Ukrajinské síly dnes ráno ostřelovaly vesnici v ruské Brjanské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Na telegramu to uvedl tamní gubernátor Alexandr Bogomaz. Jak dodal, ostřelování si nevyžádalo žádné oběti, v jednom z domů ale vypukl požár. Ve stejné oblasti o den dříve kvůli explozi vykolejil nákladní vlak. "Ráno ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly vesnici Kurkoviči v oblasti Starodubskij," napsal gubernátor.
Moskva plánuje přesunout 2000 ruských vojáků z výcvikových prostorů v Bělorusku na východ Ukrajiny. Tvrdí to mluvčí ukrajinské Státní pohraniční služby Andrij Demčenko. Ten také uvedl, že polovina ze zhruba 4000 ruských okupantů, kteří se v současnosti v Bělorusku nachází, bude přesunuta do oblasti Donbasu, aby se zúčastnila bojových akcí ruské armády. Informuje o tom Institut pro studium války (ISW).
Rusko rozmístí své taktické jaderné zbraně v Bělorusku blízko západních hranic této země. V neděli to prohlásil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. Podle agentury Reuters to nejspíš povede k dalšímu zvýšení napětí mezi Ruskem a Západem. O rozmístění taktických jaderných zbraní v zemi, která je spolu s Ruskem formálně součástí takzvaného svazového soustátí, informoval ruský prezident Vladimir Putin koncem března. Stát by se tak mělo v létě.
Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čína vyzvala ke snížení rizika konfliktu mezi jadernými mocnostmi. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí do 1. července v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
Ruský diktátor Vladimir Putin měl v úmyslu rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku ještě před invazí na Ukrajinu. Rozhodl se to ale odložit, aby jaderné zbraně využil v dezinformační kampani proti Západu. Píše o tom list The New Voice of Ukraine s odkazem na americký Institut pro studium války (ISW). Samozvaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko měl podle ISW 30. listopadu 2021 nabídnout Rusku umístění jaderných zbraní na běloruském území.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. "Shodli jsme se s (běloruským vůdcem Alexanderem) Lukašenkem, že umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku nijak neporušíme režim nešíření (jaderných zbraní)," řekl Putin. Podle agentur ruský prezident připomněl, že Bělorusko o umístění jaderných zbraní dlouho žádalo.
Běloruský soud vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a uložil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu a soudní proces se konal v její nepřítomnosti. Soudce podle běloruské tiskové agentury Belta uznal Cichanouskou vinnou mimo jiné ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci nebo ze založení a vedení extremistické skupiny. Cichanouská už dříve proces označila za zinscenovaný a za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
Ruský výzvědný letoun A-50, který se podle běloruské opozice v neděli podařilo poškodit běloruským partyzánům, byl jediný tohoto typu v Bělorusku. Podle běloruského portálu Zerkalo to uvedl Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur. Příprava útoku na letoun trvala měsíce, řekl Azarau agentuře Reuters.
Při explozi na běloruském vojenském letišti Mačuliščy u Minsku byl v neděli nejspíš vážně poškozen ruský výzvědný letoun A-50. Na sociální síti Telegram to uvedla běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských vojsk. Podle ní poškození způsobil „neidentifikovaný předmět, který spadl z výšky“. Akci zřejmě provedli „běloruští partyzáni“. Běloruská organizace ByPol, kterou tvoří bývalí příslušníci běloruských bezpečnostních složek, na telegramu uvedla, že poškození letadla je vážné a že je aktuálně neprovozuschopné
U běloruských hranic s Ukrajinou se soustředí významné množství ukrajinských vojáků, uvedlo dnes běloruské ministerstvo obrany. Resort zároveň tvrdí, že to představuje ohrožení bezpečnosti. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že nebyla schopna tvrzení Minsku o situaci na hranicích ověřit. Minsk před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu zesiluje agresivní a militaristickou rétoriku, řekl v reakci poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Rusko se chystá do roku 2030 postupně pohltit Bělorusko. Informují o tom dnes německý deník Süddeutsche Zeitung či zpravodajský server Yahoo News s odvoláním na tajný dokument, který unikl z Kremlu a který mají k dispozici. Dokument, k němuž se dostalo mezinárodní konsorcium novinářů, údajně pochází z roku 2021. Předestírá plán na politickou, hospodářskou a vojenskou infiltraci Běloruska. Plán je rozvržen do několika fází - krátkodobé do roku 2022, střednědobé do roku 2025 a dlouhodobé do roku 2030.
Běloruský režim sice Moskvu podporuje, ale Bělorusko se aktivně zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů zatím pouze v případě, že bude samo napadeno, řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Odpověď na jakoukoliv agresi vůči Bělorusku bude podle něj tvrdá, informovala běloruská státní agentura Belta.
Nový ruský útok na Ukrajinu z Běloruska není v tuto chvíli příliš pravděpodobný, očekávat se dá spíše na podzim. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který tak usuzuje na základě aktivit ruských vojsk v Bělorusku.
Ukrajinské vedení varuje před další ruskou ofenzivou. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského shromažďuje Rusko „síly pro další eskalaci“, pohledy míří opět také do Běloruska, kde se podle odhadů ukrajinské armády pohybuje až 15 tisíc ruských vojáků. Podle generála Olexije Gromova z ukrajinského generálního štábu se Rusko stále nevzdalo svých plánů na obsazení Ukrajiny a připravuje se dramaticky navýšit počet svých jednotek. V blízké budoucnosti plánuje dobýt Doněckou oblast a přejít k dobytí Záporožské oblasti.
Řeky vylité z břehů, silná vrstva bahna a podmáčená pole byly ve čtvrtek vidět na kilometry daleko v oblasti severozápadní Ukrajiny poblíž hranic s Běloruskem. Možnost nového ruského přeshraničního útoku je zde navzdory nedávným varováním z Kyjeva prozatím nepravděpodobná, napsala agentura Reuters. Ukrajinští představitelé varují před hrozícím novým ruským útokem, přičemž Bělorusko na severu označují za jedno z možných nástupišť. Děje se tak v době, kdy se Moskva snaží dodat nový impuls své slábnoucí invazi.
Je nepravděpodobné, že ukrajinská střela ve čtvrtek přeletěla do Běloruska náhodou, prohlásil v pátek podle agentury RIA Novosti šéf běloruské bezpečnostní rady Aljaksandr Valfovič. Běloruské síly podle dřívějšího tvrzení Minsku ve čtvrtek dopoledne sestřelily protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny. Trosky rakety údajně dopadly na pole u běloruské vesnice Harbacha, která leží asi 15 kilometrů od ukrajinských hranic.
Ruské systémy protivzdušné obrany Iskander, které Rusko rozmístilo v Bělorusku, jsou plně připraveny k provádění zamýšlených úkolů. Podle agentury Reuters to v neděli řekl vysoce postavený představitel běloruského ministerstva obrany. „Naši vojáci a posádky zcela dokončili svůj výcvik ve společných bojových výcvikových centrech ozbrojených sil Ruské federace a Běloruské republiky,“ uvedl ve videu na telegramu šéf ideologického oddělení ministerstva Leonid Kasinskyj.
Ruská armáda přesouvá část techniky, kterou má v Bělorusku, blíže k hranicím s Ukrajinou. Na telegramu to uvedla běloruská nezávislá monitorovací skupina Belaruski Hajun. Zároveň upozornila, že množství techniky, které je v současné době přesouváno do pohraniční oblasti, je malé a nestačí k útočným akcím. Podle serveru Moscow Times panují v Kremlu pochyby o tom, zda je zimní ofenzíva realizovatelná.
Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko, prohlásil běloruský lídr Alexandr Lukašenko na společné tiskové konferenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Minsku. Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během pondělního setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.
Ruský prezident Vladimir Putin přijel v pondělí do Minsku, kde má na programu jednání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem, uvedla agentura TASS. Na návštěvě Běloruska je hlava ruského státu po třech letech. Kyjev vyjadřuje obavy, že Putin využije rozhovorů k nátlaku na Bělorusko, aby se zapojilo do války na Ukrajině, což Kreml popírá. „Naše nezávislost není na prodej. Diktátor Lukašenko nemůže za náš lid uzavírat dohody,“ tvrdí Lukašenkova vyzývatelka v prezidentské volbě Svjatlana Cichanouská.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil v sobotu neočekávaně Bělorusko. Setkal se s běloruským ministrem obrany Viktarem Chreninem a prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Návštěva měla pravděpodobně za cíl posílit spolupráci obou armád. V posledních týdnech se objevují zprávy o ruských vojenských táborech v Bělorusku. Zároveň Visegrad 24 informuje o tom, že ve vážném stavu skončili v nemocnici předseda běloruského nejvyššího soudu Valentin Sukalo či významná opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová.
Ukrajinští vojáci zajali Bělorusa, který sloužil po boku ruských žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny, oznámil ve čtvrtek běloruský opoziční server Naša Niva. Zveřejnil také snímky a video se zajatcem. Zajatý Andrej Herylovič (34), přezdívaný Zaspa podle názvu rodné běloruské obce, ležící poblíž hranic s Ukrajinou, na videu kritizoval své „naprosto zdegenerované“ velitele, kteří se vůbec nevyznají ve válčení, ale stačí jejich jediný rozkaz, aby vojáci přišli o žold.
Ve věku 64 let zemřel dlouholetý ministr zahraničí Běloruska Uladzimir Makej, uvedla státní tisková agentura Belta. O příčině smrti neinformovala.
Bělorusko očekává, že objem ropy v jeho části přepravního systému klesne o polovinu. Žádá tak o zvýšení poplatku za tranzit od ledna o 39 procent. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom dnes informovala agentura TASS.
Ukrajina začala na hranici s Běloruskem stavět obrannou bariéru, uvedl v pátek šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Opevnění, které tvoří železobetonový plot s ostnatým drátem, zatím podle něj vzniklo na prvním tříkilometrovém úseku.
Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují výstavbu táborů ruských vojsk na území severního souseda Ukrajiny. Nové základny ruských vojsk vznikají na třech místech Běloruska. Jeden z těchto táborů je pouhých 160 kilometrů od ukrajinských hranic. Celkem by se mohlo jednat o ubikace pro 7 500 vojáků.
Rusko nechce s Ukrajinou vyjednávat o ukončení války, stále posílá na bojiště tisíce nových vojáků a skrytě pokračuje v částečné mobilizaci, kterou už označilo za skončenou. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj má ruská armáda na Donbase těžké ztráty a přišla tam o více vojáků, než během obou čečenských válek. Podle ukrajinského generálního štábu nově mobilizovaní ruští vojáci míří i do Běloruska
Mezinárodní izolace Ruska a americké sankce kvůli válce na Ukrajině vede Rusko k posilování spojenectví s několika státy, které se nepřipojily k odsouzení ruské agrese. A to Běloruskem, Íránem a Severní Koreou. V posledních týdnech začaly tyto totalitní státy do Ruska posílat i větší množství zbraní na podporu ruské agresivní války. O těchto skutečnostech v minulých dnech informoval mluvčí americké Národní bezpečnostní rady John Kirby, rozebírá to i německý Bild.
Běloruská tajná policie KGB podnikla razie a výslechy v Akademii věd a na jejích ústavech. Agenti nakrátko zadrželi 44 vědců a pracovníků, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Celá akce se odehrála ještě minulý týden a list se domýšlí, že zatýkání nejspíše souviselo s vyšetřováním internetové debatní skupiny Vědci proti násilí. V běloruských médiích kontrolovaných režimem se o zásahu KGB proti akademii neobjevila ani zmínka, dodal deník.
Rusko patrně přesunulo do Běloruska hypersonické střely Kinžal, upozornilo dnes britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky. Vyslání nadzvukových střel do Běloruska Londýn hodnotí jako gesto, kterým chce Rusko dát najevo, že má běloruskou podporu. Střely Kinžal jsou schopny urazit vzdálenost až 2000 kilometrů. Rusko je používá od roku 2018 a několikrát je vypálilo i během války na Ukrajině, v Bělorusku je ale zatím nerozmisťovalo.
