Na noční útoky na izraelské fanoušky v Amsterodamu po zápase Evropské ligy mezi místním Ajaxem a Maccabi Tel Aviv zareagovali již i někteří politici, mezi nimi například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron či starostka Amsterdamu Femke Halsemaová. Zazněla od nich slova o „nejtemnějších hodinách dějin“ či „explozi antisemitismu“.
„Neexistuje shoda na oficiálním vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, ale nic by nemělo být vyloučeno.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron překvapil v únoru ostrým výrokem ohledně možného vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. V reakci na přítomnost severokorejské armády na frontě teď zaznívají výzvy k přehodnocení Macronova plánu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že nesmí zapomínat, že stát Izrael vznikl na základě rezoluce OSN. Reagoval tak na pokračující operace izraelské armády v Libanonu, kde izraelská armáda ostřelovala i pozice sil OSN. Netanjahuova kancelář reagovala upozorněním, že Izrael si svou nezávislost vybojoval krví ve válce o nezávislost, která následovala. Není to poprvé, co se Macron s Netanjahuem dostali do sporu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že dodávky zbraní používaných v konfliktu v Pásmu Gazy by měly být zastaveny v rámci širšího úsilí o nalezení politického řešení tamního konfliktu. Ve vysílání stanice France Inter také řekl, že Francie žádné zbraně do Izraele v tuto chvíli nedodává, píše v sobotu agentura AFP. "Prioritou je dnes návrat k politickému řešení, zastavení dodávek zbraní pro vedení konfliktu v Pásmu Gazy. Francie žádné nedodává," řekl Macron.
Evropská unie může být do dvou tří let mrtvá, pokud nezmění své směřování, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil především množství regulací a nedostatek investic. Podle Macrona, jak Washington, tak Peking, tedy potenciální globální soupeři EU, mají lepší hospodářské výsledky a více investují než přeregulovaná Evropa. Macron už v minulosti o ekonomickém zaostávání Evropy mluvil, tentokrát poprvé zmínil i časový horizont možného zlomu. Uvedl to na konferenci Berlin Global Dialogue
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, uvedla stanice BFM TV. Francie čekala na novou vládu dva měsíce od předčasných parlamentních voleb. O třiasedmdesátiletém Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Projev Macrona ani Barniera se podle médií zatím neočekává.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe oznámil překvapivě už nyní svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Ty by se řádně měly konat až v roce 2027, Philippe nicméně poměrně jasně naznačil, že počítá s předčasnými volbami již příští rok, jelikož sází na to, že Macron neustojí svou pozici a bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027 kvůli současné napjaté politické situaci. Sám Macron se k tomu zatím nevyjádřil.
Zatčení zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova nebylo podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona motivováno politicky, je to rozhodnutí justice, uvedl Macron na sociální síti X. Durova francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže a nyní je ve vazbě. Někteří ruští představitelé kvůli tomu Francii kritizovali, že se chová jako diktatura.
Olympiáda skončila a povolební politické boje vypukly ve Francii s ještě větší intenzitou. V článku publikovaném exkluzivně v ekonomickém listu La Tribune Dimanche lídři vítězného levicového hnutí Nepoddaná Francie oznamují, že předloží Národnímu shromáždění požadavek odvolat prezidenta republiky, pokud ten nejmenuje jejich kandidátku, socialistku Lucii Castetsovou premiérkou. Prezident ale podle francouzské ústavy nemusí jmenovat premiérem nikoho ve spojení s vítězem voleb
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil online útoky a šikanu uměleckého šéfa slavnostního zahájení olympijských her v Paříži Thomase Jollyho. Jeho velmi netradiční pojetí zahájení dalo prostor mnoha různým menšinám, sklidilo však kritiku od konzervativních kruhů i náboženských představitelů. Agentura AFP v pátek informovala, že se Jollyho obtěžováním začala ve středu zabývat policie.
Twitterový účet Petra Fialy je plný sebechvály, ale tuto středu byla namístě.
Předsedkyní Národního shromáždění dnes francouzští poslanci znovu zvolili Yaël Braunovou-Pivetovou, která je spojenkyní prezidenta Emmanuela Macrona. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Třiapadesátiletá centristická politička v rozhodujícím třetím kole hlasování dostala 220 hlasů, zatímco její soupeř, čtyřiasedmdesátiletý komunistický zákonodárce Andre Chassaigne, jich obdržel 207.
Francie má za sebou parlamentní volby. Očekávané vítězství Národního sdružení Marine Le Penové se tak úplně nedostavilo. Díky dohodě centristických macronovců, kandidujících v koalici Ensemble (Spolu), a levicové Nové lidové fronty o odstoupení kandidátů v 2. kole první na pásce skončila Nová lidová fronta s 180 poslanci z 577. Druzí macronovci mají 159 a Národní sdružení 142. Tradiční pravici, Republikánům, voliči přisoudili 39 mandátů. Nicméně na procenta skončilo první Národní sdružení s 37 %, Nová lidová fronta dostala 25,8 % a macronovci 24,5 %. O tom, co to pro zemi galského kohouta znamená a jakým problémům Francie čelí, debatují Michel Perottino a Andrea Sedláčková.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijal demisi vlády premiéra Gabriela Attala. Zároveň ale ministry požádal, aby své úřady vykonávali dál, dokud nevznikne nový kabinet. Očekává se, že to nebude dříve než po skončení letních olympijských her 11. srpna, uvedly agentury Reuters a DPA. Pětatřicetiletý Attal přijel demisi podat už 8. července po prohraných předčasných volbách, Macron ji ale tehdy odmítl přijmout.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vytáhl současného premiéra Gabriela Attala do nejvyšších pater politiky, v posledních dnech ale jejich vztahy výrazně ochladly, píší francouzská média. Pětatřicetiletý Attal začínal jako mluvčí vlády, mluvilo se o něm i jako o Macronově chráněnci nebo možném nástupci. To se ale podle médií od červnového vyhlášení předčasných voleb mění. „Už se nesnesou,“ řekl o prezidentovi a premiérovi podle AFP jeden z poradců vlády.
Británie a Francie, dva státy spojené společnou historií, táhnoucí se celá staletí. Věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Nejdřív se podívejme do Spojeného království. Z 650 křesel v Dolní sněmovně získala Labouristická strana 411, jde o její druhé největší vítězství v dějinách.
Na počet hlasů pravicové Národní sdružení (RN) v právě proběhlých francouzských parlamentních volbách drtivě zvítězilo. Hnutí Marine Le Penové jich od občanů ve druhém kole voleb obdrželo přes 10 milionů, tedy o tři miliony více, než byl zisk v tomto ohledu druhé levicové koalice Nová lidová fronta (NFP). Přesto na počet křesel skončila před volbami favorizovaná RN až třetí. Může za to většinový volební systém i strategie jejích oponentů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svým zbrklým rozhodnutím vyhlásit předčasné volby a zbytečnou ostrakizací pravice umetl ve Francii cestu k moci komunistům a antisemitům. Na síti X to dnes napsal europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Europoslankyně a šéfka KSČM Kateřina Konečná výsledky na síti X interpretuje tak, že levice může uspět, pokud se spojí a bude klást důraz na témata, která občany trápí.
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.
Ve Francii v neděli začalo hlasování ve druhém kole předčasných parlamentních voleb. Favoritem je opoziční Národní sdružení (RN), které zvítězilo v prvním kole. Poslední průzkumy nicméně naznačují, že se mu nepodaří získat většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu. Volební místnosti se otevřely v 8:00. Ještě v průběhu večera by měly být známy výsledky hlasování.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se naposledy ukázal na veřejnosti v neděli, když s vzezřením rockové hvězdy odevzdal svůj hlas v prvním kole parlamentních voleb. Od té doby po něm není v době vrcholící předvolební krize jeho strany vidu ani slechu. Čelí skutečnosti, že jej jeho spolustraníci v kampani nechtějí kvůli prezidentově nepopularitě, píše dnes web Politico.
Nejméně 165 kandidátů převážně z řad levice či z bloku prezidenta Emmanuela Macrona se v pondělí již předběžně vzdalo účasti ve druhém kole francouzských parlamentních voleb, do nějž po prvním kole postoupili většinou až ze třetího místa. Učinili tak ve snaze spojit síly a netříštit hlasy voličů v boji proti pravicovému Národnímu sdružení (RN), které první kolo voleb jasně ovládlo. Ukázal to odhad deníku Le Monde.
Ponížení pro prezidenta Emmanuela Macrona a prolomení dlouholetého tabu spojeného s volbou krajní pravice přineslo podle evropských médií nedělní první kolo parlamentních voleb ve Francii. Macron ve druhém kole voleb sotva odvrátí vítězství pravicového Národního sdružení (RN) a zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.
První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to dnes píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů.
První kolo francouzský parlamentních předčasných voleb podle očekávání vyhrálo opoziční Národní sdružení (RN). Se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností podporu 34 procent voličů. Levicový blok Nouveau front populaire, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení či strana Nepodrobená Francie, může podle exit pollů získat 28 procent hlasů. Vládní centristický blok Emmanuela Macrona dostane přes 20 procent.
Ve Francii se dnes koná první kolo předčasných parlamentních voleb. Možnost rozhodnout o novém složení Národního shromáždění, tedy dolní komory parlamentu, má asi 49 milionů oprávněných voličů. Očekává se vítězství opoziční nacionalistické strany Národní sdružení (RN). Nové složení parlamentu, a tedy i vlády, bude jasné až po kole druhém, naplánovaném na 7. července. Účast voličů byla v poledne vyšší než v minulých volbách, uvedlo ministerstvo vnitra.
Na pondělí, den po prvním kole nedělních parlamentních voleb ve Francii, prezident Emmanuel Macron svolává naléhavě svou vládu v očekávání vítězství opozičního Národního sdružení (RN), uvedla v sobotu agentura AFP. Macron, premiér Gabriel Attal a členové kabinetu se tak sejdou šest dní před druhým kolem, a budou rozhodovat o strategii, jak zvrátit případné uchopení moci stranou Marine Le Penové. Národní sdružení se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle posledního průzkumu před v volbami, který byl zveřejněn v pátek, rekordní podpory voličů, 36,5 procenta.
Programy "dvou extrémů" vedou "k občanské válce," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron před nadcházejícími parlamentními volbami ve snaze zaútočit na své soupeře, tedy na široké levicové uskupení Nová lidová fronta a Národní sdružení (RN) spolu s republikánskými odpadlíky. Obě opoziční uskupení jsou v průzkumech daleko vpředu před Macronisty. Favorit voleb a lídr RN Jordan Bardella řekl, že je připraven převzít ve Francii vládu.
První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii je už za 9 dní. Podle aktuálního pátečního "rolujícího" průzkumu institutu IFOP-Fiducial pro Sud Radio, který je publikován nyní každý den, má Národní sdružení (RN) spolu s částí republikánů podporu 35 procent voličů, což je o jeden procentní bod více než ve čtvrtek. Druhá levicová koalice Nová lidová fronta má 29 procent (0 procentní změna) a tábor prezidenta Emmanuela Macrona se těší podpoře 21,5 procenta voličů (minus 1 procento).
Ihned poté, co před týdnem v eurovolbách ve Francii s výrazným náskokem zvítězilo opoziční Národní sdružení (RN) v čele s Jordanem Bardellou, rozpustil prezident Emmanuel Macron parlament a vypsal nové volby do Národního shromáždění už na konec června. Macronův nečekaný krok vyvolal šok a následně chaos na politické scéně, především v řadách pravé i levé opozice. To bylo zřejmě mimo jiné i Macronovým cílem, nicméně mezi voliči si nepolepšil.
