Odvážný plán Sobotkovy vlády na zavedení on-line pokladen má zvýšit příjmy z daní ročně o 12 miliard. Bude to extrémní zkouška schopností ministrů, protože v případě neúspěchu projekt skončí ztrátou několika miliard. Před plýtváním už varoval prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Také neveřejný dokument ministerstva financí ukazuje, že Babišův úřad není na zavedení složitého IT systému dostatečně připraven.

Základní vybavení za deset miliard

On-line pokladny umožní finančním úřadům evidovat všechny tržby podnikatelů ještě předtím, než podnikatel peníze dostane od zákazníka. Stejný model se už používá v Bulharsku a Chorvatsku, přesto je experiment kabinetu Bohuslava Sobotky unikátní, protože předpokládá, že připojí 600 tisíc podnikatelů, tedy desetkrát víc než ve vzorových státech.

Cena počítačového systému s názvem EET (Elektronická evidence tržeb) se nebude pohybovat v řádu stovek milionů, miliardovými náklady se zařadí k nejdražším IT projektům v zemi. Důvodová zpráva, kterou sepsal ministr financí Andrej Babiš k zákonu o evidenci tržeb, uvádí, že počáteční investice dosáhne 400 milionů a že se provozní náklady udrží pod dvěma sty miliony ročně. Za pět let tak přijdou on-line pokladny státní správu na 1,4 miliardy. Tento odhad je však podhodnocen. Interní dvousetstránková studie ministerstva financí s názvem „Specifikace projektu EET“ předpokládá výrazně vyšší částky. Podle studie sepsané poradenskou firmou BDO dosáhnou pořizovací náklady 391 milionů a roční provoz vyjde na 417 milionů. V prvních pěti letech tak cena dosáhne dvou a půl miliardy, studie BDO ovšem sama označuje tento odhad za minimalistický.

Ve dvou a půl miliardách jsou obsaženy především náklady na nový software (300 milionů), na platy úředníků finanční i celní správy (200 milionů ročně) a IT odborníků (150 milionů ročně). Projekt ovšem doporučuje také „nákup médií“ v zájmu vytvoření pozitivního obrazu pokladen (za 20 milionů), další tři miliony na nové automobily a stejnou částku na mobily a notebooky pro zaměstnance.

Do toho se ovšem nepočítají další náklady na zajištění provozu, především vybavení datových center, ve kterých se budou údaje z pokladen ukládat. Studie předpovídá, že systém on-line pokladen musí zpracovat deset miliard transakcí za rok a že data od podnikatelů bude evidovat deset let. Objem dat dosáhne 600 terabytů, které bude třeba ještě logovat a zálohovat. Podle autorů studie k tomu budou zpočátku stačit volné kapacity, jež má ministerská firma „Státní pokladna Centrum sdílených služeb“ ve své centrále v Praze na Žižkově. Analýza BDO ovšem upozorňuje, že skutečnou bezpečnost dat zaručí až přesun zálohovacího skladu na jiné pracoviště. Nové datové centrum chce ministerstvo financí postavit v Zelenči u Prahy, investice v řádu miliard korun se ovšem ve studii neobjevila. V ceně projektu nejsou započítány ani náklady na energeticky i personálně náročný provoz obou datových center.

Náklady budou mít pochopitelně také firmy a živnostníci, které se k systému připojí. Důvodová zpráva ministra financí tvrdí, že nepůjde o mnoho peněz, a dává za vzor chorvatský obchodní řetězec Konzum místního oligarchy Ivici Todoriče, který patří k hlavním příznivcům on-line pokladen. Ten „vyčíslil celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb na 5 eur za přihlášení k systému“. Ostatní náklady prý nesla dodavatelská IT firma v rámci běžné údržby softwaru. Babišův materiál nezmiňuje, jestli řetězec Konzum nemusel kvůli on-line tržbám posílit své připojení na internet a kolik ho to stálo.

Malý živnostník ovšem něco zaplatí i podle ministerstva financí. Nový terminál na on-line tržby přijde v Chorvatsku na devět tisíc korun, připojení na internet s dostatečnou kapacitou stojí 500 korun měsíčně. To podle dotázaných expertů odpovídá tuzemským cenám. Nové terminály pro 600 tisíc českých živnostníků tak přijdou na pět miliard. Pokud vláda splní svůj slib a umožní je odepsat z daní, náklady státu za rozjetí systému EET dosáhnou přibližně deseti miliard. Pětisetkorunový měsíční poplatek za připojení zatíží tuzemské podnikatele roční taxou tři a půl miliardy.

Nová kultura udávání

Velkolepý projekt slibuje podle studie BDO spoustu funkcí. Z pohledu živnostníka půjde především o to, aby se do systému zaevidoval u nejbližšího Check Pointu. Pak si musí stáhnout software, který by dokázal vytvořit zprávu o účetní operaci a pak uměl komunikovat s pražskou centrálou Generálního finančního ředitelství. Tato zpráva bude mít devětadvacet položek pro plátce DPH, ostatní jich budou mít o deset méně. Nejvíce prostoru zaberou informace o provozovně a popis účtenky. Systém EET zachytí přesný čas, kdy byla účtenka vystavena, a ta bude obsahovat číselný kód BKP (bezpečnostní kód účastníka), jímž obchodník svou účtenku „podepíše“. Centrální počítač elektronických tržeb odpoví do 0,33 vteřiny, může dojít maximálně k dvouvteřinovému zdržení. Podstatné bude, že finanční úřad zašle kód FIK (fiskální identifikační kód), který bude potvrzením, že platbu eviduje. Teprve potom může obchodník vydat účtenku a inkasovat peníze.

Návrh počítá s tím, že dojde k poruchám, kdy finanční úřad nedokáže do dvou vteřin odpovědět. Pak může obchodník účtenku vydat zákazníkovi a zprávu o tom poslat finančnímu úřadu do 48 hodin s vysvětlením, proč ke zpoždění došlo. Systém bude přísnější, než by laik čekal. Zpožděné účtenky nebude možné poslat najednou (dávkově), ale budou se muset posílat po jedné (sekvenčně), aby úřad reagoval na každou zvlášť.

Studie popisuje, jaké funkce nabízí systém státní správě, nejoriginálnější ovšem bude jakýsi udavačský web pro zákazníky. Nebude se přes něj hlásit, když obchodník nevydá účtenku, v takovém případě se samozřejmě počítá s bezprostředním oslovením celníků. Zákazník web použije, pokud nebude obchodníkovi důvěřovat, že účtenku skutečně poslal do centrálního počítače. Navržený postup zavádí v Česku digitalizovanou formu udávání. „Zákazník má možnost ověřit si, že byla tržba korektně zpracována,“ navrhuje studie. Proto vyplní elektronický dotazník, do kterého především uvede kódy BKP a FIK z účtenky. Když nebude účtenka s těmito kódy uložena v systému, vyžádá si systém automaticky od zákazníka další údaje, především název a adresu provozovny. Pak předá všechna data kontrolnímu oddělení Generálního finančního ředitelství, které označenou provozovnu prověří. „Systém nesmí odmítnout kontrolu,“ zdůrazňuje studie. Svědomitý zákazník bude za odhalení elektronicky pochválen a ujištěn, že se jeho stížnost vyřídí. Když bude mít štěstí, dostane i odměnu: „Bude požádán, zda souhlasí se zařazením do loterie,“ uvádí studie BDO.

Na druhou stranu může mít elektronický udavač větší problémy než běžný pisatel anonymů. Systém zaloguje jeho IP adresu a datum oznámení. Pokud odešle udání ze svého počítače, úředníci ho mohou v případě potřeby odhalit.

Výjimka bankám a veřejným záchodkům

Ministr financí Andrej Babiš se zavedením on-line pokladen spěchá. Původně se počítalo se spuštěním v lednu 2015, pak v lednu 2016, teď chce ministr pokladny spustit v polovině února 2016. Dřív by to ani nešlo, protože se nestihne schválit potřebná legislativa. Když dostane sněmovna zákon ještě v červnu, teoreticky ho stihne schválit v polovině září. Když nebudou komplikace v Senátu ani u prezidenta, může být zákon vyhlášen v polovině listopadu. Tři měsíce pak budou potřeba pro zaběhnutí systému. Ulehčit náběh pokladen může i fakt, že podle poslední verze zákona se nebudou připojovat všichni živnostníci a podnikatelé. Od února 2016 by měli tržby hlásit hospodští a hoteliéři, od května provozovatelé maloobchodu a velkoobchodu. Složitější to bude v byznysu s dopravními prostředky. Prodejci automobilů i náhradních dílů se musejí k systému připojit, opraváři však od května tržby hlásit nemusí. U motocyklů se ovšem musejí evidovat i tržby za opravy. Ministerstvo financí se přitom nevzdalo požadavku, že tržby musejí hlásit i živnostníci s malým obratem.

V první a druhé vlně tedy nebude připojeno 600 tisíc podnikatelů, nýbrž polovina. Další obory přijdou na řadu až později. Ministr financí si v zákoně vymínil, že o připojení dalších podnikatelů může rozhodnout pouhou vyhláškou bez souhlasu parlamentu. Podle poslední verze zákona nehrozí on-line pokladny ani v budoucnu finančním ústavům a dodavatelům energií, kteří se kontrolují jiným způsobem. Trvalou výjimku dostanou také řidiči v autobusech, stevardi v letadlech, provozovatelé automatů na kávu či žvýkačky, pošty, školní jídelny a veřejné záchodky.

Vydrží mobilní sítě?

Babišův časový rozvrh přesto nepočítá s tím, jestli je možné do té doby systém vybudovat po technické stránce. „Za optimistický termín považuji rok 2017,“ tvrdí IT odborník, který pracoval na několika ministerstvech. Nechce však prozradit své jméno, protože se obává, že by tím definitivně přišel o veškeré zakázky od státu. Na žádost Týdeníku Echo pročetl studii firmy BDO a svou prognózu zdůvodnil především tím, že studie neobsahuje projekt, podle nějž by bylo možné systém vybudovat. Autoři z BDO dokonce sami upozorňují, že je třeba jejich „abstraktní materiál“ rozpracovat v dílčích projektových studiích, ze kterých by mohli vycházet dodavatelé. Kvalitní projekt na systém on-line pokladen obsahující všechny potřebné funkce se přitom může stihnout nejdříve do konce roku.

Sepsáním studie odvedlo BDO podle experta kvalitní práci, přesto vytvořilo jen kompilaci několika zdrojů. „Z napsaného je jasné, že se vyšlo ze slovenského modelu, který ovšem využívá pouze běžné registrační pokladny, jejichž údaje se neevidují on-line. K tomu studie přimíchala chorvatský model on-line pokladen při využití české registrace přes Check Point. Provázáním těchto motivů s nejvyšší pravděpodobností vznikl náš ryze specifický model,“ hodnotí znalec.

V této chvíli prý nejde jistě říci, že systém bude fungovat. Úzkým hrdlem může být nedostatečná kapacita mobilních sítí, které nemusejí pojmout špičkové zatížení čtyř tisíc účtenek během jedné vteřiny. Obdobný systém dnes provozuje Sazka, jíž ručí za připojení dva mobilní operátoři, v jejím případě však jde pouze o pět tisíc terminálů, tedy stokrát méně než u on-line pokladen. Proto si lze představit, že systém pokladen čas od času spadne a centrální počítač bude odpovídat v řádu několika minut. „Plánovaný objem deseti miliard transakcí za rok je splnitelný jen za předpokladu nových komunikačních kanálů,“ doporučuje expert položení nových optických kabelů nebo posílení sítí mobilních operátorů.

Znalec upozorňuje, že se plán ministerstva financí neomezuje na přijímání účtenek, jejich archivaci a odpověď obchodníkům. Plánuje se také propojení s daňovým webem ministerstva financí ADIS i s Check Pointy ministerstva vnitra. Oba systémy bude nutné upravit a také přitom mohou další náklady dosáhnout miliardové úrovně.

Bez soutěže a bez zákona

Před nepromyšleným projektem varují nejen technici, obavy ze zbytečného utrácení státních peněz má také Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho prezident Miloslav Kala před dvěma týdny upozornil, že ministerstvo financí utrácí státní peníze za přípravu kontrolního systému, který ještě nebyl schválen parlamentem. „Státní prostředky můžete využít pouze k těm účelům, které vám svěřuje zákon, a pokud ten zákon neexistuje, tak potom je využít nemůžete,“ upozornil Kala v rozhovoru pro ČT.

Generální finanční ředitelství skutečně už uzavřelo dvě smlouvy s ministerským podnikem „Státní pokladna Centrum sdílených služeb“, který dostal zakázku na on-line pokladny od Babiše bez veřejné soutěže i bez souhlasu vlády. Mluvčí finančního ředitelství Petra Petlachová uvádí, že první smlouva za 2,4 milionu byla uzavřena na přípravu technických parametrů zadávací dokumentace, druhá smlouva za 49,6 milionu na dodávku softwaru. „V případě druhé smlouvy zatím nebylo nic čerpáno,“ dodává mluvčí.

Ministr Babiš připomínku NKÚ bagatelizoval s tím, že jde o politický útok koaličního partnera ČSSD, jejímž byl Kala dříve členem, a prohlásil, že si obstaral právníky, kteří mu utrácení peněz státních poplatníků schválili. Na dotaz Týdeníku Echo, o jaké právníky šlo, ministr neodpověděl.

Prezident NKÚ Kala politický útok vylučuje. K přípravě on-line pokladen se prý vyjádřil pouze proto, že se ho novináři ptali, jestli pokladny zabrání únikům na dani z přidané hodnoty. Kala odpověděl, že efekt nebude významný, protože úniky DPH dosahují ročně sta miliard, a pokladny mají zvýšit výběr této daně jen o pět miliard. Zbylých sedm miliard chce vláda získat lepším výběrem daní z příjmu. „Systém EET jsme dosud nekontrolovali, což je přirozené vzhledem k tomu, že dosud neexistuje ani zákon, na základě kterého by byl tento projekt ukotven v legislativě,“ uvedl Kala v rozhovoru pro Týdeník Echo. Přitom dodává, že stát může přijít o peníze, které za on-line pokladny utratí, pokud parlament neschválí nebo změní příslušný zákon anebo pokud bude systém zrušen, jak slibují voličům opoziční strany.

Kala připouští, že v utrácení státních peněz bez pověření zákonem není Babiš průkopníkem. „Bohužel se o výjimečný postup nejedná, což ovšem nic nemění na tom, že tento postup je špatně a NKÚ ho v minulosti mnohokrát kritizoval,“ připomněl prezident. Jako příklad stejného porušení pravidel uvádí vznik Centrálního registru administrativních budov, který byl vytvořen před třemi lety a za nějž ministerstvo financí dosud zaplatilo nejméně čtvrt miliardy.

Pokud se obavy kontrolního úřadu naplní, může se opakovat historie systému Jednotné inkasní místo (JIM). Šlo o projekt obdobných rozměrů jako on-line pokladny. Plán na spojení výběru daní, sociálního a zdravotního pojistného do jednoho místa schválila v prosinci 2006 první vláda Mirka Topolánka. Za pět let bylo utraceno za přípravu 1,62 miliardy a teprve v prosinci 2011 byl schválen zákon, podle kterého měl JIM fungovat. Další 2,46 miliardy byly utraceny v letech 2012 a 2013. Za víc než čtyři miliardy nakoupil stát IT služby a nákladné počítačové vybavení, zaplatil za přestavbu některých úřadů a za modernizaci IT systémů celní správy, která se měla projektu JIM účastnit.

Nový systém se velmi pravděpodobně nikdy nespustí. Původně měl začít fungovat v lednu 2015, ministr financí Jan Fischer z Rusnokovy vlády však zahájení odložil na leden 2016. Pak nastoupila Sobotkova vláda, která v programovém prohlášení uvedla, že zákon o jednotném inkasním místě zruší. Dosud tak neučinila, je však předem jasné, že se podle něho řídit nebude.