Rusko má přístup k dostatečnému množství tankerů, aby přepravilo většinu své ropy mimo dosah cenového stropu G7, uvedla agentura Reuters s odkazem na zdroj z amerického ministerstva financí. Skupina sedmi zemí minulý měsíc souhlasila s omezením prodeje ruské ropy za vynucenou nízkou cenu od 5. prosince. Globální hráči v ropném průmyslu se ale obávají, že tento krok paralyzuje obchod na celém světě.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily, tempo růstu cen zpomalilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 42,85 koruny, před týdnem byl o 93 haléřů levnější. O 1,56 koruny na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 46,85 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Ministři členských zemí skupiny označované OPEC+ se na tom ve středu dohodli na své pravidelné měsíční schůzce. Je to mnohem výraznější snížení, než se čekalo, analytici nejčastěji hovořili zhruba o jednom milionu barelů. Ceny ropy na světových trzích na zprávu zareagovaly zrychlením růstu. Severomořský Brent přidával krátce před 17:30 SELČ 1,8 procenta a obchodoval se za více než 93 dolarů za barel.
Cenový strop na ruskou ropu navrhovaný v rámci osmého balíku protiruských sankcí Evropské unie se nebude vztahovat na dodávky prostřednictvím ropovodů. Uvedl to podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že ze sankcí byla vyňata jaderná energetika, takže nebudou mít vliv na výstavbu nových bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. EU uvaluje sankce na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu.
Země EU plánují odložit jednání o zastropování cen ruské ropy kvůli vnitřním rozporům. Na sankcích se musí shodnout jednomyslně všech 27 členských států Evropské unie, to se ale nedaří. Země také diskutují o omezení vývozu elektroniky do Ruské federace, informuje agentura Bloomberg. EU se snaží dosáhnout jednomyslné dohody o zavedení cenového stropu pro ruskou ropu. Podle agentury ale rozhodnutí o této dohodě bude pravděpodobně odsunuto do doby, kdy EU představí širší balíček protiruských sankcí.
Nahradit dodávky ruské ropy bude pro západní země pravděpodobně velmi obtížný úkol. Omezení vývozu ruské ropy může vést k velkému a dlouhodobému růstu cen produktů souvisejících s ropou a může mít negativní dopad i na další oblasti, jako zemědělství a průmysl, protože zvýší ceny potravin a elektřiny. Uvedla to v pondělí ve své prognóze Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu se chce v budoucnu řada západních zemí vyhnout ruské ropě
V sobotu 6. října 1973 se početná egyptská a syrská vojska převalila přes izraelské hranice na Sinaji a v Golanech, čímž začala válka. Byl právě velký židovský svátek Jom kipur, Den smíření, podle kterého se tento konflikt dodnes jmenuje. Ačkoli útočníci neměli na své straně totální moment překvapení – posledních několik hodin před vypuknutím bojů už v generálním štábu izraelských ozbrojených sil probíhala intenzivní příprava na obranu –, bezpečnostní služby židovského státu stejně zaspaly natolik, že Izrael nebyl na válku dostatečně připraven. Což znamenalo vážnou hrozbu porážky.
Americké ministerstvo financí zveřejnilo plán s pokyny na zastropování ceny ropy z Ruska. Washington žádá „naprostou spolupráci se soukromým sektorem“. Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) chce donutit soukromé firmy k tomu, aby požadovaly potvrzení o tom, že je ruská ropa prodávána za cenu stanovenou Spojenými státy a dalšími členy G-7. Plán je zaměřený na pojišťovací a finanční společnosti, které zařizují mezinárodní obchod s ropou a ropnými produkty, informuje Bloomberg.
Ceny ropy výrazně klesají a dostaly se na nejnižší úroveň od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mohou za to obavy o další vývoj poptávky kvůli nepříznivým údajům z čínského obchodu a hrozbě hospodářské recese. Kolem 18:30 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 4,5 procenta na 88,64 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,9 procenta a obchodovala se za 82,61 dolaru za barel.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem v říjnu sníží cíl těžby ropy o 100.000 barelů denně. OPEC o tom dnes informoval v tiskové zprávě, a potvrdil tak informace zdrojů agentury Reuters. Ceny ropy se na trhu výrazně zvyšují, severomořský Brent se odpoledne pohyboval pod 97 dolary za barel a proti pátku byl draží o více než čtyři procenta. Skupina se rozhodla snížit těžbu, aby podpořila ceny ropy, které v poslední době klesly kvůli obavám ze zpomalení růstu ekonomiky.
Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce. K přerušení dodávek ropy a ropných produktů do zahraničí by Rusko mohlo přikročit coby k „odvetnému opatření“, reagoval dnes podle agentury TASS Peskov.
Fialovu vládu čekají v nejbližší době dvě zásadní dilemata. Kde jinde než v energetice. Kabinet se již poměrně záhy totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7 a jež by spočívala v zastropování cen ruské ropy vyvážené po moři.
Svět musí pokračovat v těžbě ropy a zemního plynu, aby udržel civilizaci. Zároveň je ale nutné rozvíjet udržitelné zdroje energie. Řekl to na okraj energetické konference v Norsku ředitel a zakladatel společnosti Tesla Elon Musk. „Realisticky si myslím, že ropu a plyn musíme v krátkodobém horizontu používat, protože jinak se civilizace rozpadne,“ řekl Musk. Dodal, že není někým, kdo by fosilní paliva „démonizoval“, zároveň je však nutné mít jasnou cestu k udržitelné energetické budoucnosti.
Tranzit ropy do České republiky ropovodem Družba byl v pátek ve 20:00 obnoven. ČTK to sdělila společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu, a firma Unipetrol, která ropu v ČR zpracovává. Dodávky strategické suroviny z Rusky do střední Evropy byly přerušeny od 4. srpna kvůli problému s ruskými platbami za přepravu ropy přes Ukrajinu. Ukrajina potvrdila, že peníze za tranzit obdržela. Večer tak do České republiky přes Slovensko mohla po osmi dnech znovu začít téct ropa.
Ropa ropovodem Družba do Česka stále neproudí, vyplývá z informací společnosti Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodů Družba a IKL. Ruská společnost Transněfť přitom dnes dodávky ropy obnovila, dohodnuté řešení úhrad tranzitních poplatků za přepravu ropy přes Ukrajinu se ale týká jen obnovení dovozu na Slovensko a do Maďarska. Český zpracovatel ropy Unipetrol uvedl, že má dostatek zásob na několik dní.
Slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Ukrajiny a Ruska zaplatila tranzitní poplatky za přepravu ropy jižní větví ropovodu Družba. Očekává proto, že v nejbližších dnech budou dodávky ropy obnoveny. Informoval o tom mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Vývoz ropy z Ruska zajišťuje monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Ten v úterý oznámil, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinské firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet.
K obnovení dodávek ropy ropovodem Družba do České republiky by mělo dojít v průběhu několika dní. V tiskové zprávě to sdělila společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Podle ní jsou v současnosti dodávky zastavené. Zásobování ropou rafinerie v Litvínově je však plně zajištěné z operativních zásob umístěných na centrálním tankovišti v Nelahozevsi, jejichž objem je dostatečný do chvíle, než se znovuobnovení provoz ropovodu Družba.
Ropa začátkem týdne zlevňuje. Severomořská ropa Brent klesla pod 100 dolarů za barel. Přispěla k tomu statistika o oslabení aktivity ve zpracovatelském průmyslu v Evropě a Asii, která negativně ovlivnila výhled poptávky. Investoři vyhlížejí zasedání skupiny těžařských zemí OPEC+, jež se bude konat ve středu. Cena severomořské ropy Brent po 17:15 SELČ vykazovala pokles o 3,1 procenta na 100,75 dolaru za barel. Dříve během seance klesla až na 99,16 dolaru za barel.
Studená sprcha. Americký prezident Joe Biden zažil poměrně výživnou návštěvu na summitu zemí Perského zálivu v Rijádu. Snažil se v současné energetické krizi na svou stranu více získat Saúdskou Arábii coby ropnou velmoc, ta mu však ústy "vyvrhele" korunního prince Muhammada bin Salmána sdělila, že už není schopna produkci ropy příliš navýšit. Přitom Biden nepřijel do Rijádu s prázdnou, kromě řady oboustranných dohod slíbil Saúdům na konci roku přenechat strategický ostrov Tiran v Rudém moři, který doposud kontroloval Západ s Izraelem.
Saúdská Arábie, druhý největší producentem ropy po USA a současně její největší světový vývozce, kupuje levnou ruskou ropu, zatím co svou prodává draze za světové ceny. Podle agentury Reuters Rijád za období duben až červen dovoz ruské ropy zdvojnásobil proti loňsku. Saúdská Arábie je sama o sobě druhým největším producentem ropy po USA a největším světovým vývozcem ropy.
Bavorské úřady povolí zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu (TAL), kterým je i do České republiky přiváděna ropa z italského Terstu. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem. Ten oznámil, že zvýšení kapacity o 17 procent začne platit od pátku. Fiala rozhodnutí považuje za mimořádně důležité pro českou energetickou politiku a bezpečnost.
Ruský soud v Krasnodarském kraji v pondělí podle agentury Reuters zrušil zákaz činnosti ropovodu Caspian Pipeline Consorcium (CPC), který přivádí ropu z Kazachstánu na ruské pobřeží Černého moře. Provozovateli místo toho udělil pokutu 200.000 rublů (zhruba 79.000 Kč). Zdroje agentury Reuters ale mluví o tom, že Rusko se bude nadále snažit ropovod zastavit. Západní energetické společnosti by tak mohly přijít o miliardy dolarů.
Globální energetická krize provázená prudkým nárůstem cen elektřiny a paliv se ještě může prohloubit. Na energetickém fóru v Sydney to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Krize by podle něj mohla urychlit přechod k čistší energii, do té doby však bude Evropa i další regiony čelit potížím při zabezpečování dodávek ropy a plynu. „Svět nikdy nezažil tak velkou energetickou krizi z hlediska její hloubky a složitosti,“ řekl Birol podle agentury Bloomberg.
Potíže pokračují v kazašském ropném průmyslu poté, co prezident Kasym-Žomart Tokajev deklaroval svůj závazek k přátelským vztahům s Evropou a navrhl zvýšit dodávky ropy do EU, aby pomohl řešit energetickou krizi. Psali jsme o tom zde. V úterý ruský soud v Novorossijsku na 30 dnů zastavil činnost námořních terminálů, přes které se vyvážela kazašská ropa, a ve středu došlo k explozi na největším ropném poli v Kazachstánu. O výbuchu píše list The Moscow Times.
Analytici největší americké banky JP Morgan Chase & Co vystrašili svět svým černým scénářem, ve kterém předpovídají, že by v důsledku západních sankcí proti Rusku a jeho následné odvetě, mohly globální ceny ropy vyletět až na 380 dolarů za barel. V Česku by to znamenalo, že by pohonné hmoty zdražily až na 88 korun za litr. Západní země skupiny G7 vzhledem k válce na Ukrajině pracují na složitých sankcích, které by uvalily na ruskou ropu.
Summit G7 se v pondělí přiblížil k realizaci ostrého a dosud neozkoušeného plánu – stanovit maximální cenu za barel ropy a dražší nekupovat. O čím dál reálnějších obrysech tohoto plánu informuje deník New York Times, už dříve na něj upozornilo Echo24. Podle expertů je tento krok mimo jiné oficiálním přiznáním toho, že dosavadní embarga a sankce vůči Rusku nefungují tak, jak si Západ původně představoval.
Teoreticky Evropané už brzy nebudou kupovat ruskou ropu kvůli válce na Ukrajině. Sedmadvacítka se rozhodla snížit dovoz o 90 % do konce roku u ropy a na začátku roku 2023 pak u rafinovaných produktů, jako je motorová nafta. Například ale Česko díky politice Budapešti získalo výjimku. Ve skutečnosti odstřižení od ruské ropy nebude tak jednoznačné, protože nebude možné přesně zjistit, odkud pochází ropa, která se před prodejem v Evropě zpracovala na další produkty.
Mezi Ruskem a Kazachstánem se rozhořela obchodní válka – Rusko nejprve v neděli začalo omezovat vývoz kazachstánské ropy přes přístav v Novorossijsku, zatímco Kazachstán pak pozastavil tranzit ruského uhlí. Napsal to dnes na svém webu běloruský opoziční list Naša Niva, kazachstánské úřady to ale odmítají. Incident se odehrává poté, co kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev označil v přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina lidové republiky na Donbase za „kvazistáty“ a odmítl uznat jejich suverenitu.
Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Francie, Belgie a Nizozemsko od února dovozy fosilních paliv z Ruska ještě zvýšily. Ve své zprávě to v pondělí uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard Kč za den.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila růst už tak vysokých cen energií. Kromě zemního plynu, který je jednou z nejvýznamnějších ruských vývozových surovin, je problém i s vývozem ropy. Italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi přišel s návrhem na utvoření ropných kartelů. O této možnosti se na půdách EU a Spojených států diskutuje již delší dobu, vytvoření kartelů by totiž mohlo vyřešit problém s cenou energií i paliv. Informuje například deník The Guardian.
