Sněmovna v pátek schválila dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci a od roku 2023. příspěvek 500 korun za každé vychované dítě Novelu, jež také zavádí možnost předčasného důchodu až o pět let pro příslušníky integrovaného záchranného systému bez dopadu na výši penze, nyní dostanou k posouzení senátoři. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se úprava bude muset v Senátu dopracovat, protože není zřejmý přesný okruh pojištěnců, na které by se měla vztahovat.

Dolní komora předlohu schválila hlasy 95 ze 123 přítomných poslanců. Pro byli zákonodárci vládních ANO a ČSSD a opozičních SPD, KSČM a KDU-ČSL i nezařazená Tereza Hyťhová (Trikolóra). Novelu nepodpořili poslanci ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN.

Příspěvek za vychované dítě, na který má mít nárok jen jeden z rodičů, zpravidla matka, prosadila do vládní novely koaliční ČSSD. Jde také o dlouhodobou snahu lidovců, o jejichž konkurenční úpravě už dolní komora nehlasovala. O příspěvek se má zvyšovat zásluhová část penze, a valorizovala by se tedy podle inflace. Nárok na příspěvek má mít podle poslance ČSSD Romana Sklenáka "ten, který převážně o to dítě pečoval, to znamená v praxi tedy především ten, který s ním trávil větší část rodičovské dovolené". Změna tak má zvýšit důchody ženám, které část produktivního věku strávily péčí o dítě a měly nižší příjmy.

Dodatečné rozpočtové výdaje předkladatelé odhadli na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025. Předčasný důchod bez sankce pro záchranáře prosadili poslanci vládního hnutí ANO.

Dodatečné přidání 300 korun k důchodům by příští rok stálo podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun. I tento příspěvek totiž poputuje podle návrhu do zásluhové části důchodu a částka každý další rok při valorizaci o určité procento poroste. Příští rok by se měly penze zvýšit podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí v průměru celkem o 797 korun, tedy o 5,2 procenta. "Průměrný důchod by tak měl být podle předběžných čísel zhruba 16.275 Kč a měl by dosahovat přibližně 43 procent průměrné mzdy," sdělilo ministerstvo v tiskové zprávě.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Valorizace tak už odráží zdražování za určité období i část navyšování výdělků. Mimořádné přidání ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodnilo v podkladech k novele tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech.

„Na důchodcích šetřit nemůžeme," uvedla ve sněmovní debatě Maláčová. Naopak podle Jana Bauera (ODS) by o výši důchodů neměly rozhodovat stranické sekretariáty. Česko má podle něho valorizační mechanismus, který zohledňuje náklady důchodců. Vládní návrh Bauer označil za snahu uplatit voliče před nacházejícími sněmovními volbami. Podobně se vyjádřil také Jan Jakob z TOP 09. "Populismus tady stříká téměř ze všech koutů tohoto sálu," prohlásil. Nejde podle něho o seniory, ale o jejich hlasy v říjnových volbách. Komunistický poslanec Leo Luzar oponoval slovy, že na důchodcích se 30 let šetřilo. "Mysleme na to, že také chtějí důstojně žít," uvedl. Lucie Šafránková (SPD) označila vládní návrh za nedostatečný.

Poslanci podali k vládní předloze dvě desítky úprav. O většině z nich Sněmovna po schválení pozměňovacího návrhu sociálních demokratů už nehlasovala, protože se vzájemně vylučovaly. Patřila i nim i snaha předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky o snížení penzí exponentům někdejšího komunistického režimu. Návrh vyvolal slovní přestřelku mezi komunisty a lidovci. Jiří Valenta (KSČM) označil návrh za "ideologický balast". Jurečka se naopak pozastavil nad tím, že se Valenta ve vystoupení "zaklínal ústavností".

V dílčích hlasováních Sněmovna odmítla pirátskou úpravu vyšších penzí pro středoškoláky, kteří byli za socialismu vyloučeni pro své názory ze studia, a pro oběti tehdejšího zneužívání ochranného dohledu. Piráti a Starostové neprosadili jednorázový přídavek důchodcům 1000 korun. Peníze chtěli předkladatelé získat úpravou zákona o střetu zájmů tak, aby zabránil společnostem, jejichž skutečným vlastníkem je člen vlády, čerpat veřejné peníze. Úprava mířila na premiéra Andreje Babiše (ANO) a holding Agrofert. ODS neuspěla podobně jako v minulosti s návrhem, aby se tisícikoruna k důchodu přidávala lidem po 25 letech v penzi, nikoli při dosažení 85 let věku, jako je tomu nyní.