Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise. Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity.
Rusko si formálně stěžovalo Německu kvůli vyšetřování poškození plynovodů Nord Stream. V Moskvě podle vyjádření zástupce ruského ministerstva zahraničí panují obavy, že Berlín vyšetřování uzavře, aniž by identifikoval zadavatele útoku na podmořské plynovody z roku 2022, uvedl server RBK. Němečtí představitelé zatím na ruskou stížnost nereagovali. Oleg Ťapkin z ruského ministerstva zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedl, že Rusko v této otázce usiluje o jednání s Německem.
V posledních dnech se znovu objevují informace, že za výbuchem a zničením strategického plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa a západní Evropy stojí údajně Ukrajinci, Německo dokonce vydalo první mezinárodní zatykač. Psali jsme o tom zde a zde. Právě z Německa přišla další zpráva a to z úst bývalého šéfa tajné služby BND Augusta Hanninga, který věří, že ve věci útoku na plynovod došlo k „dohodě mezi nejvyššími představiteli Ukrajiny a Polska“.
Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem ukrajinské tajné operace. S odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. Plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; později se operaci snažil zastavit, ale neúspěšně, tvrdí WSJ. List se v obsáhlém materiálu odkazuje mimo jiné na čtyři vysoce postavené ukrajinské činitele
Kolem bombového útoku na podmořský plynovod Nord Stream se po téměř dvou letech objevují nové informace. Podle německého deníku Bild byl vydán mezinárodní zatykač na Ukrajince, který údajně žije v Polsku a měl se účastnit útoku na podmořské potrubí. Podezřelým je instruktor potápění Volodymyr Z. a polským vyšetřovatelům se ho zatím nepodařilo dopadnout. Muž měl být v roce 2022 součástí potápěčského týmu, který zničil plynovod.
Ze zisků daňový poplatník nic neměl, o ztráty se podělíme a zaplatíme je všichni. Tak lze mluvit o situaci s nevýdělečnými plynovody Net4Gas. Stát je zcela nepochopitelně koupil v době, kdy už dávno Rusko válčilo na Ukrajině, Evropa na něj uvalila sankce a toky ruského plynu do Evropy se proměnily. Vláda podnik pořídila už když byl ztrátový a zadlužený a s vyhlídkou, že tranzit plynu přes Česko bude silně omezený.
Stát loni během vlny zestátňování podniků za doprovodu velké kritiky koupil za osm miliard zadlužené plynovody Net4Gas. Obchod prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který nyní velmi pravděpodobně zamíří na post eurokomisaře. Nákup obhajoval jako strategickou investici v podobě kritické infrastruktury. Jenže trubky dříve přepravovaly ruský plyn do Německa, což už se po ukončení kontraktů s Gazpromem neděje. Objednávky na tranzit plynu nejsou a plynovody nemá co téct.
Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.
Ceny plynu v Evropě ve středu vyskočily na zatím nejvyšší hodnoty v letošním roce. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve středu stoupla na téměř 39 eur (985 Kč) za megawatthodinu (MWh). Nárůst je podle všeho způsoben obavami z přerušení dodávek plynu kvůli rusko-ukrajinským bojům v blízkosti klíčového tranzitního bodu pro ruský plyn, uvedl server tradingeconomics.com nebo agentury Reuters a Bloomberg.
Bombový útok na plynovod Nord Stream neustále vyvolává podezřelé otázky a spekulace. Přestože od jedné z největších sabotážních akcí v dějinách poválečné Evropy uplynuly už dva roky, tak stále nevíme, co se přesně stalo a kdo za útokem stojí. Německá vláda stále odmítá zveřejnit výsledky průběžného vyšetřování, přestože se opozičníci z AfD dožadují odpovědí, píše deník Berliner Zeitung. Záhadná exploze v Baltském moři ukazuje na americké tajné služby, ukrajinské komando, ale také na polské a ruské stopy.
Německo bere vážně české obavy ze zásobování plynem, o kapacitách ale rozhodují příslušné plynárenské a transportní společnosti, řekla mluvčí spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu, která tak reagovala na otázku o výrazném snížení kapacity exportního plynovodu na česko-německé hranici v Brandově. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se kvůli tomu dopisem obrátil na komisařku Evropské komise pro energetiku Kadri Simsonovou a německého ministra hospodářství Roberta Habecka.
Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.
Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený Česku. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dopis ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely to píše agentura Bloomberg.
Český prezident Petr Pavel se v americkém Houstonu v pátek setkal se zástupci energetických společností. Diskutovali o možnostech alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů, řekl novinářům na místě. "Chtěli jsme s nimi prodiskutovat otázky, které souvisí s naší energetickou bezpečností, s možnostmi alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů," řekl Pavel. Česká delegace jednala například se zástupci firem Chevron nebo ExxonMobil.
V případu exploze plynovodu Nord Stream 2 vycházejí najevo výbušné informace, píše německý deník. Svědci v parlamentním vyšetřovacím výboru pro vyšetřování Nadace pro ochranu klimatu a životního prostředí (SKU) v zemském parlamentu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko prohlásili, že USA koordinovaly činnost tajných služeb v Německu, aby zabránily výstavbě německo-ruského plynovodu. Informuje server deníku Berliner Zeitung.
Pražská energetika (PRE) od začátku září zlevní energie téměř 700 000 odběratelům bez fixace. Ceny elektřiny oproti současnosti klesnou až o 20 procent, ceny plynu pak o 16 procent. Dnes o tom informovala Pražská energetika. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií. Změny cen dodavatel provede automaticky.
V Evropě se mění postoje vůči sankcím proti ruskému plynu. Členské státy Evropské unie otáčí ve své deklarované snaze rychle a brutálně omezit dodávky zemního plynu z Ruské federace. EU chce nyní jednat o prodloužení pronájmu plynovodů i dodávek zemního plynu do Evropy. Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na několik zdrojů obeznámených se situací, se země EU snaží zajistit, aby dodávky zemního plynu z Ruska pokračovaly i příští rok.
Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.
V České republice je zřejmě významné množství plynu původem z Ruska. Podle ministerstva průmyslu a obchodu ruský plyn nadále nepotřebujeme, nicméně v dodávkách na českém území by se mohlo jednat o desítky procent. Plyn z Ruska by se do Česka měl dostávat především ze Slovenska. Podle ministerstva průmyslu velkou roli hraje německý poplatek za uskladnění, který ale bude od příštího roku zrušen.
Rusko v květnu zvýšilo průměrný denní vývoz plynu potrubím do Evropy meziročně o 39 procent, proti dubnu pak nárůst činí 7,3 procenta. S odkazem na své výpočty to v pondělí uvedla agentura Reuters. Monopol na vývoz plynu potrubím má v Rusku společnost Gazprom. Ta zatím letos do Evropy dodala zhruba 13 miliard metrů krychlových suroviny. V Česku se na přelomu roku dovoz plynu původem z Ruska výrazně zvýšil.
Německo projevilo solidaritu, když po uzavření kohoutků s ruským plynem začalo nakupovat do zásoby v té době extra drahý neruský plyn. Podle Němců z toho pak unijní státy těžily a pomohlo to k zabezpečení dodávek a stabilizaci cen. Není to ale zadarmo. Za pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících Němci zavedli přirážku, která zkapalněný zemní plyn ještě zdražuje. Přirážka se má ještě zvýšit, což už Česko společně se Slováky, Rakušany a Maďary odmítlo akceptovat, a tlak na Evropskou komisi, aby zasáhla, se vystupňoval. Nyní Německo téměř přes noc oznámilo, že poplatek zruší úplně. Ale až od příštího roku.
Další jednání v Bruselu, další špičkování ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) s jeho předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO). Německo se totiž ve čtvrtek rozhodlo kývnout na českou iniciativu a zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle českého ministra přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Obul se tak do Havlíčka, který mu předpovídal neúspěch. Německo ale Síkela zároveň vyzval, aby hledalo způsoby, jak poplatek zrušit dříve než na začátku roku 2025, o kterém mluvil Berlín.
Německo chce zrušit kontroverzní poplatek za tranzit plynu, na který si stěžují některé země EU, včetně České republiky. Řekl to dnes státní tajemník pro hospodářské záležitosti Sven Giegold s tím, že se na tom dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025. Poplatek zavedlo Německo na podzim roku 2022 a má sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících.
Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl podle agentury AFP na úvod jednání čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.
Ceny elektřiny a plynu především na začátku letošního roku hodně klesaly. A to vedlo k tomu, že s ceníky jdou dolů i dodavatele energií. Postupně ohlašují další snižování cen téměř všichni.
Loni zestátněným zadluženým plynovodům Net4Gas se masivně propadly tržby a skončily ve skoro dvoumiliardové ztrátě. Vláda obchod hájila tím, že občané dnes volají po zajištění energetické bezpečnosti. Deset miliard stát loni utratil také za nákup plynových zásobníků, do toho státní Čepro nakoupilo síť benzinek Robin Oil. V případě benzinek se obtížně vysvětluje, proč jsou kritickou infrastrukturou.
Energetická společnost ČEZ zlevní dodávky elektřiny a plynu. Od léta sníží ceny energií pro 1,7 milionu stávajících zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, a to nejprve v červnu zlevní plyn zhruba o 17 procent, následně v červenci i elektřinu o devět procent. Od května firma zlevňuje i fixované produkty, informovala společnost ČEZ Prodej. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.
Ztráta v hospodaření podniku NET4GAS, který loni koupil stát, byla podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely ( za STAN) očekávaná. Hlavním důvodem bylo nedodržení smluvních závazků ze strany ruského Gazpromu. Nákup společnosti je dlouhodobá investice motivovaná očekávaným opětovným nárůstem objemu přepravy plynu přes Českou republiku, napsal dnes Síkela na síti X. Reagoval tím na kritiku stínového premiéra hnutí ANO a bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v poslední době v otázkách ruské války proti Ukrajině nechodil daleko pro ostré slovo. Realita je však trochu jiná, upozornil bruselský server Politico. Zatímco se francouzský prezident ostře staví proti Rusku, země vede evropský žebříček v nákupech ruského LNG a objednávky se zvyšují.
Některým státům Evropské unie včetně Česka leží dlouhodobě v žaludku německý tranzitní poplatek. Státy si stěžují, že Německo zdražuje dodávaný plyn ostatním státům, aby si samo „látalo“ díry v rozpočtu. Situaci nyní řeší po nátlaku některých zemí i Evropská komise, která se chce s Německem dohodnout na snížení či ukončení tranzitního cla. Komise je připravená dojít až před soud, píše bruselský server Politico.
