Portugalské hlavní město Lisabon čelí vlně nepokojů a násilností poté, co policie v neděli zastřelila třiačtyřicetiletého imigranta z Kapverdských ostrovů. Nepokoje podle portugalských médií vyvolali mladí výtržníci z chudších čtvrtí. Policie už ve středu zatkla tři osoby a informovala o zhruba šesti desítkách incidentů. Situaci řeší portugalská vláda, která formu protestů označila za nepřípustnou.
Nizozemsko kvůli omezení migrace plánuje na konci listopadu zavést hraniční kontroly, jak to učinilo Německo. S odvoláním na vládní zdroje o tom informovala nizozemská stanice RTL, opatření musí ještě schválit strany vládní koalice. Krok přichází ve dnech, kdy obnovení hraničních kontrol oznámila i Francie, Rakousko či Dánsko.
Cizinecká policie má za sebou honičku jako z filmu. U česko-rakouských hranic na jihu Moravy dostali policisté informaci o vozidle s migranty. To následně pronásledovali až do Rakouska. Převaděč v osobním vozidle měl devět migrantů. Během nebezpečné honičky se vyhnul policejním pásům a dalším překážkám. Nakonec se zapojil i policejní vrtulník a vozidlo tři policejní auta zastavila na poli.
Palestinci z města Chán Júnis, které se nachází v jižní části pásma Gazy, pašují své příbuzné do Evropy. Jen v Berlíně je nyní přes 300 členů arabské rodiny Barbakhů a jejich počet stále roste. Jak se do Berlína dostávají, není jasné. Jejich aktivity zahrnují schvalování Hamásu na protiizraelských protestech, napadání politiků a novinářů a v neposlední řadě šíření nenávistných výroků na účet Německa na sociálních sítích.
Italská vláda v pondělí schválila dekret, který jí má umožnit pokračovat v projektu center pro migranty v Albánii navzdory pátečnímu verdiktu soudu, který plán zakázal. Premiérka Giorgia Meloniová obvinila soudce z politické zaujatosti, informovala agentura AFP. Dekret vstupuje v platnost okamžitě.
Soud v Římě podle agentury ANSA nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních 12 migrantů, které úřady poslaly do nových migračních center v Albánii. Soud dospěl k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a proto nesplňují podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. „Justiční levice pomáhá té parlamentní,“ uvedla na sociálních sítích strana Bratři Itálie premiérky Giorgii Meloniové.
Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku".
Loni běžel v tuto dobu i v českých kinech film slavné polské režisérky Agnieszky Hollandové Hranice. Opravdu sugestivním způsobem v něm režisérka vylíčila drastické poměry, které už několik let existovaly (a stále existují) na polsko-běloruské hranici, kde se tisícovky lidí původem především z Blízkého východu snaží dostat z jedné strany na druhou, tedy do vysněné Evropy. Polská cesta je mimořádná tím, že jde přímo o diverzní a nepřátelskou akci třetího státu, tedy Běloruska (a Ruska), jehož režim našel velmi vychytralý způsob, jak destabilizovat, či aspoň velmi potrápit k němu kritickou zemi.
Německá policie od loňského zavedení kontrol na hranicích s Českem zaznamenala 9400 případů nelegálního vstupu do země a zadržela 225 převaděčů. Sdělil to mluvčí německého ministerstva vnitra. Kontroly, které mají po 15. prosinci skončit, budou zřejmě prodlouženy. Podle mluvčího Berlín počítá s jejich prodloužením i po 15. prosinci, kdy skončí platnost současného nařízení. Od poloviny letošního září kontroluje Německo kvůli nelegální migraci celou svou pozemní hranici.
„Tábory jsou připravené, tento týden můžeme začít,“ prohlásil v sobotu italský ministr vnitra Matteo Piantedosi. Oněmi tábory myslel zařízení v Albánii, do nichž italská vláda začala deportovat migranty. Kontroverzní dohoda mezi Římem a Tiranou má pomoci řešit kritickou situaci ve Středomoří, kde denně migranti riskují životy nebezpečnou plavbou přes moře. Ministr vnitra Piantedosi podle rakouského deníku Die Standard nemůže říci, kolik migrantů bude v prvním týdnu převezeno do Shëngjinu a Gjaderu v Albánii
Polský premiér Donald Tusk jde do sporu s Evropskou komisí ohledně azylových práv. Tusk v sobotu oznámil záměr dočasně pozastavit právo na azyl. Reaguje tak na tlak migrantů na bělorusko-polské hranici. Už v sobotu oznámil, že opatření v EU prosadí. V pondělí však mluvčí Evropské komise upozornil, že by se jednalo o porušení evropských smluv. Proti kroku Tuska se postavili i jeho koaliční partneři a desítky nevládních organizací.
Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl jako součást strategie na omezení nelegální migrace. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu. "Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (...) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady.
Itálie do týdne otevře svá centra pro migranty v Albánii, napsala ve čtvrtek italská agentura ANSA. Podle ní už italské úřady převzaly areály obou center a čeká se jen na jejich formální kolaudaci. Spuštění středisek, která mají ulevit migrací zatížené zemi, bylo opakovaně odloženo a má mnoho měsíců zpoždění. Italské úřady podle agentury, která se odvolává na své neoficiální zdroje, převzaly ve středu centrum v Gjadëru, jehož budování mělo silné zpoždění kvůli stavebním komplikacím.
Německý deník Bild se věnuje zajímavému fenoménu - řádění takzvaného papučového gangu v severoněmeckém městě Kiel. O krádežích, hluku, znečišťování okolí ve čtvrti Wik v Kielském zálivu mluví podle Bildu celé Německo. Už více než dva roky obtěžuje přibližně 30 uprchlíků převážně z Balkánu sousedy a místní podnikatele. Policie a úřady jsou zde častými hosty. V obci jsou migranti známí jako „Puschen-Gang“ - tedy papučový gang. Název je odvozen z toho, že jeho členové nosí i běžně na ulicích domácí obuv.
Němci mají letos největší obavy kvůli stoupajícím cenám a následkům migrace. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu v Berlíně představila pojišťovací společnosti R+V Versicherung. Podle ní je ale průměrný strach ve společnosti ve srovnání s předchozím rokem o něco nižší. „Lidé vnímají aktuální vývoj skepticky,“ uvedl hlavní autor studie Grischa Bower-Rabinowitsch. Pozitivní zprávy o vývoji inflace, která je nyní v Německu na nejnižší úrovni od února 2021, podle něj Němce neuklidnily..
Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku představil priority maďarského předsednictví v Radě EU, které začalo 1. července. Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru.
Skupina 17 evropských zemí, mezi nimi i Česká republika, žádá Evropskou komisi o změnu v navracení migrantů. Informoval o tom server Euronews. Žadatelé o azyl, jejichž žádosti byly zamítnuty, by měli být mnohem efektivněji a rychleji posíláni zpět do svých domovských zemí, píše se v dokumentu, na kterém se zástupci zemí shodli. Takzvaný non-paper, tedy neoficiální dokument určený pro uzavřenou debatu, dalo dohromady Rakousko a Nizozemsko a podpořily ho i Česko, Německo, Dánsko a další země.
Italský vicepremiér a lídr vládní strany Liga Matteo Salvini a maďarský premiér Viktor Orbán na každoročním sjezdu protiimigrační strany v severoitalském Pontidu zaútočili na Evropskou komisi a označili ji za ekoteroristickou a byrokratickou, uvedla agentura AFP. Rakouský kancléř Karl Nehammer se v předvečer sjezdu v Římě sešel s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, o společné večeři informoval na svém účtu na síti X.
Po měsících plných útoků, šikany a sexuálního obtěžování návštěvníků ze strany mladých agresivních migrantů se velký sportovní bazén Schwimmoper ve Wuppertalu musí o víkendech v poledne uzavírat. Situace už byla neúnosná, proto provozovatel přistoupil k tomuto opatření, které ale dopadne i na Němce, kteří si chtějí zaplavat. Píše o tom v sobotu deník Bild. „Plavecká opera“ ve Wuppertalu není klasický krytý bazén, ale především sportovní bazén.
Ministři vnitra Francie a Itálie se v pátek dohodli na vytvoření nového útvaru, v rámci něhož si budou vyměňovat informace o nelegální migraci. Má začít fungovat od příštího roku a jeho hlavním cílem bude odhalovat a rozbíjet sítě pašeráků migrantů přes Itálii dále do Evropské unie, píše agentura AFP. Dohodu v pátek podepsali francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau a jeho italský protějšek Matteo Piantedosi na setkání ministrů vnitra skupiny zemí G7 v Toskánsku
Na čtyři roky poslal dnes německý soud do vězení Afghánce, který loni v létě znásilnil v mnichovském metru mladého Poláka. Informovala o tom agentura DPA. Případ sehrál roli v loňské kampani před parlamentními volbami v Polsku. Tehdejší vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) si kvůli němu předvolala zástupce německého velvyslance. Afghánec, který udal jako datum svého narození rok 2005, loni v srpnu podle soudu zhruba půl hodiny znásilňoval tehdy 18letého polského turistu, který ležel opilý bezvládně v metru.
Stovky lidí oslavovaly v úterý na několika místech v Berlíně íránský raketový útok na Izrael. S odvoláním na místní policii o tom ve středu informoval web listu Berliner Morgenpost. Na sedm lidí policie podala trestní oznámení, mimo jiné kvůli štvaní lidu či neuposlechnutí výzvy policie. Čtyři lidi zadržela. Protiizraelské demonstrace se uskutečnily v berlínských čtvrtích Wedding a Kreuzberg. Zúčastnily se jich podle Berliner Morgenpost stovky lidí, kteří mimo jiné mávali palestinskými a libanonskými vlajkami.
Velká Británie čelí narůstajícímu problému s nedostatkem kapacit pro ubytování žadatelů o azyl, kteří prý mohou být nuceni zůstat v hotelech po celé zemi až tři roky. Důvodem je výrazné zpoždění v azylovém procesu, který nedokáže zvládnout prudce narůstající počet žadatelů. Na konci června 2024 bylo v Británii evidováno téměř 119 tisíc čekatelů na rozhodnutí o azylu, což podle labouristů dokládá naprostou nefunkčnost systému, který zdědili po předešlé konzervativní vládě, píše The Independent.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes po telefonu hovořil s českým premiérem Petrem Fialou a vysvětloval mu mimo jiné opatření, která Německo v poslední době přijalo v boji proti nelegální migraci. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Scholz podle něj také nabídl Česku pomoc s odstraňováním následků zářijových povodní. Fiala na síti X uvedl, že chtějí se Scholzem urychlit zavedení už přijatých unijních opatření proti nelegální migraci.
Americký exprezident Donald Trump vystupňoval svou protiimigrační rétoriku v předvolebním projevu ve státě Wisconsin, kde také označil svou soupeřku a viceprezidentku Kamalu Harrisovou za "mentálně postiženou". Uvedla to agentura Reuters. Imigranty přicházející do Spojených států Trump popisoval jako "invazi" násilných zločinců.
„Nesměji se, protože v mém životě není nic k smíchu,“ odpovídá se značnou ironií v hlase hudebník a spisovatel Lias Saoudi fotografce na prosbu, jestli by se nemohl tvářit trochu veseleji. Saoudi není, jak ostatně naznačuje příjmení, původem z Británie. Narodil se alžírskému otci a matce z Yorkshiru, nějakou dobu žil ve Skotsku a v Severním Irsku, nakonec zakotvil v Londýně.
Syřan (41) ozbrojený mačetou šířil v sobotu večer strach a hrůzu v Porúří. V Essenu zapálil dva domy, útočil a lidi a poté vjel se svou dodávkou do několika obchodů. Zraněno bylo 31 lidí, v ohrožení života jsou dvě děti, informoval deník Bild. Podle hasičů začala hrůza kolem 19:05 v Essenu v části Altenessen. Syřan zapálil obytnou budovu na Altenessener Strasse, poté odjel a zapálil dům na ulici Zollvereinstrasse.
Po měsících vyjednávání s tureckou vládou spolková vláda odsouhlasila deportace tureckých občanů do jejich domovské země ve „velkém měřítku“. Deník Handelsblatt se to dozvěděl z vládních kruhů. Každý týden by mělo odletět několik stovek Turků. Nicméně podle informací deníku Die Welt turecké ministerstvo zahraničí takovou dohodu popírá.
V dopise zaslaném Evropské komisi Německo a Francie vyzvaly k uzavření celoevropské dohody o migraci s Británií, aby využily podle nich konstruktivnějšího přístupu vládních labouristů ke vztahům mezi EU a Spojeným královstvím. Informuje o tom dnes britský deník The Guardian.
V německém městě Pirna, nedaleko českých hranic, měla být zpřístupněna výstava fotografií a textů uprchlíků žijících v Krušných horách. V den vernisáže však úřad plánovanou výstavu musel zrušit. Údajně byla výstava předčasně ukončena kvůli vyhrocené atmosféře a nespočtu stížností, které otevření předcházely.
