Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan bude se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem při jeho návštěvě Turecka jednat o novém mechanismu pro vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf turecké diplomacie Hakan Fidan. Očekává se, že Putin do Turecka přijede 12. února, šlo by tak o jeho první cestu do členské země NATO od začátku ruské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety.
Podle prezidenta Vladimira Putina nejnovější ruské zbraně "zjevně překonávají" cokoli, co má k dispozici Západ. Vládce Kremlu svůj pohled na stav vojenského průmyslu ve své zemi odhalil v průběhu setkání se zaměstnanci zbrojovek v západoruské Tule. Ruský prezident si pochvaloval vývoj, kterým prošli ruští výrobci zbraní od začátku "speciální vojenské operace", jak jeho režim nazývá invazi na Ukrajinu z února 2022. Prohlásil, že ruské zbrojovky "vykazují velmi dobré tempo i kvalitu práce".
Ruský vojenský letoun Il-76 minulý týden nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelily rakety Patriot americké výroby vypálené z ukrajinského území, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský prezident Putin. Ukrajina podle něj mohla letoun sestřelit nedopatřením, ale i tak jde podle něj o zločin. Putin kromě toho zopakoval dřívější tvrzení Moskvy, že na palubě letounu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, což Rusko zatím nepodložilo žádnými důkazy.
Ruský prezident Vladimir Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionů Kč). Tato částka zahrnuje plat hlavy státu, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil v úterý ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin se v březnových volbách popáté uchází o zvolení do čela státu a experti pokládají jeho zvolení za jisté. Vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.
Evropa by se měla připravovat na možnost, že prezidentské volby ve Spojených státech vyhraje bývalá hlava státu Donald Trump, i v souvislosti s pokračováním pomoci Ukrajině napadené Ruskem. V pondělním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel.
Mnoho představitelů nejen evropských zemí momentálně svírá strach z války. Švédsko, Norsko, Velká Británie i Německo varovaly proti hrozbám, údajně zejména ze strany Ruska. Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních týdnech a dnech varuje před válečným konfliktem. Nyní připustil pochybnosti ohledně připravenosti Německa i okolních států na možnou válku. Pistorius dodává, že potencionální válka může "propuknout" v horizontu delší doby, ale nečekaně, což jí činí ještě děsivější.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal USA nepřímé signály, že je ochoten jednat o ukončení války na Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dvě nejmenované osoby blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů Putin tímto způsobem testuje, zda by USA byly ochotny o ukončení války na Ukrajině jednat. Američtí představitelé ale agentuře řekli, že si takovýchto signálů vědomi nejsou.
Ruské letadlo s prezidentem Vladimirem Putinem na palubě při dnešním letu do Kaliningradu, nejzápadnější výspy Ruska, provázelo osm letounů NATO, píše ruský server Vojennoje obozrenije, známý také jako topwar.ru. Putin navštěvuje ruské regiony před březnovými prezidentskými volbami. "Naši bývalí západní partneři zorganizovali důstojný doprovod letadla s ruským prezidentem na palubě. Podle údajů servisu Flightradar24 se schůzky s ruským vůdcem zúčastnilo hned osm letadel NATO z několika zemí," napsal server.
Ruský politik Boris Naděždin, vystupující jako odpůrce války proti Ukrajině, shromáždil 150 000 podpisů, které mu mají umožnit kandidaturu v ruských prezidentských volbách. Uvedl to dnes server Meduza s odvoláním na web Naděždinovy kampaně. V okamžiku zveřejnění informace Naděždina podle jeho webu podpisem podpořilo 158 006 lidí. Klíčová otázka však podle komentátorů zní, zda Naděždina k březnovým volbám pustí ústřední volební komise, která si může najít hodně záminek k vyřazení politika z klání.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) by nyní zvolil jinou formu, jak upozornit na vraždění žen a dětí na Ukrajině, než když koncem roku 2022 vyvěsil na ministerstvu vnitra podobiznu ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. Na síti X dnes Rakušan uvedl, že v souvislosti s tehdejším rozhodnutím zpytuje svědomí a při propojení politiky s aktivismem se necítil úplně nejlíp. Obraz Putina ve vaku na mrtvoly, umístěný mezi českou a ukrajinskou vlajku, se na budově vnitra na Letné objevil předloni v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo připravenost brzy navštívit Severní Koreu, když tento týden v Moskvě přijal ministryni zahraničí KLDR Čche Son-hui. S odvoláním na agentury KCNA to napsala agentura Reuters, podle níž by šlo o první návštěvu ruského prezidenta v komunistické zemi po více než 20 letech.
Řada ruských měst se uprostřed lednových mrazů musí potýkat s rozsáhlými výpadky dodávek tepla. V Novosibirsku, třetím největším ruském městě, a v tichomořském přístavu Vladivostok praskly rozvody teplé vody, v důsledku čehož bylo tisíce lidí odříznuto od vytápění. Největší havárie se však neudála na Dálném východě, ale přímo v srdci ruského státu. Na předměstích Moskvy se bez tepla octlo asi dvacet tisíc lidí poté, co v místní muniční továrně vypověděl službu bojler, který generoval teplo i pro okolní zástavbu.
Jeden z předních ruských gerontologů, člen ruské akademie věd Vladimir Chavinson zemřel ve věku 77 let, uvedl na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times s odvoláním na sdělení petrohradského guberátora. Vědec, kterého média označovala za „osobního gerontologa“ prezidenta Vladimira Putina, se zabýval problémy stárnutí a prodloužení aktivního života. Patentovaných měl 13 léků a 64 doplňků stravy na základě peptidů.
Rada ČT se ani tentokrát neshodla na tom, jak naložit s loňskou stížností Institutu Václava Klause na novináře a moderátora Václava Moravce, který v rozhovoru slovenského Denníku N označil exprezidenta Klause za „Putinova gubernátora“. Radní sice o věci ve středu hlasovali, ani na jedno z předložených stanovisek se ale nenašlo dost hlasů. Stížnost se původně měla projednat už vloni, vzhledem k novým členům rady zvoleným Senátem se nicméně celá věc odložila právě až na lednové jednání.
Na 35 000 příslušníků Národní gardy Ruské federace (Rosgvardija) bylo počátkem ledna posláno na okupovaná území Ukrajiny. Jejich úkolem je odhalovat ukrajinské partyzány a odbojové skupiny, píše deník Kyiv Post s odvoláním na Národní centrum ukrajinského odporu. Rosgvardija je vojenská formace podřízená přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi a v současnosti tvoří po ruských ozbrojených silách druhou největší silovou strukturu na okupovaných územích Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin označil sobotní ukrajinské ostřelování města Belgorodu za „teroristický čin“, který podle něj nezůstane nepotrestán. Navzdory mnoha svědectvím o opaku také prohlásil, že Rusko neútočí na civilní obyvatele, ale pouze na vojenské cíle, napsala dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Povzbuzen neúspěšnou ukrajinskou protiofenzívou a slábnoucí podporou Západu Putin tvrdí, že válečné cíle Ruska se nezměnily. Při úterním projevu ke svým generálům se pochlubil, že Ukrajina je tak obležená, že ruská invazní vojska dělají "to, co chceme". Putin však v nedávné době v rámci zákulisní diplomacie vysílal jiný vzkaz: Je připraven se dohodnout, píše server The New York Times (NYT). Přinejmenším od září Putin prostřednictvím svých prostředníků signalizuje, že je otevřen příměří, které zmrazí boje na současné linii
Srpnová smrt zakladatele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Napsal to v pátek list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska. Kreml to odmítl komentovat, jedná se podle něj o výmysl. WSJ píše, že letadlo s Prigožinem letos 23. srpna spadlo poté, co asi 30 minut po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vystoupil na obsáhlé tiskové konferenci, kde mu mohli pokládat otázky i lidé z řad veřejnosti. V přímém přenosu tak odpověděl například i jeho „digitálnímu dvojníkovi“. Ten byl vytvořený pomocí umělé inteligence (AI) a představil se jako student z Petrohradu. Hlavy státu se zeptal, zda je pravda, že má řadu dvojníků a jak se dívá na problematiku AI. Informoval o tom list Kommersant, který ze situace zveřejnil video. Mezi otázkami v televizi se objevila i kritika, padla tam například otázka „proč je vaše realita jiná než naše?“.
Na Ukrajině v současné době bojuje 617.000 ruských vojáků, prohlásil Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci. Ruský prezident zároveň řekl, že postavení ruských invazních sil se téměř na všech úsecích fronty zlepšuje. Šéf Kremlu dříve řekl, že mír na Ukrajině bude, až Rusko dosáhne svých cílů, kterými znovu označil „denacifikaci a demilitarizaci“ sousední země. Kreml letošní výroční tiskovou konferenci spojil s prezidentovými odpověďmi na dotazy občanů.
„Brzy jim dojdou zbraně, nemají pro ně žádnou vlastní základnu, nemají ideologii, nemají průmysl a nemají peníze. Nemají nic vlastního, a proto nemají žádnou budoucnost,“ usmíval se ruský prezident Vladimir Putin nad sklenkou šampaňského Ukrajině, proti které před 21 měsíci zahájil útok. Ukrajina se kvůli nedostatku západních dodávek zbraní ocitá ve stále obtížnější vojenské situaci, píše německý list Bild.
Vladimir Putin dnes uvedl, že ve volbách v březnu 2024 se bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti. Jeden z hostů ceremonie přišel za Putinem a požádal ho, aby se hlasování účastnil, a ruský prezident souhlasil, uvedl zpravodaj agentury Interfax.
Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to ve čtvrtek v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.
Ruský prezident Vladimir Putin kritizoval Lotyšsko za to, jak zachází s ruskou menšinou. Pobaltské zemi nepřímo pohrozil, že ji za to stihne neštěstí. Informovala o tom agentura TASS. Z přibližně 1,8 milionu obyvatel Lotyšska je zhruba každý čtvrtý ruského původu. Mnoho Rusů však není lotyšskými občany, nýbrž má status takzvaného neobčana.
Rusko se vrací, sílí a upevňuje svou svrchovanost jako světová velmoc, prohlásil dnes podle agentury Interfax ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že bez silného Ruska není možný žádný trvalý a stabilní světový řád. "Je to naše země, která je v čele vytváření spravedlivějšího světa," řekl Putin. Boj země za svrchovanost v nynější "speciální vojenské operaci", jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, má podle prezidenta "bez jakéhokoliv přehánění národně osvobozovací charakter".
Německá veřejnoprávní televize řeší skandál jednoho ze svých zaměstnanců. Význačný německý publicista a novinář Hubert Seipel podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) dostával od oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi peníze za práci na dvou knihách, které podle mnohých vyznívají ve prospěch šéfa Kremlu. Informoval o tom například deník Bild. Hubert Seipel inkasoval podle deníku Bild od Kremlu statisíce eur, aby ve své práci a při častých výstupech v hlavním vysílacím čase německé veřejnoprávní televize vytvářel pozitivní obraz Ruska.
Označení bývalého prezidenta Václava Klause za „Putinova gubernátora“ bude řešit po generálním řediteli i jeho poradcích také Rada České televize. I tam totiž dorazila stížnost z pera výkonného ředitele Institutu Václava Klause (IVK) Jiřího Weigla, kterou už odmítl Etický panel ČT. A to hned dvakrát, když museli členové panelu vzápětí dovysvětlovat řediteli Janu Součkovi, jak došli ke svému rozhodnutí ve prospěch autora výroku, moderátora Václava Moravce.
Jeden z odsouzených za vraždu ruské novinářky a kritičky Kremlu Anny Politkovské byl předčasně propuštěn z vězení a odešel bojovat na Ukrajinu. Napsal to dnes portál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Ruští vyšetřovatelé před lety označili bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova za jednoho z organizátorů vraždy, soud ho poslal za mříže na 20 let. Ve vězení měl být do roku 2034. Chadžikurbanov se podle Bazy dostal do zóny „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, koncem loňského roku.
Co se konspirací týče, na internetu jimi můžete strávit celý život. Přistání na Měsíci? Nebylo. Elvis? Žije, samozřejmě, a někde si v tajnosti užívá svého bohatství. Mimozemšťani? Jsou všude. Skoro každá pitomina si najde svoje příznivce; najdou se dokonce i lidé, kteří „rozhodně důvěřují“ současné vládě České republiky, celá dvě procenta jich jsou.
Kreml zkrátil na pět dní dobu povinné izolace pro lidi, kteří se chtějí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S odvoláním na nejmenované zdroje to dnes uvedl ruský informační portál The Moscow Times a připomněl, že Putin vyžaduje izolaci od osob, s nimiž se setkává, od dob pandemie covidu-19. Dříve se setkával pouze s lidmi, kteří za sebou měli dvoutýdenní izolaci, v létě se pak podle informací zpravodajského webu předepsaná doba strávená v ústraní zkrátila na týden.
