Dvě členky ruské protestní punkové skupiny Pussy Riot žádají ve Švédsku o azyl. Lucija Džanijanová a Alexia Knedlijakovská to sdělily švédské televizi SVT. Nyní žijí v domě pro žadatele o azyl v Lindesbergu a čekají na rozhodnutí úřadů.
Ve Švédsku v úterý začala lovecká sezóna vlků, informovala agentura AFP. Obránci zvířat povolení lovit tyto psovité šelmy napadají u správních soudů pravidelně od roku 2009, kdy byl lov vlků po více než půlstoletí zákazu znovu povolen.
Skupina žhářů v sobotu večer zaútočila na židovskou synagogu ve švédském Göteborgu. Podle serveru Times of Israel házeli na budovu zápalné lahve, zraněn neměl být nikdo. Policie v souvislosti s útokem zatkla tři podezřelé. K incidentu došlo poté, co městem prošel průvod několika set lidí protestujících proti kontroverznímu rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město židovského Izraele.
Švédsko zahájilo největší vojenské cvičení za posledních 23 let. Třítýdenních manévrů se zúčastní téměř 20 tisíc vojáků, kteří se zapojí do vzdušných, pozemních i námořních akcí. Armáda Švédska, které není členem NATO, uvedla, že důvodem k uspořádání cvičení jsou rostoucí vojenské aktivity jiných zemí v oblasti Baltského moře.
Největší skandinávská banka Nordea přesune své sídlo ze Švédska do Finska, které je součástí eurozóny. Přesun sídla do bankovní unie je v nejlepším zájmu klientů, akcionářů a zaměstnanců, prohlásil generální ředitel banky Casper von Koskull.
Švédský ministr vnitra Anders Ygeman a ministryně infrastruktury Anna Johanssonová rezignovali na své funkce v souvislosti s bezpečnostním pochybením, kvůli kterému čeští pracovníci technologické společnosti IBM získali přístup ke dvěma tajným policejním databázím ve Švédsku. Podle agentury Reuters jejich demisi ve čtvrtek oznámil švédský premiér Stefan Löfven, který zároveň jmenoval nové ministry.
Švédové vytvořili Velkého bratra, kterého zprivatizovali, a nedokázali uhlídat. Andrej Babiš by měl na svém volebním turné vysvětlovat, jak dobře má zabezpečeného Velkého bratra, kterého vytvořil na Finanční správě.
Za fiasko považuje švédský premiér Stefan Löfven švédské bezpečnostní pochybení, kvůli kterému čeští pracovníci technologické společnosti IBM získali přístup ke dvěma tajným policejním databázím. Ministerský předseda tak vůbec poprvé oficiálně komentoval skandál z roku 2015, který se nyní dostal na veřejnost, napsal deník The Local.
Další ročník jednoho z největších švédských hudebních festivalů Bråvalla byl zrušen po případu znásilnění, ke kterému došlo během letošní akce. O zrušení informoval server thelocal.se.
Ve Švédsku se nyní nachází 2000 radikálních islamistů, což je desetkrát více než v roce 2010, informovala agentura AFP. Pouze prý u hrstky z nich hrozí, že spáchají nějaký násilný čin, řekl dnes šéf švédské tajné služby.
Švédská prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v případu údajného znásilnění. Oznámilo to v pátek podle agentury Reuters švédské státní zastupitelství.
Více než 300 migrantů bylo na jihu Švédska evakuováno kvůli třem předpokládaným žhářským útokům, které byly podle švédských úřadů patrně namířeny proti uprchlíkům. Informovala o tom agentura AP.
Noční požár na stockholmském předměstí Jakobsberg poničil největší šíitskou mešitu ve Švédsku. Policie v pondělí podle agentury Reuters uvedla, že oheň byl založen úmyslně. Při incidentu nebyl nikdo zraněn.
Uzbekistán ještě před nedávným teroristickým útokem ve Stockholmu varoval nejmenovanou západní zemi před vazbami svého občana Rakhmata Akilova na teroristy. Podle agentury Reuters to v pátek oznámil uzbecký ministr zahraničí Abdulaziz Kamilov. Akilov se přiznal, že před týdnem najel nákladním vozem do davu. Atentát si vyžádal čtyři mrtvé a dalších 15 zraněných.
Uzbek podezřelý z pátečního útoku ve Stockholmu v úterý před vyšetřujícím soudcem přiznal spáchání teroristického činu a přijal vazbu. Uvedl to podle agentury AFP jeho advokát. Devětatřicetiletý Rakhmat Akilov sympatizující s džihádisty s použitím kamionu zabil čtyři lidi.
Ve Švédsku se po pátečním teroristickém útoku rozproudila diskuse o nutnosti prosadit důsledné vyhošťování osob, jimž bylo odmítnuto povolení k pobytu. Pravděpodobný útočník, devětatřicetiletý Uzbek, který má po útoku ve Stockholmu na svědomí životy čtyř lidí, mezi takovéto osoby patřil a měl být deportován. Zmizel však a úřady ho hledaly.
Uzbek podezřelý ze spáchání pátečního atentátu ve Stockholmu podle švédské policie projevoval sympatii vůči extremistickým organizacím, včetně takzvaného Islámského státu. V neděli to na tiskové konferenci uvedl zástupce policie. Muž v roce 2014 žádal ve Švédsku o povolení k pobytu, kterou ale úřady zamítly. Proto měl být ze země deportován a kvůli tomu ho úřady hledaly.
Ministerstvo zahraničí nepředpokládá, že mezi čtyřmi oběťmi útoku ve Stockholmu jsou Češi. Švédsko jej nekontaktovalo. Mezi 15 zraněnými Češi nejsou určitě. ČTK to v neděli řekla mluvčí ministerstva Irena Valentová. V pátek odpoledne vjel atentátník s kamionem ukradeným místnímu pivovaru do davu lidí na nákupní třídě Drottninggatan.
Švédská policie je stále silněji přesvědčena, že páteční útok na rušné nákupní třídě v centru Stockholmu spáchal 39letý muž původem z Uzbekistánu. Nic podle vyšetřovatelů nenasvědčuje tomu, že byl zatčen nesprávný člověk. Záznam o podezřelém se v minulosti objevil v informacích shromažďovaných švédskými tajnými službami. „Co zamýšlel, nevíme,“ řekl šéf policie Dan Eliasson k možným motivům útoku.
Zatím neznámý terorista v pátek v centru Stockholmu vjel ukradeným nákladním autem do davu lidí a prorazil průčelí obchodního domu. Informace o počtu obětí se různí, pohybuje se mezi jedním a čtyřmi. Švédská policie večer nejnověji informovala o čtyřech mrtvých. Ve Stockholmu také zadržela muže, který může mít s incidentem spojitost. Byl prý identifikován, ale za pachatele zatím označen nebyl.
Nejsilnější švédskou politickou stranou se stala protiimigrační Sverigedemokraterna, Švédští demokraté. Preference vládních levicových stran, které umožnily masovou migraci do země, prudce padají. Podle průzkumu YouGov by nyní Švédští demokraté zvítězili s 23,9 % hlasů, což je téměř dvojnásobek toho, co strana dostala ve volbách v roce 2014. Švédsko během uprchlické krize již přijalo desítky tisíc imigrantů ze Sýrie, Somálska či Jemenu.
Švédsko znovu zavede všeobecnou brannou povinnost, která byla v zemi zrušena v roce 2010. Podle zpravodajského serveru BBC News o tom ve čtvrtek rozhodla švédská vláda. Důvodem je nedostatečný zájem dobrovolníků o službu v armádě a také větší nejistota ohledně bezpečnostní situace země, mimo jiné kvůli vojenským aktivitám Ruska.
Švédové si po nejnovějším projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa lámou hlavu, co se u nich v zemi stalo v noci na sobotu. Trump v projevu ke svým příznivcům zdůraznil, že je třeba zpřísnit ochranu hranic a přistěhovaleckou politiku, aby se v USA nestaly teroristické útoky jako například v Německu, Belgii, Francii a naposledy také ve Švédsku. Zpravodajství médií ani oficiální informace švédských úřadů se ale nezmiňují o žádném incidentu, který by se v zemi v noci na sobotu stal.
Pro jedny hrdina, pro druhé neonacista a rasista. Tak je nahlížen švédský policista Peter Springare, který před nedávnem otevřeně promluvil o svých zkušenostech s přistěhovalci. Springare na Facebooku napsal, že z většiny zločinů, které řešil během několika dní, jsou podezřelí právě imigranti, potažmo jejich potomci. Jeho příspěvek v zemi odstartoval intenzivní debatu o politické korektnosti a přistěhovalectví.
Švédská vláda popisovala samu sebe díky vysokému zastoupení žen na ministerských postech za první feministickou na světě. Tato teze však vzala za své při státní návštěvě v Íránu. Ani dlouhodobé prosazování ženských práv totiž členkám delegace nezabránilo zahalit si při setkání se svými íránskými protějšky vlasy do hidžábů či jiných pokrývek hlavy, všímá si BBC.
Švédská policie zadržela tři mladíky, kteří znásilnili ženu, přičemž svůj čin živě vysílali na Facebooku. Muži se ženě během videa vysmívají, vyhrožují jí pistolí a nakonec jí oznámí: „Byla jsi znásilněna.“ S odvoláním na švédská média o tom informuje švédská verze serveru The Local.
Přestože jsou západní země stále vnímané jako světová výspa svobody, zájem jejich občanů o demokracii pomalu upadá. Tento trend lze vysledovat prakticky všude – v západní Evropě, v Severní Americe i v Austrálii. Vyplývá to z nové studie listu Journal of Democracy, o němž v posledních dnech informuje například britský The Telegraph.
Švédské úřady zveřejnily pouze část dopisu, kterým premiér Stefan Löfven pogratuloval nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Začerněné pasáže jsou i ve zpřístupněných diplomatických zprávách, které o Trumpovi a jeho protikandidátce Hillary Clintonové vypracovala švédská ambasáda ve Washingtonu. Upozornil na to portál The Local.
Většina států v západní Evropě se potýká se zvýšenou oblibou různých extremistických stran. Ve Švédsku se v sobotu konala demonstrace neonacistů, kteří vyšli do ulic oslavovat vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. I když se jednalo jen o pár stovek demonstrantů, jednalo se o největší neonacistickou akci, která se kdy ve Švédsku uspořádala, uvádí deník The Independent.
Evropa se zdánlivě dělí na blahobytný a blahovolný Západ – a chudý a nevlídný Východ. Například i v otázce uprchlíků a vztahu k vlastní identitě. Tato linie ovšem v Evropě vede jinudy a jinak, jak ukazuje jedna severská debata. Král Norů Harald způsobil rozruch – a zároveň si vysloužil obdiv –, když ve svém projevu příznivě hodnotil současný profil vlastní společnosti: „Norové pocházejí ze severu, středu a jihu. Norové jsou také imigranti z Afghánistánu, Pákistánu, Polska, Švédska, Somálska a Sýrie.“
