České parlamentní volby podle zahraničních médií hrozí nasměrovat zemi k ještě většímu euroskepticismu kvůli posílení moci Andreje Babiše. Ten může podle průzkumů zvítězit, píše server Politico. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem má přitom společného víc, než by bylo milé, píše o šéfovi hnutí ANO německá verze serveru Huffington Post.
Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek bude žádat v pondělí na zasedání vlády, aby byl odvolán z funkce šéf finanční správy Martin Janeček kvůli údajnému zneužití zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, jak o nich informovala média. Chce, aby odešla také náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. O případu hodlá hovořit i s náměstkem pro státní službu Josefem Postráneckým.
Fenoménem nadcházejících voleb bude s velkou pravděpodobností úspěch dvou protestních stran: antiislámské a nacionalistické SPD Tomia Okamury a České pirátské strany, oscilující mezi doprava laděným individualistickým liberalismem a levicovými ekonomickými recepty. Ztrácí se význam pravolevého dělení? Mají obě partaje kromě výrazných lídrů i další styčné body? Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijal marketingový stratég kampaně Pirátů Jakub Horák, ředitel konzervativního Občanského Institutu Roman Joch a anarchista a programátor Daniel Steigerwald.
Pokud bude chtít hnutí ANO po volbách sestavit vládu, v níž by figuroval Andrej Babiš, bude mít zřejmě problém najít partnery. Poté, co slovenský Ústavní soud vrátil ve čtvrtek k projednání kauzu Babišovy spolupráce s někdejší komunistickou Státní bezpečností, vylučují příští vládu s obviněným Babišem i jeho dosavadní koaliční partneři ČSSD a lidovci.
Oživit ČSSD vysílenou čtyřmi roky vlády s hnutím ANO a znovu ji přivést na výsluní dostal za úkol jeden z posledních aktivních příslušníků slavné sociálnědemokratické generace ’96.
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Favoritem sněmovních voleb je podle nejnovějšího modelu agentury Median stále hnutí ANO, jeho podpora ale stagnuje okolo 27 procent hlasů. Druhá ČSSD by získala 13,5 procenta hlasujících, jen o jedno procento méně pak komunisté. Okamurova SPD má šanci získat až 10 % hlasů. Průzkum se konal v poměrně dlouhém období, od 28. srpna do 25. září.
Podle nejnovějšího předvolebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše mělo ve volbách získat téměř 31 procent hlasů. Až daleko za ním by měla zůstat ČSSD se cca 13 procenty. Měsíc před čtyřmi roky, před volbami v roce 2013, se ale právě tato společnost výrazně „sekla“. Prorokovala totiž ČSSD výsledek nad 30 procenty a suverénní vítězství. Hnutí ANO mělo skončit na třetí příčce s 14 procenty. Nakonec obě strany dělila méně než dvě procenta.
Velkým favoritem říjnových voleb do Poslanecké sněmovny je podle bookmakerů stále hnutí ANO s kurzem 1,1:1 – 1:13:1. Na jeho vítězství jde také zhruba polovina sázek. Zatímco ještě koncem června sázkové kanceláře považovaly za téměř jisté překročení 27 procent (1,45:1), nyní už je podle nich tato varianta velmi nepravděpodobná (až 4,6:1). Vyplývá to z vyjádření oslovených sázkových kanceláří. Za ANO následují ČSSD (8:1 – 9:1) a KSČM (11:1 – 13:1).
Opoziční ODS kritizuje soukromé televize za to, že neplánují předvolební debaty, ve kterých by mohl předseda ODS Petr Fiala přímo konfrontovat předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. V tiskové zprávě se šéf volební kampaně ODS Zbyněk Stanjura ohradil proti tomu, že Nova odvysílá pouze duel lídrů Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Babiše, a televize Prima přeložila Fialu z plánované debaty s šéfem ANO do pořadu, kde vystoupí spolu se Zaorálkem. Prima odvysílá tři předvolební Partie, hosty pozvala podle speciálního klíče. Ke konkrétním hostům se televize nevyjádřila.
ČSSD nabídla dědicům zesnulého právníka Zdeňka Altnera 180 milionů korun. Strana se tak chce mimosoudně vyrovnat před tím, než o pohledávce rozhodne Nejvyšší soud. Radiožurnálu to potvrdily tři důvěryhodné zdroje. Soud má definitivně rozhodnout, jestli strana zaplatí Altnerovým 338 milionů korun za to, že jí právník pomohl v roce 2000 získat Lidový dům. Ekonomický ředitel ČSSD Martin Starec věc nechtěl komentovat. Nejstarší syn Altnera Zdeněk vyrovnání odmítl.
Přibližně měsíc před volbami se koaliční strany ještě stačily dostat do potyčky. Na vině je koncepce rodinné politiky, kterou těsnou většinou ve vládě prosadilo hnutí ANO se sociálními demokraty. To se ale nelíbí lidovcům. Jejich šéf Pavel Bělobrádek ji označil za útok na rodiny, čímž dost překvapil svoji koaliční partnerku ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), která je autorkou dokumentu.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Projekt Jeden svět na školách přinesl velký průzkum mezi studenty gymnázií, středních škol a odborných učilišť zaměřený na společenské a politické otázky.
Poslanec Starostů a nezávislých Jan Farský (za TOP 09) neprosadil ve Sněmovně návrh, aby dolní komora projednala návrh na devítiměsíční odklad spuštění závěrečných dvou fází elektronické evidence tržeb (EET). Požadavek na zařazení předlohy, kterou připravili poslanci KDU-ČSL a STAN, zablokovaly kluby ČSSD a ANO.
Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.
Volby by podle zveřejněných výsledků volebního modelu Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druzí sociální demokraté by dostali hlas od 14,5 procenta voličů a třetí komunisty by volilo 13 procent hlasujících. Do Sněmovny by se dostalo sedm stran, včetně Strany přímé demokracie Tomia Okamury.
Zvyšování minimální mzdy je odborářsko-sociální šidítko, sociální inženýrství a medvědí služba, která míří na necelá 3 procenta zaměstnanců pobírající minimální mzdu, říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj zaměstnanci, kteří budou pobírat „o pár stovek korun navíc“, přijdou v případě krize na řadu jako první.
Kandiduje tentokrát 31 stran, z toho 21 ve všech krajích.
Sever Moravy patří ve volbách dlouhodobě sociálním demokratům. Vyhrával tam za ČSSD nejdříve současný prezident Miloš Zeman a po něm pomyslené otěže převzal současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Před nadcházejícími podzimními sněmovními volbami se sociálním demokratům nevede nejlépe, proběhlá vládní krize na ně z koaličních stran dopadla pravděpodobně nejhůře. V Ostravě musel navíc Zaorálek řešit vnitrostranické souboje.
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změnila svůj postoj k progresivní dani z příjmu. Sociální demokraté chtěli původně zatížit progresivní daní občany pobírající mzdy vyšší než 50 tisíc korun. Podle volebního lídra strany Lubomíra Zaorálka bude ale ČSSD prosazovat progresivní zdanění až od 80 tisíc korun. Zaorálek to řekl pro Českou televizi.
Volební lídr ČSSD a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek ve středu během tiskové konference prohlásil, že pokud firma tvrdí, že ji zvýšení mezd zničí, tak by neměla vůbec podnikat. Výrok vyvolal vlnu kritiky. Tak už dost!, reagoval například šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Zaorálek se proto pustil na sociálních sítí do obhajoby své představy.
Poslední tisková konference Strany práv občanů (SPO), kteří mají stále velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, ukázala, že i v hlavním městě nebude o zajímavé předvolební souboje nouze. Bývalí Zemanovci se totiž rozhodli do voleb vyrazit s hudebníkem Františkem Ringo Čechem. Proti němu přitom bude kandidovat například Karel Schwarzenberg (TOP 09) nebo herec a ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Poté, co ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek vyhlásil válku levné práci, snesla se na něj kritika především z opozičních lavic. Podle předsedy ODS Petra Fialy to byla právě ČSSD, která za čtyři roky ve vládě pro občany v této oblasti nic neudělala. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek kritizuje plán ČSSD na zvýšení minimální mzdy a zavedení progresivní daně.
Pražská ODS chce v září na jednání zastupitelů řešit kauzu získávání veřejných zakázek firmami vlastněnými členy ČSSD. Podle Hospodářských novin (HN) měly firmy získat na zakázkách až 1,5 miliardy korun, a to například od dopravního podniku (DPP) nebo Technické správy komunikací (TSK). Jednu z firem měl navíc donedávna spoluvlastnit bratr náměstka primátorky Petra Dolínka Ondřej. Po primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) budou požadovat vyvození důsledků.
Místopředseda ČSSD, ministr zahraničí a volební lídr strany Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro sobotní Právo uvedl, že chce kandidovat na předsedu sociální demokracie. Jeho prvním plánem je ale uspět ve sněmovních volbách letos na podzim. Stranu nyní dočasně vede statutární místopředseda a ministr vnitra Milan Chovanec.
Na Facebooku, což je zařízení, které slouží k tomu, aby se člověk dozvěděl, jak je na světě plném lidí beznadějně sám, se objevují v poslední době krátké filmy s Lubomírem Zaorálkem.
Premiér Bohuslav Sobotka chce zůstat aktivním členem sociální demokracie, ale nemá ambici vracet se do jejího vedení. Sobotka funkce předsedy ČSSD a volebního lídra opustil zhruba před měsícem kvůli klesajícím preferencím. Model rozdělení role premiéra a šéfa nejsilnější vládní strany však podle něj nemůže fungovat dlouhodobě.
Vypadá to, že Česko nemá přinejmenším od květnového konfliktu mezi ČSSD a ANO vládu schopnou nést odpovědnost. Nepodařená hlasování vlastně ukazují užitečnost parlamentu, který na tento povážlivý fakt upozornil.
Kariérní řád učitelů, který měl podle ministerstva školství profesi zatraktivnit, u poslanců ztroskotal. Sněmovna ve středu nepřijala svou ani senátní verzi novely o pedagogických pracovnících, jež by řád zavedla. Legislativní cesta předlohy tím skončila.
