Bývalý prezident Miloš Zeman oslaví své 80. narozeniny v sobotu 28. září v Hluboké nad Vltavou. Pozvání přijali zahraniční hosté, kteří se pohybují v nejvyšších patrech politiky. Na dotaz ČTK to dnes uvedl Zemanův mediální zástupce Jiří Ovčáček.
Maďarsko zjednodušilo podmínky vstupu pro občany Ruska a Běloruska, a to nedlouho poté, co maďarský premiér Viktor Orbán navštívil Moskvu. Napsal to dnes mediální dům RND. Krok podle některých představitelů Evropské unie může znamenat bezpečnostní hrozbu, obavy panují například ohledně ruské špionáže v zemích EU.
Podle maďarského premiéra Viktora Orbána po jeho mírové misi začalo vše kvasit, strany konfliktu pomalu přecházejí od proválečné politiky k promírovému směru. Orbán to dnes řekl ve svém projevu na letní univerzitě v lázních Tusnádfürdő v rumunské Transilvánii. Upozornil, že dnes jsou na stole tři hlavní témata, prvním je nečekaný vedlejší efekt války, nově odhalená mocenská situace v Evropě. Druhým velkým tématem je, co bude po válce, a pokud přijde nový svět – to je třetí velké téma
V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to dnes uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle tiskového prohlášení EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje.
Vidina dražšího benzinu o dvě koruny – anebo taky až o deset korun – přiměla minulý týden českou vládu, aby odložila projednání strategických klimadokumentů. Byl za tím hlavně strach ODS, že získá image strůjců „zeleného teroru“ (Blesk). Benzin se ale uměle politicky může zdražovat i z jiných příčin, než je Green Deal. Válčící Ukrajina, jejíž situace na frontě je zoufalá, uvalila sankce na ruskou firmu Lukoil, čímž znemožňuje transport velkého množství ropy, která teče jižní větví Družby do Maďarska, na Slovensko a do ČR. Z těch tří zemí se brání první dvě, kde taky takto způsobený výpadek jednoho milionu barelů ropy měsíčně hrozí bezprostřednějšími dopady.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan podpořil maďarského premiéra Viktora Orbána ve svém nedělním prohlášení pro tisk při svém návratu ze severního Kypru, kde slavil 50 let od turecké invaze, a prohlásil, že existují pokusy zbavit Maďarsko jeho předsednictví v EU. Toho se Budapešť ujala v rámci celounijních členských rotací začátkem července na půl roku. Informuje o tom v neděli server Euronews a turecká média.
V prvních týdnech července spustil premiér Maďarska, které po druhé pololetí roku 2024 předsedá Evropské unii, práci na mírovém uspořádání pro Ukrajinu (a Rusko; a Evropu; a svět). Druhého července byl Viktor Orbán u Volodymyra Zelenského v Kyjevě, 5. července navštívil Vladimira Putina v Moskvě, 8. července Si Ťin-pchinga v Pekingu. Ofenziva byla završena o tři dny později na summitu NATO ve Washingtonu separátní schůzkou s tureckým prezidentem Recepem Erdoğanem; odtud ještě zaletěl za Donaldem Trumpem na Floridu.
Bývalý americký prezident Donald Trump a slovenský premiér Robert Fico se stali terčem atentátů kvůli svým protiválečným názorům. V rozhovoru poskytnutém maďarské státní rozhlasové stanici Kossuth Rádió to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, informovala agentura Reuters. Orbán také uvedl, že se experti Fidesz podílejí na přípravě volebního programu Donalda Trumpa, a to především v oblasti rodinné politiky a migrace.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek zveřejnil dopis adresovaný šéfům zemí Evropské unie, v němž představil své dojmy z nedávné série návštěv u největších protivníků bloku, které znepokojily mnoho jeho spojenců. Schůzky, které uskutečnil pod záštitou samozvané „mírové mise“, označil za pokus o zprostředkování ukončení ruské války na Ukrajině, informoval server ABC News. Celý dokument deník Echo24 publikoval zde.
Deník Echo24 přináší kompletní překlad dopisu, který zaslal maďarský premiér Viktor Orbán, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi po svých návštěvách v Kyjevě, Moskvě, Pekingu a Washingtonu. Orbán své návštěvy nazval mírovými misemi. Jak představitelé evropských zemí, tak nový Evropský parlament Orbánovu snahu odsoudili. Podle nich zneužil současného maďarského předsednictví k cestě, která je v rozporu s evropskými smlouvami.
Premiér Petr Fiala (ODS) dostal od svého maďarského protějšku Viktora Orbána dopis s mírovým plánem pro ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskou. S obsahem dopisu se podle informací serveru Echo24 už předseda vlády seznámil, nicméně podle jeho nestojí za veřejný komentář. Orbánův plán výrazně stojí na potenciálním vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách, ale také na navázání diplomatických vztahů s Moskvou a Pekingem. Fiala pro britský server The Guardian uvedl, že Orbán svou činností pomáhá pouze Putinovi.
Evropský parlament vyjádřil v první rezoluci po červnových volbách podporu Ukrajině, která se brání před ruskou agresí. Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, proti jich bylo 137. Ve stejné rezoluci navíc europoslanci odsoudili mírovou misi maďarského premiéra Viktora Orbána. Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D).
V Evropském parlamentu se postupně rozdávají pozice, zatím ale bez účasti českých europoslanců, a především bez frakce Patrioti pro Evropu. Expremiér Andrej Babiš sice původně hovořil o tom, že nové uskupení má být klíčovou silou v europarlamentu, ostatním se ale zatím daří spojení evropských „nespokojenců“ vyblokovat. Ukázalo se to například při nezvolení Kláry Dostálové (ANO) místopředsedkyní EP. Babiš v reakci na to uvedl, že bojkot Patriotů je podle něj nedemokratický.
Avizovaný bojkot akcí konaných Maďarskem, které je předsednickou zemí Rady Evropské unie, ze strany Evropské komise je ojedinělý. Jednotný názor na něj nemají ani čeští europoslanci. Na jedné straně mluví o drzosti ze strany EK, na straně druhé pak o dobrém rozhodnutí směrem k Maďarsku, jehož premiér Viktor Orbán se bez mandátu EU vydal na mírovou misi. Podle osloveného experta je krok komise v moderní historii bezprecedentní.
Kandidát Republikánské strany do Bílého domu Donald Trump je připraven se okamžitě po svém případném vítězství v listopadových prezidentských volbách v USA zasadit o mír na Ukrajině, napsal v dopise lídrům Evropské unie maďarský premiér Viktor Orbán. V textu adresovaném šéfovi unijních summitů Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku také Orbán bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.
Evropská komise dnes oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl Eric Mamer, mluvčí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.
Pokud chce Evropa hrát zásadní roli při mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, musí změnit kurz a reálně začít o míru uvažovat. Avizuje to maďarský premiér Viktor Orbán, který podle maďarských médií představil lídrům evropských zemí plán, který by měl k míru vést. Unijní země zároveň ale budou podle serveru Politico bojkotovat maďarský summit ministrů zahraničí. Maďarsko v současné době předsedá Radě EU a tamní premiér Viktor Orbán vyrazil v uplynulých dnech na mírovou misi.
ÚHEL POHLEDU: Z „nejlepšího Německa všech dob“, jak zemi ovládané semaforovou koalicí (rudou SPD, žlutou FDP a Zelenými) ironicky říkají kritici, se už pár let intenzivně vystěhovávají důchodci. Trend je reflektován s podezřením, stěhují se totiž do „špatné země“. Současné Maďarsko sice zcela jistě není „nejhorším Maďarskem všech dob“, ale země má kvůli Orbánovi nasazenou psí hlavu. Penzistovi z Essenu nebo z Hale migrujícího typu ale může být vysoká politika vcelku vzato ukradená. Chce dožít v dostatku a v bezpečí.
Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán se po skončení summitu NATO ve Washingtonu ve čtvrtek večer na Floridě setkal s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informují o tom agentury AFP a AP, podle níž to nejspíš prohloubí frustraci západních spojenců z podobných cest Orbána, který v posledních dnech zamířil také do Ruska a Číny. „Děkuji ti, Viktore. Musí nastat mír, a to rychle. Příliš mnoho lidí zemřelo ve válce, která nikdy neměla začít,“ ocenil Orbánovu mírovou misi Donald Trump.
Jen několik dní poté, co Maďarsko převzalo předsednictví v Radě EU, se jeho lídr Viktor Orbán dočkal tvrdé kritiky a diplomatického políčku. Politikům Evropské unie se nelíbí jeho nedávná cesta do Moskvy a Pekingu. Podle řady evropských politiků se tím dopustil porušení smluv, protože neměl k vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mandát a porušil několik evropských dokumentů o přístupu k válce na Ukrajině.
Maďarsko se ujalo předsednictví Evropské unie a Viktor Orbán ihned zahájil diplomatickou ofenzivu. Navštívil Kyjev, Moskvu a Peking. Zvláště jeho návštěva Moskvy vyvolala pozdvižení. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dal jasně najevo, že Orbán nemluví za Alianci. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell se zachoval podobně. Orbánovo jednání v Moskvě se týká pouze bilaterálních vztahů, nikoli pozice celé EU. Mluvčí Evropské komise Eric Mamer to označil za appeasement. Najdou se ale i obhájci Orbánovy návštěvy.
Andrejem Babišem, Viktorem Orbánem a Herbert Kicklem založení Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) se stali třetí největší skupinou v Evropském parlamentu (EP) s 84 mandáty. Budou mít ale pravděpodobně velký problém získat pro sebe jakýkoliv parlamentní výbor, protože evropští lidovci, socialisté a liberálové z Renew vyhrožují, že je budou blokovat a snažit se je izolovat, uvádí server Euractiv. Podle zdroje se dohodli na vytvoření "cordon sanitaire" proti nové frakci.
Premiér Viktor Orbán se hned v prvním týdnu maďarského předsednictví Rady Evropské unie vydal na velké diplomatické turné. Na návštěvách v Kyjevě, Pekingu a Moskvě jednal o ukončení války na Ukrajině, přičemž kontroverzi vyvolalo zejména jeho páteční setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán v rozhovoru pro německý deník Bild poodhalil, o čem konkrétně v uplynulých dnech se státníky hovořil.
Dosud hlavní evropská národně konzervativní frakce Identita a demokracie (ID) již nemá dostatek členů, aby mohla v nově zvoleném Evropském parlamentu pokračovat a zřejmě ji čeká zánik. Za úpadkem frakce, do které v minulém volebním období patřila i česká SPD nebo německá AfD, stojí zejména vzestup nového euroskeptického uskupení Patrioti pro Evropu. Frakce, na níž se podílí i český expremiér Andrej Babiš, tak má našlápnuto stát se hlavní „národoveckou“ silou v sedmadvacítce.
Čínský prezident Si Ťin-pching na dnešním setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání. Informovala o tom čínská státní televize CCTV. Orbán přijel do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Už minulý týden zavítal do Kyjeva a pak do Moskvy, aby jednal o možnostech mírového řešení situace na Ukrajině. Z Pekingu maďarský prezident míří do Washingtonu, informovala agentura Reuters.
Maďarský premiér Viktor Orbán je na návštěvě Číny, oznámil dnes ráno na sociální síti X. Čínská státní média později informovala, že Orbán jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a že tématem rozhovorů bylo urovnání konfliktu na Ukrajině. Orbán minulý týden navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a později přijel do Moskvy, kde o konfliktu na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko od července předsedá Radě EU.
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu překvapuje západní svět. Pár dnů poté, co se vrátil z moskevské cesty za Vladimirem Putinem, navštívil Ázerbájdžán. Zúčastnil se zde neformálního summitu Organizace tureckých států (OTS), kde se mimo jiné také jednalo o legitimizaci tzv. Severního Kypru, píše francouzský deník Le Monde. Orbánova účast na summitu zemí, které chtějí legitimizovat Severokyperskou tureckou republiku, vyvolala kritiku z řad členských států EU, které Maďarsko nyní předsedá.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek nečekaně přiletěl do Moskvy, aby jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině a možnosti míru. Stalo se tak poté, co tento týden rovněž navštívil prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě. Cesta do Moskvy však vzbudila u evropských elit vlnu nesouhlasu a řadu odsuzujících výroků. O čem vlastně mluvil Orbán s Putinem, to maďarský premiér při cestě z Moskvy krátce řekl Rogerovi Köppelovi ze švýcarského týdeníku Weltwoche.
Slovenský premiér Robert Fico se poprvé od květnového atentátu na svou osobu objevil na veřejné akci. V pátek večer se zúčastnil oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na hradě Devín na okraji Bratislavy, kde také vystoupil s projevem. Fico v něm kromě jiného kritizoval progresivismus a liberalismus, ocenil také maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho cesty do Kyjeva a Moskvy s tím, že lituje, že jeho zdraví mu neumožnilo jet s Orbánem.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podle svého vyjádření jednal v Moskvě s maďarským premiérem Orbánem o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě. Informovala o tom agentura TASS. Šéf maďarské vlády Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako mírovou misi. Maďarsko od pondělí na půl roku přesedá Radě EU.
