Průmyslové zóny za státní peníze se staví hlavně na zelené louce místo na brownfieldech, dřívějších průmyslových areálech či nádražích. Uvedl to v pondělí na základě prověrky dotací Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle odhadů státní agentury CzechInvest z loňska je v Česku asi 11 000 brownfieldů.
Centrální nákup státu po čtyřech letech od spuštění nefunguje a nepřináší očekávané úspory. Téměř nikdo také nevyužívá nástroj pro sběr požadavků z celé státní správy. Nevyhovuje požadavkům zadavatelů. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil centralizované zadávání veřejných zakázek ve státní správě v letech 2014 až 2017.
Konec demokracie se někdy překládá jako zavedení pořádku. Po volbách v říjnu 2017 se zdá, že o nic jiného než o zavedení pořádku nejde. Aktivity mířící tímto směrem jsou tak časté, že každá z nich vyžaduje speciální pozornost. Stejně tak je nezbytná velká zdrženlivost u všech zákonů, které pořádek prosazují. Příkladem z posledního jednání vlády předtím, než její členové odjeli na prázdniny, byla podpora zákona, který má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu na kraje a města. Na první pohled jde o rozumný krok, kterému nejde nic vytknout a se kterým nakonec ani vláda nepřišla. Novelu zákona o NKÚ sepsali opoziční Piráti a jejich předloha se tak jako tak bude projednávat ve sněmovně. Má svou logiku.
Vláda i opoziční Piráti chtějí, aby měl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možnost kontrolovat hospodaření samospráv. Zástupci obcí a měst jsou proti. Upozorňují, že už nyní jsou kontrolovány a další dohled by znamenal administrativní zátěž. Poukazují také na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž bylo bylo v letech 2013 až 2017 proti představitelům samospráv vedeno 438 trestních řízení, přičemž 84 procent případů bylo ukončeno bez zahájení trestního stíhání.
Na hospodaření měst, krajů i veřejnoprávních médií by mohl nově dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Navrhují to Piráti i vláda, vznikají tak dvě velmi podobné novely. Zástupci obcí a měst se rozšiřování pravomocí NKÚ nebrání, ale upozorňují, že už nyní se jednotlivé kontroly samospráv překrývají. Návrh tedy odmítají, bojí se administrativního „tsunami“. O návrhu Pirátů bude v úterý jednat vláda, zřejmě se k němu postaví neutrálně.
Čerpání evropských dotací na úspory energie je pomalé a proces schvalování žádostí o dotace dlouhý. Úspory energie tak byly ke konci loňského roku minimální. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil postup ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací. Nedostatky kontroloři odhalili i u příjemců dotací.
Většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne. Uvedl to v tiskové zprávě k prověrce programu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Hodnocení projektů žadatelů o dotace je podle úřadu neprůhledné. Ministerstvo zemědělství, které peníze z programu rozděluje, výtky popírá a tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.
Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš bude muset kvůli slíbeným slevám na jízdné pro důchodce a studenty škrtat peníze různým resortům. Tvrdí přitom, že to není pravda. Prý bude brát jen ty peníze, které jednotlivá ministerstva neutratila. Těch se podle něj za poslední roky nakumulovalo 160 miliard. Jenže ty existují jenom na papíře. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu nemají tyto „peníze“ finanční krytí.
Stát za zdravotnické registry zaplatil za devět let téměř 130 milionů korun, některé se ale nepoužívají, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Odhalil možné porušení rozpočtové kázně za 27 milionů korun, informoval o něm finanční úřad. Problémy podle kontrolorů působilo také opožděné vytvoření strategii elektronizace zdravotnictví. O prověrce informoval mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nevedlo za rok 2016 správné, úplné a průkazné účetnictví. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Kontroloři zjistili v účetní závěrce chyby za zhruba osm miliard korun. Podle NKÚ tak účetní závěrka MMR za rok 2016 nepodává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Ministerstvo se závěry nesouhlasí, NKÚ podle něj hodnotí ministerstva podle nejednoznačných účetních metodik. MMR vedla v kontrolovaném období Karla Šlechtová (nominována za ANO).
Skoro třetinu peněz vybraných v Česku v letech 2007 až 2016 na mýtném spolkly náklady na zavedení a provoz mýtného systému, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jedním z důvodů vysokých nákladů byl podle kontrolorů nekoncepční přístup k výběru mýtného. Ministerstvo dopravy s většinou závěrů NKÚ souhlasí. Podle svého mluvčího už resort získal kompletní dokumentaci k mýtnému systému a od loňska zlevnil jeho provoz o více než čtvrtinu.
Nemocnice Na Homolce, Fakultní nemocnice Ostrava a Fakultní nemocnice Plzeň nakoupily během tří let léčiva za 5,5 miliardy korun bez zadávacího řízení. Za shodné léky a zdravotnické prostředky navíc platily velmi rozdílné ceny. Vyplývá to z kontroly hospodaření tří vybraných nemocnic v letech 2014 až 2016, které provedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva zdravotnictví už byly učiněny kroky k nápravě.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) mělo v účetnictví za loňský rok chyby za 8,4 miliardy korun, uvedl v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle kontrolorů vedlo ministerstvo v roce 2016 neprůkazné účetnictví a neprovedlo řádnou inventarizaci svých účtů.
Všechny strany a hnutí se dlouhodobě shodují na tom, že zákon o dani z příjmu tzv. příjmovka je složitá a problematická. Teď to navíc potvrdila i kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. V čem už se strany tolik neshodují je to, jak problémy se zákonem vyřešit – zda udělat řádnou revizi, sepsat zcela nový zákon, nebo ho aspoň chvíli nechat tak, jak je. Mezi tím si úředníci na ministerstvu financí připravují vlastní zcela novou verzi.
Na rekonstrukce a modernizace vysokých škol stát připravil téměř 14 miliard korun, školy ale v letech 2011 až 2016 nevyčerpaly ani polovinu. Ministerstvo školství jako správce programu navíc nemá ani přehled o tom, jestli a jak peníze poskytnuté na obnovu a rozvoj vysokoškolské infrastruktury pomohly.
Chyby za desítky miliard korun mělo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v účetnictví a výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015. Vyplývá to z výsledků prověrky, které v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V účetní závěrce, kde MPO vykázalo náklady přes 46,5 miliardy a výnosy zhruba 23,3 miliardy, byly chyby za více než 25 miliard korun. Na výkazu k rozpočtu s uvedenými příjmy asi 36,9 miliardy a výdaji 46,5 miliardy byly chyby za 15,7 miliardy korun.
Ministerstvo školství rozdělovalo v letech 2013 až 2015 investice do zlepšení sportovišť netransparentně. Rozdělené dotace navíc resort málo kontroloval. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva jsou zjištěné problémy důsledkem špatně nastavených pravidel pro financování sportu u předchozích vedení úřadu.
Ministerstvo financí mělo v účetnictví za rok 2015 nesprávnosti za více než 100 miliard korun. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve výkaznictví státu podle něj existují systémová rizika a pro vykazování některých údajů nejsou stanovena jasná pravidla, což může ovlivnit podobu státního závěrečného účtu a účetní výkazy ČR.
Metro Dejvická–Motol je jednou z nejpodivnějších tras metra nejen v Praze, nejen v Evropě, ale možná na celém světě. Připomněla to originální zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, působivější je ovšem výlet do nových stanic.
Odvážný plán Sobotkovy vlády na zavedení on-line pokladen má zvýšit příjmy z daní ročně o 12 miliard. Bude to extrémní zkouška schopností ministrů, protože v případě neúspěchu projekt skončí ztrátou několika miliard. Před plýtváním už varoval prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
