lavic se ozvalo i bouchání do stolu. Poslanci se přitom původně zabývali dotazem Martina Kolovratníka (ANO) na premiéra Petra Fialu (ODS) na komunikací vlády, jež je podle autora dotazu nejasná, někdy zbytečně drahá, a dokonce matoucí.
