Ústavní soud ve středu vyhlásí přelomové rozhodnutí, na které se čeká téměř tři roky. Oznámí, jestli badatelé budou mít dál neomezený přístup k archivům z dob nacismu a komunismu, včetně svazků státní bezpečnosti. Nejvyššímu soudu se totiž nelíbilo, že badatelé k těmto dokumentům nepotřebují souhlas žijících lidí, že proto není zajištěna ochrana jejich citlivých osobních údajů. Historici však varují, že by zákaz přístupu v konečném důsledku mohl znamenat faktické uzavření archivů. A proti omezování bádání v archivech StB se postavila i vláda.

Na jaře 2014 Nejvyšší soud navrhl zrušení části zákona, která historikům umožňuje neomezeně bádat v archiváliích vzniklých mezi lety 1938 až 1989. Právě na tyto roky platí v archivním zákoně výjimka z ochrany osobních a citlivých údajů. Soud proto požadoval, aby se kvůli ochraně osobních údajů mohly staré materiály vydávat jen se souhlasem lidí, o nichž pojednávají. Návrh se ale setkal s kritikou, proto se Nejvyšší soud obrátil o posouzení na Ústavní soud.

Kritika se ozývala hlavně z řad historiků, kteří vyjádřili obavu, že případný zásah soudců značně zkomplikuje jejich práci. Dokumenty by nově dostávali se začerněnými osobními údaji, některé by pro ně zůstaly dokonce nepřístupné. „V podstatě by to znamenalo uzavření archivu pro běžné, nevědecké badatele. Třeba pro novináře, kteří bádají například ve spisech souvisejících s politikou,“ řekl k tomu historik Peter Rendek.

Proti zásahu do zákona o archivnictví se postavila také vláda, o jejíž stanovisko požádal Ústavní soud. Kabinet zdůraznil potřebu poznávat historické prameny bez omezení a přinášet svědectví o obou totalitách. „Neomezené, resp. ‚necenzurované‘ zpřístupnění historických pramenů a dalších svědectví o činnosti uvedených zločinných organizací vláda považuje za nezbytné nejen k objektivnímu popsání jejich zločinů, pojmenování organizátorů a vykonavatelů, ale i k následnému vzdělání občanů o těchto tématech,“ píše se v dokumentu ze srpna 2015.

Členové vlády nicméně neměli na tuto problematiku jednotný názor a stanovisko prošlo přesně na hlas. Stejně tak se v posledních měsících objevily informace, že se liší i názory ústavních soudců. I proto plénum o nálezu diskutovalo opakovaně.

Nejvyšší soud se k otázce uzavření některých svazků dostal skrze případ muže, který žádal od státu odškodnění 300 tisíc za to, že archiv zpřístupnil České televizi citlivé osobní údaje ze svazku na něj vedeného komunistickou Státní bezpečností. Soud řízení o mužově dovolání přerušil a obrátil se kvůli tomu na ústavní soudce.