Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Čtyři středoevropské země chtějí, aby o budoucnosti Evropské unie jednaly společně všechny státy EU kromě Británie, která se rozhodla z evropského bloku vystoupit. Česko, Maďarsko, Polsko i Slovensko také podporují zachování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.
Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
Opakovaná kritika francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na adresu polské vlády se přímo netýká Polska, ale jde o poselství přímo určené domácí politice a veřejnému mínění ve Francii, kde se Macron ocitl v obtížné situaci kvůli očekávání okamžitých výsledků. Po setkání s kolegy z visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska a Slovenska, to ve čtvrtek v Budapešti řekl šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski.
Uchazeč o prezidentský úřad Michal Horáček má podle průzkumů zatím menší šance porazit prezidenta Zemana než Jiří Drahoš, ale vystupuje značně suverénně.
Už v kampani Emmanuel Macron slíbil, jak zatočí s ‚dumpingovými zeměmi střední Evropy‘. Proto se rozhodl je jako blok rozdělit a rozkastovat. Čechy a Slováky zjevně považuje za zlomitelné.
Evropská komise považuje problém dvojí kvality potravin za významný, řekl dnes její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem v Bruselu dodal, že komise bude této otázce „věnovat plnou pozornost“.
Italský premiér Paolo Gentiloni vzkázal zemím visegrádské skupiny (V4), že jeho země se nenechá poučovat a vyzval všechny země Evropské unie k plnění svých povinností. Reagoval tak podle agentur ANSA a APA na dopis šéfů vlád V4 s výzvou uzavřít italské přístavy žadatelům o azyl a budovat přijímací centra a záchytné tábory pro uprchlíky mimo Evropskou unii.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na jednání s premiéry zemí visegrádské čtyřky v Budapešti označil chování Evropské unie vůči své zemi za šílené. Jeho slova podle serveru Haarec unikla do sluchátek čekajícím novinářům. Visegrádská čtyřka se shodla na tom, že Izrael a Evropa by měly spolupracovat v boji proti terorismu a také v prosazování technologických inovací. Pětice předsedů vlád se dohodla, že založí společnou pracovní skupinu pro boj proti terorismu.
Podporu Egyptu v boji proti terorismu vyjádřil v úterý český premiér Bohuslav Sobotka při dvoustranné schůzce s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Schůzka, při které se mluvilo také o obchodu, investicích a turistice, se konala ještě před vlastním jednáním šéfů vlád takzvané visegrádské čtyřky (V4; ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se severoafrickým hostem v maďarské metropoli.
Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice.
Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.
Evropská komise v úterý kvůli porušení unijní legislativy zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem za nedodržování migračních kvót. Uvedla to v pondělí agentura Reuters i dva velmi dobře informované zdroje ČTK. Podle ministra vnitra ČR, Milana Chovance (ČSSD), by šlo o katastrofální krok, který by podkopal důvěru Čechů v EU.
Evropská unie oslaví šedesát let od podpisu zakládajících Římských smluv. Při té příležitosti musí řešit, kam dál poté, co se z klubu rozhodla odejít Velká Británie. Podle všech civilizačních i mocenských měřítek jeden z nejúspěšnějších členů klubu. Odchod úspěšných je vždycky nejlepším důkazem toho, že ten klub má problém. Lidé ve většině členských zemí jsou s jeho směřováním čím dál více nespokojeni.
Země Beneluxu – tedy Nizozemsko, Belgie a Lucembursko – zvou členy středoevropské visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) do Nizozemska k jednání o budoucnosti Evropské unie. Před začátkem páteční neformální schůzky 27 členských států bloku to novinářům bez podrobností řekl nizozemský premiér Mark Rutte. Setkání by se mělo uskutečnit do léta.
Premiéři čtyř zemí visegrádské skupiny, Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, ve čtvrtek ve Varšavě schválili společné stanovisko k budoucnosti Evropské unie – přejí si reformu společenství při rovnosti všech členů. Kromě toho vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost problému rozdílné kvality potravin v různých unijních zemích.
Letos v září se Viktor Orbán na konferenci v polské Krynici zmínil o tom, že z Visegrádské skupiny by měla vzejít jakási kulturní kontrarevoluce proti osmašedesátníkům, kteří dnes ovládají evropské instituce. Je to možný vývoj?
Maďarsko, Polsko, ČR a Slovensko jsou připraveny odmítnout dohodu o odchodu Británie z Evropské unie, pokud omezí právo občanů z EU pracovat v Británii. Řekl to slovenský premiér Fico. Zesílil také své výzvy, aby EU ukončila sankce proti Moskvě, protože Ukrajina toho dle něj dělá méně než Rusko při plnění svých povinností stanovených mírovými dohodami z Minsku.
Premiéři zemí visegrádské skupiny (V4; Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko) dnes vyjádřili podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Dokument se společným prohlášením zveřejnili po jednání s ukrajinským premiérem Volodymyrem Hrojsmanem v polské Krynici.
Za trapné britský list Financial Times (FT) ve svém článku o rozporech uvnitř Evropské unie před zářijovým summitem v Bratislavě označil země visegrádské čtyřky Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, které podle něho těží z členství v organizaci, ale usilují o ochromení jejích institucí. Středoevropské státy si stěžují, že západoevropské země s nimi zacházejí jako se členy druhé kategorie. Netvrdí, že by jim bylo lépe mimo unii, tak jako zastánci brexitu v Británii.
Letošní podzim se bude bilancovat a srovnávat. Pětadvacáté výročí pádu totality ve střední Evropě vyšlo do doby, kdy zažíváme zlom. Andrej Babiš v Praze ohlašuje, že se tady všechno dvacet pět let dělalo špatně a jsme v bodě nula. S ním přichází nová éra, v níž je to potřeba opravit.
