Stopy vedou do Olomouce. Už zase
Andrej Babiš buď nakonec přece jen není tak inteligentní, jak vypadá, nebo je přetažený a dopouští se vážných chyb.
Andrej Babiš buď nakonec přece jen není tak inteligentní, jak vypadá, nebo je přetažený a dopouští se vážných chyb.
Premiér v demisi Andrej Babiš se na středeční tiskové konferenci ostře pustil do Generální inspekce bezpečnostních sborů a jejího šéfa. „GIBS je produkt Ivana Langera,“ hřímal Babiš s odkazem na někdejšího ministra vnitra ODS. Premiér oznámil, že kvůli situaci v této kontrolní složce svolává bezpečnostní radu státu. Navštíví také jednání bezpečnostního sněmovního výboru. Babiš se vyhnul odpovědi na otázku, zda tlačil na rezignaci ředitele GIBS Michala Murína a nabízel mu „odchod bez skandálu“.
Trestně stíhaný premiér v demisi Andrej Babiš vyzval šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína k rezignaci. Opozice je silně znepokojena. Jednobarevný kabinet hnutí ANO, jenž vládne bez důvěry a v demisi, se tak pokouší pokračovat v plejádě personálních změn, za které je kritizován demokratickou opozicí.
Premiér v demisi Andrej Babiš měl vyvíjet nátlak na šéfa Generální inspekce bezpečnostních složek Michala Murína, aby z vlastní vůle a v tichosti do konce února odstoupil z funkce, jestli tak neučiní, bude odvolán, a navíc se skandálem.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) vyzval ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína k rezignaci. Na webu inspekce o tom informoval mluvčí GIBS Ivo Mitáček, potvrdil tak informace serveru Aktuálně.cz. GIBS vyšetřuje trestnou činnost policistů, celníků nebo dozorců. Ředitele inspekce jmenuje a odvolává podle zákona premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru. Mluvčí zároveň uvedl, že od pondělí je v hlavním sídle GIBS v Praze kontrola z ministerstva financí.
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček nepovede sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Sněmovna ho v dnešním opakovaném druhém kole volby předsedou nezvolila. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Dopustil jsem se na tomto místě onehdy názoru, že to může být jistým způsobem dobré, stane-li se předsedou sněmovního výboru pro dohled nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů komunista Zdeněk Ondráček.
Sněmovní volba poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se bude opakovat. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) označil úterní druhé kolo volby za zmatečné. Volba se z rozhodnutí poslanců uskuteční na návrh ODS až na schůzi, která začne v polovině ledna.
Komunisté nemají důvod stahovat nominaci svého poslance Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). V neděli to řekl v Otázkách Václava Moravce předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Policie obvinila deset lidí po zásahu, který od úterka prováděla mimo jiné v advokátních kancelářích kvůli údajnému ovlivňování trestních řízení. Mezi stíhanými jsou cizinci i Češi. Tři z nich jsou policisté, jeden bývalý policista a jeden advokát.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v úterý zasahovala na několika místech v Praze kvůli údajnému ovlivňování trestních řízení. Kvůli případu prohledávala advokátní kanceláře. Řekly to mluvčí inspekce a České advokátní komory (ČAK) Radka Sandorová a Iva Chaloupková.
Předsedou sněmovního výboru nad Generální inspekcí ozbrojených složek (GIBS) se stal komunistický poslanec Ondráček, někdejší příslušník pohotovostního pluku VB, který zasahoval během Palachova týdne.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) navrhla obžalovat bývalého detektiva Jiřího Komárka ze zneužití pravomoci úřední osoby. Případ se týká jeho loňského výroku, v němž obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého z „brutálního úniku informací“. Vyplývá to z informací, které poskytl dozorující státní zástupce Pavel Prygl. Komárkovi hrozí až pět let vězení nebo zákaz činnosti.
Všech osm mužů, kteří v kauze úniku informací z policejních spisů skončili ve vazbě, jsou z vazby venku. Státní zástupce propustil poslední dva, předchozí pouštěl postupně po vyslechnutí svědků. V kauze je obviněno 18 lidí a její vyšetřování pokračuje. Kdy skončí, nelze říci, řekl státní zástupce Petr Šereda.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nebude moci vyslechnout členy někdejší sněmovní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie kvůli únikům údajů z takzvané Šlachtovy zprávy. Sněmovna v pátek poslance mlčenlivosti nezprostila. Bývalí členové komise opět zdůraznili, že od nich informace nepocházely. Některé se podle nich objevily v médiích dřív, než je dostali oni sami.
V kauze úniku informací z policejních databází a trestních řízení navrhli žalobci vazbu pro osmého obviněného, řekl v pondělí státní zástupce Petr Šereda. Městský soud v Brně vyhověl předchozím sedmi návrhům na vazbu, více už jich není. Celkem je obviněno 18 lidí. Vyšetřování vede Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ve spolupráci s Národní protidrogovou centrálou.
Policie České televizi potvrdila, že už prošetřuje uniklé záznamy hovorů, na nichž figuruje ministr financí Andrej Babiš. „Policie se v tuto chvíli zabývá uniklými nahrávkami, přičemž postupuje v souladu se zákonem a zabývá se veškerými okolnostmi celého případu,“ sdělila České televizi mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.
Začíná soud s třiatřicetiletou Michelle Sudků, která minulý rok v létě ubodala v nákupním centru na pražském Smíchově zákaznici. Psychicky narušené ženě hrozí až doživotní vězení. Podle posledních informací Sudků začala v minulosti s přeměnou pohlaví, hormonální léčba u ní ale vyvolávala agresivitu. Žena se pokoušela vraždit už o dva týdny dříve, když napadla ženu v kavárně na Újezdu.
Exdetektiv Jiří Komárek byl obviněn Generální inspekcí bezpečnostních sil ze zneužití pravomocí. Toho se měl dopustit, když veřejně říkal, že je policejní prezident Tomáš Tuhý podezřelý z „brutálního úniku informací“, uvádí zpravodajský web Radiožurnálu. Po odchodu z protimafiánského policejního útvaru našel místo v rezortu ministra financí Andreje Babiše.
V roce 2013 chtěl vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan svým teatrálním zásahem na Úřadu vlády „odstíhat“ (Ištvanovo oblíbené slovo) propojení mezi politiky v nejvyšších patrech moci a politickými podnikateli. Nepodařilo se. Případ, který obrátil zemi od liberální demokracie západního stylu k východní oligarchii, skončil po dvou a půl letech debaklem.