Státní rozpočet hospodařil po červenci se schodkem ve výši 214,1 miliard korun. Deficit tak druhý měsíc po sobě klesl. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 253,1 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům hospodaření uvedl, že předpokládá, že pozitivní trend bude pokračovat. Na celý rok je schválen schodek ve výši 295 miliard, což se při škrtech ve výši asi 20 miliard podle Stanjury podaří dodržet.

„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ sdělil k pokladnímu plnění za červenec Stanjura.

Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta. Příjmové straně rozpočtu pomáhá vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce.

Za meziročním zhoršením salda o 21,4 miliard korun stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+75,1 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+51,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+11,9 mld. Kč) či vyšší investice (+12,7 mld. Kč). Růst daňového inkasa (+68,1 mld. Kč) byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 13,4 miliard z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun, schodek by měl činit 295 miliard korun. Ministr Stanjura po zveřejnění pololetních údajů vyjádřil přesvědčení, že se podaří schválený deficit dodržet. Ekonomičtí analytici ale předpokládají, že státní hospodaření skončí hůř, než bylo plánováno.

Bez škrtů schodek 320 miliard

Premiér Petr Fiala (ODS) o víkendu uvedl, že „je velmi pravděpodobné, že se podaří schválený schodek udržet“. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Ministr Stanjura v polovině července mluvil o tom, že je „velká šance“ schodek udržet. Ministerstvo financí na dotaz deníku Echo24 v době vydání článku nevyčíslilo, o jakou procentuální pravděpodobnost se jedná.

Zcela opačný názor má například člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Ten v České televizi řekl, že dodržení deficitu naopak nepravděpodobné. „Já si myslím, že vláda a ministerstvo financí muselo přistoupit k dalším škrtům na výdajové straně k těm, které se již plánují. Bez nich bude velmi náročné, aby se podařilo dosáhnout rozpočtového schodku, protože ty problémy, které se vynořily v první polovině letošního roku jsou v řádu desítek miliard korun na příjmové i výdajové straně,“ řekl Marek.

Ministrem Stanjurou avizované jsou škrty v provozních výdajích, objemu peněz na platy a v národních dotačních titulech. Pokud by vláda neudělala nic, letošní schodek by činil podle ministra kolem 320 miliard korun. Zbývajících několik miliard korun úspor bude možné podle něho vyřešit v posledním letošním čtvrtletí.

Pomoci mají podle MF například dividendy polostátní společnosti ČEZ, které se začínají vyplácet v úterý. Stát, jako největší akcionář, by tak měl dnes dostat na účet 54 miliard korun, což je historicky nejvyšší jednorázová platba od české firmy státu. Částečně by v druhé polovině roku mohl pomoci i růst spotřeby domácností, ten ale zatím podle pondělních dat ČSÚ stagnuje.

Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude podle MF odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tedy ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy). Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně v  důsledku předpokládaného nižšího zisku v letošním roce, uvádí MF. Případnou novelizaci zákona o letošním státním rozpočtu nicméně Stanjura nepředpokládá.

Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší v historii Česka po letech 2021 a 2020.

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280 574 korun.

Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit byl v pololetí 215,4 miliardy korun.