Tag: Evropský parlament

Články k tagu

Konec stochastického terorismu

Psali jsme zde nedávno o novém pseudovědeckém pojmu „stochastický terorismus“. Označuje tezi, že vyostřená nenávistná rétorika vůči určité osobě či skupině může vést k fyzickému útoku na tento cíl. Sice nevíme, kdo, kdy a jak, ale víme, že k útoku s vysokou pravděpodobností dojde (stochastický znamená pravděpodobnostní), a šiřitelé té rétoriky jsou tudíž viníci.

Odplata od Meloniové: nepodpořila von der Leyenovou. Co to může znamenat

Italská premiérka Giorgia Meloniová a europoslanci zvolení za její stranu Bratři Itálie do poslední chvíle zvažovali, jak se postavit k volbě šéfky Evropské komise. Důvodem bylo i to, že Meloniová byla vyřazena z jednání o obsazení nejvyšších unijních pozic. Nakonec podporu Ursule von der Leyenové nevyjádřili, což může mít vliv na jejich další fungování v EP.

Turek označil zvolení von der Leyenové za ohromnou tragédii pro celou EU

Europoslanec Filip Turek, který v Česku získal nejvíce preferenčních hlasů, se ostře pustil do znovuzvolené předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Podle něj je její volba tragédií pro celou EU. Z projevu kritizoval především soustředění se na zelenou transformaci či ignorování problému migrace. Nový europoslanec z ODS Ondřej Krutílek byl v hodnocení značně mírnější, ale upozornil, že jeho podpora von der Leyenové nerovná se bianco šeku kandidátům do EK.

Polská europoslankyně: „Jste zodpovědná za každé znásilnění migrantem, měla byste jít do vězení, ne do EK“

Je na čase, aby vám někdo řekl, co si o vás myslí velká většina Evropanů. Vybrat vás za předsedkyni Evropské komise byla obrovská chyba a někteří lidé mají z tohoto rozhodnutí stále kocovinu, řekla dnes v emotivním projevu v Evropském parlamentu polská europoslankyně Ewa Zajączkowska-Herniková na adresu Ursuly von der Leyenové ještě před jejím zvolením. Ta poté získala překvapivě více hlasů než se čekalo a bude tak další funkční období v čele Evropské komise.

Dalších 5 let pro „zelenou“ Ursulu. Von der Leyenovou potvrdil ve funkci Evropský parlament

Ursula von der Leyenová bude pokračovat v čele Evropské komise dalších pět let. Evropský parlament potvrdil její setrvání ve funkci většinou 401 hlasů. Získat potřebovala minimálně 361 hlasů. Von der Leyenová je v čele Evropské komise od roku 2019, na dalších pět let ve funkci slíbila zahájení obranných projektů či dodržení cílů takzvané Zelené dohody.

Většina českých europoslanců von der Leyenovou nepodpoří

Většina českých europoslanců ve čtvrtek během klíčového hlasování v Evropském parlamentu nepodpoří předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která se uchází o znovuzvolení. Současná šéfka unijní exekutivy získá nejspíš hlasy jen od pětice českých europoslanců ze své frakce Evropské lidové strany (EPP). Ruku by pro ni mohli zvednout rovněž tři čeští europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Europarlament v první rezoluci od voleb vyjádřil podporu Ukrajině a odsoudil Orbánovu misi

Evropský parlament vyjádřil v první rezoluci po červnových volbách podporu Ukrajině, která se brání před ruskou agresí. Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, proti jich bylo 137. Ve stejné rezoluci navíc europoslanci odsoudili mírovou misi maďarského premiéra Viktora Orbána. Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D).

Babiš se ozval: Bojkot Patriotů je nepřijatelný. Slyšet o nás v Evropě bude i bez funkcí

V Evropském parlamentu se postupně rozdávají pozice, zatím ale bez účasti českých europoslanců, a především bez frakce Patrioti pro Evropu. Expremiér Andrej Babiš sice původně hovořil o tom, že nové uskupení má být klíčovou silou v europarlamentu, ostatním se ale zatím daří spojení evropských „nespokojenců“ vyblokovat. Ukázalo se to například při nezvolení Kláry Dostálové (ANO) místopředsedkyní EP. Babiš v reakci na to uvedl, že bojkot Patriotů je podle něj nedemokratický.

Znovuzvolení von der Leyenové může ohrozit italská premiérka Meloniová

Zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise není tak jasné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nominantka evropských lidovců (EPP) potřebuje ke zvolení 361 hlasů, s nimiž ale nemůže stoprocentně počítat od subjektů sdružených ve středové koalici a musí se spoléhat částečně na Zelené a také na Evropské konzervativce a reformisty (ECR). A právě nejsilnější subjekt ECR – Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové – mohou způsobit problém.

Metsolaová byla znovu zvolena do čela Evropského parlamentu

Předsedkyní Evropského parlamentu se v úterý opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla na dva a půl roku trvající funkční období na první schůzi europarlamentu v jeho novém složení po červnových volbách. Hned v prvním kole tajné volby získala 562 hlasů z 623 odevzdaných platných volebních lístků.

Podpoří, či nepodpoří Meloniová von der Leyenovou? A co ODS?

Italská premiérka Giorgia Meloniová se stále nerozhodla, zda její strana bude ve čtvrtek v Evropském parlamentu hlasovat pro druhý mandát Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise. Píše to dnes deník La Stampa. Meloniové strana Bratři Itálie (FdI) má 24 europoslanců a patří tak k nejsilnějším stranickým delegacím v Evropském parlamentu. Ve frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde FdI sedí, von der Leyenovou podpoří podle deníku ODS a zástupci Nové vlámské aliance (N-VA).

Krajina po bitvě

Předminulý týden ohlásili ambiciózní záměr a od té doby ho z větší části naplnili. Když se tři politici – Andrej Babiš, Herbert Kickl a Viktor Orbán – postavili 30. června ve Vídni před kamery, aby oznámili zrod nové europarlamentní skupiny Patrioti pro Evropu, nebylo ještě zřejmé, zda se jim podaří splnit podmínky pro vznik parlamentní skupiny. Počet poslanců měli hned, otázka byla, jestli se podaří zeměpisně se rozprostřít. Mezitím k nim přešel z frakce Evropští reformisté a konzervativci (ECR) španělský Vox, z rozpadající se populistické frakce Identita a demokracie (ID) italská Liga, a teď v pondělí úlovek nejpočetnější – lepenovské Národní shromáždění.

AfD posbírala dost spojenců na europarlamentní frakci. Včetně české SPD

Alternativa pro Německo (AfD) splní všechny podmínky pro založení nové frakce v Evropském parlamentu, vyhlášení vzniku skupiny nazvané Evropa suverénních národů se očekává večer. Ke vznikající frakci se přidává maďarská krajně pravicová Naše vlast, jak dnes na síti X napsal šéf strany László Toroczkai. „S nepřáteli Evropy nechceme vyjednávat a ani s nimi vycházet, chceme je porazit,“ uvedl Toroczkai. Poznamenal, že základy frakce byly položeny již loni v Budapešti uvedl šéf Naší vlasti László Toroczkai.

Slovenský Směr už nejedná s eurosocialisty. Nejspíš se přidá k Babišově a Orbánově frakci

Slovensko nově rozdmýchalo vody v Evropském parlamentu. Slovenský deník Štandard upozornil na to, že europoslanecká skupina z hnutí Roberta Fica Směr-SD má pouze dvě možnosti. Buď budou působit jako nezařazení nebo se připojí k nové eurofrakci Patrioti pro Evropu, přestože před pár dny svoje zastoupení spíše odmítali. Spekulace se vyrojily poté, co šéfka europoslanců za Směr-SD Monika Beňová oznámila, že ukončují vyjednávání se socialisty a lidovci.

Soud zamítl stížnost Šojdrové na sčítání hlasů. Výsledky eurovoleb v ČR jsou potvrzené

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Oznámil to soudce NSS Ivo Pospíšil. Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby.

Socialisté jsou neústupní a budou v EP tlačit zákaz spalovacích motorů stůj co stůj

Zákaz spalovacích motorů u nových automobilů od roku 2035 je klíčovým požadavkem socialistů (S&D) pro budoucí Evropskou komisi (EK). Vyplývá to z oficiálního dokumentu, který v úterý zveřejnil server Euractiv. Nově požadují rovněž zrušit právo veta ohledně článku 7, tedy ve věci dodržování právního státu, kdy by tak Brusel mohl s menšími překážkami uvalit sankce na nepohodlný členský stát. V úterý večer se zároveň uskutečnila schůzka frakce S&D v Evropském parlamentu s dosavadní předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou

Babišovi Patrioti pro Evropu mají problém. Lidovci, socialisté a liberálové je chtějí blokovat a izolovat

Andrejem Babišem, Viktorem Orbánem a Herbert Kicklem založení Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) se stali třetí největší skupinou v Evropském parlamentu (EP) s 84 mandáty. Budou mít ale pravděpodobně velký problém získat pro sebe jakýkoliv parlamentní výbor, protože evropští lidovci, socialisté a liberálové z Renew vyhrožují, že je budou blokovat a snažit se je izolovat, uvádí server Euractiv. Podle zdroje se dohodli na vytvoření "cordon sanitaire" proti nové frakci.

Jak si evropské frakce rozdělí výbory: v noci se předběžně dohodly

Europarlamentní frakce dosáhly v noci na dnešek předběžné dohody o rozdělení výboru v Evropském parlamentu (EP). Nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) by chtěla vést celkem sedm výborů, například vlivný výbor pro zahraniční věci (AFET), pro průmysl (ITRE) a pro zemědělství (AGRI). Vyplývá to z informací serveru Politico. Nová parlamentní frakce Patrioti pro Evropu by pak chtěla výbory pro dopravu (TRAN) či kulturu (CULT). Zda se jim je podaří získat, zůstává podle bruselského listu nejasné.

„Nazývejme věci pravými jmény.“ „Zhnědnul.“ Z koalice prší kritika na Babišovu frakci

V Bruselu k pondělku formálně vznikla nová frakce v Evropském parlamentu pod názvem Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), do které patří i české opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. Tato událost však vyvolala výrazné reakce mezi českými politiky, kupříkladu premiér Petr Fiala (ODS) frakci obvinil, že slouží zájmům Ruska, což podle něj ohrožuje bezpečnost a svobodu Evropy. Ostrými slovy nešetřil ani šéf Pirátů Ivan Bartoš. Babiš reagoval tak, že Fialu nazval „patologickým lhářem.“

Babišova evropská frakce míří k dominanci na národovecké scéně. „Vykradla“ Identitu a demokracii

Dosud hlavní evropská národně konzervativní frakce Identita a demokracie (ID) již nemá dostatek členů, aby mohla v nově zvoleném Evropském parlamentu pokračovat a zřejmě ji čeká zánik. Za úpadkem frakce, do které v minulém volebním období patřila i česká SPD nebo německá AfD, stojí zejména vzestup nového euroskeptického uskupení Patrioti pro Evropu. Frakce, na níž se podílí i český expremiér Andrej Babiš, tak má našlápnuto stát se hlavní „národoveckou“ silou v sedmadvacítce.

Patrioti pro Evropu čekají na Le Penovou. Mohou být třetí nejsilnější frakcí

Divoké utváření nového Evropského parlamentu vrcholí začátkem tohoto týdne. V pondělí je totiž deadline pro vytvoření nových frakcí. Zatímco některé skupiny již mají své ustavující schůze za sebou, ty další do poslední chvíle sháněli partnery. Mezi nimi také aliance Patrioti pro Evropu v čele s Andrejem Babišem (ANO) a Viktorem Orbánem (Fidesz). Již o víkendu ale bylo jasné, že frakce splní podmínku sedmi státu pro svůj vznik, v pondělí se očekává ustavující schůze, včetně účasti Národního sdružení Marine Le Penové.

Evropský parlament má nástroj proti „slepencům“. Co to znamená pro „Babišovu“ frakci

Nedávné změny jednacího řádu Evropského parlamentu vyžadují, aby všichni členové nově vzniknuvší politické skupiny písemně prohlásili, „že sdílejí stejné politické názory“. Jedná se o jednu z podmínek pro vytvoření frakce. Zabránit má vzniku uskupení, která nemají reálně nic společného, ale chtějí například čerpat výhody z existence skupiny.

Wilders se chce v europarlamentu přidat k Babišovi a jeho vznikající frakci Patrioti pro Evropu

Krajně pravicová nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se přidá k nově vznikající frakci v Evropském parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kterou nedávno založila nacionálně konzervativní maďarská strana Fidesz, pravicově populističtí rakouští Svobodní a české hnutí ANO. Informovaly o tom tiskové agentury AFP nebo DPA s odvoláním na Wilderse.

Tekuté písky evropských voleb

Čtrnáct dní uplynulo od voleb do Evropského parlamentu a politická mapa stále připomíná tekuté písky. Jsme svědky dvou zdánlivě odlišných trendů. Na jedné straně uhájila většinu frakce lidovců, socialistů a liberálů, přičemž Evropská lidová strana (EPP) v této trojici významně posílila. Zároveň hlavní tahoun této frakce, německá CDU/CSU, reflektovala změny nálad v Německu i Evropě a posunula se z merkelovského středu doprava.

Babišova frakce má další posilu. Přeběhl k ní španělský Vox, dosud byl spojencem ODS

Vznikající frakce Patrioti pro Evropu má další konkrétní posilu, která rozšiřuje okruh známých subjektů a zemí, které budou součástí této skupiny. Jedná se španělskou pravicovou antiimigrační stranu Vox, která se rozhodla k Patriotům přejít z konkurenční frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde sídlí i česká ODS.

Babišovi Patrioti pro Evropu mohou pohltit celou další frakci, Le Penová se rozhodne v pondělí

Pravicová část Evropského parlamentu se nachází v divokém období, jehož výsledek bude klíčový pro další fungování národoveckých subjektů v Bruselu. Nové vznikající frakce Patrioti pro Evropu, jejíž spoluzakladatelem je i české hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, může podle posledních informací pohltit frakci Identita a demokracie. List Financial Times totiž píše, že šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Penová velmi vážně zvažuje přesun do nové frakce.

Alexandr Vondra se stal jedním ze čtyř místopředsedů Evropských konzervativců a reformistů

Frakci Evropských konzervativců a reformistů ECR budou v tomto volebním období předsedat Nicola Procaccini ze strany Bratři Itálie (FdI) a Joachim Brudziński z PiS. Jedním ze čtyř místopředsedů ECR se stal i český europoslanec Alexandr Vondra z Občanské demokratické strany (ODS). ECR je s 84 poslanci třetí nejpočetnější frakcí v Evropském parlamentu.

Polská PiS se v europarlamentu k Babišovi a Orbánovi nepřidá. Zůstává v konzervativní frakci

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) zůstává součástí pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Vyplývá to z prohlášení frakce po ustavujícím sjezdu. PiS se tak nepřidá k projektu nové frakce, jejíž vznik v neděli ohlásili maďarský premiér Viktor Orbán či český expremiér Andrej Babiš.

Velká rošáda české politiky

Můžeme zprávu o tom, že Babišovo ANO zakotvilo v nově vytvářené frakci Patrioté pro Evropu, vzít jako důkaz o názorové plytkosti této formace, jíž je nějaká ideologie fuk, takže je schopna jedním tahem přejít od euroliberálů na zcela opačné pozice. Je otázka, v čem je tak hodnotný důkaz o povaze Babišova angažmá v politice, když je jen další v řadě. Anebo to můžeme vzít jako zprávu o velké konfiguraci české politiky, a sice k horšímu. Tohoto manévru se účastní jak Babiš, tak jeho hlavní protivník v domácí politice, jímž je opět ODS. Manévr bychom mohli označit jako velkou rošádu na politické škále.