Ke klíčovému střetu v prezidentském klání může dojít v televizních debatách. Pracně budovaná image kandidátů se v nich může rozpadnout během několika vteřin, míní oslovení odborníci. První z debat se uskuteční na Primě už 4. ledna, Česká televize svou superdebatu přesunula z 12. na 8. ledna kvůli kolizi s TV Nova. První kolo prezidenských voleb se koná 13. a 14. ledna.
Už jen dva týdny dělí Česko od třetí přímé volby prezidenta a deník Echo24 přináší přehled kauz, které jsou spojené s hlavními favority. Zdaleka největší množství různých kauz má za sebou bývalý premiér a miliardář Andrej Babiš. S ním se nepojí jen trestní stíhání za Čapí hnízdo, o níž by měl soud rozhodnout v lednu, nebo spolupráce s StB, ale také další kauzy okolo čerpání dotací, nákupu korunových dluhopisů nebo ovlivňování finanční správy.
Začíná žhavá část kampaně před volbou prezidenta ČR, kterého si lidé budou moci vybírat zkraje druhého lednového víkendu. Kandidáti dostanou zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích. Český rozhlas začne vysílat jejich příspěvky už dnes večer, Česká televize se připojí ve čtvrtek. Ve veřejnoprávní televizi se budou kandidáti se svými půlminutovými nebo minutovými příspěvky objevovat od 29. prosince do 1. ledna na ČT24 a od 2. do 9. ledna na ČT1.
Voliči budou mít v prvním kole na výběr z poměrně široké palety devítky kandidátů. A jednou z kategorií při výběru bude nepochybně životní příběh a zkušenosti jednotlivých osobností. Jak se ale vidí samotní kandidáti? Proč by měli lidé dát svůj hlas zrovna jim? Deník Echo24 oslovil s otázkou, čím se podle sebe liší od ostatních kandidátů, všechny postupující do prvního kola prezidentské volby.
Bývalý premiér Andrej Babiš má tak široké a tvrdé jádro voličů, že si může před prezidentskými volbami dovolit téměř cokoliv a vliv na jeho elektorát bude zanedbatelný. Shodují se na tom experti z různých oborů oslovení deníkem Echo24. Naopak větší pozor si v průběhu kampaně musí dávat ostatní favorité lednových voleb, tedy někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a generál ve výslužbě Petr Pavel. Nemají totiž zdaleka tolik voličů, kteří by je volili, ať se stane cokoliv.
Kultura nečekaně rozdmýchala prezidentskou kampaň v předvánočním čase, když partička dětí nachytala bývalého premiéra Andreje Babiše. Otázky mimo jiné na díla Karla Čapka či Jaroslava Haška mu způsobily možná více vrásek, než dotazy na kauzu Čapí hnízdo. Babiš se tak v reakci na posměch pustil raději do čtení Osudů dobrého vojáka Švejka. V souvislosti se tak nabízí otázka, jaká literární či filmová díla preferují prezidentští kandidáti.
Když jde o volbu největších osobností českých dějin, myslet na republiku nebývá vždy v kurzu. Když už se Češi nesnaží zvolit „bájné“ fiktivní postavy, přitažlivější bývá pohled do královských dob. A nejinak je tomu u většiny prezidentských kandidátů, jejichž preference mohou potěšit i monarchisty. Vůbec nejčastěji jmenovaným velikánem je totiž český král a císař římský Karel IV. Možná jen shodou okolností také tradiční sběratel trofejí v anketách o největšího Čecha.
Vánoce jsou pro marketingové týmy prezidentských kandidátů problematické, svátky totiž změní dynamiku a uklidní nyní již čím dál vyhrocenější kampaň. Pro deník Echo24 to uvedla expertka na politickou komunikaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Marcela Konrádová. Vánoce jsou podle ní příležitostí, kdy kandidáti mohou některé vyhrocené věci trochu zamést pod koberec a naopak ukázat svou lidskou stránku.
Uplynulý týden byl v naší prezidentské kampani štědrý na vlastní góly. Zapomeňte na nějaké programové body či na pojetí výkonu pravomocí prezidenta a podobně. Nešlo o události, kde bychom hledali komentáře ústavních právníků, ani by nám nepomohla žádná volební kalkulačka. Byly to projevy či kroky, kdy kandidáti bezděky vyjevili svou povahu. A skutečně dodávají váhu bonmotu „začínám se obávat, že prezidentské volby asi vyhraje někdo z trojice Babiš, Nerudová, Pavel“.
Česká televize (ČT) posunula svou předvolební superdebatu všech prezidentských kandidátů ze čtvrtka 12. ledna na neděli 8. ledna. Důvodem je kolize původního termínu s debatou na komerční Nově. ČT to dnes sdělila v tiskové zprávě. Debatu před prvním kolem volby odvysílá ČT1 a zpravodajská ČT24 v neděli od 20:00 hodin večer. Hostit ji bude Národní muzeum. Kandidáty však bude televize podle mluvčí Karolíny Blinkové do debaty teprve zvát. Zda se debaty zúčastní i kandidující expremiér Andrej Babiš (ANO), tak není jasné.
Koho považujete za svého největšího soupeře? Ptala se moderátorka v pořadu Epicentrum deníku Blesk prezidentského adepta Andreje Babiše. Ten zjevně nechtěl zvyšovat citační index a veřejnou známost svých nejsilnějších protikandidátů, tak odvětil, že za největšího soupeře považuje média. Byla to možná jedna z mála autentických odpovědí, kdy Babiš vypadl z partesu své role smířlivého strýce, který obchází rozhovory s novináři a přehrává jim, jak je teď jiný. Smířlivý, přátelský, outsider, který prezidentskou volbu zkouší z pozice posledního vzadu.
Člověk už se pomalu smiřoval s tím, že přece jen v lednu půjde a disciplinovaně a uvážlivě to hodí paní rektorce, neboť k tomu jsou docela dobré a rozumné důvody. Nebudu je tady vypočítávat, protože by to znamenalo, že ten pravý tam není. Ale s tím už se člověk musí srovnat, on ten způsob výběru „hlavy státu“ je opravdu nešťastný. Ale lidé to chtěli, tak to mají. A paní rektorka by byla, či spíš by mohla být zajímavá změna tam na Hradě i na poštovních známkách, i když ty už se moc nelepí.
Po Andreji Babišovi a Danuši Nerudové přinášíme rozhovor s dalším účastníkem prezidentských voleb, senátorem Pavlem Fischerem. Bývalý úředník prezidentské kanceláře a diplomat už před pěti lety kandidaturou na prezidenta překvapil – a překvapil i poměrně dobrým výsledkem. Půl milionu hlasů mu tehdy vydalo na víc než deset procent v prvním kole. Brzy nato pronikl do Senátu, kde se zaměřil na zahraniční politiku a dnem i nocí varuje před Ruskem a Čínou. Má pověst oddaného stoupence americké zahraniční politiky.
Z volebního týmu Petra Pavla unikl neveřejný předvolební průzkum, který rozebírá šance jednotlivých prezidentských kandidátů při případném postupu do druhého kola. Šetření agentury IPSOS se na veřejnost dostalo z okruhu Pavlových podporovatelů. Agentura IPSOS únik přiznala, podle ní nejde o volební model jako takový, ale o různé konkrétní metriky, a do budoucna spolupráci s žádným kandidátem už neplánuje. Pavlův tým redakci sdělil, že o žádném úniku neví.
Ani prezidentské volby se nevyhnou určité populační disproporci, která se týkala i posledních sněmovních voleb. Ačkoliv se situace bude zvolna měnit, k urnám mezi nejmladšími půjdou v lednu stále dominantně slabé ročníky. Naproti tomu stoji stále rostoucí skupina seniorních voličů. S rozložením populace jde pak ruku v ruce přitažlivost konkrétních kandidátů pro určitě skupiny obyvatel.
Třetí přímá prezidentská volba je jiná než dvě předchozí. Jedním z favoritů prvního kola je poprvé v historii ČR kandidát, který vyvolává nepřekonatelný odpor u více než poloviny lidí. Jak mezi těmi, kdo jsou rozhodnuti, že volit půjdou, tak ve společnosti celkově, voliči i tradičními nevoliči. Do veřejného Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišli debatovat ředitel agentury STEM Martin Buchtík, expert na politický marketing, jeden ze strůjců úspěchů Andreje Babiše Marek Hanč (dnes už pro Babiše nepracuje) a analytik agentury IPSOS Michal Kormaňák.
Raper, bývalý gay a nacista navštíví exprezidenta USA zní jako začátek vtipu. Nicméně přesně toto se stalo minulý čtvrtek, kdy se Donald Trump setkal na Floridě s trojicí podivuhodných osobností. Skupinku vedl Kanye West, nyní vystupující pod názvem Ye, jeden z nejúspěšnějších amerických hudebníků současnosti. Doprovázel ho Milo Yiannopoulos, pravicový provokatér, který svoje provokace dotáhl tak daleko, že se s ním přestali bavit i republikáni. Partu uzavíral Nick Fuentes, jejž nejde popsat jinak než jako antisemitu a popírače holokaustu.
Za pár měsíců budou prezidentské volby, takže nastal čas „probírky stáda“ a zjišťování, který kandidát splnil podmínky stanovené zákonem. Ne že by ten zákon byl zrovna dokonalý. Už poněkolikáté se přesvědčujeme, že pojmy jako „podpisy poslanců“ jsou poněkud nedobře definovány, takže jedna z kandidátek předložila podpisy poslanců sesbírané ještě loni před parlamentními volbami a nikdo si není zcela jist, zda je to dobře.
Danuši Nerudové se podařilo vyšvihnout na třetí příčku prezidentských průzkumů s reálnou šancí dostat se do druhého kola. Od Andreje Babiše a Petra Pavla se snaží odlišit tím, že je označuje za muže minulosti a sebe za ženu budoucnosti, která je vůči nim odvážnou změnou bez přítěže z časů před rokem 1989. Jak si tu budoucnost představuje? Jak by na Hradě skutečně rozhodovala?
Ekonomka, bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová dnes v Praze zahájila za účasti rodiny a podporovatelů další fázi prezidentské kampaně. Věří tomu, že v týdnech zbývajících do lednové volby hlavy státu přesvědčí voliče o tom, že má jasnou vizi a bude změnou, která nastartuje Česko. „Jsem nezávislá, nikomu nestraním,“ řekla. Dodala, že v kampani nemusí obhajovat svou minulost, naopak může své síly plně soustředit na budoucnost.
Donald Trump v úterý oznámil, že „aby se Amerika stala opět velkou a slavnou“, hodlá kandidovat na prezidenta Spojených států. Oznámení o tomto kroku nebylo pro veřejnost až tak překvapivé, co ale lidé okamžitě začali řešit na sociálních sítích, byl Trumpův výrok. Zdá se totiž, že z jeho typického „MAGA“ se pro volby v roce 2024 stalo „MAGAGA, píše o tom například server Newsweek. V roce 2016 se Trumpovo předvolební frází stalo známé „Make America Great Again“, zkráceně užívané jako „MAGA“.
Prezidentská kandidátka Danuše Nerudová si připsala jedno prvenství. Ještě před tím, než v úterý vypršel termín pro podání přihlášek do voleb prezidenta, získala největší jednotlivý dar v letošní kampani. Na transparentní účet její kampaně v pondělí přistálo pět milionů korun od spoluzakladatele drogerií Teta a jednoho z nejbohatších Čechů Martina Moravce.
Dva a půl měsíce před třetí přímou volbou prezidenta se v zásadě opakuje situace jako v minulých letech – dlouho známí kandidáti stagnují, zatímco zezadu se na ně podle průzkumů svižně dotahují „noví favorité“. Když před volbami v roce 2013 dlouho dominoval ekonom Jan Fischer, nikdo ještě nepředpokládal, že na Pražském hradě nakonec skončí Miloš Zeman a jeho vyzyvatelem bude nakonec zprvu nenápadný Karel Schwarzenberg.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš podal na ministerstvu vnitra kandidaturu na prezidenta. Podepsalo mu ji 56 poslanců z hnutí ANO. Expremiér oznámil záměr ucházet se o post prezidenta republiky v neděli a druhý den jeho kandidaturu podpořilo předsednictvo ANO. Během stejného dne vyzval šéfa hnutí ANO k "duelu" prezidentský kandidát a bývalý Petr Pavel. "Pojďme dát lidem šanci porovnat naše zkušenosti se řešením krizí," prohlásil Pavel na twitteru.
Obytný vůz, v němž předseda hnutí ANO Andrej Babiš objížděl kraje před komunálními volbami, má novou výzdobu, která má reflektovat Babišovu kandidaturu na prezidenta. Černobílý, tlumený polep teď nese velikou zamračenou expremiérovu podobiznu v saku a telefonem u ucha s nápisem „krizový manažer, proto Babiš“ a také „pomáhá lidem, proto Babiš“. Šéf ANO také zahájil svou prezidentskou kampaň, a to v teplicích v Ústeckém kraji.
Posledních čtrnáct dní dobře informované kruhy tvrdily, že fakt, ale opravdu fakt bude nakonec za ANO na prezidenta kandidovat Andrej Babiš. Vyznívalo to přesvědčivě, ale u Andreje Babiše si nikdo nikdy do poslední chvíle nemůže být stoprocentně jist, co udělá. Oznámení nominanta ANO se několikrát posunovalo. A byl to sám Andrej Babiš, kdo ohlašovaný termín pondělí 31. října nedodržel. Evidentně neudržel nervy po setkání s Milošem Zemanem a svou kandidaturu oznámil bez ohledu na své straníky v hlavní zpravodajské relaci TV Nova. Byl u toho viditelně rozrušen, což dokládá, že neměl emoce pod kontrolou.
Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Uvedl to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský. Babiš o tom, že má covid, informoval ve čtvrtek na instagramu. Přihlášku musejí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu.
Na otázku, koho by volili v prezidentské volbě, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má nyní podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou. Vyplývá to z průzkumu STEM/MARK z přelomu září a října. Hnutí ANO svého nominanta zatím neoznámilo, jeho případní prezidentští kandidáti Babiš či Alena Schillerová by za současné situace prohráli všechny případné souboje.
První kolo prezidentských voleb by v říjnu podle volebního modelu agentury Ipsos vyhrál generál Petr Pavel se ziskem 27,9 procenta hlasů. Společně s ním by do druhého kola postoupil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který by získal 23,3 procenta hlasů. Ekonomka Danuše Nerudová by s 16,9 procenta hlasů byla třetí. Výsledky říjnového průzkumu v úterý zveřejnila agentura Ipsos. Oproti průzkumu v červenci zaznamenali Pavel a Nerudová nárůst preferencí, naopak u Babiše, který kandidaturu stále neohlásil, nastal významný pokles.
Podporu dvacítky poslanců a třicítky senátorů získal dosud pro svou prezidentskou kandidaturu nezávislý senátor Pavel Fischer. Ucházet se začátkem příštího roku o Pražský hrad chce mimo jiné s heslem "Česká republika na prvním místě". Fischer v úterý představení kampaně v pražském klubu Rock Café řekl, že jako prezident by pokračoval ve svém boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize a diskusi o plánech na delší dobu, než jsou rozpočtové či volební období.
