Energetická společnost ČEZ od Nového roku zvýší cenu elektřiny. Zákazníci si u těch nejběžnějších sazeb připlatí na faktuře v průměru o zhruba třetinu. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Důvodem zdražení je růst velkoobchodní ceny elektřiny, řekl ve středu mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Samotná cena za spotřebovanou megawatthodinu se ale například u nejběžnější sazby D02 zdvojnásobí.
Výsledná cena za nákup při úhradě v hotovosti na Slovensku se od léta příštího roku bude zaokrouhlovat. Změnou příslušného zákona o tom dnes rozhodl parlament. Země chce tímto krokem omezit používání drobných mincí v hodnotě jednoho a dvou eurocentů, byť jimi nadále bude možné platit v obchodech. Až zákon podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, nákup za hotovost se od června 2022 matematicky zaokrouhlí na nejbližších pět eurocentů. Na tuto částku se bude zaokrouhlovat i hotovostní platba v hodnotě jednoho a dvou eurocentů.
Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.
Nemůžeme ignorovat ekonomické dopady opatření na ochranu klimatu. Tvrdí to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj je nutné vypracovat analýzu dopadu jednotlivých kroků, které mají vést ke snížení emise skleníkových plynů. Podle Rusnoka se nevede ani žádná racionální veřejná debata na toto téma. Guvernér ČNB Rusnok v pořadu Očima guvernéra na serveru E15 uvedl, že „zelená ekonomika nemůže ignorovat dopady rozhodnutí.“
Lidé se začínají bát rostoucích cen a obavy mají i z vysoké ceny energií. Vyplývá to z čísel Českého statistického úřadu, podle kterých jsou dalším důvodem k vráskám i rostoucí čísla nakažených koronavirem. Koronavirus však už není tahoun největších obav, protože lidé se začínají strachovat své budoucnosti. Kromě spotřebitelů klesají čísla důvěry i u podnikatelů, kde se snížila už čtvrtý měsíc v řadě. Důvodem je nedostatek čipů, kvůli kterému musela svou výrobu pozastavit či omezit automobilka Škoda Auto.
I když kvůli koronavirové nákaze nejsou provozovny a služby zavřeny či omezeny, některé podnikatelské obory přesto žádají o pomoc stát. A to zejména v rámci udržení pracovních míst. Touto cestou jde například největší podnik působící na tuzemském trhu Škoda Auto, ale i hoteliéři nebo odvětví cestovního ruchu. Ekonomové upozorňují, že se jedná o nebezpečný trend, protože pomoc se dříve poskytovala kvůli koronavirové krizi a uzávěrám celých odvětví.
Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat.
Pražská plynárenská od 1. listopadu zdraží u části svých zákazníků plyn v průměru o 24,6 procenta. Zvýšení cen se nedotkne klientů se zafixovanými cenami, naopak s ním musí počítat domácnosti a maloodběratelé, kteří nyní využívají základní ceník Standard. Firma zdražení odůvodnila nepříznivou situací na trhu. Podle firmy „nepříznivý a turbulentní vývoj na velkoobchodních trzích“ nemá v posledních letech obdobu a cena zemního plynu za poslední rok vzrostla několikanásobně.
Ceny zánovních aut do dvou let stáří inzerovaných na českém trhu v září meziročně vzrostly o 6,3 procenta na medián 539 000 korun. Některé modely ale zdražily o více než pětinu. Vyplývá to z analýzy autobazarů AAA Auto ze skupiny Aures Holdings. Zánovní ojetiny podle expertů nahrazují nová auta, jejichž dodávky již několik měsíců váznou kvůli nedostatku čipů. Český statistický úřad v září uvedl, že ojetiny na tuzemském trhu meziročně zdražily o 7,5 procenta.
Za vlády Andreje Babiše došlo k velkému nabobtnání státní správy a hlavně k vysokému nárůstu platů. Armádu úředníků ovšem platí soukromý sektor, kde mzdy jsou oproti státním zaměstnancům stále nižší. Podle ekonomů se jedná o nebezpečný jev, protože lidé ve službách státu mají mnohem větší jistotu, že o své místo nepřijdou. Řešení tak leží na nové vládě, která se zřejmě bude muset odhodlat k propouštění. V soukromém sektoru je ale po lidech velká poptávka a ve skutečnosti tak nehrozí, že by schopní zaměstnanci zůstali bez práce delší dobu.
Na miliony za umístění ve volbách se mohou těšit i na první pohled neúspěšné strany. Státní příspěvek dostanou kromě čtyř velkých subjektů také čtyři strany, které se do sněmovny nedostaly. Třeba hnutí Přísaha Roberta Šlachty, které neprolezlo s výsledkem 4,68 % hlasů jen těsně, bude za letošní volby inkasovat celkem 62,8 milionu korun. I přes svůj zdánlivý neúspěch tak patří mezi vítěze voleb. Peníze za hlasy dostane i formace Trikolora, Svobodní, Soukromníci, a to celkem 14,8 milionu korun.
Růst cen zemního plynu v Evropě prudce zrychluje. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se ve středu zvýšila až o 40 procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba 4000 korun) za megawatthodinu. Ukazují to data pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. V úterý cena listopadového kontraktu vzrostla asi o 20 procent a poprvé překonala hranici 100 eur.
V čele letošního žebříčku nejbohatších Čechů a Češek, který sestavuje časopis Forbes, je Renáta Kellnerová. Čtyřiapadesátiletá vdova po vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi, který koncem letošního března tragicky zahynul, má podle ve středu zveřejněného žebříčku majetek 374,7 miliardy korun. Je to o téměř 82 miliard korun více, než činil loni majetek jejího muže. Majetek stovky nejbohatších Čechů a Češek letos stoupl z 1,3 na 1,64 bilionu korun.
Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o 300 procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Kov vyráběný z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi se tak stal vzácným, což ohrožuje vše, od automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely, a představuje další problém pro světovou ekonomiku.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Na twitteru to sdělila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Rozpočet vláda schválila i přes nesouhlas koaliční ČSSD. Důvodem je růst platů státních zaměstnanců, který podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka nepokryje ani inflaci.
Sněmovní volby mohou být velice výnosným byznysem, a to dokonce i pro malé nebo recesistické strany, které ve finále získají jen pár procent hlasů a do sněmovny se vůbec neprobojují. Vydělává doslova každý započtený hlas, stačí získat alespoň 1,5 procenta. I zdánlivý neúspěch tak stranám může přinést ze státní kasy miliony. Třeba tříprocentní zisk by mohl vynést kolem 40 milionů korun.
Bitcoin nadále citelně ztrácí na hodnotě. Nyní k tomu přispěla i Čínská centrální banka, která označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. Uvedla rovněž, že tyto transakce musí být zakázané. Informovala o tom agentura Bloomberg. Podle ekonoma Lukáše Kovandy lze ale očekávat ještě větší pokles hodnoty. Centrální banka považuje za nezákonné rovněž poskytování služeb zahraničních kryptoměnových burz v Číně.
Polský zlotý se v posledních dnech propadá na nejnižší hodnoty vůči koruně v novodobé historii. Kurs se pohybuje okolo 5,5 koruny za jeden zlotý. Oslabení polské měny tak hojně využívají Češi k nákupům v příhraniční. Koruna je vůči zlotému nejsilnější od 90. let. Dosud nejslabší kurs vůči koruně měl vykazoval zlotý v září 2011, bylo to 5,49 korun za jeden zlotý. Ve středu 22. září 2021 klesla hodnota zlotého až ke kursu 5,48 korun za jeden zlotý. Naopak nejsilnější byl zlotý v dubnu 2015, kdy se prodával za téměř 7 korun.
Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla na 2,32 procenta z červencových 2,23 procenta. Sazba vzrostla pošesté v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky v červenci sjednaly 10 444 hypoték za 33,7 miliardy korun. Jde o meziroční nárůst, ve srovnání s předchozím měsícem ale počet i objem nově sjednaných hypoték klesl. „Proti červenci klesl počet i objem zhruba o pět procent a ve srovnání s červnem o čtvrtinu. Přesto jde o nejlepší srpnový výsledek v historii Hypoindexu.
Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Velkou měrou ke zvýšení průměru přispěli lékaři.
Městský soud v Praze minulý týden rozhodl, že krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb spadá pod ubytovací služby a měl by se danit jako podnikatelská činnost. O rozhodnutí soudu píšou úterní Hospodářské noviny. Rozhodnutí může výrazně ovlivnit majitele tisíců bytů, kteří v nich poskytují ubytování skrze platformu Airbnb a Booking.com. „Toto rozhodnutí by mohlo byznysmodel Airbnb zcela rozložit," citují HN daňového poradce a partnera EK Partners Lukáše Eisenworta.
Čechy letos čekají možná nejdražší Vánoce v historii. Může za to mimo jiné výrazný růst cen průmyslových výrobců. Ten podle analytiků ukazuje, že výrobci budou muset přenášet vyšší ceny na konečné zákazníky a spotřebitelská inflace tak nepoleví ani v dalších měsících. Situaci by mohlo uklidnit až obnovení výrobních a dopravních kapacit a uklidnění na trzích s komoditami. Češi by se podle odborníků měli připravit, že si mimo jiné za letošní vánoční dárky připlatí.
Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Ve srovnání s červnem tempo růstu cen zrychlilo o 0,6 procentního bodu. Největší vliv na tento vývoj mělo opět zdražování aut a PHM. Meziměsíčně ceny stouply o procento, důvodem byly vyšší ceny dovolených. Informoval o tom dnes ČSÚ. Analytici odhadovali, že meziroční inflace v červenci zůstala na červnových 2,8 procenta, případně mírně zrychlila na 2,9 procenta.
Nová zelená evropská politika už má své první důsledky. Domácnostem totiž výrazněji zdraží elektřina, což pocítí už v podzimních měsících. Na vině je jak růst cen emisních povolenek, tak postupné uzavírání německých uhelných a jaderných elektráren, na což Češi doplácí. Pražská energetika (PRE) svým odběratelům rozeslala dopisy s oznámením, že cenu elektřiny už není schopná udržet, a proto ji od září navýší.
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun.
Sněmovna v pátek schválila dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci a od roku 2023. příspěvek 500 korun za každé vychované dítě. Novelu, jež také zavádí možnost předčasného důchodu až o pět let pro příslušníky IZS bez dopadu na výši penze, nyní dostanou k posouzení senátoři. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se úprava bude muset v Senátu dopracovat..
Investice do polí a lesů, kryptoměn, ale i nemovitostí či drahých aut. Vrcholní politici a představitelé státu odevzdali svá majetková přiznání, v nichž se lze mimo jiné dozvědět, kolik kterému z nich zbývá zaplatit z hypotéky nebo jaké nemovitosti přibyly do jeho portfolia za poslední rok. Nejvyšší příjmy opět vykázal premiér Andrej Babiš. Na účtu mu přibylo 131,5 milionu korun, přičemž 76,6 milionů mu poslal holding Agrofert z jeho svěřenského fondu, uvádí server Novinky.cz.
Téměř 90 miliard korun přinesl postupně v uplynulých 15 letech v hotovosti v taškách či kufrech do jedné z bank v Praze majitel směnárny v Ústí nad Labem. Peníze ukládal na svůj účet v eurech, poté je vybíral v dolarech. Policie případ vyšetřovala pro podezření na praní špinavých peněz z Ruska, což ale neprokázala, a loni věc odložila. Uvedl to ve středu na webu Radiožurnál, kterému to potvrdily dva zdroje obeznámené s finančním i policejním vyšetřováním.
Vláda po ostré kritice ze strany nejen opozičních politiků, ale třeba i zástupců zasažených obcí z jižní Moravy, odvolala ostře kritizované nařízení, v němž chtěla lidem postiženým nedávným tornádem zkrátit státní dotace o hodnotu darů. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová nejprve svalovala vinu za formulaci vládního nařízení na úředníky, později mluvila o špatném pochopení vládního tisku.
Schodek státního rozpočtu ke konci června stoupl na 265,1 miliardy korun z květnových 255 miliard korun. Informovalo o tom ve čtvrtek v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci června byl schodek 195,2 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci června meziročně stouply o 13,1 miliardy na 712,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 21,5 miliardy na 613,7 miliardy korun
