Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Ve čtvrtek to sdělil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.
Koncem roku 2017 byl hollywoodský herec a scenárista Kevin Spacey vymazán z již dotočeného filmu Všechny prachy světa (All the Money in the World). Veškeré scény, ve kterých hrál, byly vystříhány a sehrány znovu s jiným hercem. Důvod? Spacey byl obviněn několika mladými muži ze sexuálního obtěžování.
Strana dlouholetého kambodžského premiéra Hun Sena se prohlásila za vítěze nedělních parlamentních voleb. Podle předběžného odhadu získala Strana kambodžského lidu (CPP) kolem stovky z celkem 125 mandátů v zákonodárném sboru, řekl mluvčí strany agentuře Reuters. Volby v Kambodži předem kritizovala řada organizací na ochranu lidských práv jako nespravedlivé, protože hlavní opoziční síla se jich nesměla zúčastnit.
Sovětská společnost si sice ještě na desítky let udržela totalitní charakter, smrtí sovětského diktátora Josifa Stalina ale před 65 lety, 5. března 1953, skončila jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva. Vlastním jménem Josif Vissarionoviče Džugašvili vládl neomezenou mocí od roku 1927 a podle mnohých odhadů se stal jedním z největších zločinců 20. století. Podle odhadů byly popraveny v stalinských čistkách, zahynuly v obávaných pracovních táborech (gulazích) nebo v občanské válce a podlehly hladomoru v 30. letech desítky milionů lidí.
Před plíživým návratem totality a umělým rozdělováním společnosti varovali v sobotu řečníci při vzpomínkové akci na oběti komunismu. Konala se na pražském Újezdě v předvečer 70. výročí převzetí moci komunisty v někdejším Československu. Desítky příchozích u pomníku obětem komunismu uctily položením kytice a zapálením svíčky památku tisíců lidí, kteří za komunistické diktatury přišli o život nebo byli jinak postiženi.
V uplynulých dnech se připomínalo deset let od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), v rámci toho připomínání vystoupil v České televizi náměstek ředitele Ondřej Matějka.
V tomto diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli staří zbrojnoši. Na začátku září všichni obdrželi ocenění ministerstva národní obrany za účast ve III. odboji. Ten lze co do dramatičnosti těžko srovnat s odbojem I. a II., ovšem svou tíhu měl také. Odehrával se v časech pozdního komunismu, o jehož podstatě se vede polemika.
České centrum Mezinárodního PEN klubu kritizuje vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který přirovnal policejní žádost o své vydání k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo k situaci v Československu v 50. letech minulého století. Podle českého PEN klubu to je urážka obětí komunistické totality.
V úterý uplynulo 67 let od popravy Milady Horákové, političky, která byla odsouzena komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu. Lidé si však v tento den připomněli i méně známé oběti komunismu. Projekt Poslední adresa, který v úterý odstartoval, připomíná malými tabulkami na různých českých domech osudy jednotlivých lidí, kterým tehdejší režim vzal život. Jedním z nich byl mladý student a vášnivý ornitolog Veleslav Wahl.
Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že nahlížením do nich není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského.
Ústavní soud ve středu vyhlásí přelomové rozhodnutí, na které se čeká téměř tři roky. Oznámí, jestli badatelé budou mít dál neomezený přístup k archivům z dob nacismu a komunismu, včetně svazků státní bezpečnosti. Nejvyššímu soudu se totiž nelíbilo, že badatelé k těmto dokumentům nepotřebují souhlas žijících lidí, že proto není zajištěna ochrana jejich citlivých osobních údajů. Historici však varují, že by zákaz přístupu v konečném důsledku mohl znamenat faktické uzavření archivů. A proti omezování bádání v archivech StB se postavila i vláda.
Jak vysvětlit hrůzy 20. století a nové pojetí politiky, které stvořilo gulag a Osvětim? Tato otázka stála za pokusy vytvořit koncepty „totalitarismu“ a „politického náboženství“, které měly vysvětlit, jak je možné, že to, co se tvářilo jako vědecké a pokrokové, se později ukázalo jako zrůdné.
