„Kdyby se toto vydařilo, už bych byla s životem spokojená,“ říkáme si a těmi slovy dosvědčujeme nepoučitelnost. Touhy se po dosažení mety záhy adaptují na nový normál a na „vyšší“ úrovni se znovu roztočí. Výsledek? Cíl nic neznamená a říkáme si znovu: „Kdyby jen ještě…“
Z filmů, knížek, dokumentárních a publicistických pořadů, které líčí příběhy z doby okupace a které vznikly po listopadu 89, by člověk mohl nabýt dojmu, že minimálně každý druhý Čech byl činný v odboji. To samozřejmě více než o minulosti svědčí o tom, jak velká je dnes u nás poptávka po hrdinství. O historii si totiž vyprávíme vždy tak, aby to odpovídalo současným představám o nás samotných.
„ANO vede nad všemi o dva parníky. Je to nejsilnější strana v zemi. To je dlouhodobý fenomén, nejen otázka posledních voleb. Vládní strany jsou trestány za vládnutí,“ tvrdí Jan Skopeček, místopředseda sněmovny, ekonomický expert ODS a lídr kandidátky Spolu ve Středočeském kraji. Podle posledních průzkumů hnutí ANO dominuje s 33 procenty a Skopeček uznává, že tento výsledek není překvapující. Úspěch ANO přičítá zejména schopnosti Andreje Babiše oslovit nespokojené voliče, zvláště z řad bývalých podporovatelů ČSSD.
Poslední díl Mužů na pultem. Je třeba říkat víc? Sbohem a šáteček, připravte si kapesníky. Po nezbytných kulturních aktualitách detailně probereme nový film režisérky Coralie Fargeatové. Film Substance od premiéry v Cannes provázel urputný hype, lidé odcházeli z kina, bledí a vyděšení, neschopni promluvit. My jsme bohužel k těmto hrůzám už imunní. Dopadlo to vlastně jako se vším, od čeho máte přehnané očekávání: paní Fargeatová prostě není David Cronenberg, stejně jako Muži za pultem nejsou Jan Rejžek a Vladimír Just. Nebudeme však jen tklivě vzpomínat na všechny naše hurónské historky z natáčení. Ne! Směle nahlédneme i do budoucnosti. Na co se do konce roku kromě vinné klobásy ještě těšíme? Je jen náhoda, že náš neslavný kulturní podcast končí právě teď nebo je to kvůli tomu, abychom nemuseli číst nový román Sally Rooneyové? A budeme vůbec někdy v životě někomu chybět tak, jako chyběl Jakubovi Christopher Owens z kapely Girls?
Jiří Čunek oznámil kandidaturu na předsedu KDU-ČSL. Stranu, kterou by podle posledního průzkumu volila dvě procenta lidí, chce vrátit k tradičním hodnotám. „Lidé nevědí, proč nás volit, strana se rozmělnila. Čekal jsem, že se o post předsedy přihlásí někdo, kdo to zvedne, takoví lidé ve straně jsou,“ říká v podcastu Echo Porada a dodává, že evropští politici si udělali z Green Dealu náboženství. A to je podle něj proti přírodě. Jaké chyby podle něj vláda udělala? A nezezelenali lidovci přeci jen? S lidoveckým senátorem diskutují Markéta Malá, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Pavel Štrunc.
Víme, jak nakládat s problematickými hrdiny minulosti? Rozumíme dobovým kontextům a dokážeme vnímat, proč se někdo historicky zachoval, jak se zachoval? Anebo potřebujeme jednoduché nálepky a jednoznačně říct, že někdo byl hrdina a někdo jiný nácek? Na případu velitele (nechvalně) proslulých srbských četniků Draži Mihailoviće, Titova konkurenta a prvního odbojáře, který se postavil v Srbsku nacistům, si v osmnácté epizodě podcastu Hej, Slované, vysvětlíme, že dějiny jsou komplikovanější, než si myslíme. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi pokračují v rozhovoru o Srbsku s historikem Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Borisem Moskovićem a docházejí k překvapivým závěrům. Řekli byste, že mladí Srbové v porovnání se svými rodiči, kteří byli zvyklí na rozlehlé Srbsko, jsou spokojeni se svým malým státem a preferují konečně si odpočinout od sporů s dalšími balkánskými národy?
V Salonu Echa tentokrát zkoumáme, jak průchodný je nápad české vlády zásadně revidovat evropskou Zelenou dohodu a speciálně zrušit zákaz aut se spalovacími motory. Do studia přišli místopředseda ODS Alexandr Vondra a jeho kolega v Evropském parlamentu a lídr Motoristů Filip Turek. Proti nim se na dálku připojil pirát Mikuláš Peksa, který sice nově už není v Evropském parlamentu, ale výmluvně jsme ho zastihli v Bruselu.
„Dramatický úbytek hostů je dnes největší problém české gastronomie. Lidi na to prostě nemají peníze,” říká v Karel Šimůnek, restauratér a majitel restaurací Zas a Znova, Di Nuovo a nově i Pivovarů Římská. Kritizoval i přístup státu k podpoře gastronomie. Zatímco velké podniky dostávají dotace a pomoc, gastronomický sektor byl během covidu a energetické krize opomíjen.
Jedni si stěžují na nedostatek svobody; je to trochu móda. Druzí si stěžují na ty, kteří si stěžují na nedostatek svobody; je to taky trochu móda. Začněme u druhé skupiny.
Být příslušníkem nějakého národa samozřejmě znamená dělit lidi na my a oni. Pokud si položíme otázku, kdo jsou v našem případě ti „oni“, zjistíme, že to jsou na prvním místě Němci. Naše národní identita se prostě vytvářela na vztahu k Němcům a dodnes se na postoji k Němcům ve významné míře znovu a znovu utvrzuje. Zejména pro populistické politiky představují Němci vhodného strašáka, kterého je možné vytáhnout, když je třeba vyburcovat národ, jako to třeba předvedl Miloš Zeman v souboji o prezidentský úřad s Karlem Schwarzenbergem. Toto vymezování se vůči Němcům, má samozřejmě své historické kořeny.
„Jsem přesvědčen, že koalice s ANO po příštích volbách by byla pro ODS smrtící,“ říká bývalý premiér a někdejší předseda ODS Petr Nečas. „Dokud TOP 09 a KDU-ČSL dokáží přinášet 6 až 10 procent hlasů, má smysl, aby koalice Spolu trvala,“ dodává a tvrdí, že ODS by neměla usilovat o získání každého voliče a měla by se soustředit na své klíčové středostavovské voličské vrstvy. „Nedělat politiku pro všechny, nedělat politiku pro ty, kteří nás stejně volit nebudou.”
Má první dáma dostávat náhrady od státu, i když je nevolená a její role není nijak definovaná? Jak bude vypadat rozpočet s nadsazenými příjmy a podceněnými výdaji. Má Miroslav Kalousek ještě stále šanci s novou stranou? A závěr Echo Porady patří vášnivé hádce Ondřeje Šmigola a Daniela Kaisera o Izrael.
Vysněnou dovolenkovou destinací Čechů za komunismu bývala Jugoslávie. Země úplně jiná než Československo a v porovnání s ním v mnoha ohledech země svobodná. Silným vzpomínkám na dávno a tragicky zaniklý stát ale podléhají také místní, pro něž je Jugoslávie něco takového jako pro Čechy první republika: v jistém smyslu je to vrchol jejich dějin. S tím souvisí rovněž vzpomínka na jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita. Kdo byl tento muž? Čím to, že ho dnes řadíme k diktátorům, kteří jsou „cool“ a vzbuzují sympatie davu? Nejen o tom hovoří v sedmnácté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s odborníkem na moderní dějiny Balkánu, historikem Borisem Moskovićem. Epizodu vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích také Echo24. Najdete nás rovněž na Spotify.
Třikrát za sebou v Praze koncem minulého týdne koncertoval Bob Dylan, uctívaný písničkář, nositel Nobelovy ceny za literaturu a jeden z nejvýznamnějších světových umělců posledních desetiletí. Co třiaosmdesátiletý hudebník v Praze předvedl? Jaká je tvorba jeho pozdního období a co vlastně Dylana jako tvůrce definuje? V Salonu Echa o tom redaktor Ondřej Štindl mluvil s anglistou a editorem českých vydání Dylanových textů Petrem Onuferem, nakladatelem a předním „dylanologem“ Michalem Plzákem a hudebnicí Zuzanou Barincovou.
Je manželka prezidenta republiky vyžírka? “Osobně bych slovo vyžírka nepoužil,” říká bývalý ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář a dodává, že paušální náhrada pro první dámu je zbytečná, současný systém funguje dobře. “Manželka prezidenta není ve vzduchoprázdnu, měla vždy sekretariát, má tiskového tajemníka i diplomatický pas, kde je napsáno, že je manželkou prezidenta.”
„Kdo se vypisuje na sociálních sítí, páchá hřích,“ pravil Nassim N. Taleb, shodou okolností v jednom tweetu. Slovem hřích poukazuje k původu písma. To je od svých počátků spjaté s náboženstvím, s posvátnou oblastí. Je možné, že jsme ani v kapitalistické společnosti tuto posvátnost zcela nevytěsnili. Jak praví Jules Renard: „Psaní je jediná profese, kde vás nikdo nepovažuje za směšného, když nevyděláváte peníze.“
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček o svých ambicích na premiérské křeslo, konci Pirátů ve vládě Petra Fialy, o úspěchu svém i popularitě svého psa na sociálních sítích.
Málokterá událost naší novodobé historie vzbuzuje tolik emocí jako mnichovská kapitulace, tedy přijetí Mnichovské dohody 30. září 1938. Odstoupení nemalé části území československého státu Německu způsobilo již tehdy našemu národu trauma, které trvá do dneška. Tehdy občané nechápali - a ani dnes úplně nechápeme - jak bylo možné, že jsme rychle kapitulovali a přišli o část území. Nejčastěji pokládaná otázka zní, zda jsme se měli, nebo neměli bránit. O Mnichovské dohody si ale vyprávíme více příběhů, které nás mají ovšem především vyvinit z odpovědnosti za vlastní osud. Také na ně se soustředili autoři podcastu historik Jakub Rákosník a mediální manažer Jan Vávra.
Tentokrát ve dvou, Jakub ale inovoval barvu vlasů, to vydá za hodně. S Ondřejem probral hodně aktualit, důkladněji se věnovali dvěma filmovým nezdarům, snímku Joker: Folie a Deux, dvoje ceněného (přeceňovaného) Jokera a filmovému testamentu Francise Forda Coppoly Megalopolis. Došli k závěru, že při volbě mezi dvěma typy nepovedenosti by vybrali tu v Coppolově stylu. Pozorný posluchač se dozví, co bolí fotografku Libuši Jarcovjákovou.
Odchod Pirátů z vlády i volby v Rakousku jsou tématy podcastu Echo Porada. „Kdyby naše krajské volby nedopadly, jak dopadly, tak by Bartoš možná ještě byl ve vládě,“ soudí Jiří Peňás. „Digitalizace jako taková je přímý útok na osobní svobodu, vzdáváme se svého života,“ říká Dalibor Balšínek. Tereza Matějčková vzpomíná na vyrůstání v Rakousku 90. let. Dále na Poradě diskutují Markéta Malá a Daniel Kaiser.
Část české společnosti nachází oblibu, možná dokonce útěchu ve slovanském pohanství. Zároveň platí, že všeobecně toho o slovanském bájesloví víme málo: známí jsou bohové Radegast, Perun, Svantovít, Vesna, ale už se neví, jak moc jejich podobu ovlivnilo 19. století a národní obrození. Díky němu pohanství v české kultuře přečkalo v romantické podobě, která má naštěstí daleko do nacistických přídechů, ve východoslovanských kulturách. Nejen o tom hovoří v šestnácté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s religionistou a slavistou Jiřím Dyndou. Epizodu vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích také Echo24. Najdete nás rovněž na Spotify.
Libanonské teroristické hnutí Hizballáh nemělo příliš dobrých posledních pár dnů. Izrael se zjevně rozhodl udělat něco s neustálým ostřelováním, před kterým se evakuovalo několik desítek tisíc lidí. Po celém Libanonu explodovaly tisíce pagerů, izraelské cílené nálety zdecimovaly nejvyšší velení hnutí a bombardování poškodilo infrastrukturu teroristů. Spekuluje se o pozemní invazi. V Salonu Echa debatovali o krizi Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd UK, Marek Čejka z Fakulty sociálních studií MU, arabista a bývalý diplomat Tomáš Smetánka a komentátor ČRo Jan Fingerland.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný mluví o obnově země ničené válkou, možných cestách k mírové dohodě s Ruskem, očekáváních od zvolení Donalda Trumpa, i o korupci silně zakořeněné v ukrajinské společnosti a mentalitě národa.
Kde je blízký, má být vzdálený. Samota je láska. Milosrdenství tkví v opuštění. Pandemie nám podle Giorgia Agambena pořádně zamíchala tím, co jsme měli ve zvyku označovat jako hodnoty. Taky jsme zahalili tváře. Přitom pro západní kulturu byla odhalená tvář – vedle důrazu na bližního – podstatná: v tváři prý začíná politika. Tvář vyjevuje, že se všichni lišíme, a přesto se musíme domluvit a pokusit se vytvořit labilní jednotu uprostřed plurality.
Období první republiky, tedy dvacet let od vzniku státu do přijetí Mnichovské dohody, je pokládáno za vrchol českých dějin. Na co jsme především hrdi, jsou takzvané demokratické tradice I. republiky. Často se hovoří o tom, že jsme byli ostrůvkem demokracie ve střední Evropě a po listopadu 89 panovala všeobecně sdílená tendence na uspořádání první republiky navazovat. Jak to ale s demokracií tehdy bylo? Byly poměry v první republice takové, jak jsou zafixovány v našem kolektivním vědomí?
„Ivan Bartoš za celou dobu ani jednou nepřipustil, že systém nefunguje,“ říká Marek Benda v rozhovoru s Pavlem Štruncem. Celou digitalizaci pod vedením končícího pirátského předsedy označil Benda za velký průšvih. Podle Bendy se Bartoš nedokázal vyrovnat s faktem, že jeho projekt selhává, a to navzdory opakovaným varováním. Přestože ODS a koalice už v srpnu zvažovaly alternativní řešení a mluvily o tom, že bude nutné přejít na původní systém, Bartoš si stále stál za svým.
Aktuální vydání Echo Porady se točí kolem vládní „krizičky“ s odvoláním Ivana Bartoše. Pavel Štrunc připomíná, že Mirek Topolánek v rozhovoru s ním řekl, že vicepremiér pro digitalizaci „měl vyletět už dávno“. Vytěží současnou situaci Miroslav Kalousek se svou chystanou stranou? Jak to bude s rozpočtem? A jak s vládou zamávají výdaje nejen na řešení povodní? Dále diskutují Markéta Malá, Dalibor Balšínek a Daniel Kaiser.
Hostem podcastu Pavla Štrunce byl bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek: „Fiala si musí zahrát na vůdce, praštit pěstí do stolu a udělat potřebné změny,“ tvrdí a dodává, že premiér Fiala by měl ukončit projekt SPOLU. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL byla jednorázový nástroj, který měl zamezit návratu Andreje Babiše k moci. „Tohle byl projekt na jedno použití, teď to buď Fiala ukončí, nebo nás čeká ještě větší propad v příštích volbách.” Podle něj je vládní koalice roztříštěná a nedokáže efektivně řešit problémy země. „Doufám, že Fiala najde ty koule, které potřebuje, aby něco skutečně změnil,“ říká bývalý premiér s ironickým úsměvem a dodává, že rozhodující budou příští volby, kde se ukáže, zda ODS pod vedením Fialy dokáže zastavit voličský odliv a získat zpět důvěru voličů.
Na začátku roku vyvolalo rozruch vyjádření generální ředitelky Národní galerie Alicje Knast, že by střední Evropa měla řešit svou koloniální minulost. Kdekdo se k němu tehdy vyjádřil, debata však většinou zůstala u konstatování, že Češi nemohou být kolonialisté, jelikož neovládali žádné zahraniční území. Nejsou však české dějiny složitější a nemůže se český kolonialismus či paternalismus projevovat jinak? Vůči komu se Češi chovají přezíravě, aniž si to uvědomují? O tom hovoří v patnácté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi. Vysílá ji Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24. Najdete nás i na Spotify.
