Lidé neustále očekávající pád Západu, ať už z pomýlené představy, že svět bez západní hegemonie bude nějak lepší, nebo z pesimistického masochismu, upřeli své zraky na summit BRICS, který včera skončil v ruské Kazani.
Největší setkání lídru zemí BRICS v Rusku od začátku války nebylo přelomové v tom, že by prezidentu Vladimiru Putinovi přineslo příslib silnější podpory, pokud jde o pokračování války na Ukrajině. To spíš naopak. Na druhou stranu se mu ale podařilo dostat pod jednu střechu hlavy více než třicítky sympatizujících zemí včetně třinácti nováčků, kteří se dostali na čekací listinu a v budoucnu mohou do BRICS vstoupit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS obvinil Západ z nespravedlivého rozšiřování Severoatlantické aliance, píše agentura TASS. Rusko to podle svého prezidenta změní. Rusko žádalo zahraniční partnery, aby se NATO na východ nerozšiřovalo, protože to narušuje ruskou bezpečnost; Západ však tyto výzvy podle ruského prezidenta ignoroval.
Rusko řeší, co dělat s roky trvajícím dramatickým propadem porodnosti, značně nekonvenčním způsobem. Demografický vývoj, který navíc zhoršila ruská válka proti Ukrajině, tak mají podpořit represivní pravidla na propagaci informací o „single“ životě či zřejmě i možnostech ochrany při pohlavním styku, píše německý deník Bild s odkazem na platformu Dekoder.
Ruští poslanci ve čtvrtek v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent. Příští rok tak mají být na obranu a bezpečnost vynaloženy dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu.
V ruské Kazani začal v úterý největší summit zemí organizace BRICS od začátku války na Ukrajině. Třídenní setkání se mimo jiné zabývá rozšiřováním skupiny o další členy. Už začátkem letošního roku se k ní připojily další čtyři země včetně Íránu a Spojených arabských emirátů.
Čínský prezident Si Ťin-pching si po jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na okraj summitu mezivládní organizace BRICS v ruské Kazani pochvaloval pevnost vzájemných vztahů obou zemí v časech „mezinárodního chaosu“, píše agentura AFP. Putin se Siem podle vyjádření Moskvy jednal mimo jiné o válce na Ukrajině a dalších plánech na spolupráci, píše agentura Reuters.
Vládce Čečenska Ramzan Kadyrov, který dlouhodobě loajálně podporuje Putinovu invazi na Ukrajinu, dostal od ruského prezidenta odměnu v podobě oceláren v dobytém ukrajinském Mariupolu. Město a ocelárny Azovstal se staly symbolem ukrajinského odporu při několikaměsíčním obléhání. Ocelárny Azovstal byly při obléhání zničeny.
Vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném Julija Navalná se chce stát prezidentkou Ruska, až skončí éra současného vládce Kremlu Vladimira Putina. Řekla to v rozhovoru s BBC. Navalná se však nehodlá vrátit do rodné země, dokud v ní bude u moci Putinův režim. Jeden z nejznámějších kritiků Kremlu Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával mimo jiné 19letý trest za extremismus. Podle úřadů zemřel poté, co se mu udělalo náhle zle po návratu z procházky.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes poděkoval svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. O prvním telefonátu mezi oběma politiky po téměř dvou a půl letech informovaly agentury Reuters a AFP. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, poznamenal Reuters. Zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím uvaleným na Moskvu v souvislosti s napadením Ukrajiny
Země BRICS o jednotné měně nyní neuvažují. "Ještě čas nedozrál. Musíme být velmi opatrní. Zde musíme jednat postupně, beze spěchu," řekl ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s médii na kanálu Kreml Novosti před nadcházejícím summitem zemí BRICS+ v ruské Kazani. I když se 30 zemí hlásí o vstup, Putin naznačil, že další velká expanze organizace se nyní konat nebude. Putin ale potvrdil, že BRICS zkoumá možnosti rozšíření používání národních měn.
Rusko za žádných okolností nedovolí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Reuters zároveň připustil, že není jasné, kdy Rusko na Ukrajině zvítězí, ale ujistil, že je připraveno pokračovat v boji, dokud vítězství nedosáhne. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, který Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země, v pátek pokračuje 968. dnem.
Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá říci, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok. O tom, že Trump s Putinem po opuštění prezidentské funkce hovořil sedmkrát, píše ve své nové knize americký novinář Bob Woodward.
Útok paralytickou látkou novičok nařídil osobně ruský prezident Vladimir Putin. Vyjádřil se tak dnes ke svému případu bývalý dvojitý agent Sergej Skripal před veřejným vyšetřováním, které se zabývá nepřímo související otravou Britky Dawn Sturgessové. Skripal od útoku z roku 2018 na veřejnosti nepromluvil, poznamenala agentura Reuters. Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) tvrdila, že ruský prezident Vladimir Putin už nemá zájem si s německým kancléřem Olafem Scholzem ani telefonovat. Na to ale Kreml zareagoval tím, že Putin se jednání se Scholzem nebrání. „Opakovaně jsme prohlašovali, že kontaktu zůstáváme otevření,“ řekl podle deníku Handelsblatt mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Z německé strany ale prý zatím nepřišel žádný návrh na telefonický kontakt. Zdá se, že Zelení nyní často sabotují práci kancléřství. Deník Bild dnes uvedl, že Zelení tajně zastavili dodávky zbraní do Izraele a to už od března.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek v hlavním městě středoasijského Turkmenistánu Ašchabadu jednal se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Prezidenti se sešli při příležitosti plenárního zasedání mezinárodního fóra Vzájemné vztahy časů a civilizací – základ míru a rozvoje. Šlo o jejich první osobní setkání od zvolení íránského prezidenta, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Putin čeká, že se s íránským prezidentem znovu setká na summitu skupiny rozvíjejících se států BRICS.
Většina Němců si přeje, aby kancléř Olaf Scholz zatelefonoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který zadala a dnes zveřejnila agentura DPA. Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat. Průzkum byl zveřejněn v den, kdy do Berlína dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci. "Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny," odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podepsal zákony umožňující obžalovaným, kteří se nechali zverbovat do války proti Ukrajině, uniknout soudu. Až dosud měli tuto možnost pouze odsouzení, poznamenal server Meduza. Dříve se v ruským médiích objevily odhady, že by ruskou armádu na Ukrajině mohlo posílit na 20 000 mužů obžalovaných z různých zločinů, připomněl list Ukrajinska pravda.
Německý kancléř Olaf Scholz chce poprvé po téměř dvou letech navázat přímý kontakt s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl německý deník Die Zeit s odkazem na důvěryhodné zdroje blízké vládě. Telefonický rozhovor se plánuje uskutečnit před summitem G20, který se bude konat v listopadu v Brazílii. Nicméně o hovor zatím nebylo formálně požádáno, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133 000 lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.
Polský prezident Andrzej Duda čelí kritice části za svou účast na sobotních oslavách narozenin bývalého českého prezidenta Miloše Zemana. Vyčítají mu také skutečnost, že letěl prezidentským speciálem. Podle serveru deníku Gazeta Wybrocza nebo podle listu Wprost se Duda vydal na oslavu politika známého svými sympatiemi k Rusku. Podle zastánců polského prezidenta byla naopak jeho účast na sobotní oslavě důkazem šíře jeho politických kontaktů.
Změny v ruské jaderné doktríně, o kterých hovořil ve středu ruský prezident Vladimir Putin, jsou signálem nepřátelským zemím. Dnes to podle ruských agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Je to signál, který tyto země varuje před důsledky, pokud se zúčastní útoku na naši zemi různými prostředky, ne nutně jadernými," upřesnil Peskov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny. Uvedl, že informace o možných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.
Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně.
Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko je třeba k míru donutit, ve středu Kreml označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.
Agrese Ruska, jakožto stálého člena Rady bezpečnosti OSN, otřásá samotnými základy instituce a systému, ve kterém jsou respektována pravidla. Český prezident Petr Pavel to řekl v úterý v New Yorku v rámci panelu "Zajištění digitální budoucnosti", který se koná na okraj Valného shromáždění OSN.
Ruský prezident Vladimir Putin jen žertoval, když řekl, že Moskva v amerických prezidentských volbách podporuje demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou. V rozhovoru s televizní stanicí Sky News Arabia to podle agentury Reuters řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V době, kdy Západ teoretizuje nad Putinovou červenou linií, která by mohla vtáhnout západní státy do přímého konfliktu s Ruskem, se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl pro další posílení ruské armády. V pondělí podepsal nový dekret týkající se personálního stavu ozbrojených sil Ruské federace. Podle dekretu bude od 1. prosince 2024 počet vojenského personálu činit 1 500 000, přičemž celkový počet členů ozbrojených sil bude 2 389 130.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
