Sněmovna rozhodne o vydání poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) k trestnímu stíhání na schůzi, která začne zhruba za měsíc. V pátek dolní komora projednávání policejní žádosti odročila. Poslanci ještě nemají stanovisko mandátového a imunitního výboru, který se k záležitosti opět sejde v úterý.
Kandidatura finalisty prezidentské volby Jiřího Drahoše na post hlavy státu stála jeho sponzory téměř 50 milionů korun. Vyplývá to ze zpráv o financování volební kampaně, které kandidáti poskytli Úřadu pro dohled nad financováním politických stran. Část uchazečů o Hrad zatím svou povinnost nesplnila, čas mají do pondělní půlnoci.
Nejpamátnějším okamžikem kampaně před prvním kolem prezidentských voleb byl 6. listopad, kdy vstup do prezidentských voleb na poslední chvíli oznámil Mirek Topolánek. Na Twitteru prof. Jiřího Drahoše vyšlo jeho nejostřejší sdělení do té chvíle i od té chvíle: „Hrubost, vulgarita a nedostatek respektu k názorovým odpůrcům, to tyto dva matadory české politiky spojuje."
Druhý pokus o sestavení vlády by prezidentský kandidát Michal Horáček v případě svého vítězství v lednové volbě dal vítězi voleb. Ale nikoli jejímu šéfovi Andreji Babišovi, který čelí trestnímu stíhání, ale hnutí ANO. „Tudy by mohla vést cesta. Naivní nejsem.
Jeden z největších favoritů letošních prezidentských voleb Jiří Drahoš není vůbec nadšený, že Evropská komise aktivovala vůči Polsku článek 7 Lisabonské smlouvy kvůli vládní reformě tamní justice. Podle Jiřího Drahoše se tak prohlubuje příkop mezi Evropskou unií a některými jejím členskými zeměmi.
„Nový ministr vnitra Lubomír Metnar se musí omluvit za své působení v Pohotovostním pluku VB, který 17. listopadu 1989 mlátil studenty na Národní třídě. Má stejný problém jako komunistická mlátička Zdeněk Ondráček, který usiluje o post předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Chci se ve čtvrtek sejít s novým ministrem vnitra, aby se omluvil, protože musíme trvat na idejích 17. listopadu,“ prohlásil prezidentský kandidát v rozhovoru s Lenkou Zlámalovou na Echo TV.
Téměř měsíc před prvním kolem prezidentských voleb výrazně nejvíce prostředků na kampaň získal bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Na volební aktivity vybral od sponzorů a občanů více než 27,5 milionu korun.
Uchazeč o prezidentský úřad Michal Horáček má podle průzkumů zatím menší šance porazit prezidenta Zemana než Jiří Drahoš, ale vystupuje značně suverénně.
Miloše Zemana by v příští prezidentské volbě volilo 37 procent lidí. Na druhém místě by v prvním kole skončil textař a podnikatel Michal Horáček s 20 procenty, třetí pak bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš se 17 procenty. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. K volbám by nyní přišly více než dvě třetiny Čechů.
I bezbožní lidé potřebují jakousi autoritu, kterou jaksi nepochopitelně představuje prezident. Možná je to i tím, že sídlí na těch majestátních Hradčanech, jež jsou největším sídlem hlavy státu na světě.
Když před dvěma týdny někdejší šéf tuzemské Akademie věd Jiří Drahoš oznámil svůj úmysl kandidovat na příštího českého prezidenta, přineslo jeho prohlášení začasto nadšení ve smyslu: „Ano, to je konečně on!“ Zvýšené pozornosti se ale vlastně těší kdekterý kandidát na tento úřad – prostě proto, že samotný úřad je našinci vnímán výjimečně, skoro posvátně. Čím to je?
Několik tisíc lidí se v pátek večer sešlo na shromáždění k 28. říjnu na Staroměstském náměstí. Bylo svoláno jako alternativa k oficiálním oslavám na Hradě. Důvodem byl spor kolem neudělení státního vyznamenání pro bývalého vězně z Osvětimi Jiřího Bradyho.
V občanské společnosti sílí proud proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Řada lidí se po nejčerstvějším rozhodnutí hlavy státu neudělit státní vyznamenání Jiřímu Bradymu rozhodla bojkotovat oslavy 28. října na Pražském hradě. Svou neúčast na celé akci tak už předem oznámil kardinál Miloslav Vlk, plzeňský biskup Tomáš Holub. Na Hrad nedorazí ani většina rektorů českých vysokých škol.
