Tag: Emmanuel Macron

Články k tagu

Společný „mini“ parlament Francie a Německa zasedne příští týden, má upevnit vazby mezi zeměmi

Německý Bundestag po vzoru Francie schválil vznik společného sněmu, který vychází francouzsko-německé smlouvy o kooperaci z Cách podepsané v lednu a jež má prohloubit vazby mezi zeměmi. Zasedání se bude účastnit celkem stovka poslanců, po padesáti z každé země. Na prvním zasedání budou poslanci řešit například myšlenku evropské armády, píše německý server Deutsche Welle.

Kdo zaplatí záchranu Paříže

Po necelých třech měsících se Emmanuel Macron oklepal z šoku, do nějž ho uvrhly tvrdé a často násilné protesty Žlutých vest, které se neobešly bez mrtvých, několika set zraněných, slzného plynu a střelby gumovými projektily. Na přelomu listopadu a prosince roku 2018, kdy zloba Žlutých vest kulminovala, se Macron ukryl v Elysejském paláci. Nedaleko od něho demonstranti křičeli: „Jdeme si pro něj.“

AKK není klonem Merkelové. Německá CDU odmítá evropský superstát, chce reformu Schengenu

Předsedkyně nejsilnější německé strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nesouhlasí s budováním evropského superstátu, naopak vítá snahy reformovat schengenský systém Evropy bez vnitřních hranic či azylovou a imigrační politiku Evropské unie. Krampová-Karrenbauerová, která loni ve vedení CDU nahradila kancléřku Angelu Merkelovou, tak reaguje na vizi Evropy, kterou obyvatelům kontinentu předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Babiš se vysmál Macronovi. Jeho návrh na „obrodu EU“ je podle českého premiéra mimo realitu

Špičky Evropské unie a vlády Belgie či Finska v úterý vyjádřily podporu vizi Evropy, jak ji předestřel francouzský prezident Emmanuel Macron v textu otištěném v denících ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Mluvčí německé vlády zdůraznil, že je důležité, aby proevropské síly představily své myšlenky před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Podle českého premiéra Andreje Babiše je Macronův návrh mimo realitu.

„Za evropskou renesanci.“ Macron pro eurovolby představil svou vizi Evropy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný „Za evropskou renesanci“ obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.

Macronovi se nelíbí, že Holanďané skupují akcie Air France-KLM. Ve skupině chtějí posílit svůj vliv

Nizozemská vláda musí vysvětlit, jaké má záměry s leteckou skupinou Air France-KLM, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na zprávu, že Nizozemsko ve firmě koupilo významný akciový podíl a k nákupu dalších akcií se chystá. Záměrem je mít alespoň takový vliv, jaký má francouzská vláda, aby se Nizozemci mohli podílet na důležitých rozhodnutích. Haag není s fungováním Air France-KLM spokojen a o koupi akcií vládu v Paříži předem neinformoval.

Kolem Madurova krku se utahuje smyčka. Podle evropských lídrů má osm dní na vyhlášení nových voleb

Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. Oznámili to v sobotu španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron a mluvčí německé vlády. Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé americké země, včetně USA.

Francie a Německo podepsaly průlomový pakt o hlubší spolupráci

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová tento den označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.

„Mocní“ se sjedou do Davosu. Chybí však Trump, Macron, Mayová i Ťin-pching

Ve švýcarském horském středisku Davos v úterý začíná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kterého se od 70. let minulého století každý rok účastní špičky světové politiky, vrcholní manažeři, bankéři, podnikatelé, ekonomové a další elity. Letos mezi hosty nebude chybět ani český premiér Andrej Babiš. Letos ovšem chybí řada státníků, jako je třeba Donald Trump, Theresa Mayová či Emmanuel Macron. Diskuse a proslovy mocných tohoto světa se letos mají točit kolem témat jako globalizace a budoucnost planety Země.

Ve Francii pokračují protesty žlutých vest, do ulic vyšly desítky tisíc lidí

Kolem 27 000 lidí se podle odhadu policie v sobotu odpoledne zapojilo ve francouzských městech do protestu žlutých vest. Francouzskou metropolí prošlo podle odhadu pařížské policie asi 7000 demonstrantů. „Macrone odstup!“ volali na adresu prezidenta Emmanuela Macrona, pokoušejícího se uklidnit vztek protestujících spuštěním celonárodní debaty o problémech země. V Paříži má na pořádek dohlížet na 5000 policistů, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní prefekturu. K zajištění pořádku v celé zemi bylo nasazeno okolo 80 000 policistů, tedy přibližně stejně, jako bylo minulý víkend demonstrantů.

Macron: Francie letos zůstane zapojená do bojů v Sýrii, na Blízkém východě i v Africe

Francouzská armáda se letos bude dál účastnit bojů v Sýrii a v dalších zemích Blízkého východu i severní Afriky. V projevu na vojenské základně v Toulouse to avizoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámené stažení amerických jednotek ze Sýrie podle něj není důvodem k odklonu od strategického cíle, kterým je „vymýcení“ tzv. Islámského státu (IS).

Další násilné demonstrace žlutých vest ve Francii. Macron mluví o „útoku na republiku“

Stoupenci protestního hnutí takzvaných žlutých vest v sobotu  opět vyrazili do ulic a na silnice francouzských měst, aby demonstrovali proti vládě a politice prezidenta Emmanuela Macrona. Ten jejich počínaní večer označil za útok na republiku. Poklidné demonstrace se v průběhu dne vystupňovaly a odpoledne nespokojenci zapalovali skútry a barikády na pařížském bulváru Saint-Germain a házeli zápalné láhve na policisty na mostech vedoucích přes Seinu. Policie mosty zatarasila a použila slzný plyn, aby demonstrantům zabránila dostat se k budově Národního shromáždění.

Nepoučujte nás, ohradila se Moskva vůči Merkelové a Macronovi

Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu dotčeně reagovalo na páteční výroky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu a Ruskem okupovaného Krymu. Ministerstvo podle agentury TASS mimo jiné prohlásilo, že Německo a Francie by se místo „poučování“ Ruska o lidských právech měly podívat na to, jak tato práva porušuje Kyjev.

„Žluté vesty“ se pokusily proniknout do Macronova letního sídla. „Vrátíme se,“ slibují

Do letního sídla francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží se ve čtvrtek večer pokusili vniknout členové takzvaného hnutí žlutých vest. S odvoláním na starostu nedalekého městečka Borme-les-Mimosas François Arizziho o tom informovala agentura AFP. „Žlutým vestám“ se do pevnosti Brégançon dostat nepodařilo, v pátek by se o to ale mohly pokusit znovu.

Ústupky žlutým vestám: Francie příští rok poruší rozpočtové pravidlo EU

Rozpočtový schodek Francie se bude příští rok pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru, který zveřejnil list Les Echos. Země by tak opět překročila požadovanou tříprocentní hranici stanovenou pravidly Evropské unie, která má zajistit, aby se členské státy přehnaně nezadlužovaly.

„Mlčící většina“ promluvila. Zmateně

Protestní hnutí francouzských žlutých vest získalo v Česku i jinde v Evropě nemálo sympatizantů, vidí v něm „autentický“ protest proti odcizeným evropským elitám a vůbec krizi evropské politiky. Hlas lidu, který si uchoval zdravý rozum a bouří se proti shora naordinovanému šílenství. Někteří z těch fanoušků jsou u nových oblíbenců ochotni přehlížet pouliční excesy, které by u politických protivníků považovali za důvod reakce ve stylu generála Pinocheta. Může za tím být uvažování ve stylu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, přičemž tím nepřítelem je v dané situaci vágně definovaný evropský politický establishment. Může za tím taky být zaměňování symptomu choroby za její léčbu.

„Žluté vesty“ pokračují v protestech, Macronův proslov nezabral

Na mnoha místech Francie v úterý pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných „žlutých vest“.

V Paříži skončila evropská zelená revoluce

Stávkami, demonstracemi, pouličním násilím s rozbíjením výloh a zapalováním aut proslulá Francie zažila v posledních týdnech nejsilnější vlnu protestů od roku 1968. Tři mrtví. Devět set zraněných. Z toho sto padesát policistů. Poškozená ekonomika v jedné z hlavních turistických sezon, kdy do Paříže, jež je nejatraktivnější turistickou destinací na světě, přijíždí značná část z téměř 89 milionů lidí, kteří zemi každoročně navštíví. Zničená Paříž včetně Vítězného oblouku.

Váš hněv byl oprávněný, řekl Macron. Vychází vstříc požadavkům „žlutých vest“

Po týdnech bouřlivých protestů po celé Francii se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl ustoupit demonstrantům. V pondělí večer v televizním projevu k národu slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Od nového roku zvýší minimální mzdu a daňové úlevy. Jeho vystoupení následovalo po několikahodinovém jednání s politickými a sociálními partnery.

Paříž se bojí nových drsných protestů. Zavírají se památky i obchody

Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to ve čtvrtek uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Policie ve čtvrtek také zadržela několik stovek studentů, kteří se podíleli na mnohdy násilných blokádách škol. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.

Francie bude upouštět od jaderné energie pomaleji, oznámil Macron

Francie sníží podíl energie, kterou získává z jádra, pomaleji, než bylo v plánu. Na 50 procent klesne do roku 2035, původně se tak mělo stát do roku 2025. Oznámil to v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron, a prodloužil tak uprostřed pouličních nepokojů vyvolaných mimo jiné chystanými vysokými cenami energie lhůtu stanovenou svým předchůdcem Françoisem Hollandem. V současnosti Francie získává z atomu 75 procent své spotřeby elektrické energie.

Francouzi stavěli barikády. Policie použila plyn a děla, protestujících bylo přes 100 tisíc

Přes 106 000 účastníků registrovalo francouzské ministerstvo vnitra v sobotu v 17.00 SEČ na demonstracích „žlutých vest“, jejichž protestní hnutí je namířeno zejména proti plánu vlády zvýšit od ledna ceny pohonných hmot. Policisté po celé Francii vzali do vazby 130 lidí a v Paříži, kde byly události nejbouřlivější, utrpělo zranění 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil. Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru odsoudil násilí ze strany demonstrantů.

Babiš věnoval Macronovi obraz s motivem babylónské věže, je plný symbolů

Obraz českého malíře Zdenka Jandy s názvem Vizionáři a žháři předal v sobotu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi český premiér Andrej Babiš. V Paříži se ode dneška účastní stého výročí oslav konce první světové války. Obraz s námětem hořící babylónské věže je osobním Babišovým darem Macronovi; Janda je premiérovým přítelem. Babiš s Macronem při jeho návštěvě Prahy v předvečer stého výročí založení Československa navštívil Národní galerii.

Ohledně evropské armády jen „nedorozumění“. Trump a Macron si po schůzce poplácávali po zádech

Americký prezident Donald Trump se v Paříži setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Prezidenti spolu hovořili den po Trumpově kritice na adresu Macrona ve věci alianční obrany a nákladů na ni. Při „velmi kontruktivním“ rozhovoru se ale toto „nedorozumění“ urovnalo, sdělil podle agentury Reuters nejmenovaný činitel z prezidentského úřadu. „Myslím, že jsme si mnohem blíže, než se zdá,“ řekl podle něj z Trump Macronovi při jejich rozhovoru.

Trump kritizoval Macrona kvůli návrhu na evropskou armádu, jež by připadně bojovala i proti USA

Za velmi urážlivou označil v pátek americký prezident Donald Trump nedávnou výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby vznikla společná evropská armáda, která by dokázala Evropu ubránit před Čínou, Ruskem i USA. Kritiku Trump zveřejnil na twitteru v okamžiku, kdy přiletěl do Francie na návštěvu u příležitosti nadcházejícího výročí konce první světové války. Evropa by podle amerického prezidenta měla spíše než budovat vlastní armádu přispívat svým dílem do rozpočtu Severoatlantické aliance.