Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa „odejdou“ z války na Ukrajině a Evropa sama ji financovat nemůže, řekl maďarský premiér Viktor Orbán ve státním rozhlasu před začátkem dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Evropská unie musí podle Orbána po vítězství Trumpa přehodnotit svou podporu Ukrajině, citovala slova maďarského premiéra agentura Reuters.
Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil na doživotí dva ruské vojáky za vyvraždění devítičlenné rodiny, včetně dvou dětí, v okupovaném městě Volnovacha na východě Ukrajiny, oznámila dnes ruská média. Odsouzení se podle listu Kommersant nepřiznali a proti rozsudku se odvolají.
Pětadvacet lidí utrpělo zranění, když ruská armáda v noci na dnešek bombardovala ukrajinský Charkov. Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině, informoval, že se částečně zřítil 12podlažní panelový dům na rozsáhlém sídlišti Saltivka. Jeden člověk zemřel a devět dalších utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na Oděsu.
Třicet let brzo uplyne od podpisu tzv. Budapešťského memoranda, které mělo Ukrajině garantovat hranice výměnou za odvoz jaderných hlavic do Ruska. Pod dokument se podepsali kromě představitelů Ruska a Ukrajiny také Britové a Američané. Během okupace Krymu v roce 2014 a po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se z dokumentu stal cár papíru. Výsledkem bylo přesvědčení Ukrajinců, že kdyby dokument nepodepsali, nikdy by si Rusové nedovolili napadnout stát se 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi.
Na Ukrajině padl osmý ruský generál, který se účastnil invaze do země. Generálmajor Pavel Klimenko byl zabit ve středu, okolnosti jeho smrti se objasňují. Napsala to dnes ruská služba BBC, které smrt ruského důstojníka potvrdil jeho příbuzný. Rodiny řady ruských vojáků ho podle stanice viní z toho, že své muže posílal do útoku bez ohledu na jejich ztráty.
Ruský prezident Vladimir Putin pogratuloval Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách a řekl, že je připraven s ním hovořit. Podle agentur tak ve čtvrtek učinil v Soči na konferenci diskusního klubu Valdaj, kde rovněž prohlásil, že se nebrání obnovení kontaktu ani s dalšími světovými lídry.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa chce Ukrajině dodat ještě před koncem funkčního období zbraně a munici za více než šest miliard dolarů. Zřejmě se obává, že by jeho nástupce Donald Trump mohl nevyčerpanou pomoc Kyjevu zkrátit. Jde o peníze z dubnového balíčku v hodnotě 61 miliard dolarů.
Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul "ničení ukrajinské populace", prohlásil podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.
Evropa přežila již dvě zimy od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, což mělo negativní dopad na dodávky plynu. Jak se ale blíží chladnější měsíce, jsou obchodníci a analytici znepokojeni tím, zda region zvládne letošní zimu stejně hladce. Jedním z hlavních problémů je, že evropský trh s plynem je nyní napojený na nestabilnější globální energetický trh více než kdykoliv předtím.
Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vrcholné představitele evropských zemí na summitu v Budapešti upozornil, že je to Rusko, které eskaluje situaci nasazením severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, poznamenal Zelenskyj v narážce na heslo Donalda Trumpa.
Tisíce vojáků ze Severní Koreje byly nasazeny do Ruska, aby podpořily armádu Vladimira Putina v boji proti Ukrajině. Než se však jednotky Kim Čong-una vydají na frontu čelit kyjevským silám, zdá se, že musí nejprve čelit jinému nepříteli – takovému, který je pro nás ve vyspělém světě až příliš známý: nástrahám internetu, píše server Daily Mail.
V nadcházejících dnech by mohla Severoatlantická aliance (NATO) projednat možnost zachycení ruských raket nad ukrajinským územím. Tuto informaci uvedl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro televizní stanici TVN24. Podle jeho slov je tento návrh předmětem jednání mezi členskými státy NATO a může se dostat na pořad jednání během příštího setkání ministrů NATO, které proběhne v příštím týdnu.
Donald Trump je známý kritikou „černých pasažérů“ v NATO a tvrzením, že může ukončit válku na Ukrajině během jediného dne. Jakkoli je mnohé jeho výroky během kampaně nutné chápat s určitou nadsázkou, Trump je známý svou nepředvídatelností a s jeho návratem do Bílého domu můžeme v americké zahraniční politice pozorovat dramatické změny.
V Polsku začne do konce roku výcvik členů takzvané Ukrajinské legie, která má být tvořena Ukrajinci žijícími v zahraničí a která bude posléze nasazena do bojů proti ruské invazní armádě na Ukrajině. Za měsíc fungování náborového střediska se do této vznikající legie přihlásilo přes pět set lidí, nejvíce z Polska a Česka, napsala v úterý agentura Ukrinform. Zatím jediné středisko pro rekrutování dobrovolníků do Ukrajinské legie je ve východopolském Lublinu na ukrajinském generálním konzulátu.
Čeští politici v předvečer prezidentských voleb v USA vyjadřují podporu jednomu z kandidátů. Lídr hlavní opoziční strany Andrej Babiš (ANO) se jednoznačně přihlásil k podpoře republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Uvedl, že „věří jeho slibu, že ukončí válku na Ukrajině, protože když byl americkým prezidentem, žádná válka nebyla." Naopak například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že by „bez váhání volil Kamalu Harris“.
Ukrajinská vojska se poprvé střetla v boji se severokorejskými vojáky, nasazenými na straně Ruska, řekl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov jihokorejské televizi KBS. Umerov podle japonské agentury Kjódó uvedl, že došlo k "malému" střetnutí, aniž by upřesnil, kdy a kde přesně se boj odehrál. Nicméně by podle ministra mohl být považován za začátek účasti KLDR ve válce Ruska proti Ukrajině.
Pokud bude válka na Ukrajině pokračovat další dva nebo tři roky, bude nutné mobilizovat 150 tisíc lidí ročně. Uvedl to dnes ukrajinský poslanec Ruslan Horbenko. Ukrajina přitom trpí citelným nedostatkem vojáků, tisícům Ukrajinců se nechce bojovat a snaží se všemi dostupnými prostředky mobilizaci vyhnout. Vedoucí dobrovolnického projektu Victory drones Marija Berlinskaja přišla nyní s tím, že se musí mobilizovat ženy, jinak se bude muset Ukrajina vzdát a celý národ pak skončí v masových hrobech pod ruskou nadvládou.
Čtrnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom informovaly úřady a policie ve druhém největším země na Ukrajině. Zasažen byl supermarket.
S blížícími se americkými volbami je pro Evropu jednou z klíčových otázek, jak se Donald Trump či Kamala Harrisová dívají na válku na Ukrajině, největší konflikt v Evropě od konce druhé světové. Podpora Spojených států - i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy pomalá - je stále klíčová. Oba kandidáti se přitom na konflikt a jeho řešení dívají odlišně.
Ruské jednotky se zmocnily další ukrajinské vsi. Jde o vesnici Vyšneve na východě Doněcké oblasti, kterou Moskva nazývá Doněckou lidovou republikou. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informují tiskové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět apeloval na svět, aby podnikl kroky a přijal taková rozhodnutí, která by zajistila Ukrajině bezpečnost a zlomila odhodlání Moskvy dál vést válku.
Americký občan Daniel Martindale, který údajně pomáhal ruským silám lokalizovat ukrajinské jednotky, se v sobotu objevil v Moskvě. Na tiskové konferenci oznámil, že žádá o ruské občanství. Martindale tvrdí, že byl do Ruska tajně přepraven speciálními silami poté, co po dobu dvou let poskytoval informace o ukrajinské infrastruktuře.
Partneři Ukrajiny by měli Kyjevu povolit úder na severokorejské jednotky na území Ruska. Prohlásil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v době, kdy se více než 10 000 bojovníků připravuje na vstup do bojů na frontě, informoval server Politico. Zelenskyj znovu vyzval západní země, aby zrušily zákaz úderů raketami dlouhého doletu na ruské území, v tomto případě k preventivním útokům na tábory, v nichž jsou umístěni zahraniční vojáci.
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv, který je známý svými značně ostrými výroky a výhrůžkami Západu, na sociální síti Telegram okomentoval americké prezidentské volby, které se blíží do finále. Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj může v případě znovuzvolení potkat osud jiného bývalého amerického prezidenta, J. F. Kennedyho.
Prezident Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, celkem obdržel 181 takových žádostí. Českému rozhlasu to řekl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové český prezident tímto krokem ukázal, že mu na nezáleží na vlastních občanech.
V předvečer ruského invazního útoku na Ukrajinu radili západní představitelé prezidentu Volodymyru Zelenskému, aby byl připraven vytvořit vládu v exilu a zahájit partyzánskou válku. Spojené státy, stejně jako další západní země, byly přesvědčeny, že Ukrajina válku rychle prohraje a že Zelenskyj může být zabit.
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti o setkání vedení ukrajinských ozbrojených sil s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.
Rusko přepravilo k ukrajinským hranicím sedm až osm tisíc severokorejských vojáků a učí je ovládat moderní vybavení jako jsou termokamery, drony, přístroje pro noční vidění či moderní verze útočné pušky Kalašnikov AK-12. Uvádí to alespoň ukrajinské tajné služby. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek večer znovu naléhal na západní spojence, aby Ukrajině poskytli rakety středního a dlouhého doletu a umožnili Ukrajině zasahovat tábory s vojáky KLDR.
Ukrajinská armáda bude mít údajně už brzy možnost provádět hluboké údery na území Ruska, aniž by potřebovala souhlas západních spojenců. Podle deníku The Telegraph se ukrajinské síly připravují na rozmístění vlastní výkonné balistické střely Hrim-2 schopné zasáhnout Moskvu, která má prý představovat i osobní hrozbu pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
Na východní hranici Polska začala výstavba prvních částí opevnění, které má zemi ochránit před možným útokem z ruské Kaliningradské oblasti nebo z Běloruska. Ve čtvrtek večer o tom na sociální síti X informoval polský premiér Donald Tusk. Jeho vláda letos na jaře uvedla, že na posílení ochrany východní hranice, takzvaný Východní štít, vyčlení deset miliard zlotých (přes 58 miliard Kč).
O nasazení vojáků NATO na Ukrajině hovoří od jara opakovaně francouzský prezident Emmanuel Macron. Debaty teď přiživuje i přítomnost severokorejských vojáků na frontě, přímé výzvy zaznívají například z Pobaltí. O vyslání instruktorů blíž k frontě přemýšlí také Velká Británie. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by bylo vyslání bojových jednotek nakonec možné, i když značně komplikované a znamenalo by riziko jak pro samotné státy, tak pro Severoatlantickou alianci.
